Téma:

Když volná kultura, tak volná kultura a skalky k tomu.
Pár fotek po návstěvě autora rčení "Nejlepší skalničkou je zimovzdorný kaktus!"
Nejprve něco, co bych nechtěl, aby na mě za větru padlo a byl pod tím.
Opuntia imbricata forma Metuzalém.



Lepší foto ze strany.



Po tom co mi zloději prostříhali na zahradě plot jsem i zde zjistil, že Imbricaty kolem plotu značně omezují vlézání nekalých živlů dle místních zkušenosti. Že bych je dal taky kolem plotu?

Echinocereusy na skalce. Těsně za tím kvetoucím triglochidiatusem je předěl kde je už skalka krytá (Sclerocactusy, pediaky a další Echinocereusy a Escobarie). Před ním, včetně něj je skalka celoročně vystavená vlivu počasí.



Zcela volná kultura Echinocereus triglochidiatus, Sandoval NM



Zcela volná kultura Escobarií.



A šup na viridiflorusy pod volným nebem.



Doprovodné květivo kolem kaktusů.



Opět volně se opalující Echinocereusy.



Opuncie fota sem nedávám, ty jsou nejhezčí v květu, těch tam má také dost.

Na závěr z nekryté části skalky pravokořenné Pediocactusy simpsonii volná nekrytá kultura (průměr možná 8 cm?). Původ - kultura Česko, tedy forma Praha, Česko. Je už náš, vyrostlý na pívu. Byl relativně daleko jako skvost na obzoru.




A nyní něco z části skalky kryté proti zimnímu dešti a sněhu. Jinak strany jsou volné otevřené.

Echinocereus asi nějaký šlechtěný x inermis? (barva květů na fotce odpovídá realitě).



Pohled ze zakryté části skalky ven. Na kytky vpředu ještě boční vítr možná zbytky sněhu a deště v zimě občas nafoukne. Ty dále na fotce již jsou mimo převis krytu (předělem je kvetoucí triglochidiatus).



A na závěr něco pro Scleráka, včetně jeho jmenovek. Pravokořenné Pediocactusy. Na kryté skalce pod jiným pánem.



Pěkný sobotní pokoukání.

Heh. Vypadá dobře. Teď o víkendu bych měl vidět další skalky na vlastní oko. Tak jsem zvědavej na informace. Připravím si předem v bodech questionary.
U mě se teď v květu z jednoho triglochidiatusu vyklubalo cosi co jakoby geneticky běželo kolem cocineusu v. rosei AG 11 dle mého odhadu. No když už rostl, tak dle trnů jsem měl pochyby, že se mi vloudil černoušek mezi severskou rasu.
A ještě koukám, že macek před ním se chystá na ovulaci s případným nástupem inseminátora.

Pár fotek z mé skalky coccineus AG 3 už to rozbalil

vepředu triglochidiatus

detail na cocc. AG 3 barva květu je pěkná

jiný pohled na viridiflorusy, pediocactusy (již odkvetlé), escobarie

J. Žatec: Jelikož jsem rodák z Loun s bydlištěm v Postoloprtech, než jsem se odštudýroval do Prahy, tak se tam asi pojedu někdy podívat. Když jsem dříve zvládal výlety na kole z Prt - Žatec - Petrohrad - Stebno, Blatno. Nebo Prty - Žatec - Nechranice - Chomutov a přes Havraň zpět apod. kolečka, tak tohle bych měl dát s naftou/benzínem pod zadkem z Prt taky.

Ta 211 z vybraných klonů se na všech místech zatím zdá u mě jako nejodolnějších z těchto 3 testovaných echinocereusů. Vlastní semeno za letošek už je v u mě v pulcovském růstu.
Jestli myslíš tu skálu co znám z pohledů z kola, auta atd. Tak to je docela rel větší hezký kousek (na moje testovací sondy mám sice několikrát drobet větší prostor, ale zase jsou tam keře a místy hustší tráva).

Časem budu ještě přibírat kytky z hor Colorada, Kansasu, Dakot, Wayomingu apod. Chtěl bych sehnat semena Escobariií vivipara z Alberty v Kanadě. Na netu to liídi mají apěstují, ale i sám sběrateludává, že semena - výzkumnéúčely. Nějak se k tomu ale dostat dá. Jak říká Sclerák tak Utah je taky studenej, ale dle mě to chce kdyžtak vybírat ale kytky z lokalit, kde je vlhčeji i v zimě, ale najdi takový zdroj. Nebo naslepo testovat. Určitě taky nějaký pedicactusy (smimpsonii, ngrispinus apod.) z některých lesnějších lokalit by to daly.

Na produklci vlastních semen a následný výsevy velkých porcí na volnou kulturu budu asi preferovat výsev pod kamínky/drcený sklo a hned půjdu po zalití výsevu ven. Zrovna část 211, která mi podkamínkyv zimě neklíčila, jsem strčil v únoru volně na balkón a před týdnem jsem do toho hrábnul prstem a hle už tambyly malý kulatý načervenalý potvory kaktusový. Taky jsem to zaléval jak kdyby v tom něco rostlo už od února, občas to proschlo.
Semenáčky jsou tak úplněš od mala na čerstvým luftu a plném počasí našeho typu. Takže selekce už od mala.
Ještě v Chrudimy občas nabízejí semena Ech. z volné kultury ve Švédsku, ale doprčic ty jsou hned vyprodaný.

[/quote] Nic nechcíplo a ty kytky časem začali vypadat lépe než ty s kterými se mažu. Když jsem to letos rušil a dával do lepšího hliněnýho truhlíku, tak jsem koukal na ty kořeny a kondici. 30 cm hlavní silný kořeny do všech stran a hloubky co květináč dovolil.[/quote]
Jo LEMPL JE LEMPL.

Na uplně volnou kulturu jsem ještě nevypěstoval dost kaktusů,chce to vlastní semena. Letos budu mít SB 211 baileyi vlastní semena, tak nejdříve za 2 roky. Skálu na jih mám už slíbenou v Trnovanech u Žatce.

Takle to vypadá od slimáků.
Je to skalka,žádný květináč.Jeden můj přítel prohlásil:v květináči pěstujete bonsaje.
Jiný,chcíplej,vyžranej Triglochidiathus původní velikost 6cm měl 15 centimetrový kořeny.

Vodička napsal: Jo volná kultura je sviňa. Uvažuji nad tím, že to vyzkouším, ale opuntie pěstovat nechci a ostatní je asi velký risk. Takže u mě asi stále nerozhodnuto, spíše ne. No ale zase vhodné místo bych podle mě měl. Tak fakt nevím, ale letos to určitě nezkusím. : :
Ach jo.

Když si udržíš pár základních sběrovkových nebo ověřených kytek na vzájemný opylování v bezpečnějších podmínkách, tak si můžeš vyrábět semen, že si vypěstuješ odolné jedince. I z 1000covky semen.

Hodně záleží na uspořádání skalky a mikroklimatu. Třeba mně se osobně po zkušenostech v truhlíkách na balkóně nelíbí štěrkový mmulč - hodně se pod ním drží voda. Zase jak do toho pere déšt, tak aby to nevplavilo zeminu + růst plevelů. tak co s tím že jo?
Tak buď pokryvy níkými rozchodníky a echt odolnými nížšímí Delospermamy, nebo tenčí mulč nasáklivým štěrkem. Nebo z principu hodně propustnou zeminu, nebo mierální sustrát. Zadržování vody v něm se totiž dá vždy zvýšit přilžením kamenů nebo částečným zakratím kamenným mulčem.
A plevel na větší ploše? Když by to bylo až mooc náročný, tak využití CAM metabolismu a postříkat to občas za sucha dopoledne totálním listovým herbicidem, s výjimkou asi těch co byly na bázi jako Dikotex, Aminex apod. (aní nevím jestli už nejsou zakázaný). Jejich výpary působily i na nezasžeé risliny a taky asi by působily i v noci na otevřené póry kaktusů.

Pokud ale kaktusy (Echinocereusy) zasadíte na suchém skoro stepním svahu směrem k JV/J/JZ, kde je okolo drobná tráva a byliny + přirozený stěrkohlinitý prorostlý půdní kryt s občasnými holinami, tak od kořenů neodchází. Spíše možná odzhora od květů za deště, ale to jsem zatím nepozoroval. Pokus netrvá ještě dostatečně dlouho.

Zase na susšších přírodních polohách (Česko, pokus) jsem si všimnul, že spíše je zelenější Echinocereus (triglochidiatus v. gonacanthus) poškozen jakoby připečením odzhora. I Sclerák mi říkal, že v přírodě jsou někdy spíše schovaný v USA pod keříkama nebo ve štěrbinách. Někdy jsou trsy v trávě. Skupině reichenbachii toto moc nevadí. ale i tak loni byly dost vysušený na některém místě až jsem myslel, že uschnou. V dané lokalitě jsou srážky do 500 mm/rok. Někdy jen 400 mm/rok.
V chráněnjší lokalitě s více trávy vlhčí vegetují spíše lépe. Jsem z teho jelen.

Na otevřenějších místech a i sušších jsou kytky menší a po zimě více sechlý. Čerstvý fota budou zase za měsíc a půl. Nejhůř jsou na tom na jižním otevřeném svahu pod srážkovím stínem osamělého hlohového keříku. Tam jsou jak mumie, ale jsou živý. Uvidíme co letos. Ještě nám to tam hlídají divočáci, kteří jsou tam přemnožený tak jak jsem to nikdy neviděl.

Na fotce vidíš jedno z míst letos 4.4. 2015. Je to rel. vlhčí místo. Vlevo jsem odhrnul zaječí bobky, aby jich na fotce nebylo tolik. Kousek napravo je malý keřík šípku. Sklon je na jih v okruhu více metrů je sem tam hlohový keř. Jinak kolem více jsou odumírající sady starých třešní, meruněk apod. Nahoře je Echinocerus klasika SB211, ve středu je f. albispinus, dole je zachumlanej ve vlastním trní triglochidiatus gonacanthus (ani není pořádně poznat, vypadá jak polosuchá tráva).


Stejně mám pocit, že se s kytkama na balkóně moc s..u ... Když jsem před několika lety nějaké Echinocereusy vyhodit pro nadbytečnost a mrzákovitost, tak jsem jim dal ještě šanci. Osadil jsem velký květináč. Zemionu jsem vzal nějaký polorašelinný sajrajt na muškáty z obchodu, do toho jsem nasypal zbytek perlitu. na dno dal keramzit. Nahoru drobet štěrku a kamení a od března do září jsem to vystrčil na nekrytý malý balkón ven, s tím, že buď přežijou nebo je i skvětináčem hodím do popelnice. Hmm. Nic nechcíplo a ty kytky časem začali vypadat lépe než ty s kterými se mažu. Když jsem to letos rušil a dával do lepšího hliněnýho truhlíku, tak jsem koukal na ty kořeny a kondici. 30 cm hlavní silný kořeny do všech stran a hloubky co květináč dovolil.

Ahoj, venkovní kulturu můžu jen doporučit. Já teda v zimě a za delších dešťů pod krytem.





Jediný problém jsou šneci a slimáci - musí se trávit

Jo volná kultura je sviňa. Uvažuji nad tím, že to vyzkouším, ale opuntie pěstovat nechci a ostatní je asi velký risk. Takže u mě asi stále nerozhodnuto, spíše ne. No ale zase vhodné místo bych podle mě měl. Tak fakt nevím, ale letos to určitě nezkusím. : :
Ach jo.

U mě se teprve připravují Opuncie na kvetení,ale mám radost i z doprovodných rostlinek.Echinocereusy i Escobarie jsem přesadil do květináčů neboť při volné kultůře odcházeli,jedna po druhé.

Venku už to rozkvétá!

Pectinatusy tiež prezimovali bez krytu a všetky 4 tlačia puky



Farba je skutočne taká, nie je to photoshop

Opuntia basilaris v. Brachyclada - viditeľne sa jej na skalke darí

OK, díky za info.

Ta moje skalka je taková z nouze ctnost. Trochu jsem zakopával bazén a vznikla mi tam hromada té spodiny, která se skládá ze zvětralé skály trošku nějakého jílu, trochu písku, malinko země, ale fakt přesně nevím. Je to tam poskládaný různě, jak jsem to vysejpal z kolečka. Nakonec mě teprve napadlo, že bych to mohl osázet. V našich končinách je dost sucho, tohle je ještě na takovém suchém kopečku a slunce tam svítí skoro celý den. Je to tam teprve od loňska, tak uvidíme co dál!?

catus_cowboy foto jeho kaktusové skalky z Wyomingu (Pediocactusy, Sclerocactusy, Echinocereusy a Escobarie):


Hlavně by mě zajímalo co tam má za vybraný populace Pediáků a Scleráků.

Z čeho tam máš substrát na skalce? Hlavně jaký je poměr odhadem skletu+štěrku+pisčité části proti zemině. Od oka koukám tam moc zminy nebude. Tak do 15 %?

Odkaz na článek o kaktusových skalkách rel. nedaleko mého rodiště.
www.cact.cz/noviny/2015/04/ZK_2014.htm

Taky už se mi to venku probouzí!

Na skalke mám z Echinocereusov:
Echinocereus chloranthus SB130
Echinocereus pectinatus
Echinocereus triglochidiatus
Echinocereus baileyi

Sú tam ale len prvú zimu.

Ty máš chlorantus přez zimu bez krytu?Je jak malovanej ,já mám echinocereusy na skalce po zimě v horším stavu.

Na kvitnutie sa mi pripravujú aj rastliny na nekrytej skalke. So všetkých to neprežil iba jeden bailey.
Echinocereus chloranthus SB130

Echinocereus chloranthus SB130

Vladimír Todt napsal:
Agave cosi - doprčic a zrovna u týhle jsem myslel, že tu cedulku si na fotce přečtu.

Myslím, že je to Agave montana

Vypadá to letos na už konec zimy. Max bude ojedinělý pokles. I co koukám na graf k dnešku co mám dle sondy u kytek volně na otevřeným balkóně ve stínu listů Agave.

Si to tuleni a tučňáči kaktusový tu zimu letos ani neužili. Ta zima stála za uhnilej metrovej grusoňák.

Jestli už budou furt takové zimy jako ta letošní, budeme muset dávat do skalky chlazení.

Už aktualizoval svůj web fotkami z února 2015.
www.kaktusy-sukulenty-orchideje.cz/zimovzdorne-kaktusy/#img-0283-jpg2

Ta imbricata je jak strom.

Včera jsem byl na kontrole skalky u mého přítele a tak jsem udělal pro Vás pár fotek, jak vypadají mrazuvzdorné
v letošní teplé zimě.

Dneska u nás už bylo jaro:

Drobet zimního krmení pro kaktusoskalkaře, originální web. Proklikávejte stránku dle chuti a libosti:
Stránky p. Břetislava Studenovského, část fotek od něj zde již je.
www.kaktusy-sukulenty-orchideje.cz/zimovzdorne-kaktusy/#img-8030-jpg
Dám sem přímý odkaz na jednu jeho fotku přímo na jeho web pro navnadění, snad mě za to nezastřelí (kdyby něco, tak střílejte abych to smazal):

Snáď to väčšina prežije bez úhony

Ostatné kaktusy sú pre snehovú perinu neni vidieť.

Žatec
Dnes venku na skalce.
Kaktusy se zahušťují a díky počasy krásně vytrnily.