Téma:

tie skla čo vlastnim su z bokov z autobusa KAROSA 734....dočital som sa že su kalene hrubka 6mm.....66cm široke a dlhe 166cm jasne že sa nedaju upravit ale by som ich chcel použit na sklenik .....na mrazuvzdorne kaktusy ...na strechu sklenika aj boky s patričnymi medzerami medzi sklami na vetranie .....popripade zatienit.....jedna sa o to že aku maju priepustnost svetla .....nneviem ake sklo použili na kalenie ....či je aj v tom rozdiel

Asi je lépe si ukázat jak se to má s dopadajícím slunečním zářením ve skutečnosti
z práce SPEKTRÁLNÍ CHARAKTERISTIKY DOPADAJÍCÍ SLUNEČNÍ RADIACE NA LOKALITĚ BÍLÝ KŘÍŽ
Martin Navrátil1, Vladimír Špunda2
jsem si pro účely osvěty půjčil jednu stránku se dněma grafy:





Obr. 3.: Hrubé stanovení vlivu elevačního úhlu na spektrum sluneční radiace dopadající na porost smrku ztepilého během letního období za jasné oblohy. (A) relativní zastoupení fotonů při dané vlnové délce ve spektrálním rozsahu 400 – 700 nm. ( relativní energetické zastoupení při dané vlnové délce ve spektrálním rozsahu 400 – 1100 nm. (a) ranní měření (elevační úhel 10 – 20°), (b) polední měření (elevační úhel cca 60°), (c) večerní měření (elevační úhel 10 – 20°). Jednotlivá normovaná spektra představují celkový medián z dané varianty (viz. Materiál a metody).

Ještě je vhodno si všimnout, že v grafu A - relativní zastoupení fotonů při dané vlnové délce je svislá osa lineární,
zatímco v grafu B relativní energetické zastoupení při dané vlnové délce je svislá osa logaritmická, protože jinak by se tam IR rozsah nevešel.
Graf A ilustruje, že počet fotonů v IR části slunečního spektra je skutečně velký, zatímco graf B ukazuje, že jejich energetický přínos je malý.

IR záření samozřejmě od Slunce přichází a to v míře větší jak samotné záření světelné. IR záření sluneční začíná na vlnové délce 700nm (cca 500K) a pokračuje k vlnovým délkám okolo 10um (vyzařování lidského těla). Skleníkový efekt funguje tak, že světelné a krátkovlnné IR záření se uvnitř skleníku mění ve dlouhovlnné, které již tak snadno ven nepronikne. Pokovené sklo (záleží jak a čím) obvykle blokuje vlnové délky 700nm a delší, tudíž chrání interier proti přehřívání. Sice částečně zvyšují izolační schopnost skla blokováním vyzařování, ale této vlastnosti se využije pouze při aktivním vytápění skleníku. Blokování IR záření přicházejícího od Slunce však způsobí, že se skleník při slunečném počasí ohřeje daleko méně než při použití skel bez pokovení (kdy může být ve skleníku často přes 20 st. při venkovních -10 st ......

Jak správně píše Ikamarad, pokovená skla odrážejí IR paprsky. Ty ale do skleníku nepřichází od slunce, ale vznikají až uvnitř, kyž se pohlcením světla nebo jiným zdrojem - např. topidla, ohřejí zde umístěné předměty včetně případných osob a tyto emitují energii ve formě IR záření. Pokovení izolačních skel tedy zesiluje skleníkový efekt a tedy je vidím jako vhodná na boky skleníku, pokud ho hodláš vytápět.

mam aj ja prosbu .....prosim o radu...mam skla z vyradenych autobusov KAROSA D 166CM....šIRKA66CM..pišu o nich že su to bezpečnotne KALENE skla o hrubke 6mm....vie niekto poradit aku to ma priepustnost .....hodi sa to na sklenik mrazuvzdornych kaktusov ....samozrejme sa neda rezat už ale by som sa prispôsobil.....su velmi silne

Moc dík za fundovanou odpověď. Údaje ohledně tepelných vlastností dvojskel mě řekl sám výrobce, s pokovem U 1,1 bez pokovu okolo U 2,4, obojí s argonem. Stejné tepelné vlastnosti mě potvrdil i další výrobce dvojskel.
Nicméně, důležité je, že to tzv. pokovení zřejmně není dobré pro rostliny. I když rostliny myslím nejvíce potřebují spektrum vlnové délky až od 400nm ( ? jestli se pletu prosím opravte mě ).
A vyhřívání skleníku sluncem v zimě to pokovení tedy taky nepřispívá.
Nicméně, to pokovení se používá zřejmně na většině běžných oken co se nyní vyrábí, a rostliny na oknech v domech ( nebo zimních zahradách ) rostou a když slunce v zimně zasvítí, je to teplotně v domě také hned znát. Je ten vliv toho pokovení tedy na tohle všeho skutečně tak velký ?? Jen se ptám a dost mě to zajímá.
Děkuji

Ty čísla o prostupu tepla si tady někdo „tahá z pr….“ ))
Já mám (sice trojsklo) „pasiv clear“ se zachováním spektra na úrovni CRI 99
a 95% propustností v oblasti IR + zvýšenou propustností UV. Tato skla jsou bez
jakýchkoliv vrstev a jejich Ug = 0,6 (krypton).
Dvojskla bez pokovení podobného typu lze sehnat s Ug okolo 1.1 (i s argonem).
To tzv. „pokovení“ blokuje IR (bohužel oboustranně) a zcela likviduje UV do 400nm!
V zimě se to neohřeje a kytky (až na odolné výjimky) pod tím pouze živoří! .....

Prosím zkušené o radu.
Má pokovení skel na izolačních dvojsklech vliv na růst rostlin ?? Jedná se o pokovená dvojskla běžně používaná do všech plastových oken. S pokovením mají o hodně lepší izovační vlastnosti, součinitel prostupu tepla U 1 W/m2K, nepokovená dvojskla mají tepelně izolační vlastnosti o hodně horší, cca U 2,4 až 2,8 ( už se bez pokovení ani nepoužívají a snad ani nedělají ). Jedná se mě hlavně o to, jestli to pokovení na skle může nějak nepříznivně ovlivnit růst kaktusů, nebo jim bude ve spektru slunečního světla něco chybět ?? A také jestli to může mít vliv na horší propustnost tepla do skleníku a "vytápění" skleníku sluncem v zimních měsících, kdy do nich bude více kolmněji svítit slunce než v létě. Skleník bude využíván celoročně.
Tyto dvojska budou použity jen na obvodové svislé stěny, na střeše bude Lexan. Má někdo nějaké praktické zkušenosti s těmito pokovanými dvojskly na skleníku ? Moc děkuji