Téma:

Vladimír Todt napsal: Pokud budeme počítač do tohoto tématu i kaktusové záhony, tak zde mám k dnešku asi nejstarší příspěvek:
Léto 1992 kytky jsou z roku 1987 a 1988 (to bylo doma řečí, ale už jsem si to objednával sám za pár Kč, tedy tehdy moc ne pár) od p. Juhy (bohužel už vím jen příjmení, bylo ještě v době bez PC, paírovou kartotéku jsem ještě neměl a databázi v Accesu jsem si vytvořil až později, možná to byl Jaroslav Juha z Plzně). Záhon byl v roce cca 1995 spolu se zahradou opuštěn a co je tam dál nevím. Dle satelitních snímků je zahrada divoce zaroslá náletovými a přerostlými původními ovocnými stromy a plevelem. Oblast je nyní obydlena sociálně slabými občany, došlo tedy k tzv. paleolitizaci lokální civilizace.

Foceno plnomanuálním "dělem" FED3 Made in USSR, v době kdy jsem na barevný film neměl jako polostudentík moc peněz.

Vlevo nahoře a vpravo dole - Opuntia erinaceae var. utahensis
Nahoře uprostřed a nahoře vpravo - Opuntia fragilis
Vlevo dole - Opuntia humifosa nebo humifusa

Antonín Juha - Lísek u Postupic

A huš?
Jednu dobu bylo módní propagovat png formát. Omylem jsem to do něj uložil a poslal. Proto errory - fotky i přes 1 mega. Nyní zase zpět u jpg se stejným rozlišením a voilá.

Zajímavý příspěvek, ale vidím jen první fotku další tady nejsou zobrazeny.

Už je vidím, díky za opravu.

Tak jsem dnes 15.11.2014 byl na naší největší katusové skalce v Česku v PBZ v Troji.
Opuncie jsem nefotil, jsou všude, až na jednu robustní výjimku co mě zaujala.
O. imbricata ještě nepřešly zcela do posterektivního stadia. Na ostatních už je vidět zcvrknutím příprava na zimu.



Escobarie jsem vyfotil jen na dálku - označeno šipkami.



Další Escobarie jsem vyfotil z dálky. Nad nimi se kopala díra a zemina je částečně zasypala. Označeny elipsou. Pod ní je foto z 8.2.2014, tam jsou vidět lépe.



Únor 2014.



Težký život Echinocereusů díky občasnému šlápnutí a rozhrabání místa. Na fotce větší semenáče označené šipkou. Šlápanec a rozhrabání označeno modře.



Echinocereus metuzalem je stále na svém místě a roste.



Další Echinocerusy, nyní reichenbachii. Před 8 měsíci byl poblíž semenáč a větší kytka, ty jsou nyní fuč. Místo po nich je pošlaporozhrabáno. Pravděpodobně emoční inteligence davu holt není stále připravená na volné expozice.



Novější velkočlánkové Opuntia engelmannii cosi.



A dále doplňky.
Agave havardiana.



Agave neomexicana.



Agave cosi - doprčic a zrovna u týhle jsem myslel, že tu cedulku si na fotce přečtu.





Spodní jižnější část u těch velkých kamenů zarůstá nějakých střibřitolistým odolných svinstvem na větší ploše. Původní porost Opuntia phaecantha tam vychcípal.

Na závěr celkovější foto od SSZ.



Fotky jsou jaké jso. Ono to tak i v reálu vypadá. Holt to není jaro v plném rozpuku, ale podzim před mrazy. Fotoobjektiv nemaje.

Štrk je trochu moc biely priamo z vedľajšieho kameňolomu, ale odhadujem že časom zošedne, kaktusy možno podrastú atď...

Tak a konečne som pokročil
Zajtra mám v pláne priviezť si "substrát" (zem so štrkom) na záhon a keď boh dá, tak Pondelok alebo Utorok aj kameň na vrchný zásyp. Všetky tie balvany na fotke dolu pôjdu rozmiestniť po záhone. Najvyššie miesto je v strede vpravo a svah dotvorím ešte substrátom trochu a balvanmi. Tehly by mali zvýšiť súdržnosť a trvácnosť.

Takže po dlhšej úvahe som sa dal do stavby skalky. Von išli 2 staré tuje. To Vám poviem, bola fuška ich vykopať. Ďalej som si odkopal vrstvu hliny cca na 1 rýľ hlboko . Nekopal som do roviny ale nechal som zachovaný svah. Prišlo mi to praktickejšie ako ho potom pracne modelovať. Ako drenáž dávam rozbité staré tehly pre ich dostupnosť a cenu 0€. Na ne pôjde geotextília a potom zmes hliny so štrkom. Plot od susedov mám v pláne zakryť ratanovým plotom. To čisto len pre výzor aby nebolo vidieť susedovi. A aby som nezabudol. Väčšie kamene/dominantnejšie už mám doma dávno, tak ich použijem. Na fotke sú vidieť niektoré z nich. Zbytok potom na vrch dosypem štrkom. Väčšina skalky bude nekrytá celoročne. Uvidím ešte čo povysádzam a podľa toho by som možno 1/4 na zime prekryl.



Postupne budem pridávať nové fotky ako postupujem.

Esc vivipary na skalce jsou zalezlé ve svých důlkách.

Dobré místo pro skalku to asi je. Focení mi ale dává pořádně zabrat. Než vytrhám plevel ...... S tím se peru pořád.

Vadnoucí květy na skalce mi moc problémů nedělají. Horší je to ve fóliáku. Tam to musím hlídat mnohem víc.
Na skalce u Echinocereusů preventivně lehce tahám za květy a ty které nejsou opylené dávám hned pryč. Když má plod semena tak je to obvykle bez problémů. K žádnému zahnívání u nich nedochází.

Jak se vypořádáváš s vadnoucími květy venku? Je vidět, že máš správný místo, bez plevele a katusy pěkně rostou.

Zdravím všechny,
zkusím přidat pár obrázků na téma otevřené a kryté skalky.
Echinocereus reichenbachii "albispinus" Troy OKL v květnu 2011. Přes zimu na skalce bez krytu.

Stejná kytka v červnu 2013.

A tady jsou její sourozenci (ze stejného výsevu) ale pěstovaní v záhonu v nevytápěném skleníku - květen 2013

Pražská botanická zahrada 8.2.2014 (dám sem jen 3 fota, ostatní patří spíše do tématu mrazuvzdorných)

Pohled na expozici od jihu:


Detail Echinocereusy (od středu dolu vpravo semenáčky - berte v úvahu, že jsou to fotky z volné kultury začátkem února).
Koukal jsem na ten mech a zajímalo mě pH půdy, vzal jsem vzorky u cestičky (nejbližší byl 2 m od těchto rostlin), viz u posledního fota. Toto je jen část rostlin, jsou tam i střední v chumlu.


Bohužel jsem to udělal jen velmi orientačně - s nedodržením klasického postupu! Hloubka odběru 3 vzorků na ploše cca 5 x 10 m z hloubky jen 3 cm - rukou (bere se normálně 10 - 30 cm) smícháno do pytlíku a pak orientační test pH s demineralizovanou vodou. Výsledek byl pH 6,2 a 6,5.
Opakuji:
za 1. nevím jaký má případné nižší pH vliv na tuto kulturu (a zda by jej metodicky provedený test potvrdil) - nemám s takovou celoročně volnou kulturou zkušenosti!
2. Test byl orientační a nebylo vzorkováno u rostlin Echinocereusů - pro zachování a nepoškození mikrolokality (i tak jsem tam koukal na šlápance, protože to je poblíž plochokamenné cesty a označení rostli tam nebylo a při ostrém Slunci jsou seschlé rostliny hůře vidět - viz obrys šlápance vpravo dole u semenáčků (že tam občas projede v další části kočárek se tam stane)
3. Aby toto bylo k něčemu musel by vzorek být odebrán metodicky a musel bych ho dát třeba k nám do laboratoří
4. Vzorky odebrány na onom prostředním místě kolem cestičky a (1 vzorek byl např. odebrán u cestičky na úrovni té vyšší zakryté juky).
5. Substrát je v této části převážně světlý štěrkopísek, více křemenných částic + trochu spraše. Mám foto vlhkého vzorku

Střední plochá část s cestičkou od SSZ. Když jsem odcházel, tak tam bylo více lidí a někdo z nich tam testoval nohou kytky (poblíž místa kde jsem předtím toto fotil). K tomu kočárek v rovince mimo cestu (typ kombinace). To aby tam byla pozorovatelna nebo střílna.




Takovej plac s kytkama bych chtěl taky mít. Když si ale představím, že bych kolem toho lítal sám, tak bych ten plac chtěl radši menší.

Našel jsem tam i Echinocereus baileyi (předtím jsem si ho nevšimnul) a další menší místo s Escobariema.

Mají tam i mladší asi Agave a nedivím se, že je i zakryjí drátěnou kostrou aby jim je někdo nerozšlápnul nebo nepřejel.

Náhodou jsem našel něco co by se možná kompozicí hodilo i mně a obecně všem s rovným pozemkem. Pokud nemám svah nebo terasu apod. Fajnšmekr by toho mohl mít na rovině více a mezi tím jen cestičky.
Tak na rovný ploše udělat toto. Jen jak orientovat hlavní osu - líbí se mi to takto více podélné než oválné. Buď S-J nebo V-Z. Na severní stranu bych dal zakrslé jehličnany, nebo nějaké juky a odolné typy opuncií a kaktusy s něčím menším na zbylé orientace V/J/Z. 1 malá opuncie tam je zasazená.

Pokud budeme počítač do tohoto tématu i kaktusové záhony, tak zde mám k dnešku asi nejstarší příspěvek:
Léto 1992 kytky jsou z roku 1987 a 1988 (to bylo doma řečí, ale už jsem si to objednával sám za pár Kč, tedy tehdy moc ne pár) od p. Juhy (bohužel už vím jen příjmení, bylo ještě v době bez PC, paírovou kartotéku jsem ještě neměl a databázi v Accesu jsem si vytvořil až později, možná to byl Jaroslav Juha z Plzně). Záhon byl v roce cca 1995 spolu se zahradou opuštěn a co je tam dál nevím. Dle satelitních snímků je zahrada divoce zaroslá náletovými a přerostlými původními ovocnými stromy a plevelem. Oblast je nyní obydlena sociálně slabými občany, došlo tedy k tzv. paleolitizaci lokální civilizace.

Foceno plnomanuálním "dělem" FED3 Made in USSR, v době kdy jsem na barevný film neměl jako polostudentík moc peněz.


Vlevo nahoře a vpravo dole - Opuntia erinaceae var. utahensis
Nahoře uprostřed a nahoře vpravo - Opuntia fragilis
Vlevo dole - Opuntia humifosa nebo humifusa

Scleráku vem mě taky do kumpanie kaktusových skalek a záhonů. Mám zatím jen skalkově osázený květináč, který zbyl spolu s kamením po uschlém skalkovém hvozdíku. Použil jsem kytky, které jsem chtěl původně vyhodit jako nedochůdčata
Po směru hodinových ručiček:
- na půl druhé hodině je Echinocereus coccineus SB 49 (velmi citlivý na vysoký mulč kamením - zhnije v létě odzpodu spolu s bakteriálním smradem černou hnilobou)
- na třetí hodině je Mammillaria hahniana - přebytek jako test po v létě uhnitém druhém trsíku E. coccineus SB 49
- na páté hodině je Echinocereus triglochidiatus SB 223
- na půl osmé hodině je Echinocereus fendleri var. rectispinus SB 461
- na deváté hodině je Echinocereus coccineus SB 850 (vzhledově velmi rozdílná forma od SB49 na půl druhé hodině)
- na jedenácté hodině je asi Agave parryi - bude zrušeno, ruší kompozici a vadí mu moc vysoká vrstva mulč štěrku
- uprostřed je Gymnocalycium monvilei - test rostlin, které neměli být původně celoročně venku, ale nakonec vydržely



Mikroskalka je celoročně venku na balkóně bez krytu, ale na podzim a v zimě je strčená do kouta balkónu, kde na ní neprší a nesněží, takže má suchý mráz. Slunce na ní i v zimě svítí od rána do 1 hodiny odpoledne

Takto to vypadalo před dvěma lety. Uprostřed rostla původně mammilárie, která ale nevydržela mrazy na přelomu 2012/2013 a normálně z ní zbyl na jaře jen hnědý sračkoškvarek. Také vydíte na páté až osmé hodině původně 2 trsíky Echinocereus coccineus SB 49, z nichž 1 uhnil v letním vedru odspodu, díky mulči kamení. Následně byl mulč kamení dost zredukován, i když to není na horní novější fotce moc vidět (substrát se více odplavil dospodu pod kamínky).



Ta mammilárie uprostřed nebyl můj kaktus. Našel jsem ho po nastěhování do předchozího bytu a z 2 cm umírajíího doslova chcípáčka se za 3 roky nějak rozrostl a pak zmrznul

Tvorba skalkového záhonu v obrazech

V druhé části fotek se mi kombinace povrchového kamení nelíbí, ale jinak mlčím. Je vidět drenáž, pak přes ní netkanou textilii a nakonec propustnou směs. To povrchový kamení a to naštěpkovaný obarvený dřevo bych vyměnil za nerovnoměrný štěrk ze stejnýho druhu jako jsou ty velké kameny, pokud by tedy šel sehnat.Ono to rozbíjet palicí by bylo na palici.

Bydlím teď u Vyšehradu a občas se tady bortí to kamenitohlinitý podloží s podloulými bloky. Je to nějaký jemný slepenec s břidlicovou míchaninou či co. Že bych těm barokním hradbám u základu ulehčil? Kolik tak může stat vyvalení části barokních hradeb u Vyšehradu. Hmmm. Holt nemám kočárek, jdeme na Vyšehrad.

Kamení nechodím nikam kupovat Manželka chtěla "skalku" ... já udělal jenom takový ten záhonek s pořádnou drenáží a s velkejma kamenama nahoru. Jak já říkám "suťovicko". Švagrová to chtěla do baráku na terasu, velikost 1x2 metry. Tak že jsem udělal "truhlík" z borovicového dřeva, hluboký jenom 15 cm a "seděl" na dlažbních kostkách. Vnitřek truhlíku byl vylepen "plastovýma" deskama a vlepeny trubičky na odvod vody spodem. Potom už jenom perlia dvojitě a naskládal kameny. No jaké, tak na terasu takové, aby to tam "pasovalo" - to je jako tvoje truhlíky , musí to tam "sednout" - já si nabral v okolním terénu andezit, "vaskládal štěrbiny" a zasadil kvítí a zásyp jemnou drtí andezitu. Teda stejný materiál. "Substrát" dostalo kvítí jenom při tom zasazení. Aha barva kamení ... no to je ono, podle sluníčka a co v tom. Ale hlavně, aby to pasovalo a bylo tvojim očím hezké. Jo a kde na kamení v Praze? No nad Vltavu pod Kozlovku, přímo ideál, na procházku s kočárkem , jenom si do něho strž megneťák, aby kočárek plakal, pustěj tě i do tramvaje

Miro a co tak dát za kamení do keramickýho truhlíku normální červenohnědě barvy? Barevně by mi nejvíc ladilo, kdybych to v něm zasadil do květníkovejch střepů, ale esteticky bych zaplakal. Plácnu to do něčeho světlošedobéžovýho. Hlavně se to dělá z 1 druhu kamení. I když ve slevě, tak ty obstojný světlý koryta na kytky jsem kupovat nechtěl. To bych časem balkón začal přes nadsousedy rozšiřovat na střechu.

Jen tak mimo. Pěkný kus břidlice s ohledem na barvu a strukturu je vhodný i jako pozadí při focení kaktusů.

Osobně jsem názoru, že pŕi budování "skalky" je nutné kámen zapustit pořádně hluboko do země, a tu už záleží na druhu kamene ale i na druhu - rodu rostlin, čemu se věnujeme. On si totiž drží potom svoji "mikroklímu" jako je vlhkost ale i teplotu. To co se ale povětšinou buduje, jsou pouze jakési zvednuté záhony s možným názvem suťovisko, kde už nám víc záleží na vzhledu jak na funkčnosti, když dodržíme základní podmínku a to je drenáž. Vlastní druh kamene? Aby to nemlátilo do očí, tak pokud mám někde v zahrádce jenom jakousi pseudoskalku a nikde nic okol, je jedno jakou si bereš barvu. Pokud ale skalku buduješ s ohledem na okolní prostor, aby to tam sedlo, nemůžeš cpát bílej kámen mezi čedič. Do je přece jasný né? Komu se co líbí, to si spacká sám podle svého. Znám volnou kulturu kaktusů od výsevu až po dospělce a je to jenom mezi mrkví a ani tam nejsou kameny a roste to dobře

To by mě zajímalo jestli je v našem podnebí lepší dělat skalky z tmavýho nebo světlýho kamení. osobně jsem spíše za světlejší kamení a substrát. Tmavší nevím, aby to v zimě nenutilo kytky dříve do vegetace a nezačaly se nacucávat moc brzo.

Nádherné skalky, pánové. Asi zkusím obohatit na jaře skalku o nějaký Echinocereus ... K Opunciím se hodí ...

Sclerák napsal:

Dušan napsal: Jsou to moc hezké expozice, ale skalkou bych ani jedno určitě nenazval, spíš záhonem ozdobeným kameny. Asi bych se bál, že se mi tam bude držet voda, ale pokud to má dobru drenáž, tak je to nejspíš v pohodě. Ta Navajoa tam je celoročně? Je nad tím přesah střechy?

Dušane asi nečteš pozorně příspěvky č.32806 a 32816, jinak by ses na přesah střechy neptal. Ano všechny rostliny jsou tam celoročně. Většina již více než 3 roky.

Omlouvám se za přehlédnutí, už to vidím. Díky. Navajoa jsou moje oblíbené kytky, jsou nádherné.

Ty skalky z břidlice jsou nádherné, zvlášť když se dodržuje vrstvení, aby to vypadalo věrohodně jak v terénu. Díky za krásné fotky a inspiraci.

Některé ty šutry mi připomínají naši moravskou drobu od Vyškova. Je to krásný materiál, s hladkým matným lomem, sytě šedý, v některých místech do modra.

miro napsal: No podle roxorů a stínů to je spíš tak, že něco je přece jenom kryté

Když se podíváš pozorně na obr.32848 první 2 fotky, tak vidíš, že to co je podepřené roxory je střecha skleníku vzadu za skalkami. Protože to bylo foceno pozdě odpoledne tak tam jsou stíny ze zvednuté střechy skleníku.

No podle roxorů a stínů to je spíš tak, že něco je přece jenom kryté

přikládám další fotky

Všechny ty skalky na fotkách jsou nekryté. Ty skalky byly budovány postupně od r.1990 viz ty imbricáty
hodně kytek je dost starých. Některé taky okolo 20 let. Teď zrovna buduje jednu skalku krytou. Sám
jsem zvědav jak bude vypadat.