Téma:

Já jsem tedy opět smažil a to dokonce u pár jižanů i kytky zastíněné řídkou záclonou na otevřeném stole (ovšem u jižní zdi) . Gym. bruchii, Cinthia, Lobivia atd. To kolísání teplot, kdy některé kytky pod širým nebem se s ohledem na nízké teploty před 3 týdny sotva začaly probouzet a najednou bylo 35st. ve stínu a možná i, jak říká kolega Král, ta ozonová díra jim nesvědčí. Dokonce se něco připeklo i na skalce - hlavně Delospermy, ale uvařený černý rybíz nebo připálené psí víno jsem viděl snad poprvé...

Tak to byl myslím dnes cvrkot okolo pařníků, skleníků a přístřešků to všechno zastínit a uchladit, aby se nám ti naši miláčci neuvařili. U mně ve skleníku mám všechno otevřeno, nestíním ani nemám nucenou ventilaci a teplota okolo 40-42°C. Avšak v pařeništích na terase při plném zastínění a použití dvou velkých ventilátorů byla teplota okolo 45-47°C, což je tak na hranici únosnosti. No ještě, že nemám nikde zalito, některé kytky neviděly vodu skoro měsíc a jsou scvrklé jako po
6 měsících zimování, což během 2-3 dnů po zalití s přehledem doženou.
Pro ilustraci květy ráno rozkvetlých Lobivia densispina a jejich stav v 17,30. Naštěstí i tak je to u těchto kytek paráda tak max. dva dny. Hlavně že kytky jsou OK.

Dneska max ve skleníku 35.75 °C (ve stínu), takže to není zase tak zlé (nejvíce co jsem měl ve skleníku za dobu co měřím - 3 roky - 41.8 °C - viz. grafy ) V sobotu jsem zalil Notocactusy a Gymnocalycia v malých květináčích. Počítám, že dnes již budou vyschlé. Tyto rody pěstuji spíše přistíněně, takže jim nějaký nárůst teploty nevadí.

Pro pěstování v truhlíkách musí být uzpůsobena zemina a drenáž. Třeba ty moje truhlíky jsou vyšší, takže 50% výsky je 8-16 mm keramzit nebo něco podobného, pak je jen slabá krycí vrstva například perlitu nebo jemnější pemzy (nebo tam dát netkanou textilii) a na tom je tak 5 - 7 cm substrátu dle rostlin. Substrát je hlavně anorganický a zemina z krtinců (ta co mám je sama od sebe písčitá) a chmelnice v něm tvoří 28%. Nechtěl jsem truhlíky ořezávat, takže takto. Je to bez mulče, včara na noc zalité kytky v těch polystyrénových truhlíkách, až voda tekla spodem. Dneska odpoledně je povrch už naschnutý a v hlouby mírně vlhký rozpadá se, takové polovlhko. Takže v tomto namíchat vysýchavý substrát a vysokou drenáž. Obdobně je to ve starších truhlíkách, a nic. Jen ty truhlíky z plastu se po 3 letech na slunci rozpadají, takže s nima končím.
To je tak pár poznatků pro lidi s menším množstvím na parapetu nebo na balkóně. Kde mají i nějaké proudění vzduchu jako já v 5. patře.

Taky se prodávaly truhlíky z pálené hlíny za OK cenu, ale najednou z toho zahradnictví zmizely a mám jen 1 kus, tam to schne rychle. Ty další co jsou nyní k dostání se mi zdají hooodně předražený, taky je to všechno zbytečně vysoký. Přeplácaně okrasný rant hrubým poškrábáním. Jeden zkusím, zítra koupím. Potřebuji zase vybrat jiné nádoby do budoucna, tak to dám do vícero typů.
A kdo to chce mít jistotu, tak si to bude dávat venku do dražších velkých bonsajových misek (jako má třeba Ota) nebo si sežene za OK cenu třeba tohle www.pirson.cz/obrazek-vyrobku-truhlik-arena-venezia-50cm-023794_6322_0_kvetinace-venkovni_truhliky-roma.html

Tak jsem teď proměřoval teplotu, ve stínu je 36,7ºC, ve stínu za kaktusem je 38,1ºC, na kameni je 40,5ºC a na temeni kaktusu je 43,4ºC. Což si myslím, že v takovém vedru je to uspokojivé, tedy alespoň v to doufá. Ještě takový malý detail, měřil jsem 75 cm od větráčku, kde je ten proud vzduchu už trošku menší, ale pořád je cítit. Tak doufám, že to i někomu pomůže a možná přijde ji s lepším vylepšením pro nás, kteří nemáme tolik prostoru a možností. Slunku zdar a kaktusům obzvlášť .

Zalévat v těchto vedrech je velká odvaha nebo spíše nerozvážnost.
Obzvláště pěstujeme-li v plastových nádobách. Plocha pro odpar je strašně malá takže to ochlazování odparem není dostatečné.
Lepší je zvýšit vlhkost prostoru např poléváním podlahy nebo rosením ( a to raději večer).
Čím vyšší vlhkost, tím snesou více tepla.
Kdo jste někdy navštívil pana Myšinu z Berouna, dovedete si předtavit co myslím ( zavřený nevětraný skleník a maximální vlhkost). Ale to je extrém, který svědší jen některým ferákům a noťákům.

A ještě ke nádobám a vedru. Mrazuvzdorný kytky mám na balkóně v původně plastových bílých truhlíkách kvůli nepřehřívání balu v létě. Letos jsem část zasadil i do polystyrenových MIDI truhlíků kvůli ale zimě. Když to teď kontroluji, tak zemina v klasickým tenkostěnným platovým bílým truhlíku je teplá, ale v tom polystyrénovým je taková vlažná, takže to má asi i tuto ochranu. Ale je to jen vodítko! Nemám zrovna teploměr na zapíchnutí do země a laboratorní skleněný teploměry se mi ničit nechce. Pak bych to měl ověřený. Koupím a uvidím.

Pokud nemáš na povrchu mulč, tak OK ne? Slunce se opře do zeminy přímo, voda se z ní začne odpařovat a tím se začne povrch chladit. Mám to venku, takže je tam i pohyb vzduchu. O např. jeden pěkný trsík echinocereusu jsem přišel v parným létě. Večer byl zalitej a na povrchu byla asi 1 cm vrstva z jemného 5 mm bílobéžového oblázkového stěrku. Pod tou vrstvou se povrch začal pěkně pařit, voda se neodpařovala a skoro mrtvolný smrad od černé hniloby krčku mě upozornil na to, že to je špatně a kytka šla do popelnice. Proto maximálně používám jen symbolický mulč s mezírkami mezi kamínky nebo žádný. Hlavně u kytek pěstovaných nasucho mrazuvzdorně je lepší nemít žádný mulč, jinak na podzim zemina vysychá velmi špatně až vůbec, hlavně když to máš v truhlíkách. U zimovzdorných by to nemělo tak vadit, ty se scvrknou v mokrý půdě sami. Nyní na mulč peču, radši více sucho než mokro pod mulčem. A když mulč, tak světlý kvůli omezení přehřívání povrchu od černýho mulče.
Maximálně mě Sclerák přived na myšlenku, že tam, kde rostliny v přírodě rostou na černých skalách, tak je tam1. pohyb vzduchu a za 2. ty skály jsou hrbolkovité a porézní, takže se tak nezahřívají jako třeba tmavě černá břidlice. Např. v botanický v Praze mají malou část naveženou z tmavý černý břidlice a i Opunciím se tam podle mě moc nelíbí. V létě když praží Slunce a je bezvětří, tak tam mají asi hodně teplo.

Vladimír Todt napsal:

Daník napsal: Nevím co mě to popadlo, ale včera jsem večer pár nejsušších kaktusů na oknech zalil, myslíte, že uvařím kořeny? Čekáte se zálivkou až přejdou vedra a dorazí bouřky?

Kytky volně na balkóně v takovým saharským počasí zalévám až večer před setměním.

já to zalíval večer, ale ráno byla zemina pořád nacucaná...nějak jsem nečekal až takové vedro

Daník napsal: Nevím co mě to popadlo, ale včera jsem večer pár nejsušších kaktusů na oknech zalil, myslíte, že uvařím kořeny? Čekáte se zálivkou až přejdou vedra a dorazí bouřky?

Kytky volně na balkóně v takovým saharským počasí zalévám až večer před setměním.

Daník napsal: Nevím co mě to popadlo, ale včera jsem večer pár nejsušších kaktusů na oknech zalil, myslíte, že uvařím kořeny? Čekáte se zálivkou až přejdou vedra a dorazí bouřky?

Myslím, že uvaříš, pokud na květináč/kořeny/ pere slunko. Dej je do stínu a vytáhni na světlo až se ochladí. Zalívat nejlépe když se zatáhne, ochladí a a zaprší

Bohužel to nejde, jsem v přízemí a pronajímatel to nedovoluje.

Dejmon napsal: Tak já si také musel pomoct, na parapetu za oknem mám tedy docela dost velké teplo, a tak k otevřené ventilačce jsem přidal z druhé strany jeden ventilátor od 4,5 do 12 voltů a prostě PARÁDA. teplota šla rapidně dolů a už je to snesitelné.
/quote]
Kdybys to dal na parapet zvenku, tak by to bylo lepší, ale asi by to někdo ukradl jak tak koukám z okna .

Tak já si také musel pomoct, na parapetu za oknem mám tedy docela dost velké teplo, a tak k otevřené ventilačce jsem přidal z druhé strany jeden ventilátor od 4,5 do 12 voltů a prostě PARÁDA. teplota šla rapidně dolů a už je to snesitelné.

Nevím co mě to popadlo, ale včera jsem večer pár nejsušších kaktusů na oknech zalil, myslíte, že uvařím kořeny? Čekáte se zálivkou až přejdou vedra a dorazí bouřky?

Asi fakt byly v Praze dneska rekordy. Sonda volně mezi kaktusy ve stínu u země hlásila v maximu 48,2 °C. A ten ventilátor s průměrem 30 cm stojí fakt pár korun (i do 200 Kč). Ten s teplotním čidlem a větším stojanem je dražší.

Zdenn napsal: díky za rady,nechal jsem udělat z polykarbonátu takový přístřešek zahnutý pod úhlem 45°,kvůli dešti a sousedům,protože máme sušáky pod oknama a zatékala mi tam voda jak z prádla tak i z horního parapetu.Takže můžu eventualně nandat zastínění a ten ventilátor tam naaplikuju.Z.

Já měl na mysli uzavřený prostor. Pokud jde jen o stříšku, tak je to v pohodě.A s tím mlžením, to je dobrá věc, ale už se mi s tím podařilo odrovnat pár vzrostlých Echinocactus grusonii. Prostě voda zůstala v růstovém vrcholu a pak působila jako lupa a vrchol vypálila.Na grusony NE. Výsledek na fotce. S ostatními kaktusy takovou zkušenost nemám.

U mě stejné jako loni, viz loňská debata, jen vedená v srpnu a ne v červnu. Dneska jsem zjistil, že u gymen především trichosemineum, se mi začínají trochu připalovat, i když jsou v otevřených stolech. Tak jsem dal 30 % stínovku. Pohyb vzduchu, protože nemám na zahradě elektriku, bych musel řešit běháním okolo stolů s nějakým ručním ovívadlem a na to se můžu, víte co.

díky za rady,nechal jsem udělat z polykarbonátu takový přístřešek zahnutý pod úhlem 45°,kvůli dešti a sousedům,protože máme sušáky pod oknama a zatékala mi tam voda jak z prádla tak i z horního parapetu.Takže můžu eventualně nandat zastínění a ten ventilátor tam naaplikuju.Z.

Sluníčko a vedra? Stěhovat za okno? Tak sluníčko jim nevadí a vedra také ne a za oknem je akurát uvaříš. Když se o ně strachuješ, dej pár korun a kup si na balkón Baumax ventilátor a začni jim pořádně foukat. Já mám venku všechno a stěhovat ani náhodou. Však nedostávají to sluníčko teď ... před pětima minutama byl sklep? No a večer kolem desáté vem pořádný postřikovač (nebo si přivstaň na čtvrtou ráno) a udělej jim dobrou rosu. Ne zálivku, ale jemnou mlhu. Když máš Kerchera, tak se neboj jim namlžit. To jim nahradí rosu a zároveň si vezmou i trochu z té mlhy. Ale jak píše kolega Vodička ... hejbání vzduchu. Tak hybaj pro ventilátor

Já si myslím,že pokud tam máš kaktusy od jara a nejsou pod nějakým krytem(skleníček apod), tak není třeba nic řešit, ani je stěhovat za okno. I když jsou teploty vysoké, tak volný prostor s pohybujícím se vzduchem zabezpečí ventilaci a tyto podmínky se blíží podmínkám v jejich domovině. Pro nás příšerné vedro, pro kaktusy pohoda. Asi bych jen řešil parapet jako materiál, pokud je plechový a natřený načerno, mohla by se jeho větší plocha rozpálit na mnohem více stupňů a ohrozit tak třeba plastové krabičky se semenáčky.

Zdravím,mám dotaz ke stínění.Začaly vedra a na venkovním parapetu mám bezmála 50°(jih,2.patro) a musel jsem kaktusy přestěhovat za okno(většinou rebucie).Pomůže tomu zastínění a jakou zvolit propustnost světla?Děkuji za případnou odpověď.Z.

Tak Miro Varček v tom 6 či 7 patře domu má neustálý pohyb větru!!! Stěna domu se ohřívá a podél ní proudí teplý vzduch vzhůru, tedy za relativního bezvětří a slunečna. Jinak jistě v takové výšce nad zemí tam fouká obecně více, což se poměrům v SA i JA více přibližuje...
V JA či SA může sice v místním létě značně pršet, jenže jsou to velmi lokální bouřkové srážky a není tudíž řečeno, že i kaktusy dostanou vláhu přímo...

SA - panuje výrazné kontinentální klima a v létě je sucho a horko. Kaktusy využívají zejm. zimních srážek, tedy tající sníh. Mají-li štěstí, tak je v létě zastihne bouře a dostanou druhou vodu. Zcela jistě rostou tam, kde je možnost nějaké akumulace vody, kterou ale nemusíme vidět, tj. podzemní propustné vrstvy nad nepropustnou ap.

JA - tj. Argentina, Bolivie,.. v nížinách je to podobné jak v SA, na Altiplanu je značná nadmořská výška, kde není takové teplo, resp. v noci citelná zima... V místním létě nastává proudění z Amazonské nížiny jižním směrem podél And, které nese vláhu (tedy leden - březen). V r.2008 nás to pronásledovalo od Abra Pampa až do Patagonie, lije strašně... Občas tato fronta přestoupí i hory z Bolivie do Chile a lije tam, kde 100 let nepršelo (San Pedro de Atacama v únoru 2012)...
V Andách ve vyšších polohách není nikdy sucho, protože tají ledovce a nějaká vláha je přítomna... Po každé dešti se ale silně ochladí - třeba v r. 2012 jsme v Cordobě zažili pád teplot z 42°C po dešti na pouhých 20°C - kytky se během jednoho dne plně napily!!! A my se nachladili... podobně i dříve v r. 2009/10 v NP Talampaya bylo 49°C a večer od Sierra de Famatina přišly bouře...týden bylo pak v širém okolí chladno do 25°C...

U nás chybí zejména ten vítr a většinou i noční pád teplot. V SA i JA většinou chybí stromová a pokryvná vegetace...jen ty keře (často v létě bez listů) neizolují, tedy teplotní rozdíly den/noc jsou výrazně větší jako u nás...Při teplotách 35°C kytky nevegetují, na slunci je 50°C...je fakt asi, že v přírodě to ty kytky ví...u nás je mnohem častěji za podobných podmínek uvaříme...tam se uvaří málo kdy...

Jó tak na tohle u těch zmrzlíků nám odpoví jenom a jenom Míra Varček

Miro, zhruba takhle nějak bych to taky asi viděl ... ale co mi vrtá hlavou ... třeba Miro Varček na tom jeho zábradlí balkónu ... vždyť to tam podle fotek má v květináčcích a praží i prší mu tam do toho fest a v zimě dokonce mrzne ... ale ty kaktusy rozhodně na žádnou klaustrofóbii nevypadají. Že by mu tam kolem toho fičel vítr tak, ža by to vynahradil a stačil ochladit ... ??? A co když je zrovna bezvětří a smažák ... ???

Oto to je právě podle všeho ve velikosti květináčů a množství substrátu. Určitě když budeš mít kaktus ne v plastové 8 cm škatulce ale v květináči z pálené hlíny o průměru 20 cm a ten zapuštěn v zemi na zahradě, tak se kytka bude chovat jinač. V přírodě to chladí-hřeje zem, tam to nikdo nepřesazuje, ohromná setrvačnost a ohromná schopnost sání. Snad mimo nějakých oblastí jižní Ameriky kaktusy ani v období deštů nestojí ve vodě a nemají teda přístup vzduchu ke kořenům (prostě se neutopěj). Mimo jiného naše květináče jim dávají hrozně veliký pocit klaustrofóbie. A potom, vzduch a profukování vánkem až vychrem.V žádném našem tom skleníku asi nebude neustále při zemi foukat. I na těch vyprehlých pláních, kde najednou padne v letním horku ohromné množství vody stále fouká vítr. Možná musíme hledat i tady, vétrání a proudění vzduchu. Ale určitě je to v omezeném prostoru pro kořeny a množství substrátu (přírodního materiálu) kolem.

Pořád mi vrtá v hlavě jedna věc. Colorado - Gunnison, Chaffee, Mineral a další - v červenci a srpnu úplně nejvyšší dešťové srážky v roce. New Mexico - San Juan, Bernalillo, Santa Fe, Valencia a další - to samé. A tak by se dalo podobně pokračovat. Nejvyšší srážky v roce vesměs v letních měsících (stejně jako u nás) ... pravděpodobně nárazově jako bouřky a přívalové deště ... Samozřejmě, že kaktusy nejsou v květináčcích, ale v zemi ... často možná v křoví, v lese nebo v trávě ... Ale stejně - máte pro to nějaké rozumné vysvětlení, jak to vlastně v přírodě zvládnou s letní stagnací ... nebo jak to dělají, aby se nepodpařily, neuvařily atd. ... : : : Mnozí z vás tam přímo byli a na vlastní oči viděli ..., mnozí další o tom určitě taky přemýšleli ... uvítal bych širší diskusi a zkušenosti na toto téma (do značné míry už na předchozích stránkách začala)

Ota napsal: Na zítřek je předpověď celkem dobrá ... v nejnutnějším případě je zase na chvíli odnesu do stínu ... a pozítří, kdy už to má zase smažit, už počítám, že to bude zase skoro suchý ... Tak uvidíme .. zatím se zdá že dobrý ... ... už abych měl ty stínící sítě, to bude teprv pohoda ...

Včera skutečně paráda - sem tam zataženo a obláčky. Když vysvitlo slunce, tak vydatně pofukoval a chladil větřík ... už jsem je ani nestěhoval. V noci se příjemně ochladilo. Dneska celý den smažák, ale taky zafoukal větřík ... povrch substrátu už byl přes den evidentně suchý, ale spodek ještě odpařoval ... soudě podle vlhkých stop přesně pod dírami misek. Splihlé opuncie se narovnaly (jedna se dneska napružila přímo před mýma očima ) a i ostatní kaktusy se opatrně napily ... vypadá to, že jim to prospělo

Ota napsal: Jinak některé kaktusy, co mám v miskách na okně, jsem dneska ráno schoval do stínu, ale se zálivkou zatím čekám ... uvidím, jak bude zítra večer vypadat předpověď. Pokud pak zaleju, tak je potom pár dní v tom stínu ještě nechám ...

Včera večer jsem kouknul na norskou předpověď počasí potom na idnes ... byl tam nějakej deštík (nemyslím ten noční slejvák ... ale přes den) a rychlost větru 5 až 7 m/s, což byl příslib slušného chlazení ... tak jsem to večer trochu pokropil ... (zatímco ty venku na záhonku vydatně zalil přímo noční slejvák a párkrát ještě deštík přes den). Zatím to vypadá dobře - mráčky pěkně stínily, větřík vesele a svěže pofukoval a chladil ... bonsaiové mísy jsou široké a dole mají taky velké otvory, takže to dobře opařuje ... odpoledne to začalo trochu víc pálit, tak jsem je pro jistotu asi na hodinu a půl přenesl jinam do stínu ... ale i tak už mi to slunce nepřišlo tak ostrý, jako v červnu nebo začátkem července ... asi tím chladnějším vzduchem a prouděním ... nebo, že by už i úhel paprsků ???? Opuncie evidentně pookřály, stejně tak i mrňavé letošní semenáčky tísnící se mezi kamínky (na podzim jsem tam pinzetou zastrkal semínka vivipary a missouriensis). Zdá se, že to udělalo dobře i echinocereusům, pediokaktusům (simpsonii a knowltonii) a zdá se zatím že i escobáriím (vivipary a missouriensis a sneedi). Mám dovolenou a jsem doma, takže si můžu dovolit ten luxus na ně takhle dohlídnout Na zítřek je předpověď celkem dobrá ... v nejnutnějším případě je zase na chvíli odnesu do stínu ... a pozítří, kdy už to má zase smažit, už počítám, že to bude zase skoro suchý ... Tak uvidíme .. zatím se zdá že dobrý ... ... už abych měl ty stínící sítě, to bude teprv pohoda ...

Petr napsal: Používám (myslím) tak 30 až 50 %. Když se mi to zdá málo, tak dám dvě přes sebe, ale to je málokdy. Třeba na jaře v bednách jsou přímo na kaktusech noviny. Jak píše Libor Kunte "Junge Front Heute" a podobné a navrch sítě. Obsah není důležitý, jen bulvár a reklamní tisk ze zásady nepoužívám, i kdyby se měly kaktusy spálit, aby se to nepromítlo do kaktusů. Zato je ten reklamní dobrý na balení zasílaných kaktusů a různý odpad. Bohužel se nedá použít ani v nouzi na Pr..l a to ani po důkladném změkčení pomačkáním, to už je zase lepší ten bulvár.

Bezva řešení Děkuji za typ. Je to mnohem elegantnější než cvičení s kaktusy při přenášení do stínu
Jinak v zimě a na jaře se sluncem problém nemám, protože mi na kaktusy svítí (pokud vůbec svítí) až po třetí hodině odpoledne, protože je před tím schované za vedlejším domem ... takže přechod na jaře je potom přírozeně postupný. Zdá se mi i že pro zimu je to s tím sluncem spíše výhoda, že se mi kaktusy nespálí ... na druhou stranu je vysychání substrátu odkázáno jen na vítr a proudící vzduch, který je ale velice účinný. Celkově si spíš myslím, že s tím schovaným sluncem je to v zimě spíše výhoda ...