Téma:

Pokud se už nekoupete a jak odhaduju to máš bazén pod průhledným krytem, tak stačí nezalévat a nechat otevřené dveře. Tím ti klesne vlhkost, můžeš to nechat otevřené imrvere a o nějaký pokles teplot pod nulu se nemusíš starat. Opravdu jak je sucho kolem kořenů a ve vegetačním vrcholu není kapka, je to ok.

Ha, to jsem si myslel, jaké pěkné místo jsem našel...
Ale argumentace zní logicky. Vyvětrám tu vlhkost a nebudu to hrotit s teplotou (ačkoliv když zasvítí, je tam 25C hned....) Nechám kytky do začátku listopadu vychladnout a pak je definitivně schovám do tmy.

Pokud Davide zimuješ astrophyta ve sklepě, bylo by lépe je na tu zimu připravit v pařeništích, kde rostou celý rok, a hodně větrat.Kytky při kolísání a snižování teploty vycítí, že se blíží zima a sami začnou s přípravou, tj začínají se zbavovat vody,zpomalují metabolismus apod, takže je pak v klidu můžeš dát začátkem či v půlce listopadu podle počasí /pokud tedy nebudou teploty v noci pod -5-7°C/ do bedýnek a do sklepa, i do úplné tmy. Pokud na kytky neprší a substrát je vyschlý, vydrží astrophyta i noční mrazíky. Ten teplý bazén s vysokými teplotami není moc dobrý, jednak budou růst a na to jejiž málo světla a mohou se vytahovat, jednak při přenosu do sklepa budou ještě setrvačností rovněž růst a prudký přechod do horších podmínek jim asi neudělá moc dobře

Díky za názor. Přidám na větrání. Teplotu tam drží 40m³ vody, teplé ještě z léta. Budu se snažit to přes den vyvětrat, ale chápu, že to není úplně ideální umístění.
Jen se mi nechce za tohoto celkem pěkného počasí už rostliny schovat do temné garáže.
Jaké máte zkušenosti s nočními mrazíky? - speciálně mě zajímají Astrophyta

davidhorky napsal: Vážení kolegové, toto forum jsem našel teprve nedávno, takže je to dnes má premiéra.
Rád bych se zeptal na váš názor - mám sbírku, kde je směs všeho možného, ale asi 1/3 jsou astrophyta. Jakmile se teplota v noci na venkovním pařeništi začala blížit k nule (minulý týden) přestěhoval jsem rostliny do zakrytého (nevyhřívaného) bazénu. Na jaře v něm krásně jdou, v noci je tam nejníže 10C, přes den pak kolem 20C. Ale je tam vlhko - 90%
Co je lepší? NEchat rostliny venku (pařeništní stůl), kde teploty klesají až k nule. Nebo jim dopřát ještě trochu tepla ve vlhkém a teplém bazénu.

Ta velká vzdušná vlhkost by mohla nadělat problémy s plísní, pokud tam ke všemu neproudí vzduch a necháváte to uzavřené.
Tak alespoň přes den dostatečně větrejte.

Jara
www.kaktusy-adenia.wz.cz

Vážení kolegové, toto forum jsem našel teprve nedávno, takže je to dnes má premiéra.
Rád bych se zeptal na váš názor - mám sbírku, kde je směs všeho možného, ale asi 1/3 jsou astrophyta. Jakmile se teplota v noci na venkovním pařeništi začala blížit k nule (minulý týden) přestěhoval jsem rostliny do zakrytého (nevyhřívaného) bazénu. Na jaře v něm krásně jdou, v noci je tam nejníže 10C, přes den pak kolem 20C. Ale je tam vlhko - 90%
Co je lepší? NEchat rostliny venku (pařeništní stůl), kde teploty klesají až k nule. Nebo jim dopřát ještě trochu tepla ve vlhkém a teplém bazénu.

Taky už pomalu bedýnkujeme, fotím já, u pařeniště je Hasi ml. a vnuk Kája. Ten dnes sázel podnože a docela mu to šlo.

Také jsem o víkendu uklidil větší část venkovního stolu do skleníku. Na zlepšení počasí už to moc nevypadá
Ještě alespoň poslední letošní radost ze včerejšího slunného dne. Jeden z letošních přírůstků ve sbírce.

Poslušně hlásím, že už mám od pondělí většinu kytek narovnáno v přepravkách,mimo dosah rozmarů podzimního počasí, ale bohužel mám,ještě asi 1a 1/2 přepravky, venku,na ty šílenosti.Bohudík,jsou to spíše druhy,kterým tyhle rozmary zas tak moc nevadí a mají minerální substrát.
Poslední dobou to vypadá, že jsou tato roční období: zimopodzim,zimojaro,léto a létopodzim,aspoň to takhle vidím já. No,a to léto je nějak čím dál kratší.
A to,že přijde brzo zima,nám už naznačili stěhovaví ptáci, kteří to tady "zapíchli" už o měsíc dříve, no,akorát jsme tu přírodu nějak v tom fofru zapomněli poslouchat,toť jen můj názor.

Tak mám dojem, že to zamykání sezony v Chrudimi bylo opravdové a nejen pomyslné a včerejší den byl tím posledním, kdy se v pařeništích ještě otevřely poslední květy opozdilců

Tak už mohu shrnout zkušenosti s tímto zazimováním teplomilných druhů. Teplota se přes zimu držela s vytápěním zhruba mezi 10 - 15°C. Při velice silných mrazech klesala přes noc i přes to, že topná podložka jela na plné obrátky k 6°C (cca 2 - 3 noci), všechny kaktusy to ovšem přežily bez jakékoliv újmy, naopak už jeví všechny známky růstu a vypadají dobře.

Kaos napsal: Pro zimování teplomilnějších rostlin jsem vytvořil miniskleníček z akvaria, otvor je zavřený deskou polystyrenu a od podložky je také odizolovaný polystyrenem. Uvnitř je zásuvka s nastaveným spínáním při poklesu pod 13st. Celsia a na ní napojená podložka pro vyhřívání květináčů. Zatím spolehlivě drží teplotu vzduchu nad 10C i při poklesu okolí na -1C.

Ano, rozumíš správně. Já to dělám téměř tak jak navrhuješ, odlišnosti jsou tyto: stavím misky nikoli na rostlou zem, ale na zem, kterou jsem před zhruba 20 lety navezl do vyvýšených záhonů, přičemž na povrchu té země je nějaká deska, zpravidla eternitová, a na desce ještě plechová vana, a dále to ničím nezasypávám. Můj sen je nasázet to do těch záhonů ve skleníku rovnou, tam by bylo mrazuvzdorných daleko více druhů než teď, třeba Ecer. engelmanii vydrží moje zacházení jen jako malé, kvetoucí nosím při mrazech pod -15°C ve skleníku na půdu, kde je mrazový limit asi tak -15°C i za velkých mrazů.
Bohužel, abych si mohl sen splnit, potřeboval bych někoho, komu předat několik m2 nemrazuzdorných kaktusů.

Takže pokud Ti dobře rozumím, problémem je promrznutí kořenů v miskách. Ono je něco jiného, když promrzne rostlá zem do 40 cm a něco jiného, když promrzne zem v miskách, vím, mám odzkoušíno. Není nad vlastní zkušenost.Zatím jsem se těmi mrazuvzdornýma až na nějaký opuncky moc nezabýval, spíše je to o jiných rostlinách./Profesí zahradník/Jak by ses díval na to, vystavit kaktusy- mrazuvzdorný ve skleníku na rostlou zem a pak to prosypat zednickým Perlitem. To je ten jemný do fasád. Používám ho rád v miskách s mladými rostlinami a nebo k zakořeňování. Má některé vynikající vlastnosti a jsou v něm parádní kořeny. Na jaře jen vytahat misky a perlit zahrábnout do zeminy.
Jinak ale jak vidno, máš to zmáklý.

Mám vyzkoušeno, že kolem -15°C mají některé jinak mrazuvzdorné kytky na stole problém a pod -20 jsou tam už ztráty docela značné. V podstatě by je stačilo ze stolů sundat a postavit pod ně na zem, ale to bych k nim nemoh a ještě by mě bolely záda. Ve skleníku se nemusím plížit, když chci něco přesadit nebo jinak upravit a nečůrají tam psi. teplota vzduchu kolem - 20°c není problém, pokud jsou kořeny v květníku alespoň na zemi.
Ten "podvazkový řád" je skutečně peán, nejsilnější co mám. Noviny jsou pod květníky aby se tyto v létě nepřilepily k asfaltovému pasu, kterým je deska stolu chráněna před nadměrným působením vody ze zálivky.

Krásný kytky, ale nezávidím, stěhuješ to jak kočka koťata,skleník- byt- stoly , 2x ročně- děs. Bych na ty stoly z boku šoupnul nějaký krytí aby nezafukovalo. Ale máš to vyzkoušené a tak by se to asi měnit nemělo. Jo co mne zaujalo- teda vyjma kvítí, ten udělátor na stole s těmi očky, to je nač?, na pean to nevypadá, spíše na nějaký podvazkový řád. A máš nějaký kvítí na pochodu k popelnicím, tak je snad zaženeš zpět-tedy doufáááám.
Jinak tobě hodně štěstí a zdraví a pohody a tvé paní navíc i velmi mnoho trpělivosti.RK

Tradičně přesunuju mrazuvzdorné kaktusy ze stolů do skleníku o vánočních prázdninách. Letos jsem se trochu opozdil.

Jiri Kolarik napsal: ...tak to Tě Petře asi zklamu...nepamatuji se, že bych zalil kytky později jak začátkem září...fakt...ale - předpokládám, že Antonín je začátečník, resp. pěstuje kytky jen nějaký rok, dva...nicméně - je fakt, že někteří by zalévali i celý rok...chybějící zkušenosti se dají ale získat samostudiem např. tady na fóru...

No ten Kristus a Freud je o něčem jiném, ale použil jsem to. Myslel jsem tím, že nikdo není bez chyby a nebo pokud tvrdí že je nedělá(lal), tak to není zrovna věrohodné, ale to není podstatné. Stane se, a snažíme se poradit, jak píšeš a sdělit svoje zkušenosti pro poučení. Co se týče zalévání ti i věřím. Nemá cenu to dál rozebírat. Já to spíš bral jako "zobecnění problému". Pokud bychom se bavili o konkrétních podmínkách pěstování, rostlinách atd. pak to je všechno jinak.

Zimuji ve skleníku mnoho let, mám ho napojený na plynové topení v domě. Po asi třicetiletých zkušenostech musím konstatovat, že i při tomto zimování se vyskytují problémy, související s počasím, které tu kterou zimu panuje. Nejhorší je zima typu dlouhodobé inverze bez slunce, kdy je ve skleníku nastavená teplota u mne 6°C ve dne v noci dlouhou dobu. Toto vadí hlavně v předjarním období, kdy se již prodlužuje den, ale nesvítí slunce a ve skleníku je stále zima. Některé rostliny by se již chtěly budit, ale chladno jim vadí. Opačný případ taky není dobrý, relativně teplý leden se sluncem, přináší taky problémy, protože při jasném počasí je třeba i větrat, jak je ve skleníku teplo. Někdy je potřeba i trochu pomlžit, protože rostliny jdou rychle do vegetace. Někdy se vydaří zima, že je to radost. Do konce ledna zima a pak pomalu přicházející jaro s dostatkem slunce. Je taky zajímavé sledovat dobu kvetení u jednotlivých rostlin. Někdy mi třeba Sulcorebutie kvetou v polovině února a byly i roky, že kvetou v první polovině dubna. Každopádně nástup jara je to nejhezčí období ve skleníku, když je venku ještě zima a ve skleníku již jaro v plném proudu je čas si vše v klidu pěkně vychutnat

...tak to Tě Petře asi zklamu...nepamatuji se, že bych zalil kytky později jak začátkem září...fakt...ale - předpokládám, že Antonín je začátečník, resp. pěstuje kytky jen nějaký rok, dva...nicméně - je fakt, že někteří by zalévali i celý rok...chybějící zkušenosti se dají ale získat samostudiem např. tady na fóru...

Jiri Kolarik napsal: Nazdar...
nechápu, že Antonín zalil kytky ještě kolem 10.října! Spousta lidí se už shodla, že nejlepší je ukončit zálivku koncem srpna až začátkem září...myslím tím dospělé kytky! Kytkám nestačí, aby vyschnul substrát, ale musí se i zcvrknout, tedy vypudit přebytečnou vodu z pletiv...a čím budou kytky menší, tím více vydrží - jak zimy (mrazu), tak i tepla (viz cykas). 15-17°C je běžná teplota pro růst rostlin, zejm. těch běžně pěstovaných...tedy - za tmy ve sklepě se nutně plně napité kytky jako lobívie, austrokaktusy, gymna, etc. budou vytahovat do skoro bezchlorofylové špičky...a na jaře nastane problém, protože tento útvar se sice zazelená, nicméně trvá roky, než tento patvar odroste! Antonín měl, věda že zimuje jak zimuje, přestat kytky zalévat koncem srpna a nechat pletiva řádně vyzrát...pak by se případné deformace nemusely projevit...

Citace "Ti, kdož jsou bez viny, ať hodí kamenem.". Holt předpokládám, že je začátečník a udělal chybu. Já jsem dělal chyby, ty určitě taky. Kdo tvrdí, že ne, toho odkazuji na Freuda.

Pro zimování Chile snad jen to, že nemají rádi tmu a to i pod parapetem. Ono v tom Chile sice sluníčko pálí jak čert, ale jinač je tam díky foukání od Pacifiku imrvére furt dost chladno. A tak se kluci vytahujou jedna radost, neboť ať děláme co děláme, sucho jak v Chile jim neuděláme. Tak Jirko na nejsvětlejší místo ....

Máš zhola pravdu. Taky mám zimní provoz a topím tomu. J.A. co mám přez léto venku bez jakéhokoliv krytu stěhuju na zimu v PE bednách pod stoly do dvou pater. Přez zimu to jde, dole je nejchladněji, přesto čas od času a přinejmenším včas, vzduch protočím ventilátory.Zejmena Lobivie mají tendenci se chtít vytahovat. Na jaře mi nezbývá než začít velmi brzy větrat a ventilátorovat a hlavně co možná nejdříve bedny zase ven na stoly, ale to jen za vyhlídky alespoň 3 dnů, že bude zatažíno pod mrakem. Fláknu nad to na pár ožehavých dní folii,pro sichr nějakou Etaviru a zase jakmile má být pod mrakem folii hned dolů.Používám zkraje i tu zelenou stínovku, ale pokud se trefím do počasí tak je to zbytečné. Každopádně neustálá pohotovost.Na noc každopádně zpočátku nakrývám a být připraven na cokoliv.Skleník větrám oknem ve štítě a protějším vstupem na průvan a mám odendavací/odšupovací/ celý 6-metrový bok. To co je na stolech sice slunko ohřívá, ale vzduch zase chladí. Na noc bok zavírám.
Krytí mám na skleníku 10 mm 4-komůrkový bikarbon. Asi jsem naletěl a měl jsem dát radší 5 mm sklo. Opravdu se to časem zažírá prachem. Lepší by byla kombinace toho skla a proti kroupám sítě jako maj ovocnáři na stažitelné konstrukci+ nějaký čidlo a ovladač na akutní roztažení.

On i topený skleník má svá úskalí. Postavil jsem sice nový skleník s celoročním provozem ( letos první zima) , ale jelikož Jižni Ameriku mám mimo, stěhuji ji do beden pod parapet. Zatím je to fajn, s teplotou si mohu hrát jak poručím termostatu, ale obavu mám z období únor - březen. Jakmile začne více svítit slunce, bude se skleník významně ohřívat. Mexikáni si budou libovat a začnou dříve vegetovat. Jenže jihoameričani budou stále v bednách pod parapetem asi dost trpět. Máte někdo podobné problémy , zkušenosti ?

Důležité je jaké vůbec máme kdo možnosti k zimování a tomu se přizpůsobit i výběrem druhů. Já se s tím také nijak nepářu a většinu sbírky mám přes zimu v kotelně kde je kolem 20 C a nebo v dílně při 15 C obojí ve tmě. Pouze ty rody a druhy které se mi vytahovaly (Copiapoe, vysokohorské, ...) mám u okna, kde jsem udělal kapsu z igelitu a tam se drží teplota kolem těch 12 C. Není to ideální, něco méně kvete, ale co mám dělat když nemám celoročně udržovaný skleník, což je ideál. Běžné rody jako Astrophyta, Ferocactusy, Gymnocalycia, Notocactusy nebo Mammillarie většinou za vyšší teplotu přes 10 C spíše poděkují než že by jim to uškodilo.

Súhlasím s perim.
Ďalším dôvodom, ktorý si ale nie každý uvedomuje je, že ani rastliny, ktoré sa pestovali pred 50 a viac rokmi nie sú už rovnaké (mám na mysli už x-té generácie). Niečo iné sú samozrejme prírodné zbery a ich prvé generácie. No u rastlín, ktoré sú už v zbierkach pestované po 10-20generácii sa už podľa môjho názoru prejavil určitý vplyv prostredia a vrodená schopnosť adaptácie.

Ještě jednu poznámku k tomuto tématu-osobně se mi zdá, že v těchto případech a hlavně u začátečníků, působí trochu neblaze rady starší kaktusářské literatury,
při vší úctě k pánům Fleischerovi, Schutzovi a spol. Od té doby se pěstování kaktusů dostalo přece jen na jinou úroveň a ta příprava rostlin na zimování má být přesně taková, jak popsal př. Kolařík. Doporučuji všem začínajícím kaktusářům čerpat poznatky o pěstování ze současných publikací, protože podstatně lépe vystihují moderní trend pěstění. Tím nechci říci, že ty staré knížky by byly vysloveně špatné, to určitě ne, ale málo platné, vše se vyvíjí a spousta kytek se v mnoha případech dnes pěstuje úplně jinak.

Tak bych to viděl.
Zalévat dospělé kaktusy 10. října není právě nejlepší nápad. I pokud budeš zimovat v ideálních podmínkách pro daný rod a druh. V té době je už tak málo světla, že celkový vzhled rostlin nebude pěkný .

Nazdar...
nechápu, že Antonín zalil kytky ještě kolem 10.října! Spousta lidí se už shodla, že nejlepší je ukončit zálivku koncem srpna až začátkem září...myslím tím dospělé kytky! Kytkám nestačí, aby vyschnul substrát, ale musí se i zcvrknout, tedy vypudit přebytečnou vodu z pletiv...a čím budou kytky menší, tím více vydrží - jak zimy (mrazu), tak i tepla (viz cykas). 15-17°C je běžná teplota pro růst rostlin, zejm. těch běžně pěstovaných...tedy - za tmy ve sklepě se nutně plně napité kytky jako lobívie, austrokaktusy, gymna, etc. budou vytahovat do skoro bezchlorofylové špičky...a na jaře nastane problém, protože tento útvar se sice zazelená, nicméně trvá roky, než tento patvar odroste! Antonín měl, věda že zimuje jak zimuje, přestat kytky zalévat koncem srpna a nechat pletiva řádně vyzrát...pak by se případné deformace nemusely projevit...

Antonín napsal: Vyvětrat nělzja je to sklep pod panelákem -už jsem to tu psal. a o pět příslěvků výš píše cykas ze své dlouholeté zkušenosti i s 30-ti stupni něco jiného. Jak to teda bude doopravdy

Myslím, že je to tak, jak ti píše Miro.
Zimuj v chladu, pro běžné rody 5 - 10 °C a pak máš (skoro)jistotu, že nebudeš mít vlnatku, ... a bude klid.
Nebo při hodně vysoké teplotě (to je ta kotelna) a nízké vlhkosti vzduchu, kdy rostliny vyschnou a nemají sílu ani náladu růst. Obojí je vyzkoušené.
Ta tvoje třetí možnost "něco mezi" může některým rodů a druhům vadit a začnou se vytahovat. Dalším nepříznivým důsledkem jsou květy v lednu a únoru, o kterých tu kdysi někdo psal. To by se kromě vánočního kaktusu stávat nemělo .

Jo a zapomněl jsem na to podstatné. Ty první kaktus mám většinou do dneška.