Téma:

Zatím maximum ve stínu kytky na JJZ balkóně 54,1 °C (bylo to 2.-4.7., zastíněná mezera mezi bílou stěnou a odrostlejším Echinofossulocactusem nebo jak se tomu teď nadává).Vedle to odnesly 2-3 nějaké odrostlé semenáčky Echinocereusů, které byly uvnitř asi napadeny nazrzlým fujtablem - 2 takový pomalu rostly a byly slabší a bledší. Ta kytka za kterou je ten teploměr roste dál. Takže to akorát vymazalo nemocné bejlí, takže vlastně nic.

Jako u všeho je u "stagnace" nutné se zmínit o jaký rod a druh kaktusů se jedná. Jsou kaktusy (a například Gymnocalycium bych sem též zařadil), které, pokud mají zálivku bez přerušení, žádnou "stagnací" netrpí. Zalévám každých 7-14 dní tyto rody: Notocactus, Gymnocalycium, Melocactus, Discocactus, další teplomilné a některé Ferocactusy a nikdy jsem nezaznamenal nic negativního. To se nedá říct například o Copiapoích, které se mi podpařily a shnily již i za teplot mnohem nižších než nyní panují.
Tedy "stagnace" je hlavně způsobena nedostatkem vody a každý kaktus má, podle stanoviště v přírodě, jinou toleranci teplot a slunečního svitu. Tím je nutno se řídit při zalévání.

Tak to trochu napravíme. V souvislosti s Hasim bych se chtěl zastavit trochu u té stagnace. Mimo jiné mě k tomuto zamyšlení přivedl i článek p. Milta v posledním čísle časopisu Kaktusy. Píše tam, že stagnaci dává výpověď a čím víc tepla, tím víc vody, týkalo se to cardenasian. Nevím, je to asi věc osobního vkusu toho kterého pěstitele, ale přijde mi, že stagnace se tak nějak démonizuje a přitom-o co jde? Kaktus si prostě po odkvětu odpočine a po přejití vlny veder zase začne normálně vegetovat. Proč bych ho měl po celou dobu vegetace honit jak závodního koně? Navíc- kaktusy pěstované touto metodou bývají méně odolné, kdysi se tomu říkalo "napařování". Dle mého názoru je nejlépe nechat vše jít přirozenou cestou, ke které ta stagnace-hlavně u JA-tak nějak patří.

Jak to vidím, nastala stagnace i u kaktusářů, to vedro nás brzdí i od fotek a psaní. Už jenom asi všichni kontrolujeme co máme mimo zad ještě spálené, bohužel něco se asi najde u každého.

u mne ve skleníku i pulťáku 47 a to venku stíním dvojitou stínovkou ,ve skleníku ventilátor jede od rána do večera
dnes jsem objevil totálně utavené lobivia densispina, nechal jsem je na přímém slunci , jiné rostliny, kreté byly také na slunci zatím vydržely, ale dnes jsem již vyměknul a raději dal do stínu........

Dnes ve skleníku ve stínu 44. Žádné umělé větrání, jen otevřeno co se dá. Kaktusy jsou v pohodě, jen kvetení trpí, vydrží tak den dva, škoda.

Dnešní maximum ve skleníku 39.13 °C (zatím největší teplota za letošní sezónu). Podrobnější graf teploty a vlhkosti v mém skleníku k dispozici zde .

Zatím max. 49, holt balkon na jih je balkon na jih , rebucky mi dokvétají, ale dneska bude asi hůř.

Tak kolik kdo máte teploty ve svých sklenicích, lufťácích apod., pochlubte se? Předpokládám, že větráky jedou u všech naplno a otevíráte co se dá. U mě už se to vyšplhalo včera ke 40 stupňům. Ale spoustě kaktusům to zdá se vyhovuje (nemyslím jen mexikány), i rebucky pořád kvetou

Po několika slunečných dnech v únoru některé kaktusy zčervenaly(byly celou zimu v karbonátníku).

Co kaktusy vydrží.

V březnu mě tak rozbolela záda a nohy, že i po 25 injekcích jsem byl schopen provádět jen nejnutnější přesuny. Vynášení kaktusů ze sklepa probíhalo do konce června. Vynesl-li mi někdo pár beden, tak jsem je porovnával na místo a přikrýval novinami. Světelné poměry sklep a skleník jsou v létě už dost podstatné. Nakonec vše dopadlo dobře, nějaký flek a málo květů. Nejhorší bylo pařeniště na střeše. Tam jsou kaktusy celoročně. V zimě zarovnáno polystyrenem, v létě otevřené. Tam vylézt bylo pro mne nemožné. Jen mi pomocníci odstranili polystyrenové zakrytí, otevřeli luftování a občas tam nastříkali vodu hadicí. Koncem června jsem tam už vylezl a čekal hrůzu. Neuvěřil bych co kaktusy vydrží. Jen dvě mrtvoly a přemístění leuchtenbergií – mamle do poloviny seschlé. Po dvaceti dnech se už probouzejí a předpokládám, že v červenci už porostou bez krytu. Nejlépe dopadly eriosyce roubované na pereskiopsisu.Jako by jim takto drastické podmínky vyhovovaly. Mělo to i kladnou stránku, z nudy jsem se zaregistroval na fóru a poznal tuto sympatickou partu.

Zdenda napsal: Ani to zalévání do vody není spásonosné. Pokud totiž během několika málo dnů po zálivce vyskočí teploty znovu na tropické a substrát nastačí vyschnout, rostlina se může lehce podpařit. Rostlina, která doteď nebyla zalévaná kvůli vedru není schopna rychle zareagovat a vodu pojmout.

Tak jsem v úterý po pondělním deštíčku pozalíval a myslím jsem to chytil dobře, je celkem chladněji a větrno, myslím že se to tak ne vždy podaří.

Ani to zalévání do vody není spásonosné. Pokud totiž během několika málo dnů po zálivce vyskočí teploty znovu na tropické a substrát nastačí vyschnout, rostlina se může lehce podpařit. Proto jsou také některé rostliny choulostivé a třeba brzké zalití vysokohorských na jaře není tak nebezpečné jako právě tato rychlá změna teplot po zalití. Rostlina, která doteď nebyla zalévaná kvůli vedru není schopna rychle zareagovat a vodu pojmout. Proto ani ta doba vysychání neodpovídá běžné době během vegetace, kdy i výcuc rostliny k odvodnění substrátu přispívá. Proto také tyhle choulostivce roubujeme, protože podložka je proto podložkou, že tyto změny na rozdíl od roubu lehce snáší.
To jen k těm dvěma fotkám Chovenese.

maoor - Venku se nam zatahlo. Je mozne vyrazit s konvickou?

Platí některé zásady. V zimě nezalévat, během vegetace „zalévat do vody“ - výraz zahradníků, tj. když venku prší, rostliny v růstu vydrží větší úpal, atd.
Nejpodstatnější jsou vždy vlastní pozorování a zkušenosti. Každý má jiné podmínky, jiný substrát a velikost květináčů, jinak osluněnou sbírku, jiný pohyb vzduchu. Rady moc nepomohou. Praktický případ z výstavy, kde jsme prodávali kaktusy. Každému se snažíme nějak poradit. Jedna paní rady odmítla; já jsem zkušená pěstitelka. Já to znám, každý den do každého květináče jednu kávovou lžičku vody. Paní a jak se kaktusům daří? Výborně, přijeďte se podívat , jak mám krásnou sbírku. V zimě balím kaktusy do novin, na jaře je zase zasadím, jak to radili v receptáři. Paní, když to máte vyzkoušené, tak to tak dělejte dál.

Venku se nam zatahlo. Je mozne vyrazit s konvickou? Koncem tydne zas jsou na obzoru tricitky. :

Myslím si, že v tomto období kaktusy snášejí vysoké teploty v pohodě. Můj 5m skleníček se začíná větrat díky samootvíracím oknům (je jich celkem 7) při teplotě 20 stupňů a k tomu ráno otvírám dvoukřídlé dveře dokořán. Horší je to na jaře, kdy kaktusy po několika měsících tmy (zimuji na půdě) mají celkem problém si na sluníčko (ne na teplo) zvyknout. Občas se pak něco spálí. Pravděpodobně se tomu dá částečně zabránit zálivkou, ale to si na jaře, kdy jsou noci teplotně nevyzpytatelné, zase netroufnu. Je to prostě takový risk, který se musí praxí vychytat.

Takzvaná "sbírková gymna a i třeba ariáky a lofky aj." obsypávám většími kamínky většinou křemičitého původu a to s převahou světlé barvy. Dnes jsem spíš náhodou u ariáků, mimochodem prakticky zapuštěných v substrátu s povrchem z kamínků, na kamínky sáhl a málem jsem se spálil. Pak jsem udělal dotykový test u jiných druhů a výsledek stejný. Nevím, jak to ty kaktusy mohou přežít, i když si myslím, že v jejich domovině si v poledne taky nemůžu holou prdelí sednout na kamení vedle nich. Tak jsem zavřel víka beden. Strany jsou otevřené a víka jsem zastínil všemi stínovkami, které jsem měl po ruce. Připomnělo mi to záběry z 2. sv. války, kdy tankista Afrikakorpsu utřel blatník od tanku, pomazal ho olejem a no tom si usmažil vejce. Nemyslím tím samozřejmě, že si pak na ten blatník sedl.

Filip Jelínek napsal: Peri, tos napsal tak, že bych to nedokázal vystihnout líp. Já to můžu jen podepsat.

já bych jen k perimu dodal že leckeré mexo nejen že nestagnuje ale teď v těch vedrech a úpalu navíc mohutně vytrňuje

peri napsal: Pro wolfstone - i tady si musíš uvědomit, proč chceš rosit. Rosením v zásadě nahrazuješ přírodní rosu, takže určitý vliv to může mít ve skleníku. Ve volné kultuře a v odkrytých pařeništích různého typu podle mě rosení postrádá smysl, tam se o to postará příroda. Některé druhy kaktusů si v rosení moc nelibují, dále se může stát, že ulpělá rosa z mlžení ve skleníku může za určitých okolností působit jako čočka, tedy způsobí ti naprosto jiný efekt, než bys očekával. Druhý význam má přemlžování při zakořeňování, ale to jsi určitě neměl na mysli. Takže shrnuto- mlžení nenahradí zálivku, může mít význam jako doplňkový zdroj vody, osobně ho moc nepoužívám. Tvrdě a pomalu pěstovaná rostlina si s výkyvy počasí snadno poradí sama.

No u mě na stanovišti pořádně nezapršelo 3 týdny, maximálně přídě mrak trochu to pocmrndá a odtáhne pryč a na druhý den peče, že se nehodí ani vystrčit nos já zalévám večer 1 týdně konvou pokut mám v bečce vodu.poz.morče.

Pro wolfstone - i tady si musíš uvědomit, proč chceš rosit. Rosením v zásadě nahrazuješ přírodní rosu, takže určitý vliv to může mít ve skleníku. Ve volné kultuře a v odkrytých pařeništích různého typu podle mě rosení postrádá smysl, tam se o to postará příroda. Některé druhy kaktusů si v rosení moc nelibují, dále se může stát, že ulpělá rosa z mlžení ve skleníku může za určitých okolností působit jako čočka, tedy způsobí ti naprosto jiný efekt, než bys očekával. Druhý význam má přemlžování při zakořeňování, ale to jsi určitě neměl na mysli. Takže shrnuto- mlžení nenahradí zálivku, může mít význam jako doplňkový zdroj vody, osobně ho moc nepoužívám. Tvrdě a pomalu pěstovaná rostlina si s výkyvy počasí snadno poradí sama.

A co místo zálivky jen rosit ?
Jestli se můžu zeptat?
Tak by mě zajímalo ,jak často se může rosit?

Peri, tos napsal tak, že bych to nedokázal vystihnout líp. Já to můžu jen podepsat.

Přátelé, jen pár poznámek a můj pohled na věc. Zdá se mi, že letní stagnace a vše okolo ní se zbytečně démonizuje a vyrábí se problémy, které ani problémy nejsou. Předně je třeba si uvědomit, že kaktus je kaktus a ne nějaká netýkavka, která potřebuje vodu obden. Jestliže hlásí vedra, tak proč budu řešit nějaké zalévání nezalévání- prostě zalévat nebudu, hlavně JA, u toho Mexu to zdaleka není jednoznačné. V největších vedrech ne, ale třeba feráky, astra apod. teď rostou nejlépe a o nějaké stagnaci nemůže být ani řeči. Samozřejmě podstatnou úlohu sehrává i substrát, ale v minerálnějším zálivka by neměla být problémem. No a pokud by snad ta tepla měla- jakože nebudou-trvat déle, tak se vůbec nic neděje, holt se trochu přistíní a život jde dál. Ten kaktus bez té vody vydrží, nic se neděje. A když se ochladí, tak vše končí a jede se dál. Mám dojem, že tady působí trochu setrvačnost různých starších publikací o pěstování kaktusů, v zásadě je to tak, ale přece je to vše trochu jinak, hlavně je to o citu a uvědomění si, co pěstuju.

Ladis Astr: to ja se snazim dodrzovat, ale kdyz to vesteni, kterymu rikaji v televizi predpoved pocasi, se neda verit...to ze dneska hlasej celej tejden deste neznamena, ze za tri dny nebudou tropicky teploty...to by clovek nesmel preventivne zalejvat cely leto...

Tom: vyloucit to nemuzu...ja se naopak pri velkych vedrech snazim vecer kropit...zkusim tedy Gymna vynechat a uvidim...

Petr: bohuzel ted nemam venku prostory, kam by ani neprselo ani neprazilo slunce...jednou snad budou, ale zatim si musim vystacit se sklenikem...uvidim co s nima udela tenhle vikend...zality nejsou, kropit je nebudu, tak snad prezijou bez uhony...

Jirko (Kóřa) vynes je v těch vedrech ven někam do stínu "mezi brambory", pak přežijí i tu špatnou zálivku. Ty brambory nemyslím doslova. Já podobné katastrofy řeším dočasným přesunutím na verandu. A stejně pálím, ale ne na verandě. Spíš nepřesunu všechny, které to potřebují.

Toto dokážou kapky vody a sluníčko(efekt lupa)...u gymen si dávám na to majzla

Včera jsem byl u přítele Krbce, debatili jsme u kaktusů dobře 4 hodiny a mimo jiné jsem od něho slyšel - teď hlásí vedra, doufám, že nemáš zalito a ne aby tě napadlo zalejvat, počkej až do příštího týdne, to hlásí ochlazení.

Mne se letos taky nejak "dari"...dokazal jsem spalit i nespalitelne jako treba Sulcorebucii, Pyrhocactus a Agave...dal bych si facku...ale mam problem s nekteryma Gymnama ve skleniku...u nekolika malo kousku mam poskozene spicky...rekl bych spis uvarene nez spalene...pritom naproste vetsine ostatnich se dari...rostou, kvetou...zastinino myslim mam dostatecne, vzduch mi tam taky proudi, ale 35 stupnu ve stinu tam proste mivam...nemuze byt problem v tom, ze jsem je zalil par dni pred vlnem veder?

Já jsem měl na terase na garáži dvě stanoviště - jedno tzv. studenější o zábradlí opřenou stříšku zhotovenou ze střešních latí , byla vzadu na pantech , rozměr 3m x 0.8 -0,9 m, mírně vyklenutý střed - sedlo asi 15 cm. a na této konstrukci polopropustnou kašírovanou fólii -transparentní a žádné stínění. Přesahy byly cca 15 cm po obvodu ty byly zpevněny laťkami aby vítr při dešti neprovedl neplechu , boky otevřené, kaktusy umístěny na dvou delších stolcích. Nad temeny kaktusů bylo asi 30-45 cm volného místa - nikdy jsem nic nepřipekl ani když byla vlna veder. Slunce na ně nemohlo z žádných přímých směrů vždy narazilo na ty přesahy fólie. Podotýkám že betonová podlaha nahřátím přes den topila dlouho do noci. To v malém pařeništi z polykarbonátu umístěném vedle víc jižněji v stejné řadě umístěná, na stole o rozměru 2m x 0.8 x 0,7 tak tam to chudáci malí schytávali - tam se peklo - i Mexičani, musel jsem pak oddělat dvě boční stěny, stále stínit 80% stínovkou (konec června až srpen) a zamalovat vnitřky stěn cik cak vzorem modrou barvou na skleníky.
Teď jsem postavil skleník karboňák 6,2 x 2,5 m a stále něco vychytávám. šílená vedra - větrání, zatékání a odkapávání zkondenzované vlhkosti do feráků, ariokarpusů v nejnevhodnější dobu. Pak vyleze slunko a místy pod samočinně otevřenými okny popálí to co je v paprsku skoro až na uhel . Vevnitř mám stínovku 50%, ale když se otevřou okna tak nestačí... stínění je pod okny slabé a přímé paprsky udělají svoje. V porovnání s tím ta kašírovaná transparentní fólie byla zlatá. Myslím že to bylo tou vzdušností - otevřeným systémem.
Asi budu muset vyřezat díry do polykarbonátu z boku nebo některé desky úplně odstranit. Zadní část skleníku ovívám ventilátorem ať se hne vzduch.
Jsem zvědav jak ten záběh skleníku dopadne zatím je to jen problém za problémem....

Musím s př.Naxerou v nabízeném článku v otázce plastových skleníků nesouhlasit. Omlouvá jej snad jen to, že nemá s plasťákem zkušenosti.
Dávám za pravdu spíš článku z plzeňského webu (nevím kdo to napsal, ale měl pravdu), že totiž boční stěny dutinky polykarbonátu znásobují přívod světla. Dřív, když jsem pěstoval pod fólií jsem neměl tolik problémů se spálenými kytkami, jako teď pod plastem. V místech, kde mám nejmenší semenáčky mám DVOJITOU zelenou síťovku 50%ní. Myslím, že by kytkám prospělo i dvojí zastínění netkanou textilií, protože ta jedna po celé ploše, kterou tam dnes mám, se mi zdá být pro některé rostliny málo.
Jsou samozřejmě rostliny, které snesou i přímé slunce a dokonce v uzavřeném skleníku, ale riziko, že stačí chvilka a náprava trvá v tom lepším případě několik let je příliš vysoké.
Podotýkám, že v jednom rožku plasťáku mám ve výšce stolů metr dlouhé okno, celý desetimetrový severní bok tři čtvrtě metru vysoko nad stoly otevřený a v opačném rohu protější stěně s oknem jsou otevřené dveře.