Téma:

Teda ta poslední je fakt výživná s těma zakroucenýma trnama. Projevujou se z toho výsevu i ostatní takhle, nebo to je výběr z hroznů?

horizontik napsal:

HonzaC napsal: Letos jedou...

Nechtěly by už přesadit. Třeba do pěknejch kulatejch misek.

Máš pravdu, že by se v nich určitě vyjímaly líp. Ale má to jeden háček. Teda vlastně dva. Zaprvé mám obavy, že by rychle narostly a chtěly mě brzy vystěhovat a zadruhé ty misky by už teď zabraly dost místa, s kterým bojuju. Ne v sezóně, zahradu máme 9 arů, tam by se kaktusů vešlo, ale v zimě. Jak stohuju kaktusy na zimu už jsem někde popsal. Nechci se rouhat, ale možná bych potřeboval nějakou živelní katastrofu, která by mi sbírku silně zredukovala. Nerozšiřovat ji už jsem se naučil, ale třeba půlku kaktusů rozdat a rozprodat... K tomu se nějak ne a ne odhodlat. No, na příští týden hlásí rosničkáři mrazy, třeba redukce nastane. Ale divil bych se, ty moje kytky jsou na nějakých -5°C zvyklé.
Ještě pár obrázků. Ta první je v květináči osmičce, rok výsevu 1999. To jen pro představu, jak "rychle" to u mě roste.

Druhá a třetí jsou v šestce, stáří 7 let.

mňam mňam to sú bodáky!

Z téhle nádhery až mrazí!! Fakt gratuluju!! A tiše závidím.

Přidám taky jednu fešnou fešandu. Asi takovouhle misku jsem měl na mysli.

HonzaC napsal: Letos jedou...

Nechtěly by už přesadit. Třeba do pěknejch kulatejch misek.

Nádhera HonzoC.

Tak jsem si před pár lety založil feroxky a nelituji toho. Je to šlechta mezi lobivkama
Jen houšť

To víš, je hodně žaludů, tak cejtěj tuhou zimu. Si musej připravit výzbroj.

Letos feroxy mají trny jak kozácké píky a není ještě konec. Jsou venku a nechám je tam do mrazu. Pak dám foto.

Letos jedou...

aby mohla udělat nový a lepší.

Taky moc pěkný Honzo! Proč tý poslední vylamuješ ty středový trny?

Libore, pěkný se ti dělaj. Ty svý vždycky na podzim taky pořád okukuju. Tyhle mají asi 1 cm průměr.


Tenhle vypadá hodně zvláštně:

Má zkušenost je , že právě tyto Lobivie se velice odlišně vyvíjejí v různých prostředích. Jeden výsev - polovina semenáčů šla k bráchovi do podhůří jeseníků a zbytek jsem já trápil v Ostravě. Ty mé se začaly slušně vyvíjet teprve po přesazení do nepříliš výživné země a přenesení na sluníčko a čerstvý vzduch v pařeništi. Bráškovy zkrásněly bez jakéhokoliv přičinění. Prostě luft na horách jim opravdu prospívá.

dorost dnes:)

Jo ,mám zkušenost teprve tak s deseti lokalitama a u nich to platilo.Že i krátkotrné se časem vytrnili.Ale neduživé stejně odejdou sami.V případě málo místa je postup výběru podle mě logický a správný a potom člověk nemůže spekulovat jak by rostla ta vyřazená.Má prostě radost z těch co si nechal a přeje ostatním co si ty "horší" koupili nebo dostali.A v tom to je

No, doufám, že se tady bavíme a porovnáváme rostliny z jednoho výsevu.
To co píšete jsou ale spíš výjimky, než věci jaksi automatické a pokud máte dost místa, ponechte si 50 semenáčků z každého naleziště do velikosti květuschopnosti.
Já místo nemám a proto riskuji, že ta podle vás ošklivá kačátka, dávám pryč.
To co píše Milan může být pravda, ale já nemám zkušenost s přetrněním po odkvětu, protože tolik a tak staré kytky nemám..

S dlouhotrnejma Lobiviema je to zajímavý a zapeklitý.Taky bych se nezbavoval malejch semenáčků s krátkými trny,bo časem právě ony můžou překvapit.Každá kytka je jiná a krásná.Jeden můj kamárád má L. Ducis-Paulii cca 15 let a ze začátku nic moc a teď dělá vyjímečně pokroucený a široký trny.Na jaře možná nahraju foto po jeho návštěvě.Měl jsem taky cca 50 let starou L.Potosina .Původně jí vypěstoval p.Rektořík pak jí daroval p.Valečkovi z Pardubic a ten jí tak před 10 lety dal mě,když jsem ještě bydlel na Vysočině.Letos mi jí někdo v Českým Těšíně ukradl a nemám ani foto (.Na jejím otrnění bylo krásně vydět různé období dané kombinací: pěstitel,slunce a zálivka nehledě na věk rostliny.Podle mě to jsou asi nejhezčí a nejvděčnější kytky Jižní Ameriky.

tomhle se po letitý zkušenosti přijkláním k Mamlasovi. Lobky, stejně jako koryfanty a steňáky, se během života párkrát převlíkají, a to nemluvím o případné změně pěstitelských podmínek a podobně. Měl jsem kytky, který na žádný frajerky moc nevypadaly a z ničehož nic to odpálily takovým způsobem, že člověk jen tiše zíral. Jedna z nich tu nedávno běžela v portrétu, chudinka kdysi téměř plešatá a skoro nepíchavá...odpálila to loni a zastavit se už asi dá, jen pěstitelským kiksem, který však u současného páníčka nehrozí, tím jsem si jist...

No i to je možný, já mám ale jinou zkušenost.
Od př.Zemana z Ondřejova mám 4 kytky - ještě nekvetly a vypadají takhle:

Ty samé kytičky bral z výsevu i můj kamarád.
Když jsem u něj byl naposledy má je tělem dvakrát větší, ale trny dvakrát kratší.
Podle mě záleží jak to pěstuješ.
Já mám malý květník a málo zalévám.
Jinak to máme oba ve skleníku, on má teda sklo a já PC.
Někdo žene hmotu, někdo trny, tak to vidím já.
Když jsme je dostali asi před sedmi lety, byly poloviční, trny měly stejně dlouhé-spíš stejně krátké.
Dnes jsou v šestce květníku.

Zdenda napsal: Ta MMka je pěkná.
Já myslím, že to chce už od výsevu vybrat vytrněnce.
Je už mezi semenáčky kus, předurčený do sbírky jako skvost a hned vedle něj je Mizérie Mizerná z Mizerňákova.

Zdendo, v týhle velikosti je výběr více než předčasný. Většina feroxek dřív kvete než vytvoří dospělé otrnění. Ta moje balkonovka ještě v desítce žádný dlouhý trny neměla. Naopak, ty co dělají dlouhý trny jako semenáče, mnohdy v dospělosti nemají trny delší a jak tělo roste, najednou jsou krátkotrnný.

Oťas napsal: Tahle je nádherná!!! Jen je do budoucna škoda, až vyroste, budeš stále porovnávat velikost těla a otrnění. To už tak výraný vzhled nebude. Každopádně ti ji tiše závidím. Asi ji pěstuješ někde na horách a hezky venku, že???

No jo,no, asi to tak bude. Jinak ta lobka je pěstovaná v řízený volný ve 266 m.

Ta MMka je pěkná.
Já myslím, že to chce už od výsevu vybrat vytrněnce.
Je už mezi semenáčky kus, předurčený do sbírky jako skvost a hned vedle něj je Mizérie Mizerná z Mizerňákova.

Semenáčky velikost 2-3cm:

Tahle je nádherná!!! Jen je do budoucna škoda, až vyroste, budeš stále porovnávat velikost těla a otrnění. To už tak výraný vzhled nebude. Každopádně ti ji tiše závidím. Asi ji pěstuješ někde na horách a hezky venku, že???

Brutálne vytŕnenie

Tak ještě jedna.

Dost dobrý. je vidět, že si na lobivky našel to správný místo. Já hledal a hledal až jsem našel na balkoně, ale ty máš nejspíš ještě lepší místo.

Tak se nám to hezky formuje-L.ferox, R209, na dalším L.ferox MM 236, na posledním L.ferox R 47.f potosina.

Tak nám to pěkně vytrňuje!

nov napsal: ,
Lze tedy O.celsianus a O.trollii chápat tak, že jde o jeden "druh", kde je plynulý přechod mezi nimi?. Já si zatím myslel, že O.celsianus je dvoumetrový strom (takový Trichocereus s vlasy) a O.trollii je malá trsovitá rostlina zabalená ve vatě, která roste vysoko v horách a snáší i mrazy.

Jak dopadl pokus s pěstováním Oreocereusů venku bez krytu spolu s Tr.grandiflorus? Vzhledem k více než 100% klíčivosti O.trollii z Plzeňských semen jsem pár loňských semenáčků dal ven a zatím nevidím rozdíl mezi nimi a semenáči z fóliovníku. Kromě toho že ty z venku vypadají jako zmoklé slepice a jsou od bláta. Díky.

Jsou to dva druhy. Kříží se, ale kříží se i s L. ferox a možná i něčím dalším - z Chile jsou popsány křížence Oreocereusů s Tr. atacamensis, v Argentině je s nimi místy Tr. poco a s O. troolii na jihu taky Soehrensia korethroides. V té části Jujuy, kde roste O. celsianus, O troolii nebývá daleko a často rostou spolu. O. celsianus ale začíná níž a O. troolii vystupuje výše. O. troolii zasahuje taky dál na jih, až do masivu Nevado de Chani.
Venku rostou O. celsianus i troolii dobře, pokus trvá už přes 10 let a vlasy jsou normální. O. trooli chce venku docela hodně vody.