Téma:

Dnešní větší ornáta... takhle velký květy neměly snad ani v létě...

Hmmm...bonsaje...na to se ve mě možná začíná modelovat názor...ale pustím ho z hlavy ven, až uzraje...co můžu pustit hned je to, že to metrové bych klidně bral a víc než to, že má metr by mi vadily různé skvrny atd....např u p. Vašíčka jsem teď viděl krááásnou kytku cca 30-40 cm, minimálně 40 let starou (měl tam rok 1976, ale už samozřejmě netušil, jestli vysel, nebo koupil...), takový tvar...dole lehce úzká, nahoře široká, pevná, pěkně vytrněná, kropenatá, skoro bez korku...pane jo!!! Nebo pan Ryšavý podědil krásné kytky co ten půlmetr mají...viděl jsem i metrovou lianu...ta ale pěkná nebyla...

Takže jestli se Ornata dají urychlit tak, aby to nebylo po deseti letech na vyhození zkusím to...jen se chci poradit se zkušenějšími, aby to nebyl pokus omyl, ale abych aspon částečně vyšel správným směrem...

Ostatně jeden kolega kaktusář z Astrophyta mi říkal, že p. tuším Fleischer, snad to nepletu, uměl udělat Orantum ze semínka do květu za rok což je asi trošku extrém a ne běžná pěstitelská praxe...ale....jestli to pak žilo a rostlo a bylo zdravé...proč ne

jmusil napsal:

Petr Z. napsal: Zajímavé věci. Přidám čerstvý postřeh. Právě jsem dočetl clanek Petra Česala o revoluční metodě pěstování na zabaka.

A světe div se, vyzkoušel to i na Ornatu. A jelikož já to své půlmetrové ještě nesehnal tak si ho třeba touhle metodou vypěstují za pět let...už mi chyby jen 45cm

Btw zkoušel to tu někdo? Zkušenosti, postřehy, zážitky?

Upřímně ty kytky mají větší růstový potenciál, než jaký jsme schopni využít. Nemluvím o miniaturách, tam máme obvykle zejména co se týká jihoameričanů přesně opačný problém.
Ale velký kytky a mezi ně z astrophyt jednoznačně patří ornata, máme jako bonsaje.
Kdo z vás má metrové ornatum ?
A ty v době růstu snesou opravdu hodně vody, v době hlavní vegetace mohou jet na plný plyn.
Žabák - nikdy jsem tak daleko nezašel a je to opravdu extrém, ale ty kytky to Petrovi dávaly a okurky to nebyly.

Když budu ornata sušit, tak sice budou víc vytrněný, ale jen proto, že budou rost pomalu a budou to bonsaje a to nejsou v přírodě ani náhodou. Navíc rostou většinou v křoví.

Pokud tedy použiješ zdravej rozum a budeš jim "jen" přidávat na zálivce( já to tak dělám, nesmí zaschnou v hlavní sezoně"kořinek" ), tak to bude rozumné.

Ptám se proto, že jsem to tu neviděl nikde ani na fotkách. A že jich tu je...

Že jsem to neviděl ve sbírkách...no tolik jsem jich zase neprolezl...i když, co jsem od června zvládl A všem Vám moc díky za trpělivost a ochotu

Ale ani na těch fotkách...

Jirka napsal: Určitě má. Jsou nabízeny jak semena, tak i rostliny.Jmenované znaky se většinou projeví ale až u starších rostlin, ale zdaleka ne u všech. Tak odhadem 10% má ty znaky už jako semenáč, ale jak říkám, vynikne to až na větších rostlinách

Petr Z. napsal: Zajímavé věci. Přidám čerstvý postřeh. Právě jsem dočetl clanek Petra Česala o revoluční metodě pěstování na zabaka.

A světe div se, vyzkoušel to i na Ornatu. A jelikož já to své půlmetrové ještě nesehnal tak si ho třeba touhle metodou vypěstují za pět let...už mi chyby jen 45cm

Btw zkoušel to tu někdo? Zkušenosti, postřehy, zážitky?

Upřímně ty kytky mají větší růstový potenciál, než jaký jsme schopni využít. Nemluvím o miniaturách, tam máme obvykle zejména co se týká jihoameričanů přesně opačný problém.
Ale velký kytky a mezi ně z astrophyt jednoznačně patří ornata, máme jako bonsaje.
Kdo z vás má metrové ornatum ?
A ty v době růstu snesou opravdu hodně vody, v době hlavní vegetace mohou jet na plný plyn.
Žabák - nikdy jsem tak daleko nezašel a je to opravdu extrém, ale ty kytky to Petrovi dávaly a okurky to nebyly.

Když budu ornata sušit, tak sice budou víc vytrněný, ale jen proto, že budou rost pomalu a budou to bonsaje a to nejsou v přírodě ani náhodou. Navíc rostou většinou v křoví.

Pokud tedy použiješ zdravej rozum a budeš jim "jen" přidávat na zálivce( já to tak dělám, nesmí zaschnou v hlavní sezoně"kořinek" ), tak to bude rozumné.

Určitě má. Jsou nabízeny jak semena, tak i rostliny.Jmenované znaky se většinou projeví ale až u starších rostlin, ale zdaleka ne u všech. Tak odhadem 10% má ty znaky už jako semenáč, ale jak říkám, vynikne to až na větších rostlinách

jsem oprášil článek, který jsem četl už před létem...a zase mě dostal...tohle někdo ve sbírce má? Obě ty formy..

Dvě zajímavé formy biskupské čepice

Máš pravdu, když dáš rostlině výživu a vodu a dostatek luftu, aby se voda mohla z pletiv odpařovat. Rostliny rostou jako z vody. Nakonec tě omezí pěstební plocha, ta je konečná, kdežto růst každý rok o kousek nebo hodně je nekonečný. Radek

Radomile to si myslím není to co jsem četl v článku. Já takhle zalévám malá Astrophyta naprosto běžně a říkám tomu podmokem. A to že to dělám 1x za týden až dva, když rostou a rychle to vysichá častěji, když je zima tam méně z nich neudělá rychlokvašku okurkovou.

Žabák je to, že je ta miska furt plná vody (a dle článku i hnojiva, v uzavřeném skleníku to pak může být fakt "sranda"). Já to jednu dobu zkoušel tak, že jsem dal širokou dlouhou misku pod truhlík, do toho misky dnem vzhůru a na to postavil kytky. Velkou misku jsem pak držel pořád pod vodou, kytka se vody nedotkla, ale jak byly vedra voda se odpařovala a vzdušná vlkhost kolem kytek byla jiná. Jestli líp rostly nebo ne nevím, nechtělo se mi to hlídat a vodu vylívat když se ochladilo. Nicméně ani tohle asi nebyl ten popisovaný žabák. Já skleník nemám a tak mi kytky jinak větrají než lidem co skleník mají.

Navíc, tohle dle mě dělá spousta kaktusářu tak říkajíc aniž by to zamýšleli. Prostě máte skleník, kytky kropíte hadicí nebo konví a je to v jednom velkém korytu, vodu neodlíváte, i když asi něco oddteče spoléháte na to (z důvodu času, množství kytek...dodejte každý co je u vás aktuální), že se to odpaří a kytka, která stojí tři dny ve vodě a pak 14 dni nic nedostane prostě neshnije (pokud není zrovna zima atd...).

Tohle vše ale není žabák...a proto jsem se ptal jestli žabáka někdo dělal a jak mu to dopadlo...jak už jsem psal, kdyby to nemělo žádnej jinej háček, kytka co má perma přístup k vodě a hnojimu musí letět jako liana ke slunci a ono se to pak projeví za pár let na tom jak vypadá a i na celkové kondici dle mě, kytka je nějak evolučně nastavená, ted je blahobyt, zítra může být bída, a tak jede co to dá aby tu bídu přežila...ale já to nezkoušel a zkoušet to ani nebudu. Spíš jsem byl zvědavý...

Pěstovaní kytek po vzoru okurek, tedy jim poskytovat opakovaně zálivku, neni pěstování na žabáka. Pěstování na žabáka je způsob zalití. Do podmisky naleji zálivku v přebytku a po nasátí substrátu přebytečnou vodu odvedu. Kolik vody rostliny dostanou, záleži na substrátu. Mohu třeba pěstovat rostliny v hrubě skelovitém substrátu (kačírek) v otevřeném luftovníku bez podmisky a nechat zálivku na přírodě. Rostliny určitě budou vypadat božsky. Sustrát zachytí jen málo vody a rostliny tak dostanou omezený přísun. Radek

Co je cílem revoluční metody pěstovat astra na žabáka???? Určitě ne mít ve sbírce zdravé, hustě vytrněné rostliny s pevnými pletivy. Možná je ta metoda vhodná pro toho,kdo chce kytky pěstovat po vzoru okurek na salát k nedělnímu obědu. Když se k tomu ale někdo rozhodne, tak bych řekl, že dlouhodobě pěstovat a hlavně udržet astra "na žabáka" je mnohem větší kumšt než je pěstovat normálně, s největší pravděpodobností dříve nebo později "odejdou" kořeny. O vzhledu kytky ani nemluvě. Je to stejné jako u ostatních kaktusů

Zajímavé věci. Přidám čerstvý postřeh. Právě jsem dočetl clanek Petra Česala o revoluční metodě pěstování na zabaka.

A světe div se, vyzkoušel to i na Ornatu. A jelikož já to své půlmetrové ještě nesehnal tak si ho třeba touhle metodou vypěstují za pět let...už mi chyby jen 45cm

Btw zkoušel to tu někdo? Zkušenosti, postřehy, zážitky?

Co mě jako laika napadne jako první není z kaktusu takhle dlouhodobě pěstovaného vytažený mrzák s řídkými pletivy a bez trnů?


Jinak Jirko díky za identifikaci mého zlatotrnneho Capricorne.

jmusil napsal: No ted jsi přesně trefil to, proč jsou některý choulostivý ( mluvíme o okruhu niveum- capricorne).
Na jejich lokalitách v zimě i mrzne, zálivka v parném skleníku je pro ně trápením.
Venku je jim pak v tomto ohledu podstatně lépe. Ve sleníku se to dá vyřešit porézními miskami (funkce byla již několikrát diskutována).
Na druhou stranu myriostigmy bych rozhodně do pařeniště nedával, lépe jim tam určitě nebude.
Těm naopak vlhko a teplo sedí.
Ale ono se stačí podívat na mapu, kde co roste ….

Jirko, ano ano. Kvetlo ti to nádherně a jak krásně vonělo ??

Jirka napsal: Vypadá to na poslední společné kvetení.Je to zajímavé,jak kytky vykvetou v různých koutech republiky a asi v celé oblasti tlakové výše najednou Napočítal jsem 79 květů a ta vůně Bohužel ten kontrast sytě krvavě červeného středu s kanárkově žlutou barvou u některých rostlin na fotkách nevynikne, fotky z mobilu taky nic moc

Jo zase si daly říct, kdo přijel v pátek ke mě, může potvrdit, vyšlo to ideálně

Petr Z. napsal: Ještě s jednou věcí se chci s Vámi podělit. Kytce na fotce říkám Capricorne zlatý trn, a mám ještě černý trn. Ale jak znám taxonomii určitě existují sofistikovanější jména. Věděl by někdo?

Téhle kytce se říká "crassispinoides", je to v podstatě vyselektovaný ustálený kultivar.

No ted jsi přesně trefil to, proč jsou některý choulostivý ( mluvíme o okruhu niveum- capricorne).
Na jejich lokalitách v zimě i mrzne, zálivka v parném skleníku je pro ně trápením.
Venku je jim pak v tomto ohledu podstatně lépe. Ve sleníku se to dá vyřešit porézními miskami (funkce byla již několikrát diskutována).
Na druhou stranu myriostigmy bych rozhodně do pařeniště nedával, lépe jim tam určitě nebude.
Těm naopak vlhko a teplo sedí.
Ale ono se stačí podívat na mapu, kde co roste ….

Jako milovník aster mám k tomuto tématu jednu zkušenost. Dle vzoru J.Valouška jsem astra přesunul do podobného lufťáku a žasnul jsem, jak se jim začalo dařit. Mnohem více kvetly a zvlášť ty choulostivější (např. niveum)si vyloženě lebedily. Nemusí to byt obecně platné pravidlo, ale v Ústí to funguje

Ještě s jednou věcí se chci s Vámi podělit. Kytce na fotce říkám Capricorne zlatý trn, a mám ještě černý trn. Ale jak znám taxonomii určitě existují sofistikovanější jména. Věděl by někdo?

Ale o tom jsem mluvit nechtěl...chtěl jsem mluvit o trnech. Když jsem tuhle kytku koupil vypadaly a i pohmatem byly spíše jako uschlá sláma. Já kytku po nějaké době přesadil do směsi vápence a nějakýho kamení se stejné lokality a obohatil to o pák kousků dřevěného uhlí. Spíše pocitově než vědecky cítím, že ten substrát je v pořádku. Sice jsem se trošku bál, ale co už...
no a ono to vypadá, že se to té kytce líbí. Trny jsou silnější, mají vytálnější barvu, už to nepřipomíná tu uschlou slámu a jak se ty trny točí do špičky/háčku tak to umí i píchnout když to člověk hladí
No posuďte sami...jen tím, že to má zimu a sluníčko bez skla to dle mě není...

Vypadá to na poslední společné kvetení.Je to zajímavé,jak kytky vykvetou v různých koutech republiky a asi v celé oblasti tlakové výše najednou Napočítal jsem 79 květů a ta vůně Bohužel ten kontrast sytě krvavě červeného středu s kanárkově žlutou barvou u některých rostlin na fotkách nevynikne, fotky z mobilu taky nic moc

 

Tolik kytek bohužel nemám...takže takovou parádu bohužel neudělám ale když se ty Astrophyta mezi sebou domluví i maká sbírka dokáže udělat radost







a symbol našeho kaktusářského spolku



jen těm Ornatum se moc nechce...i když poupata mají obě...to starší menší, to mladší větší, ale prostě ho nerozvíjí a jen si vesele roste Asi je to tím, že jsem ještě nesehnal toho stařečka kolem 40 cm



a tohle je to, co mi sflekatělo...no řekněte, není krásné?!!!! asi už se mu u mě líbi, a ty fleky na fotce nejsou ani videt, i když v realu ano...asi ho donesu příští rok na výstavu

Kdepak, oni zas až tak moc tu vodu nepotřebují aby kvetly... Poslední zálivka koncem srpna, dnes krásný slunečný den a....

Tak jsem si myslel, že je po sezoně. Sice jsem ještě zalil, ale jen po ubezpečení zkušeného kolegy kaktusáře, že můžu. Sám bych ty chudáky už asi nechal na suchu...a ejhle...ony se mi odvděčili kvetením







a tady je vlastně celá má sbírka

Tří a půl letý semenáček

Moc díky oběma za odpovědi. Pokud byste našel detaily o tom zpětném křížení as.crassispinum, dejte je sem. Mě by to třebas dost zajímalo a alespoň to zůstane zdigitalizováno na tomto fóru pro další lidi.

A ta lokalita Sierra Delicias předpokládám sedí na ta poslední fota z:
www.kakteenforum.com/t24853-astrophytum-capricorne-var-crassispinum
(Habitat nördlich von San Pedro de los Colonias ) ???

No hned se na to dívá jinak
K tomu dotazu pana kaktusy.astrophytum - asi bych neřešil obtížnost pěstování a velikost semen, protože to nemáme s čím porovnávat, rostliny sbírané Moellerem ve sbírkách nejsou.To, co se dnes vydává za as.crassispinum, bylo získáno zpětným křížením snad s potomkem as.crassispinum, detaily bych musel pohledat někde v mailech.Vedle potomků tady toho křížení koluje ve sbírkách nespočet rostlin označených jako crassispinum/nudální forma niveí,forma od San Juan apod./
Rostliny ze Sierra Delicias byly objeveny v 2009 nezávisle tady na těch "crassispinum" ve sbírkách a řekl bych, že jsou hábitem crassispinum dle popisu dost podobné.Má to ale jeden háček, a to je květ, který se od niveí a capricorne v podstatě neliší jak velikostí, tak červeným středem a rovněž se na lokalitě vyskytuje dost rostlin se žlutým otrněním, i když to silné žluté otrnění je jedinečné.Takže jedno je jisté, že nic není jisté
Podle mě ta velikost semen, co se uvádí v popisech u astrophyt, není relevantní. Kdo má doma astrophyta a kvetou mu a dělají plody, sám může vypozorovat, že se velikost semen liší i u jedné rostliny. Teď tedy zrovna nevím, zda v jednom plodu, ale v různých plodech určitě. Záleží, v jaké kondici rostlina při dozrávání plodů byla, kolik měla vody, jaké bylo počasí atd.

A ještě snad k tomu pěstování, jdou stejně jako ostatní nivea, která jsem vyséval společně. Ale ani nivea není snadné pěstovat. Problém je v tom, že se nesmí uvařit kořeny. Nivea jsou otužilé rostliny z míst, kde často v zimě lehce mrzne. Černý plastový květináč se ve skleníku snadno rozpálí na 50C a je li tam ještě voda je to pro ně hrob. Mrkni, včem je mám zasazené. Susbtrát je univezální mexiko (2x zem kompostovaná směs + 1 písek + 1 vápencový písek + 1x porézní materiál jako pemza, antuka atd)

Nic extra k těmto roslinhám nelze říct, semínka jsem dostal od staršího kolegy z klubu, který má rostliny už hodně let. Jestli se jedná opravdu o ta "pravá" nemohu říct.
Až zase vykvetou zkusím udělat pár fotek a kouknu na semena

Jestliže ale vnímáme variabilitu rostlin na nalezištích, dovedu si představit, že někdo kdysi narazil na pár jedinců niveí s čistě žlutým květem a ty pak cíleně šířil. A dost možná může platit i to, že žlutý květ je spojen i s menším semínkem. Ale to jsou spíš jen spekulace.

Leč zrovna zmiňovaná populace Sra Delicias může v tomto směru být dobrým příkladem. Dvě rosliny nejsou stejné. Uvidíme, až dospějí.

Jirka napsal: Jirko škoda, že jsou fotky naležato.

Tak jsem se po menších peripetiích dobral otočení obárků .

Mohu poprosit o více informací k tomu A.crassispinum? Odkud pochází zdrojová rostlina? Sadovský v knize psal, že crassispinum bylo zničeno v Evropě válkou a nalezeno v přírodě zatím znovu nebylo. Pravda kniha je stará, ale i tak internet o pravém A. crassispinum mlčí a ač mnoho kytek nalezeno bylo, ta pravá zatím prý ne. Lze potvrdit i to, co psal Sadovský, že kultura rostliny je hodně těžká a že semena jsou nejmenší ze všech astrofyt?

Pokud mluvíme o A.crassispinum, tak ano, čistě žlutě.
Květy jsou zatím výrazně menší, než u klasických dospělých niveí.
Ale třeba ještě s věkem na velikosti přidají. Kytky nebyly moc vitální zpočátku, přeci jen to bude výběr x-té generace.

Sierra Delicitas - zatím v malém provedení, kytky jsou velice variabilní jak v barvě otrnění tak vločkování

A jak to crassispinum kvete. Čistě žlutě?