Téma:

Jak zde uvádí Milan. Základem je konstrukce skleníku s minimální tepelnou ztrátou ideálně solární + izolace základových pasů do hloubky cca 1,5m. Pod skleníkem zemní kolektor. V létě se kolektor nabíjí a ochlazuje vnitřní prostor skleníku, v zimě takto uložené teplo čerpáte. (zbytek se dotápí klasicky elektřinou či jinak)
ceresgs.com/environmental-controls/gaht/
Tuším že na zahrada. cz někdo takto stavěl tropický skleník. Dá se to dohledat. Kdysi jsem si chtěl takový skleník postavit, ale zastavilo mne skalnaté podloží. Takže nakonec jen velmi dobře izolovaný zapuštěný solární skleník.

Zde stavba takového výměníku pro zajímavost...

To ale bohužel neřeší Rozkošníkův problém.

Na vytápění (nebo náhradu v podobě stěhování) je třeba myslet dopředu. Už před mnoha lety jsem napsal článek kkplzen.eu/index.php/prostredi-pro-pestovani-kaktusu-a-sukulentu/86-zimovani-bez-topeni, možná bude znovu aktuální. Jako všechno netradiční, i zimování bez topení není jen tak, vyžaduje jisté investice a jiný režim. Pak funguje.
Já osobně dosud stěhuju, ovšem již v realizaci je vytápění plexíku tepelným čerpadlem prostřednictvím podlahového vytápění. Ve velkých zimách můžu zatopit v kotli na dřevo s akumulačními nádržemi 4,5m3. 

Zdravím přátelé,
předně děkuji za odezvu, předpokládám,jelikož jsou ceny energii a topiv žhavou otázkou, že se ještě někdo se svými zkušenostmi a řešeními ozve. Ano řešením jak mnohdy uvádíte je zimování někde ve sklepě, nebo  vhodně chladné místnosti někde v baráku. Jenomže já vyplázl před asi 10 lety něco málo přez 100 000 kč na to abych si splnil sen a měl celoročně kytky na koukání kdykoliv dostupné, abych s nimi nemusel šíbovat a aby se mi do toho skleníku něco málo těch kytek vešlo.Orientoval jsem se na chladnější zimování a oželel Melocactusy, Discocactusy a jiné teplomilnější. Takže zimuju na 7-8-10 stupních C a z venkovního slunění stěhuji do skleníku v říjnu dle předpovědi počasí a snažím se něco málo - asi tak 6 m foliák na jaře z pod stolů vyndat omladiny. A to mám k dispozici takové foliáky 2.To stěhování mne už i tak dost zmáhá nehledě na to, že vždy se přihodí nějaký karambol.Nedej bože, abych byl např. ve špitále a kytky se ven nedostaly.
Takže dokavad budu moci pěstovat kaktusy, moje snaha bude o světlé- skleníkové zimování. Proto řeším jak jim zajistit tepelnou pohodu.
Zajímalo by mne , máme-li v našich řadách někoho, kdo má vytápění založené například na klimošce,- jakou má, jaký výkon topivý samozřejmě ve vztahu na velikosti pěstebního zařízení a konkrétních specifických podmínkách, .
Zajímalo by mne, zabýval-li se někdo nějakými alternativními přírodními zdroji například samovýroba bioplynu,spalování slámy,....Na netu je toho hodně , ale často naší výroby v asijských státech, vyvážíme bioplynové malé stanice pro například malé plotýnkové vařiče . ......
Viděl jsem před časem na netu jakýsi projekt kde se vrstvil do válce chlévský hnuj a bylo to proloženo hadicemi v nichž kolovalo nějaké medium /voda???/ které odebíralo teplo z tlející hromady, Vím dobře že hnuj při svém rozkladu vytváří teplo / na tom bylo založeno pěstování sadby v teplých hnojem zakládaných pařnících/. Dnes ale asi bude největší problem ten hnuj někde splašit.
 A co infrazářiče, nebyla by to snad možná cesta?.
Je mi ale jasné, že při využití kupovaných ,,čistých energiich ,, bude asi nutná záloha fosilních paliv a kamen....
 Moje nápady jsou možná pro někoho úsměvné, ale nemohu se smířit s tím , že něco nejde.

Dovolím si poněkud zobecnit.
Jako v mnoha ostatních náplní života je třeba i v kaktusaření myslet na nějaký ten rok dopředu. Je mnoho způsobů, jak se kaktusář může dlouhodobě těšit ze svých kytiček a zároveň je stačit opečovávat. Jen je třeba si ujasnit, co je v jeho možnostech a dle toho se přizpůsobit. Prvním krokem je utlumit a zapudit v sobě hamtavost. Nesnažit se mít všechno a mít toho hodně. Je to to nejobtížnější, když si to řádně ujasníme a sžijeme se s tím, můžeme myslet na způsoby, jak to provést.
Omezit rozsah sbírky, omezit výběr rostlin, postavit či zrekonstruovat pěstební zařízení, stěhovat na zimu rostliny do jiných prostor, změnit působ vytápění........a tak podobně.
Cena energií se ještě několik let bude zvyšovat. Tomu se nevyhneme. Ovšem po transformaci (cca dvě až tři desetiletí) je dost pravděpodobné, že bude energie přebytek a pro všechny. Myslete na to, že i dinosauroidní Český stát bude donucen peníze vybrané z emisních povolenek nějak rozdělit. Třeba za pár let vyhlásí i program, ve kterém bude podporovat výměnu stávajícího vytápění skleníků za nové.
 

Rád čtu, že Rozkošník je stále s kaktusy a na fóru. Já jsem plánoval přestavět skleník na vytápěný na důchod až nebudou síly stěhovat. Zatím zimuju ve sklepě a nejspíš u toho zůstanu. Znamená to do budoucna redukci rozsahu sbírky a zejména se zbavit velkých kytek. Nevíte někdo, jestli se dají kandovat, jak to dělají v Mexiku, taky soehrensie a trichocereusy?
Jinak, izolací skleníku neprůhlednými materiály z něj děláme obdobu sklepa, jen s tím rozdílem, že skutečný sklep se netopí

Pripojim se :
Zatim stehovani. Do garaze. Garaz neni vytapena,je ale pristavena primo k domu. Nejvetsi mraz, co garaz stoji byl myslim -20. V garazi minus 3,tak mam v zaloze el.primotop. Tenkrat jsem ho pustil cca od 20h do pulnoci. Na noc vypnul. Kdyz jsem sel ve 3.40 h.do prace bylo tam na nule. To byl ale tenkrat u nas v Polabi extrem. Vetsinou nepritapim a teploty od 2 do tech 8 stupnu. Vic starosti byva na jare ,pri nahlem vyraznem otepleni.To pak pres noc musim luftovat a pres den hlidat deti a zenu,aby tam moc necourali a nepousteli tam teplo z venku. Driv jsem to tahal jeden den ( 1 den dovolene),ted uz potrebuju dny DVA. A to mne potom tri dny boli " celej clovek".
Jak dlouho budu jeste schopen to tahat,toť otazka....( bude potreba te dovolene treba tyden...)
P.S. pro " Rozkosne kaktusy":
Jezdime 2x za rok s celou rodinou do Hory k zubari a uz par let mam v umyslu se zastavit....
tak snad se mi to vyhledove podari !
 

Přeji hezký podvečer.
Děkuji za příspěvek a dovolím si na něho reagovat. Jak píše pan kolega. Vytápění za současné situace je o tom, jaký kdo má běžný měsíční  příjem, kolik vyprodukuje semen a rostlin ročně k prodeji. Ten, kdo hodně vysévá a i prodává, může do topení skleníku investovat i 50 tisíc Kč.
Takoví jako jsem já, kteří spíše semena darují, nějaké semenáčky a rostliny prodají na výstavě, tak to jim pokryje náklady na pěstební nádoby a na chemii. Tím si nestěžuji.
Pár let jsem zimoval ve skleníku a polykarbonátové pěstírně. Předešlé zimy, dle jejich náročnosti stály mezi 6 - 10 tisíci Kč. Vytápěno elektřinou, jenom pro jistotu ve starém skleníku byly v přístupové chodbě kamna Petry a v polykar. propanbutanová láhev s topidlem. 
Nevýhodou elektrického topení bylo, že za větších nočních mrazů jsem musel nejméně 2x za noc kontrolovat, zdali topení funguje. ( před mnoha lety, někdy kolem 1992 nešla po tři dny el. a skoro vše mně zmrzlo ). Pro letošní zimu, jako by mně osvítil duch svatý ? jsem se rozhodl vše odstěhovat do domu, kde mám dost místa. Je pravdou, že podzimní stěhování a poté i jarní dá trochu práce, ale za úsporu peněz a i za zbytečné noční vstávání se tato práce vyplatí. Po zimování ve skleníku jsem první zálivku prováděl koncem března, nebo počátkem dubna. Letos budu stěhovat asi kolem 14.4. tak se vše trochu opozdí. To z důvodu drahé elektrické energie. 
Jaká rada na závěr? Toť těžká odpověď. Kdo má možnost, tak kaktusy, které potřebují + hodnoty stěhovat domů a v pěstírnách ponechat pouze mrazu odolné. Kdo má kaktusy na zahradě mimo dům a má možnost, tak si postavit zateplený dřevo domek a tam kaktusy na zimu schovat. Určitě bude tepelně odolnější než jakýkoliv polykarbonátovník. Kdo bydlí v bytě, najít prostor ve sklepě a podobně. Další možnost je přejít na pěstování mrazu a zimě odolných kaktusů. Ano, tím se nám okruh pěstovaných rostlin zúží. Obávám se a všechno tomu nasvědčuje, že plyn, ani elektrická energie co se cen dolů nepůjde. Spíše naopak a to potom bude skutečně na rozváženou, jestli jsme - jste ochotni za zimování ve skleníku zaplatit deseti tisíce ročně. Já ne. Dokud mně to zdraví dovolí, budu svoje rostliny stěhovat 2x ročně. Ještě taková malá poznámka. Když je nyní nevlídné počasí, díval jsem se na různé yutuby o kaktusech. Čeho jsem si povšiml, že v podobných, klimatických podmínkách jaké jsou u nás, mnozí nepěstují taková kvanta kaktusů jako jsme zvyklí pěstovat my u nás. Spíše mají menší, nebo malé sbírky pro potěšení. Velké sbírky jsem viděl v Asii.
Tak vám všem přeji klidné a pohodové prožití zimních dnů ❄☃?a aby jste se na jaře těšili s pomalu rozkvétajících kaktusů a celé přírody kolem nás.??? Jara
 

Jsem rád, že jsi se zase po delší době ozval .
Já mám topení vyřešené jednoduše, náklady jsou  0 Kč, jen celý den práce. Kolem 20. listopadu vše přesunu ze skleníku do kamenné místnosti, kde se netopí a v zimě je tam teplota mezi 5 - 8°C. Kolem 15. března přestěhuju zpátky do skleníku. Výhodou je kromě nákladů na topení nulový výskyt škůdců. |Kromě melokaktusů tam jsou všechny kaktusy, i koryfanty z jihu Mexika .

Vážení přátelé, kaktusáři i kaktusnice,
 po delší odmlce se znovu ozývám a to tentokráte s tématem jak výše uvedeno. Prostě, jak ty naše skleníky dnes za současných ekonomických turbulencí smysluplně vytápět?.
Doba je mírně řečeno dost komplikovaná a co bylo možno považovat ještě před dvěma lety za ekonomicky únosné, se stavá a mnohde už i stalo z finančního hlediska nereálné.
Tím se nechci nijak dotknout těch několika málo , co jim ceny energii nic neříkají a co je jejich hobby stojí- prostě neřeší. Spíš se snažím oslovit ty, co každodenně řeší jak to udělat aby jim to nenastydlo nebo nedej bože přímo nezmrzlo . Jestli budou na to mít zapnout elektro topidlo, tepelné čerpadlo, klimošku, nebo koupit uhlí /často spíš mour/ neb koks je už zřejmě určitě mimo realitu,brikety a nebo shánět palivové dřevo.Samozřejmě je mi jasné, že nejlíp se topí tak, že topit nemusím a mám dokonalé izolace / dost iluzorni představa/ A tak vyzývám všechny Vás co máte jaké zkušenosti se svým způsobem vytápění, ať kladné či záporné , podělte o ně  s námi ostatními. Bylo by škoda aby to někdo zabalil jen proto, že neví co si počít. 
   A začnu u sebe.
Od 15 let se motám kolem zahradničiny. To jsem nastoupil jako brigádník před nástupem do učebního oboru zahradník, k panu Rajtmajerovi do specielní pěstírny kaktusů na Břevnově v Praze. Na tehdejší dobu / r. 1974/ skleníky zasklívané sklem do dřevěných nosníků/šprosny/ Část v jednoduchém zasklení, část navíc s položenými pařeništními okny navrch navíc. Tehdy udávaná kapacita cca 100 000 rostlin kaktusů v  6 různě velikých sklenících s propojovacími zasklenými také pěstebními stavbami typu skleníků. Vytápění dva kotle ,,Hennch,, předválečného stáří a jeden malý kotlík? pro z toho počtu 2 satláky. Topilo se koksem. Nikdy jindy v pozdější době už jako zahradník s maturou na Mělníku, jsem lepší kotle netopil. Po vojně jsem topil ještě v Ekach, -také koks, následně v poloatomatu Slatina - hruboprach, VSB- ořech uhlí, a opět Eka IV na koks.
Od roku 1989 jsem už vlastně v takhle velkých kotlech netopil. Akorát jednou jsem musel pálit líh v kýblech ve foliáku s naroubovanými angrešty, ale to byla jen havarijní nouze na dvě noci.
Nyní mám už nějaký ten rok postavený konečně svůj bikarboník, rozměrově cca 6x6 m. Bikarbon 10 mm čtyřkomůrkový přitažený s citem přez hliníkové profily a těsnící gumy od dodavatele krytiny na šprosny ze dvou střešních latí do tvaru T. Na zimu z boku př    ikládám 5 cm polystyren nalepený na OSB desky a letos jsem zateplil i štít skleníku polystyrenem 5 cm a bublinkatou /3 cm bubliny/ folii. Celé přitaženo přez latě ke konstrukci skleníku.
   Vytápění.
Poslední roky jsem spaloval uhlí ve starých školních kamnech a vytápěl tak horkovzdušně přez výměníky /tzv Dudy/ následně rourou skrz zeď do skleníku a pak kouřovod do otvoru komína.  Kamna mám umístěna v bývalém chlívu / dnes  zimoviště papoušků / a ohřátý vzduch proudí dveřním otvorem do skleníku. Regulace tepla ve skleníku závěsem na konzoli.Papoušci jsou v teple cca 15-20 st.C a ve skleníku držím u vchodu 10 st.C a na konci mám 8-9 st.C. 
Letos jsem po špatných zkušenostech s kvalitou uhlí přešel na dřevo. Relativně levně pořízené palivo  za 200-500 kč smrkový kubík, ale ve  4 metrových délkách, takže pracnost se zpracováním na palivo -motorovka a štípačka.
Vyměnil jsem školní kamna za  7-trubkové Bullerjany, v záloze  mám 2ks  3kW elektrotělesa s termostatem.
Takže topím cca 50 cm polena celá i půlená. Přikládka zatím co 4 hodiny - zatím tu bylo nejméně -5 st.C. 4-5 polínek dle velikosti.Blbý je to noční vstávání a nemožnost na dýl odjet. Ještě, že jsem už v tom důchodu .Zatím jsem protopil k dnešku cca 5m3.
  Výhody- nezávislost na elektrické energii a cenové politice energošmejdů.
 Nevýhody: shánění palivového dřeva ,manipulace se dřevem, 2 roky sušení, kapacita cca 20 m3 na zimu.. tzn / minimálně 40 m3 mít připraveno v sušení,starosti s komínem/ přeci jenom to poněkud dehtuje v dlouhém kouřovodu/. Minimálně 2x za noc k tomu musíte jít a přiložit.
Srovnání u mne ve stávajících podmínkách:
Spalování uhlí: odhoříváním svrchu se spálí maximum plynů, 1x týdně čištění kouřovodů od sazí, naložil jsem večer a pak až ráno,občas plyny bouchly v kamnech a to pak vyčmudily všechno, Uhlí samý mour, Cena  za 1 q výrazně stoupla. Propálil jsem za zimu cca 10 000 kč minimálně.U mne nutnost ventilátoru k distribuci tepla do konce skleníku.Smrad z komína než se to roztopí.
Spalování dřeva: výrazně větší pracnost přípravy paliva, nutnost častějšího přikládání,nutnost skladovacích ploch  na 2 roky dopředu na sušení, čištění kouřovodu 1xza 14 dní,
     Bullerjany samy svou konstrukcí uvádí vzduch do pohybu- ventilátor nepotřebuji.Kouř ze dřeva, je-li, mi voní.Cenově by to mohlo být levnější oproti uhlí. Svou práci při přípravě dřeva si neúčtuji,beru ji jako další koníček / co mi zbývá/.
Další možnosti u mne:.
  Dům mám vytápěný tepelným čerpadlem, ale mezi skleníkem a zásobníkem teplé vody je zhruba 40 m chlívů, dílna,... Propojení na tepelko  by vyžadovalo izolovanou dvojhadici /velmi drahá položka/ a zhotovení teplovodního rozvodu ve skleníku. Vzhledem k mé prognoze životnosti asi nereálné
 Samostatné tepelné čerpadlo vzduch voda opět příliš drahé,
Klimatizační jednotka vzduch vzduch - toť otázka spotřeby elektrické energie a sazby za kW.
Alternativní způsoby :
Výroba a užití bioplynu,zemní kolektor,jímání tepla ze zásobníku zaizolované hromady hnoje,fotovoltaika, sluneční kolektory........
  Budu rád , pokud se podělíte o své vlastní zkušenosti s vytápěním svých skleníků