Téma:

Zdenda napsal:

Petrr napsal:

Mamlas napsal: Pokud máš na mysli ty dva Pyrrhocactusy s růžovým květem tak ti přijdou jiné zcela správně. Thelocephaly to rozhodně nejsou, viděl bych to na skupinu pobřežních pyrrhocactusů, huascensis/carrizalensis, ale klidně to může být i leccos jiného.

To zas nekdo pomichal seminka,tak pujdou Pyrhace dal do sveta.Kdyby mel nekdo nahodou par semenacku Thelocephala krausii navic,tak bych je koupil.

Ze dva kousky FK773 ti můžu dovézt na podzim do Chrudimi.

Urcite,diky.Posli mi cislo telefonu na mail,zitra brnknu a dohodneme se.Mel jsem ho v soukromych zpravach,ale vymazalo se to tady. Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Petrr napsal:

Mamlas napsal: Pokud máš na mysli ty dva Pyrrhocactusy s růžovým květem tak ti přijdou jiné zcela správně. Thelocephaly to rozhodně nejsou, viděl bych to na skupinu pobřežních pyrrhocactusů, huascensis/carrizalensis, ale klidně to může být i leccos jiného.

To zas nekdo pomichal seminka,tak pujdou Pyrhace dal do sveta.Kdyby mel nekdo nahodou par semenacku Thelocephala krausii navic,tak bych je koupil.

Ze dva kousky FK773 ti můžu dovézt na podzim do Chrudimi.

Chilensis je považován za přechodový druh mezi neoporteriemi a horidocactusy. Jeho květ je jakýmsi hybridem mezi oběma rody. Na fotce je podle mě neoporteria subgibbosa - nějaká její forma. Není to ale důležité jak to klucí plzeňský pojmenovali, důležité je, že tam máš naleziště.

Prvně mi rozkvetla Neoporteria chilensis, Pichidangui, Chile, PC 235

Mamlas napsal: Pokud máš na mysli ty dva Pyrrhocactusy s růžovým květem tak ti přijdou jiné zcela správně. Thelocephaly to rozhodně nejsou, viděl bych to na skupinu pobřežních pyrrhocactusů, huascensis/carrizalensis, ale klidně to může být i leccos jiného.

To zas nekdo pomichal seminka,tak pujdou Pyrhace dal do sveta.Kdyby mel nekdo nahodou par semenacku Thelocephala krausii navic,tak bych je koupil.

Pokud máš na mysli ty dva Pyrrhocactusy s růžovým květem tak ti přijdou jiné zcela správně. Thelocephaly to rozhodně nejsou, viděl bych to na skupinu pobřežních pyrrhocactusů, huascensis/carrizalensis, ale klidně to může být i leccos jiného.

Dneska jsem si vsimnul,ze mi vykvetla prvni Thelocephala.Mam v kvetinacku tri Thel. napiny a dve Thel. krausii.Jestli to tedy krausii jsou.Na fotkach na netu me pripadaji jine.

Já s tvojí návštěvou nemám problém. I semenáčků k prodeji je dost. Jen jsem chtěl, aby se na Milana nezapomnělo, protože i rostliny, které mám od něj jsou jakýmsi měřítkem kvality pěstování. A že to nejsou žádná vodou vyhnaná blátíčka, ale pořádně tvrdé kytky. Za to mu patří dík...

Mamlas napsal: Vůbec nezpochybňuju smysluplnost Pavlovy práce, je záslužná a užitečná. Velmi dobře z ní vidíme například, že lokality Eriosyce aurata v. algarroboensis a E. ausseliana se kryjí, tedy že pod těmito názvy s skrývá táž populace. A to ještě tam nemáš sběrovky těch, co jí říkají E. aurata fa. "Mina Algarrobo". Dneska už i v Chile jsou botanici, kteří se kaktusy zabývají celkem do hloubky, jejich práce nejsou sice zatim v Evropě moc známé, ale navazují na Rittera a je to docela něco jiného než co tam může zažít někdo, kdo se musí držet sjízdných silnic a má na lokalitu půl hodiny, protože jich musí stihnout pět a více za den. Neměl jsem na mysli, že by sběratelé měli zmatek v rodových jménech, ten co jsem myslel je ve jménech druhů a variet.

To napsal Milan před lety. Po letech pozorování rostlin ve sbírce musím (pro mě bohužel) s jeho názory souhlasit. Jedná se o velkou podobnost mezi rostlinami sice z jiného naleziště, ale stejného, či podobného pásma, "ekvidistantního" od rovníku.
A netýká se to jen druhů, o kterých píše Milan. Mimochodem právě Milana (Mamlase) je potřeba považovat za odborníka pro toto vlákno nejpovolanějšího.

Kdybychom věděli jak ty mrchy pěstovat na vlastních kořenech a slušně to rostlo, byla by ve sbírkách spousta pravokořenných a kvetoucích rostlin.
Jenže právě proto jsou některé druhy, či rody tak vzácné, protože nerostou jako salát a není moc těch, kteří je alespoň na čas udrží při životě. I když se na to jejich "šklíbení" nedá dívat...

Tak ještě fotka s těmi kopkami:

Poměrně zajímavá je eriosyce simulans.
Název je odvozen z napodobení vzhledu kopiapoí, zřejmě nějaké formy coquimbany.
Údajně proto, že se "schovávají" mezi kopkami před larvami místních brouků, kteří je požírají, na rozdíl od kopiapoí. Tyto pyrháče kvetou červeně, na rozdíl od žlutě kvetoucích kopiapoí.
Je vidět, že vzhledově se dělí na dva barevné odstíny. Snad je to rozdílným nalezištěm.
RS1363 a RS1367:

mám ještě další z tohoto okruhu...a před časem jsem si dovezl tyto...

Pyrrhocactus pulchellus KH 1125 (Švýcaři Knutti & Hefti) jižně od Chañaral...





jsou v 6cm květináči...od výsevu 2007...

...tak Milane, ty zcela jistě nejsou z Plzně, ale tyto ano...dokonce je na etiketě napsaný, hm, nějaký Kůrka...

Moc pěkné. Zvlášť ten vlevo nahoře vypadá skoro jako kdybys ho přivezl z Plzně

Pyrrhocactus pulchellus (od Caldera)...jsem si přivezl z Německa před 2 roky...

Tom napsal: Jaro, toto je potomstvo od tebe

To jsou z těch semen, co u Jary vycházejí vždy šedé?

Do teď mě ty Tvoje bezchybné rostliny uváděly do lehké deprese a k úvahám najít si jiného koníčka, teď už ale vím, že jsi prostě kouzelník ...

Jaro, toto je potomstvo od tebe

Mezi vděčné a dle mých poznatků i nenáročné na pěstování, patří chilské rostliny Neoporteria multicolor. Vím, že vědecké jméno je nyní jiné, ale takto jsem si je před mnoha lety u pánů de Herdtů pořídil a proto je pod tímto pojmenováním i vedu. Co je zajímavé, že sprašuji květy rostlin se zlatými ( žlutými ) trny, ale vyseji-li semena, která výborně klíčí, vzejdou a vyrostou vždy rostliny s šedavými trny.
Jara
www.kaktusy-adenia.wz.cz

Tak jsem si dnes po první zálivce zavzpomínal na naši cestu do Chile 2015: ze semen, která jsme posbírali z aurat a rodentiophil vyrostly v rámci rodu poměrně varabilní semenáčky:

Auraty:


Rodentiophily:


Nakonec i pravokořenný mix:

No těžko posoudit.
Pyrrhocactus bulbocalyx a meglioli jsou argentinské pyrháče a tento tvůj je rozhodně z Chile. Proplétané trny mají neoporterie, které ale mají zvonečkový květ, takže tohle bude pyrrhocactus eriosyzoides, alias kunzei.
Ale to fakt střílím od pasu.

Mam neco podobneho,mam to asi 20 let a zatim jsem nepatral,co to je za kytky. Ani uz si nevzpominam,kde jsem k nim prisel.
Jen se mi proste libi,tak je mam.
Kdyz bude mit Zdenda chuť,nechť reaguje... dik






no,kdyz koukam pozorneji,ono to zas tak podobne neni.

Jirkaktus: Pyrrhocactus bulbocalyx, možná, pokud není s něčím lízlej

Barva sice zkresluje, ale zřejmě se nejedná ani o pyrrhocactus megliolii.
Zde je kvetoucí rostlina z mé sbírky:

Tak to jsou Milane téměř všechny kytky stejného druhu z jiného naleziště. Mám semenáčky všech tří názvů a nějaký velký rozdíl v nich nevidím. Pravda je, že naleziště se táhne od Caldery až po Cifuncho a určitě se vzhledové mění, ale např. Grzegorzova calderana GM1165 je z naleziště Punta Flamenco, což je od Portofino co by kamenem dohodil. Podobně je na tom FK772 - Pyrrhocactus pilispinus z Caleta Flamenco.

Vono je třeba už pod některým z těch názvů máte, ale ty kytky jsou asi tak stejný jako Lobivie haenatanthy z různých míst.

Podle Rittera pyrrhocactus pulchellus, mezitím podle Kattermana eriosyce pilispina a poslední a tedy v současnosti platné synonymum je podle Sarnesových eriosyce calderana.

To jen pro upřesnění a přehled synonym, abychom neobjednávali semena rostlin, které už máme pod jiným názvem.

Pyrrhocactus pulchellus, Portofino. Výsev na podzim 2003.

Zdenda napsal: ... Za druhé - zralý plod má temně červenou barvu a to tento plod na rostlině nemá.

Díky za informaci. Plod samozřejmě nebyl zralý - to byl také důvod proč šel na zimování do sklepa.

Štefan napsal: V červenci jsem sem dával první kvetení níže uvedené rostliny





Postupně vykvetly všechny 4 poupata a z posledního se vyvinul plod - ač široko-daleko žádná příbuzná rostlina nekvetla.



V pondělí jsem dával kaktusy na zimování do sklepa - tuto a ještě Echinocereus subinermis s plody. Při dnešní kontrole jsem zjistil, že myši už plody neomylně našly a beze zbytků sežraly . Takže se nedovím, jestli plod obsahoval semena, jestli by tyto klíčily ...

Tak za prvé - některé thelocephaly jsou samosprašné, ale jejich semena nemají takovou životaschopnost a vitalitu jako kdyby byla sprášená jinou rostlinou, takže klíčí mizerně a jejich další růst je mizerný.
Za druhé - zralý plod má temně červenou barvu a to tento plod na rostlině nemá.

Tak jsem si v naší knihovně půjčil útlou knížku "Eriosyce" manželů Sarnesových a mám velký problém srovnat se s jejich sjednocováním druhů bez ohledu na jejich variety. Jako příklad uvádím horridocactus chilensis var. albidiflora. Klasifikováno a sjednoceno je zde jako eriosyce (s tím problém nemám) chilensis. Tedy bez rozlišení variety. Myslím si, že je důležité kvete-li rostlina červeně (tak totiž kvete typová rostlina), nebo bíle. Bude to asi pokračování opomíjení rodů horridocactus, pyrrhocactus, islaya apod. jejich včleněním do jediného rodu eriosyce. Podotýkám, že i facebůkoví Čilani albidifloru uznávají, přestože naprosto opomíjejí nalezištní rozdíly.
Hrozím se toho, že se nakonec jednoho dne propracujeme ke společnému názvu KAKTUS. No snad se toho už nedožiju...