Téma:

OK.
Jirko, u malých semenáčů to tak je. Měl jsem na mysli (a pemexx podle toho, co psal, také) přesazování "normálních", dospělých rostlin .

Ohledně přesazování malých semenáčků v zimě souhlasím se Štefanem.Já třeba vysévám v zimě, kdy je více času, a většinou přesazuji v létě cca 1,5 roku po výsevu. To už ale většina semenáčů skáče z výsevních misek ven.
Vloni se mi stalo, že díky dlouhému pěknému podzimu se ani ne roční výsevy začaly v miskách vzdouvat a semenáče vypadávat a sesychat. Začátkem prosince jsem je vytahal všechny z misek ven a přesadil myslíc si, že do jara v pohodě vydrží a pak je zaleju. Bohužel se začaly scvrkávat ještě víc, žebráci usychat. Musel jsem je dát pod zářivky ,uvést do vegetace a zalít, aby do jara přežily. Nebylo to poprvé a asi ne naposledy, velmi záleží na jejich velikosti.
Tím chci říct, že je v případě malých semenáčků dobré se tomuto zimnímu přesazování vyhnout a pokud jsem nucen mimo vegetační dobu z různých důvodů přesazovat, je dobré je takto probrat k životu. Nenechávám je pod zářivkami až do jara, potřebuji místo na výsevy. Celá procedura trvá tak 3 týdny až měsíc. Omezením,, resp. ukončením zálivky je nechám zavadnout a vytáhnu je z pod zářivek do podmínek zimování . Setrvačností ještě trochu vegetují, nízká teplota je ale opět uspí a bez problémů vydrží do přenesení na jarní stanoviště.

Stefan,u semenackov s tym nemam skusenosti.Pretoze prvu zimu ich nechavam vo vegetacii.Niektore-tie mensie aj druhu zimu.
Takze neoponujem.Prave naopak-asi by som sa bal im pocas zimovania nasucho,ked su dehydrovane,este zrezat z korenov.Pretoze by tym este viac dehydrovali a ako pises,na jar by sa tymi slabymi korienkami nedokazali napit.
Takze to moje zimne presadzanie sa tyka starsich rastlin.A som rad ze si spomenul konkretne rod,u ktoreho sa ti zimne presadzanie neosvedcuje.Tie Notaky...
Co sa tyka prace s kaktusmi v jarnych a letnych mesiacoch,to davam prednost pitiu pivecka(piveciek) v skleniku,s pohladom na v zime popresadzane rastliny.Celkovo,rusi ma cez sezonu pohlad na parapety s povyberanymi rastlinami.Kazi to estetiku.
Ale kazdy ma svoje,nikomu nic neberiem.
Okrem toho,v zime mi tak kaktusy chybaju,ze mam potrebu ich vidiet a polaskat.A to sa pri zimnom pesadzani perfektne plni.

Já jsem zastáncem přesazování kaktusů ve vegetaci a zejména roční či dvouleté semenáčky ani jinak přesazovat nebudu.

Důvodem u těch malých semenáčků je velká úmrtnost po zimním přesazování na sucho. Nehynou po přesazování, ale jednoduše se zjara nedokáží napít. Tyto tedy zásadně přesazuji až po jarním napití. Preferuji, když je substrát mírně vlhký - kořeny zlehka oklepnu, určitě nemyji a pak i s malým množstvím původního substrátu na kořenech přesazuji do úplně suchého nového substrátu. Sázím zasypáváním - semenáček (jeden či více) usadím na malou vrstvu suchého substrátu na dně nové nádoby a postupně přisypávám suchý substrát, přičemž rostlinky vytahuji, než je mám v žádané poloze. Kořínky jsou takto urovnané od spodku květníku a dochází k minimálním poškození. Zachované jsou i vlasové kořínky (alespoň zčásti). Přesazené rostliny umísťuji na teplé suché přistíněné místo a po 1-2 týdnech (podle počasí) začínám zalévat.

Větší a dospělé rostliny přesazuji už úplně na sucho - starý substrát z kořenů oklepu více (až úplně), případně odstraním nějaké odumřelé kořeny, zakrátím, pokud je třeba a sázím do suchého. Zaleju po 2-3 týdnech. Přesázení v zimě se mi neosvědčovalo zejména u r. Notocactus - přesázené rostliny na jaře dlouho stály - nedokázaly se napít.

Taky práce v jarních či letních měsících venku je příjemnější, než ve sklepě, příprava substrátu je rychlejší (rychle vysychá), manipulace s kaktusy jednodušší (zazimované je mám ve sklepě v bedýnkách na patra).

Tak ono tu repu zas nerezem stale u vsetkych.A ked ,tak len najspodnejsiu cast,vpodstate tu kde sa zuzuje uz v koren.
Ale co clovek spravi,ked vyberie ariak ci lofku a spodok repy je uz stoceny a korene smeruju uz hore,lebo niemaju miesto?
Alebo v pripade ze jej spodna cast nevyzera moc zdravo.To je nastastie malokedy.
Este ohladom skracovania korenov a nasledneho zlepsenia vitality a jeho rozvetvenia-
Cital som clanky kedy doslovne doporucuju u Astro asterias-semenacom odrezat korene.Oni si vraj potom vytvoria take,co su vitalne a je mensia mortalita rastlin.Neviem,neskusal som.Mne prestali asteriasy odchadzat,ked som ich zacal viac polievat.
A napr. hybridnym psom-podlozkam na vrublovanie,sa tiez doporucuje zrezat korene,aby sa rozvetvili a zlepsili.

Skoro se vším, co jsi napsal souhlasím. Perlit je v substrátu (nejen pro kaktusy) výborná věc. I s tím zkracováním jemných kořenů. Ale zkracovat i řepovitý kořen je myslím minimálně zbytečné, když už ne nebezpečné.

Substrát z kořenů oklepávám také jen lehce, důkladné omytí nemá smysl. Stejně tak opačný postup, kdy zůstane celý kořenový bal vcelku a jen se dosype substrát do většího květináče není moc vhodný. Sice je to rychlý způsob přesazování, ale přichází se při něm o dvě výhody přesazování.
1. Zbavíme se substrátu, který obsahuje po několika letech zbytky jemných uhynulých kořenů, zbytky nevyužitých solí po přihnojování a také (to si jen myslím), škodlivých látek, které rostliny v malém množství vylučují.
2. Podpoří se větvení kořenů, což má za následek lepší růst rostlin přesazených, než těch, které se nepřesazovaly.
Asi nejlepší, by bylo každou zimu vše přesadit (kromě těch nejstarších velkých rostlin), ale to u větších sbírek je dost složité a v praxi neproveditelné.

Co se týká pana Drápely, u něj byla chyba v tom, že sice byla koncentrace insekticidu zdánlivě v pořádku, ale zapomněl, že se jedná o koncentraci pro postřik. U zálivky (a myslím, že rostliny pěkně prolil) je množství chemické látky v květináči mnohonásobně vyšší, než je doporučováno.

Este doplnim,ze vsetko pestujem v cisto mineralnom substrate.Na dne je hrubsia drenaz z andezitu,hlavna cast kvetinaca po krcok je perlit(stavebny) a na vrchu zasa andezit.U vapnomilnych andezit miesam s vapencom.U sadrovcomilnych so sadrovcom.
Na perlit nikdy nedopustim.Korene su v nom najzdravsie a vyborne sa oklepava stary substrat(len treba rusku alebo respirator).Korene su ciste a krasne sa daju kontrolovat.Neda sa porovnat s ubitymi korenmi v beznom zemitom substrate,na ktorych humozne zlozky a hlina utvoria pancier a znemoznia vizualnu kontrolu.
S mineralnym substratom urcite suvisi minimalizacia hniloby,stagnacie rastu a podobne...

Myslim,ze kazdy ma svoju pravdu.A ta zavisi od kombinacie podmienok.
Ja stary substrat odstranujem,kolko sa len da.Ale nechavam cast,resp. nikdy korene neumyjem(s vynimkou karanteny kupenych rastlin).Pretoze si myslim,ze na nich a na zvysku substratu je nejaka mikroflora a mikrofauna,ktora pomaha funkcii korenov.Nieco ako mykoriza.Ak sa mylim,opravte ma.S tym by mohla suvisiet aj vec,ktora sa kedysi stala p. Drapelovi a publikoval ju ako memento.Skodci mu napadli zbierku,on to vsetko prechemizoval-viacnasobne.Potom mu rastliny stali a odchadzali.Ktosi mu napisal,ze chemiou znicil vsetko uzitocne na korenoch a korene zostali nefunkcne.K tomu sa nasledne pripojili vsetky ostatne problemy ....Mozno som to nepovedal presne,ale zhruba.
Tejto teorii sa ale potom vymyka to,ze mlade semenace permanentne osetrujeme kombinaciou fungicidov,plus pripadne pripravkami proti skodcom a rastliny sa po presadeni rozbehnu ihned...
Takze neviem.
Ohladom skracovania korenov-ja skracujem vzdy a u vsetkych rodov.Dokonca mierne i koncove casti repy(mam vela ariakov a lofiek).Niekedy to nabehnutie rastu pribrzdi,ale celkovy benefit je urcite lepsi.Stare odumrete korene mozu byt zdrojom nakazy.Okrem toho si myslim,ze napriek pociatocnemu pribrzdeniu rastu,sa vsetko niekolkonasobne dozenie a korenovy system sa zkvalitni.Samozrejmostou je ale dokonale zaschnutie ran.Az potom sadit.
Dokonca to aplikujem i na feraky,u ktorych sa to nedoporucuje.I ked je pravda,ze mam len 5 az 20 rocne rastliny.Mozno dochodcom by to uskodilo.
Kazdopadne by bolo dobre konkretizovat ako sa chovaju jednotlive rody.Zdendovi napriklad uskodilo pyrrhacom.Niekomu mozno inym rodom.Moze to byt individualne.

Jo, a ještě jeden rozdíl... na frňák si dám respirátor, přesazuji do naprosto suché směsi,složku hlíny ještě suším na kamnech a pak teprve míchám. Dost to práší a bez toho respirátoru jsem pak tahal z frňáku hliněné špejle...

cykas napsal:

• Zatopím si v zimě nepoužívané "letní kuchyni", protože s tím do bytu nesmím .
• Vyndám z květináčá všechno, co se má přesadit, oklepu zem a zastřihnu kořeny.
• Vše nechám u kamen, aby řezné rány na kořenech pěkně zaschly.
• Asi po týdnu sázím do suchého substrátu a pak už jen čekají cca na polovinu března, kdy jdou do skleníku.

Mám postup naprosto stejný jako cykas, jen s tím rozdílem, že si zatopím v dílně...

Zdendo, abych se přiznal, tak tomu, co jsi napsal moc nerozumím. Kde je problém? Zima je období, kdy je relativně na přesazování nejvíce času. Rostliny jsou ve vegetačním klidu, takže jim je celkem jedno, co s nimi dělám. V zimě přesazuju od svých kaktusářských začátků všechny rody a druhy kaktusů a nikdy nebyly žádné komplikace.

• Zatopím si v zimě nepoužívané "letní kuchyni", protože s tím do bytu nesmím .
• Vyndám z květináčá všechno, co se má přesadit, oklepu zem a zastřihnu kořeny.
• Vše nechám u kamen, aby řezné rány na kořenech pěkně zaschly.
• Asi po týdnu sázím do suchého substrátu a pak už jen čekají cca na polovinu března, kdy jdou do skleníku.

Obávám se, že problémy se zimním přesazováním u Zdendy způsobuje ten "chycený substrát".
Neměl jsem na mysli nouzové přesazování, ale přesazování rostlin, které před přesazením dobře rostly a pak není důvod zbavovat kořeny substrátu zcela. Typicky v zimě sázím do květníků semenáče, které jsem na podzum vyndal ze společných misek. Samozřejmě jim kořeny zkracuju, aby se daly dobře zasadit.
Můj poznatek, že kaktusy s kořeny dobře očištěnými jdou později do vegetace než ty, kde se ta původní zem jen tak otřepala, vzniknul vlastně náhodou.
Jistě víte, že my plzeňáci v Chrudimi ale i na kolokviu prodáváme často semenáčky prostokořené. Protože líbivý vzhled prodává, je pro to potřeba kořeny dobře očistit, aby kaktusy nebyly zaprášené jak to cestou v autě nadskakuje. Když bylo semenáčků dost, nechával jsem ty horší rovnou doma,abych je nevozil tam a zpátky. Když nějaké po burze zbyly, tak jsem je přivezl zpátky a nasázel spolu s těmi horšími, s kořeny jen tak halabala otřepanými. No a pravidelně se stávalo, že ty původně horší semenáče předstihly v následujícím roce ty větší, co měly kořeny dobře očištěné. Aby bylo jasno, ty očištené kořeny měly zpravidla v době sázení už nasazené čekací, a stejně byl růst horší a mnohdy ani nekvetly.

Jsem toho názoru, že přesazovat lze v podstatě kdykoliv od ledna do srpna, ale je zapotřebí si vždy ujasnit, co chci přesazovat. Je jasné, že jinak se budou chovat semenáče, jinak mladé rostliny, jinak staré rostliny. A rozdíl je i mezi jednotlivými rody. Logicky jinak budou kořenit lobivie, psi,notokaktusy apod. oproti ferokaktusům, astrům, mastusům. O mrazuvzdorných se zmiňoval už Mamlas.Z mého pohledu pro zimní přesazování jsou nutné dodržet alespoň dvě věci- a) nechat ošetřené kořeny důkladně proschnout, nejméně čtrnáct dní, lépe tři neděle a pak teprve zasadit do substrátu, v případě zakrácení kořenů třeba u ariáků či lofofor v pohodě i měsíc. Nevyplácí se uspěchat, píšu z kdysi vlastní špatné zkušenosti.- b) po přemístění na letní stanoviště je třeba pro přesazené rostliny vytvořit vlastní režim, nespěchat hlavně se zálivkou, mlžit, rosit, opatrně zalévám nejdříve tak koncem dubna, spíše v květnu, po přenesení v polou března. Spíš je to takové cmrndání. Stínění je samozřejmostí. Snad se to může jevit jako přehnaná opatrnost, ale z mojí zkušenosti takovýmto postupem ztráty minimalizujeme a zimní přesazování není žádným strašákem.

Tak to je Milane možné, stačilo se zeptat o jaké rody šlo. Já přesazoval argentinské pyrrháče, ty dopadly nejhůř. A trochu země na kořenech, když substrát může být a většinou i je chycený, je docela risk. Minimálně je zasolený, nakonec ani ty kořeny nemůžeš prohlédnout. A jestli tomu dobře rozumím, tak kořeny ani nezkracuješ.

Myslim ze na jar kazdy vie ze ma tienit.Alebo dat rastliny von skoro,ked este nie je silne Slnko.
Zimne presadzanie by mohlo byt nebezpecne z jedneho dovodu-odrezane korene na zimovisku nepreschnu tak rychlo.A po skorom zasadeni by rany mohla infikovat daka huba.To riesim tak,ze ich bud necham preschnut par dni v teple bytu,alebo ich necham na zimovisku s obnazenymi korenmi dlhsie a zasadim neskor.

pemexx napsal: Zdendo,nemas link na ten Naxerov clanok?Rad by som si ho precital.Pretoze ja tiez najviac presadzam v zime a zatial sa mi nic zle nestalo.Praveze v zime je to paradicka.Rastliny spia,pekne ich skontrolujem,poprezeram korene.Vzdy tak tretinu skratim...
A na letne stanovisko idu pekne esteticky posadene a ja sa tesim, ze zo spolocnych kvetinacov ich posadim uz pekne po jednej,ako zbierkove rastliny...
Ale nechcem spochybnovat tvoj nazor.Je jasne ze kazdy ma ine podmienky a hlavne ich kombinaciu.
Nasiel som toto.Je to ten clanok?
www.cact.cz/noviny/2015/02/povidani_02.htm

To je přesně ten článek, co měl Zdenda na mysli..
Citace :
Kaktus není zelenec nebo monstera, vydrží dlouho bez vody, proto se dá přesazovat po celý rok . Přesto mám raději přesazování pozdně jarní nebo letní. Zimním přesazováním, pokud jej děláme poctivě, pokud očistíme starou vyčerpanou hlínu, ustřiháme poraněné nebo nevhodné kořeny, znemožníme rostlině bleskově se napít po přestěhování z tmavého zimoviště. To bleskové napití je třeba k boji s jarním popálením. Rostliny, jež jsme přesazovali v zimě, nemají tak pevné spojení s hlínou a nějaký ten den potrvá, než kořeny obnoví sací mechanismus. A zjara, čím dříve se napijí, tím menší je riziko popálení. Ale s tím si zkušený kaktusář poradí.

Př. Naxery si moc vážím a obdivuji jeho kytky, ale s tímto zrovna moc nesouhlasím.
Naopak naprostý souhlas s Mamlasem!

Zdenda napsal: Přesazování v zimě se mi loni krutě nevyplatilo. Semenáčky neměly nachystané kořínky na jaře pro příjem závlahy a rostliny jsem slušně spálil. Pak jsem narazil na článek přítele Naxery a nad jeho zkušenostmi se zimním přesazováním hořce zaplakal. Měly by se nejen tesat do kamene, ale ten kámen by měl být umístěn někde na viditelném místě každého fóra, či jiného internetového média.

No vidíš, a já přesazuju skoro jenom v zimě. Tedy existuje pár kytek, kde je to špatně, a ty jsou notoricky známé. Rozhodně to nejsou čilenci. Jen se musí nechat na kořenech alespoň trochu země, aby to mohlo hned růst.
Jinak taky jsou rody, které se dají beze ztrát přesadit jenom v zimě, třeba pediokaktusy, toumeya a sklerokaktusy.

Zdendo,nemas link na ten Naxerov clanok?Rad by som si ho precital.Pretoze ja tiez najviac presadzam v zime a zatial sa mi nic zle nestalo.Praveze v zime je to paradicka.Rastliny spia,pekne ich skontrolujem,poprezeram korene.Vzdy tak tretinu skratim...
A na letne stanovisko idu pekne esteticky posadene a ja sa tesim, ze zo spolocnych kvetinacov ich posadim uz pekne po jednej,ako zbierkove rastliny...
Ale nechcem spochybnovat tvoj nazor.Je jasne ze kazdy ma ine podmienky a hlavne ich kombinaciu.
Nasiel som toto.Je to ten clanok?
www.cact.cz/noviny/2015/02/povidani_02.htm

Přesazuji každý rok začátkem února (až letos o měsíc dříve) semenáčky jako poslední, a nikdy žádný problém nenastal! Na jaře po vystěhování vždy min.tři týdny stíním, rosím,když to počasí dovolí,než dám první zálivku a k žádnému popálení nedošlo...

Přesazování v zimě se mi loni krutě nevyplatilo. Semenáčky neměly nachystané kořínky na jaře pro příjem závlahy a rostliny jsem slušně spálil. Pak jsem narazil na článek přítele Naxery a nad jeho zkušenostmi se zimním přesazováním hořce zaplakal. Měly by se nejen tesat do kamene, ale ten kámen by měl být umístěn někde na viditelném místě každého fóra, či jiného internetového média.

Přátelé, tak jak jste na tom? U mě je přesazování už od začátku ledna v plném proudu. Letos jsem začal už o měsíc dříve. Pořídil jsem si zahradu s chatou (u baráku ji mám malou místo jen na dva skleníky) buduji na ni dvě pařeniště 2x1m. Práce tam na jaře bude habaděj, proto jsem začal dříve...

Tak u tohoto gymna jsem hodně zvědavý, co z toho nakonec bude..

G.bayrianum
El Brete
WP 97-296/646





Pěkný kořenový bal u gymna...





G.sutterianum
FB 145




A zde je jasně vidět, že i malé semenáčky v pohodě přezimují bez vody a v naprosté tmě naprosto v pohodě
Samovýsev někdy z poloviny léta
Parodia comutans






Pár semenáčků jsem přepíchal do čtverky a dal do kultivátoru...

Obecně ty kytky určitě lépe rostou pospolu, to je pravda, pěkně to prokoření, přírůstky bývají násobné proti jednotlivým kytkám v květináči.Týká se to hlavně semenáčů. Má to ale své úskalí - když máš něco choulostivějšího na zálivku a začne se v misce šířit hniloba kořenů či breberky, tak Ti někdy "odejde" celá miska, než to zjistíš. Když to vyklopíš, tak někdy není už co přesazovat, i zdánlivě životaschopné rostliny bývají chyceny.

Přesně tak, mám tu samou zkušenost. Je to lepší dávat takto společně do větších "misek", roste to lépe,rychleji. Ale to je asi všeobecně známé. Já používám "misky" cca 60x30x6cm.
Tyto gymna mají v průměru 4cm, některá i více...no, a některá i méně

To víš že to je lepší, já rozpikýruju i 2-3 cm semenáče do mís cca 30x20cm i větších a roste to líp než ve čtyřkách, i třeba 4 - 9 ks v 10 cm květináči roste lépe.

Ahoj všem. Posledních 14 dní hltám tohle fórum a teď konečně přišel čas na dotaz:) Semena se sejí na husto, semenáčky se pikýrují na husto, protože jim je tak líp, ale pak od určité velikosti (cca 2-3cm) se semenáče rozsazují jednotlivě do cca čtverek-šestek květináčů. No a můj dotaz je, jestli by jim nebylo pořád líp u sebe? Např. místo sázení jednotlivě do 5cm květináčků jich sesadit 5-6 kousků dohromady do nízkého 10x10x8cm květináče? Při použití dostatečně propustného substrátu by nemusel být problém s pomalým vysycháním, naopak by nedocházelo k rychlému přehřívání, ale více substrátu bude mít "větší teplotní setrvačnost". A nemuselo by se zalévat tak často, pětka květináč je suchý za 2 za 3 dny po zalití, takže se půda nebude tolik zasolovat. A stejným způsobem by se dalo postupovat i u větších kytek, řekněme kytky 6-7cm v průměru zasázet po pěti šesti kusech do dvacítky "Chrudimáku". Zkrátka taková "polovolná kultura".

Mám tu info, jak vypadají mé myriostigmy z přízpěvků výše. Po 4 týdnech udělaly obě čekací kořínky. Ta seřazaná takto:



A ta s pahýly má taky čekací kořínky, ale nefotil jsem je, byly by špatně vidět.
Nicméně ta dokonce kvete .





Ferocactusy a gruson zatím ani ťuk, tak jsem zkusil zde některými doporučovanou techniku s podmiskou s vodou aby cítily vodu. Ale vím, že zakořenit je nebude snadné.

Tak zrovna pročítám část fora, kde řešíte "guču" a co s ní. Někdo radí odrbat, ostříhat, zarovna, jiný nechat bez zásahu a někdo (překvapivě) něco mezi. Takže laik ví zase kulové.... Ale věci, co jsou o lidském citu se blbě škatulkují do striktních pravidel.

Nicméně přidám svou vlastní zkušenost s tlusticí (Crassula ovata). Vím, že to není vyloženě kaktus, ale je to sukulent...

Mám tu kytku vlastně už těch +- 25 let. Jediná, co přežila všechny mé pěstitelské zásahy. A ze začátku vážně špatně kořenila. Když měla květináč tak tak ho vyplnila půlku. Z jejího těla byly kořeny vždy tak čtvrtina, pětina možná a já ji i díky tomu přesazoval 1x za pár let. A letos jsem si všiml, že nějak pomaleji roste než obvykle. Ne, že by jí vyloženě něco chybělo, žloutly listy, nezvládala horko nebo zimu...ale prostě tím citem mi to přišlo jiné než obvykle. A podle toho, jak bral "substrát" vodu jsem si řekl, že je asi čas přesadit.
Měl jsem podezření a to se potvrdilo, květináč byl vyplněn kořenovým balem. A teď co s tím? Když to oplácám o ruku tak se nestane nic, když to omlátím o zem ono to trošku povolí, ale spíš mi opadají listy a olámou se větvičky. Když vezmu nůž, nůžky nebo to prostě jako prase surově orvu tak objem sice zredukuji, ale co z toho....??? Takové krásné kořínky jako na straně 5 ukazuje Husi z toho stejně nebudou. A tak jsem jen koupil větší květináč, do toho to posadil a obsypal (a podsypal) a nechám to zase pár let vegetit.

Vlastně abych to shrnul chtěl jsem tím říct, že ono je to opravdu hlavně o tom citu toho pěstitele. O ničem jiném. A ten se musí vypěstovat lety praxe. Pro začátečníka je tahle rada k ničemu. Ale ono to platí v mnoha oborech. Prostě když to člověk vyklepne, a nemá toho 50 přepravek kdy to pak nejde časově a jinak stejně zvládat, tak se na to prostě musí podívat a nějak to vyhodnotit a podle toho to pak upravit.

To je zas román. Dávám si závazek sem (na forum) do září nic nenapsat. Sorry kluci

Tedy Petře, ty to bereš všechno hákem. Trochu zvolni a nesnaž se všechno rozlousknout. Já chápu tvoji netrpělivost, ale chce to čas a pozorovat. Zrovna když jsi narazil na ten latispinus- dodneška se mořím s tím, jak ho vlastně pěstovat, aby k něčemu byl. On ti pokvete daleko menší, než je tvých kýžených 45 cm -upřímně řečeno, takový jsem tady viděl jen jeden, možná někde jsou, ale tak veliký jsem opravdu neviděl. Cesta k velkým kytkám je dvojí- buď koupit, nebo pomalu vypěstovat. Ta první je časově na hodinu, ta druhá na celý život.

Petře vidím, že pročítáš fórum od začátku, což je dobře Někde v kapitole pěstování narazíš i na tady to tema podmínek pěstování.
Podle poznatků, co tady lidé přinesli, je hlavním "aktivátorem" tvorby slušného otrnění ani ne tak dostatečná intenzita světla či slunečního osvitu,i když bez toho se kytky neobejdou, aby byly zdravé, ale proudění vzduchu a zajištění výraznější změny teplot /den-noc/ To samozřejmě docílíš intenzivním větráním pěstebního zařízení.Třeba někteří pěstitelé mají kytky od jara do podzimu celoročně venku, např. Magor, který se tu na fóru již dlouho neobjevil, má fosuláče na stolech bez krytí a vypadají kytky perfektně. Periho kytky rovněž a jsou tu i další, co mají krásné, otrněné kytky. No a k tomu ještě střídmá zálivka je třeba. Viděl jsem kytky v uzavřeném skleníku, stojící ve vodě, kde se nadalo ani dýchat. I když měly dostatek světla, byly to velké, zelené koule s mizerným, slabým, redukovaným otrněním. No ale každému se líbí něco jiného

Tak teda dobře, vydlabat do čista, neřezat Než začneš dlabat, zkus to první vylounout špičkou skalpelu