Téma:

Ještě k těm starším rostlinám, o kterých jsi se zmínil. Získal jsem před časem asi 12 cm pr. Astrophytum ornatum. Bohužel nepřežilo zimování, přestože vedle něj stojící jeho vlastní semenáče 2 cm pr. přečkaly ve velmi dobrém stavu. Teplota kolísala kolem +8°C, rostliny byly správně zasušené. Úhyn způsobila asi hniloba či plíseň, ale postihla jen tu jednu rostlinu ve skupině. Mají tyto rostliny ve vyšším věku jiné nároky na zimování?

Pro zasvěcenější pohled na tyto rostliny bych potřeboval takový přehled, jaký zpracoval o Rebutiích na svých stránkách pan Šuba. Když jsem hledal informace o Astrophytech, Ferocactusech, Echinocereusech a rodu Echinopsis v širším pojetí, našel jsem jen útržky nebo sice komplexní, ale slučovacími tendencemi postižené zámořské stránky. A při jejich použití (byť je mi někdy blízké a obsahují informace i o druzích méně běžných) se v Čechách nedomluvím ...

Tady je nejlépe nahlédnout do knihy Otakara Sadovského a Bohumila Schütze Rod Astrophytum (původně německy Kakteensterne die Astrophyten). Z okruhu A. myriostigma popsal jako druhy A. columnare, A. myriostigma s varietami a A. tulense. Sloupovitá jsou columnare a tulense. Dneska se spíše považují za variety, jiní autoři je ani za variety nepovažují a jsou i tací co slučují A. myriostigma a A. coahuilense, které se ani nedají vzájemně křížit. Rozhodně na každém nalezišti je jeden typ, ať už se mu říká druh nebo varieta myriostigmy. O situaci v přírodě by mohl daleko víc napsat Petr Česal.
Celý okruh A. myriostigma se snadno navzájem kříží a z dřívějších dob je ve sbírkách plno kříženců, nicméně u p. Drápely bych to jaksi nečekal. Tak jako všechny kaktusy, které rostou na větším areálu, i myriostigmy je lépe sbírat podle lokalit. Snadno se to řekne, ale hůř udělá, astrofyta jsou obecně vícegenerační rostliny, i když myriostigmy mohou být pěkné už po 20-30 letech, jsou to pořád ještě semenáčky. Starší nezmršené rostliny jsou velice cenné i když se původ nezná, prostě proto, že už to před náma někdo pěstoval celý život.

Taky bych měl pár nudum, tentokrát v provedení myriostigma, semínka od pana Drápely.

A ještě bych měl dotaz - užívají se ještě varinty u Astrophytum_myriostigma (forma sloupková, standartní, nudum ...) nebo je to už všechno jeden druh? Koupil jsem totiž od pana Drápely semena druhu a některá byla standartní druh, jiná se začala vytahovat do užšího sloupku a měla menší květy (foto dole), jiná byla f. nudum. Je to přirozená variabilita nebo mi namíchali protekční směs, abych měl pestřejší sbírku?

Jiné nudální niveum, ze semínek od p. Šustra ze Záluží. U Šustrovek je častý čistě žlutý květ a rostly mi nejhůř ze všech, vlhko a chladno pro ně opravdu neni.

Uploaded with ImageShack.us

Jo, asteriasy mají rády teplo, ne úpal a hodně vody. Nivea chtějí taky teplo a méně vody. Zalévám je proti asteriasům ob jednou. V květníkách ztrácely kořeny, ale rostou dobře v mělkých mističkách. Tohle pochází od p. Drápely:

Uploaded with ImageShack.us

Hm je to na něm vidět, nafouklej rozhodně není. Těžko říct, možná má přeci jenom pořád ještě moc Slunce (?)
Ja je mám po zimě jako sušinky, ale napijou se normálně - viz fota dřívě. Až když je kytka hodně velká, tak si tak nějak může sednout a už pak tolik "necvičí", ale tahle by se měla určitě pořádně napít. Asi bych zkusil hledat jiný místo, ale každej skleník je jinej, je to o pocitu.
Držím palce
P.S.: Jestli si vzpomenu , zkusím je vyfotit po zimě

Mě se takle scvrkly hned koncem první zimy a i když zalévám hodně, úplně se to nezacelilo. Nevím, jak tomu zabránit, přece nebudu zalévat v zimě ...

Jo to je přesně ono, ani na Slunci, ani ve stínu pak se můžou zalít dosyta. Ty kytky by měli cvičit a při zálivce se nafouknout k prsknutí, jakmile se začínaj trochu scvrkávat, dostanou novej kotel vody. Naposledy ale zalévam v srpnu ..

Děkuji, to mi spadl kámen ze srdce:lol: Asterias mám jen jedno a to po jenom popálení (špatný odhad vzdálenosti od skla) už dávám do stínu větších kaktusů, takže je jako chytrá horákyně - ani na slunci, ani ve stínu ... Takže teď kvete, odrůstá moje chyby a už mi nenadává ...

To Pavel:
Mluvíme pouze o asteriasech, ostatní Astrophyta to je samozřejmě jiný jiný kafe, ty maj u mě nejvíc Slunce ze všech kytek

jmusil napsal:

Mamlas napsal: ... Teplo ano, ale ne úpal, pak snesou i poměrně hodně vody, docela jsem byl překvapen, jak moc. Ale ne na žabáka . Pokud jsou ale na přímém Slunci zastavují růst a pak s nima člověk bojuje . Přeschnou a hůř se dostávají do kondice. A zálivka pak spíše způsobí problém, než pomůže.
To je zajímavá informace. Já jsem všude četl, že Astrophyta chtějí co nejvíc slunce. Tak to ty svoje chudáky nebohé trápím ?

Já mám moc rád myriostigmy. Nepíchaj, tak je mají rády i děti. A kvetou celou sezonu a květy pěkně voní. časem udělají docela pěkný kytičky.

Uploaded with ImageShack.us

Mamlas napsal: ...Asteriasům se v Plzni tradičně říkalo "Letnička", asi díky kyselé zemi. Můj skleník je relativně chladnej kvůli jihoamerické části sbírky a je skoro celou vegetační dobu dokořán otevřenej. Pro některý astrofyta, jako asteriasy je už skoro moc chladnej ...

Jo asteriasy jsou nádherný kytky. Jeden čas jsem jich chtěl mít metr čtvereční , ale už jsem vyměkl
Tento obrázek je z roku 2005
By [URL=http://profile.imageshack.us

Souhlasím s Milanem jen bych doplnil. Teplo ano, ale ne úpal, pak snesou i poměrně hodně vody, docela jsem byl překvapen, jak moc. Ale ne na žabáka . Pokud jsou ale na přímém Slunci zastavují růst a pak s nima člověk bojuje . Přeschnou a hůř se dostávají do kondice. A zálivka pak spíše způsobí problém, než pomůže

Bohužel jsem zjistil že skoro nemám svý astrophyta nafocený , tak jen jak popomalou ukázku - po třech letech 2008





Mým snem je jednou vidět tyhle kytky v přírodě

miro napsal:
Tak tahle směska pro vodní rostliny obsahuje dost jílu, to je pro kaktusy taky dobré.

Přesně tak. A taky neobsahuje ty dřeva pač ty plavou ve vodě, což je u substrátu pro vodní rostliny nežádoucí

Takže ten substrát se víc blíží klasický zemině s jílovitou složkou než ty ostatní substráty co sou všechny rašelina z polovice složená z nezetlelých kusů dřev. Mimochodem výrobce u toho uvádí % jílovitý složky a % obsahu plovoucích částic = dřeva -> to je to co je zajímavý pro nás

mí astro. rostou ve staré omítce sklepané ze stodole s trochou krtince celkem vypadaj dobře. ale omítka došla asi budu muset koupit pytel a nějako dobu počkat aš ze stárne a pak to požít.s poz.morče.

Filip Jelínek napsal: Já se teda přiznám.

Já je pěstuju v normálním substrátu co používám na běžný mexiko tj. 2 díly organický složky (zemina pro vodní rostliny).....

Tak tahle směska pro vodní rostliny obsahuje dost jílu, to je pro kaktusy taky dobré.

Víš Milane, to je moje citlivá stránka. Nakupuji semena teď jen od pana Dohnalíka, dříve různě. Ne vše bylo dříve v pořádku a moje určovací schopnosti mi dovolují odchytávat dřívější omyly postupně - většinou až při květu. A chápu, že každý obchodník se snaží o pestrou nabídku, někteří z těch, co od nich už neberu, nabízeli stejný druh pod různými jmény, vybral si tak každý. Tak vznikla i nabídka A. senilis. A tento termín jsem našel i v některých knihách. A protože mám Astrophyta rád, chtěl jsem tuto formu mít. Ale nevyklíčilo nic ... Pokud jde o taxonomii, na internetu jsem narazil na vyhraněné představy o pojmenování rostlin - bohužel často co autor, to jiný názor. Jako amatérskému pěstiteli je mi celkem jedno, do jakého systému ten který druh patří, hlavně když oba mluvíme o tom samém. Mám pocit, že se z toho dělá někdy zbytečná věda. Po našem dohadování o zařazení jedné mé rebutie jsem dostal několik typů, kde se o tom dozvědět víc. A musím přiznat, že když jsem se do toho ponořil, začal mě tenhle rod zajímat víc, než cokoli jiného. Ale užasl jsem nad rozdílností názorů světových odborníků na zařazení konkrétních polních čísel nebo celých druhů! Některý rok jsou přejmenovávány i dvakrát! Jaký to má smysl, když je řada druhů spřízněná a odlišuje se jen díky vysokým horám mezi sebou? Nakonec, když to přeženu, stačí pojmenování Rebutia + polní číslo - všichni vědí, oč jde a taxonomové mohou přejmenovávat po libosti. Protože chápu, že je to pro někoho důležité, raději se tomuto tématu vyhýbám, jen se snažím dohledat někde informace o objednaných rostlinách = jejich Pč, abych zase neměl sbírku synonym a nesmyslů.

Pavle, vůbec se nechci pouštět do taxonomie a tím méně do bitek. Jenom jsem chtěl vyslovit podezření, že dodavatel, kterej si nedělá starosti se jmény si asi nebude dělat ani velký starosti se stářím popř celkově kvalitou semen.. Proto bych nehledal důvod neklíčení v substrátu, ostatně astrofyta obecně klíčí snad nejsnáz ze všech kaktusů, pěstitelský trable nastávají až potom.

Jasné, děkuji za radu, nasypu jim ho taky asi 1/7 a uvidíme. Já ho těžím v OBI v Praze, na to množství, co potřebuji, je to ideální lokalita.

ILPAZK napsal: Ten dolomitický vápenec - jakou má zrnitost? Chtěl jsem v obchodě hrubý, ale stejně mi přijde jako prach (do 1 mm pr.) ... Bojím se ho přidat víc, když je tak jemný, tak dávám polévkovou lžíci na litr. A i to je na A. znát.

Vůbec bych se toho jemného vápence nebál. V podstatě k tomu, aby se substrát odkyselil je potřeba hlavně ty jemnější frakce . Čistý hrubý štěrk moc nepomůže. Jeden čas jsem měl k dispozici taky pouze ten jemnej a hrnul jsem to tam a nebyl problém. Jak píše Filip, ten vápenec se neslepuje.
Na Plzeňsku používáme vápenec z lomu Velké Hydčice ( u Horažďovic) - je to taková všehochuť jako odpad z těžby - od prachu až po hrubý štěrk. Dávám ho třetinu do substrátu a když si odmyslím ty hrubší frakce, vyjde to tak na 10% toho jemného do 1mm.

ILPAZK napsal: Ten dolomitický vápenec - jakou má zrnitost? Chtěl jsem v obchodě hrubý, ale stejně mi přijde jako prach (do 1 mm pr.) ... Bojím se ho přidat víc, když je tak jemný, tak dávám polévkovou lžíci na litr. A i to je na A. znát.

Zrnitost jemnou. Pokud máš hrubší frakce písku v substrátu, tak to nepoznáš. Nespéká se to jako třeba prachová antuka. Když přesazuju svý kytky i po pár letech tak je to stále sypký.

Milane, používám název od dodavatele, abych se domluvil, vím, že je to něco jiného, ale přiznám se, že mě víc zajímají rostliny, než taxonomické bitky. Proto mám v kartotéce teď názvů víc a s každým se snažím komunikovat jeho řečí, Ital v Toskánsku mi taky nedal kafe, když jsem ho pozdravil německy (asi se nedobře vyspal ...).

Ten dolomitický vápenec - jakou má zrnitost? Chtěl jsem v obchodě hrubý, ale stejně mi přijde jako prach (do 1 mm pr.) ... Bojím se ho přidat víc, když je tak jemný, tak dávám polévkovou lžíci na litr. A i to je na A. znát.

Léta jsem všechna astrofyta pěstoval v normální kaktusový zemi bez vápence a rostly v podstatě jen ornata a myriostigmy a pár senile aureum. Asteriasům se v Plzni tradičně říkalo "Letnička", asi díky kyselé zemi. Pak jsem před cca 10 lety začal přidávat vápenec a začly růst skoro všechny, snad kromě A. niveum a jeho nudálních forem. No a vloni jsem zkusil říční písek s vápencem a zdá se, že i nivea půjdou. Když zem neni kyselá a neni to čerstvý kompost, tak všechno je v podstatě otázka zálivky, zatímco myriostigma nebo ornatum snáší trvalé vlhko (ornatum i mokro jak píše předseda), ostatní již méně a nejméně nivea, ale i některý kaprikorny jsou pěkný potvory. Můj skleník je relativně chladnej kvůli jihoamerické části sbírky a taky z pohodlnosti, abych si ho nemusel všímat, tak je skoro celou vegetační dobu dokořán otevřenej. Pro některý astrofyta, jako asteriasy je už skoro moc chladnej a tak rostou daleko pomaleji než u lidí co nejsou líný to při ochlaazení zavřít a při oteplení otevřít..
Pavle, název Astrophytum senilis svědčí spíš o kvalitách dodavatele, tam bych asi problém v substrátu nehledal.

Já se teda přiznám.

Já je pěstuju v normálním substrátu co používám na běžný mexiko tj. 2 díly organický složky (zemina pro vodní rostliny), 1 díl dolomitickýho vápence, 4 díly křemičitý písek různý frakce.

Každej má svůj substrát, já mam holt todle. Žijou v tom, rostou, kvetou ...

Písek (říční), jemný štěrk, antuka = 70%; zemina bez organických látek 30%. Asi vyčteno ze starších knih. Teď dávám A. to co ostatním kaktusům: 1 díl perlitu, 3 díly zeminy (bez kompostu), mexičanům trochu mletého Ca, navrch pár cm samotné zeminy a jemného štěrku, aby se perlit nevyplavoval. Všude se mi to osvědčilo, mimo právě pár mexických rarit a některých astrophyt.

Pavle co považuješ za "knižní substrát". Já mám substrát míchaný podle potřeby a dávám písek-štěrk (zrnitost podle vlasní úvahy, bagruju na řekách a potocích), antuku (brcené a přesáté rozmlácené střešní tašky, na to máme i výrobce a je dobrej), zeolit (čistý, odprášený, zrnitost 1-2,5mm a 2,5-5mm a to zase podle oka), šotolinu z vápencového lomu, andezitovou drť, no a plno všakovatých jiných ale minerálních substancí. O všech se dočteš v knihách ale co je ten tvůj "knižní substrát"?

Krásné fotky krásných rostlin. Mohu mít dotaz? Používáte knižní minerální substrát nebo klasický? Mě tyto rostliny pořád seděly, tak jsem nahradil minerální substrát klasickým obohaceným vápencem a výsledky mám teď rozporné - některé druhy nádherně rostou a kvetou, ale když jsem zkusil třeba semena označená jako A. senilis, ani jsem si neškrtl. Pavel

Když jsme zakládali tohle fórum, tak jsme si slibovali, že konečně musíme založit diskusní vlákno na téma rostlin rodu Astrophytum.
A to především z toho důvodu, že se těmhle překrásným rostlinám v poslední době nevěnuje tolik pozornosti, vyjma dalších šílených kultivarů z japonských pěstíren, a trochu zapadají základní druhy, které ale skýtají takovou variabilitu a atraktivitu.
Proto je skoro k nevíře jak málo pozornosti se jim věnuje, snad nám trochu zevšedněly....
Ovšem my to napravíme, o tom není pochyb!

A abychom toto téma zahájili, tak si neodpustím se přiznat ke svý zálibě v rostlinách druhu Astrophytum coahuilense. Tyto nezaměnitelné rostliny s plstnatým ovločkováním, které pevně lpí na pokožce a nejde setřít, nesmí samozřejmě chybět nikomu kdo má rád Astrophyta.


Abych jen nepsal a vokázal nějakou kytku k potěše oka, tak tady jsou moje Astrophytum coahuilense, SB1479, Lerdo, Durango - jak vojáci v poli...



A detail květu - nádherné žluté odstíny okvětních plátků s oranžovočerveným jícnem a sytě žlutou bliznou.



Astrophyta coahuilense patří pravděpodobně k vývojově straším druhům Astrohyt a tak nějak se nechtějí s ničím křížit, což je celkem netypická věc v rámci rodu.

Co se týče pěstování, tak je řadím k obtížněji pěstovatelným, rostou pomalu a tak nějak se jich obvykle podaří vypěstovat míň než třeba myriostigem. Jaký s nimi máte zkušenosti vy?

Astrophytům zdar!