Téma:

Tych takmer 60 ma teda riadne zaskocilo, normalne tam byva do 48-49 max. Teplomer je na parapete a to pri okne, svietilo nan asi slnko, ale to je v tomto pripade jedno lebo slnko svieti aj na rastliny, takze teplota v tieni sa tu nerata.

Pravdepodobne to viacdnove teplo tak prehrialo sklenik a obmedzilo prievan pri oknach. Alebo to zohrialo vzduch az tak ze aj prievan bol horuci a tym rastliny vysusilo. Neviem, dnes tam idem nocovat, cez tento vikend u nas hlasia opat 36-ky az do pondelka. Idem dnes zabielit cely sklenik, lebo leto este len zacina.

Nedal som sem fotky vsetkych misiek, ale su to dve podlazia misiek na 7 metrovom okne. Mozem zacat znovu... Gymno esperanze, pravokorenne kvetuschopne aztekia, v podstate tych par rokov sa snazim vysievat len semena co ludia dovezu z ciest. Teraz odcestovali na vecnost...

Este ze su sympozia tak doplnim material. Zial venovany cas a peniaze sa nikdy nevratia.

Všechny stavby co se běžně "kupujou" a nebo podle kupovanýho budujou, mají zásadní nedostatek, a to ten, že se stále kouká na to aby tam nepršelo, aby tam nefoukalo, aby tam bylo teplo, aby tam bylo teplo i v zimě, aby .... a aby ... Ale zapomínaj na nás kaktusáře. No a kdo jako kaktusář při stavbě čehokoliv zapomene sám na sebe je tak trochu pako. Teda co vlastně potŕebujeme v zimě - světlo a jakési také teplo, a potom už po celej rok jeno svétlo a hodně vzduchu a aby tam ani nějak moc nech.....lo. Jo zastánci absolutně volný kultury jako je Cykas (kde je, už dneaska zavřeli školu tak se snad zase vokáže né?) nám všem řekne, že je to naprd, takové to střešení, ale sám vlastně pro kaktusy to střešení má, ano když je nejhůř, tak jim na hlavu dá střechu. Tak že volná kultura jako taková snad na holé skalce nez néjakého střešení. No a v létě, že fakt hrozí uvaření, to ví každej Véna, tam stačí u skleníku pomocí kladiva vymlátit boční skla (nebo se to dá i vybrat a uložit pro další použití) a u fóliáku to mát už připravený tak, že na tyči fólii stočím a nějak ji tam tentonoc aby boky měli lufta. No a když je fakt blbě a stojí i kolovo péro jak je horko a vzduch se nehne a nehne, tak to pro velký prostor chce takovej ten ventilátor z kravína. Teda já ho už skoro měl, už byl naloženej na vozejku co mi ho jeden zemědělec prodal, ale jaksi se tam pŕimotal pŕedseda družstva a ten tvrdil, že se nic prodávat nebude. No a tak jsem u kamaráda minulý rok foukal starým vysavačem. Je to lepší jako ventilátor, jen to víc rachotí.

Opakovat se to nebude, bude hůř - přes den autogen a večer Perunova pomsta, to abychom si nemohli ani buřty opect. No, já jsem v klidu , foliák mám rozškubanej už do foroty, takže mně můžou nejvejš důkladně zalejt kytky, což v sezoně zas tak nevadí...Celou dobu, co tady na tom kopci bydlím, jsem se bál, že jednou přijde vítr, kterej ten foliák neustojí, resp. jeho konstrukce. No, můžu bejt hrdej - tornádo, byť i meenšího rozměru asi, neustojej jiný věci, a mně to opravdu rozškubalo jen tu folii ( zato na sračky a to že skoro doslova - Jenda a Peri viděli a potvrdí. Konstrukce je netknutá!!!!!

Rado: Jak je momožné, že tam máš skoro 60°C, když to větráš a stíníš???

S tím termínem máš jistě pravdu, ale prosím, rozlišuj vzdušnost tvého skleníčku, který pilně a naplno větráš, a foliového tunelu, kterej má nějakejch 10 - 15 m, plnou světelnou plochu nahoře a větrání jen na čelech. Pouze zcela výjimečně nastane tak radostná událost, že fouká jedním čelem dovnitř a logicky druhým ven. Pokud to ovšem nebylo stavěno ve směru převládajících větrů, což je u Petra na zahradě trošku pitomost...tam je vítr zmatkem a náhodou mezi barákama...a vrtí se jak psí vocas...

Voni ty kytky nějak ještě povegetěj, ale jestli se to bude opakovat tento výkend, tak půjde pod stůl Rado

Jejda je najednou klid když všichni chrněj

Neběduj, to se povedlo skoro každýmu. Nacpi to pod stůl a tak za tejden zkus trochu vyrazit s vodou na ně. V prdeli už jsou, tak nic neriskuješ....ledaže by se ztopořili a začali zase růst, což jest dosti pravděpodobno, na totální exitus tam vypadá jen něco málo rostlin...

Tak tomu se říká kaktusářskej horror v praxi. Upřímnou soustrast za ty škody Rado

Tak tentoraz počasie vytrápilo aj moje rastliny. Žial prišiel som na to až po týždni. Nesúhlasím s názorom vyššie uvedeným, pretože aj keď moje rastliny sú celoročne v skleníku a na svetle, aj tak im dalo slnko a teplo zabrať. Za takmer 15 rokov čo sú v tomto skleníku som takéto škody vplyvom tepla ešte neutrpel. Rastliny neboli poliate v čase minulotýždňových horúčav. Skleník je vetraný, okná a dvere sú dokorán vo dne v noci, bočné sklá sú zabielené.

Foto z teplomera o maxime teploty:


Prakticky všetky mladé rastliny z výsevov za uplynulé 4 roky si to odniesli. Niektorým ako horizontíky a mastusy to teplo prospelo, ale astrophytá, ariáky, aztékiá, geohintonie, echinocereusy, feráky, coryphanthy a celá južná amerika je v háji.




Výsevné misky, v ktorých boli kvetináče uložené sa teplom skrútili a zdeformovali. Najhorší vplyv malo asi poobednajšie, takmer večerné slnko, podľa smeru popálenín na rastlinách.


Škody sú obrovské a serie ma to neskutočne, pretože to boli výsevy z importných semien, fosuláče a c. kracikii a c.werdermannii:


Dokonca aj staré rastliny ako turbiňáky a feráky, ktoré s týmto nikdy u mňa problém nemali si to škaredo odniesli.


Takže, bacha na vysoké teploty, a čo najviac ventilátorov a okná zatieniť.

Aby som to ale ukončil pozitívne, tak lophophoram to zdá sa vyhovuje a ja budem mať miesto v skleníku:

Já si myslim, že i záleží kdy jsou kytky vyndaný ven. Já je měl ve sklepě, kterej má okna, takže světlo měly celou zimu v rámci možností.
Ven šly na začátku března a vše v klidu. Nic se nespálilo a ani neuvařilo. Nepočítám semenáčky, tam jsem letos vyndaval z pod zářivek poprvé a také to některé odnesly. Pravda ale je, že používám metodu plného luftu, kdy skleníček zcela otevírám, nebo jsou zcela volně.

Teda esli spálil ve foliáku, tak musela kolem letět nějaká ozonová ďuzna, ono se to někdy stane, že ten Sluníšek nějak přepne na vyšší volty, ale s tím nikdo nic, opravdu, ale opravdu nic nenadělá. A Oroye - to jsou kytky tak snadno spalitelný, že to je až k nevíře, ale jde to. Člověk by myslel, že tyhle kytky opravdu vědí, co je to slunko, a kulový. To samý čileňáci, to hoří jak papír, ale pokud maj luft a jsou zvyklý, pak nejni problém. Většinou to potkává kytky, který byly zimovaný ve tmě, nebo aspoň ne na plným slunci a nějak nedaly ještě plnou aklimatizaci. U mě jsou to tisíce vyhozený v zimě za topení, ale holt pak netopím s kytkama v létě. Ale těch peněz....

Filip Jelínek napsal: Henry a si si jistej, že se připálily v tom hangáru? Nezaklidil je tam Petr náhodou z venkovních pařenišť? Já mám takovej podvědomej pocit, že když mi to Petr líčil, tak jsem z toho ten pocit měl, že to bylo venku. Fakt nevim jak to bylo, musim se Petra někdy přeptat...

Ale určitě říkal, že se spálily, ne uvařily. No ale i na spálení má vliv hodně teplota.

Mimochodem, takhle jsem v sezóně plný spálil oroye tak tři roky zpátky.... prostě sou na to hajsinky...

No on je právě měl v tom velkém foliovníku. Bylo vidět že jsou spálené ze strany. Takových kytek tam bylo víc.

Henry a si si jistej, že se připálily v tom hangáru? Nezaklidil je tam Petr náhodou z venkovních pařenišť? Já mám takovej podvědomej pocit, že když mi to Petr líčil, tak jsem z toho ten pocit měl, že to bylo venku. Fakt nevim jak to bylo, musim se Petra někdy přeptat...

Ale určitě říkal, že se spálily, ne uvařily. No ale i na spálení má vliv hodně teplota.

Mimochodem, takhle jsem v sezóně plný spálil oroye tak tři roky zpátky.... prostě sou na to hajsinky...

Ajajajajaj, takže ne připáleno, ale uvařeno patrně. To je špatýnka. Neb spálený kytky ( působení slunečních paprsků a UV a tak) jsou chvíli hnusný, ale odroste to, a tak jako grunt pro přepěstování se dají. Vařené ( vliv teploty s nedostatečným pohybem vzduchu - neplést si ty dvě pohromy) zhusta odchází jako celek do věčných lovišť, nebo rovnou do..., no, však víte, kam, s tím, že léčba se daří jen zcela výjimečně. Při spálení dojde k poškození epidermis a pletiv těsně pod ní, kdeždo vařené je hlavně uvnitř a tudíž nevíme, kde...

No jak jsem pochopil, Petr tam otvírá asi jenom vchodové dveře.

Pokud Petr zavařil ve foliáku, tak má otevřený akorát čela , ale ne boky, jinak mně to není jasný. Já ve foliálu jaksi od konce dubna nemám boky (letos díky tomu tornádu už ani střechu), a za nějakejch 8 nebo kolik let jsem ještě nespálil kytku - zaplať pámbu....klep,klep...

Nechci se vracet k stokrát omílanému tematu UV, ale - polykarbonát UV propouští velmi málo, nebo alespoň ty vlnové délky z UV, které nejsou tolik nebezpečné.Henry píše, že k popálení došlo pod folií?-folie ale propouští daleko víc UV, a v souvislosti s tím teplem by se to vysvětlovalo.Takže shrnuto- pokud jsou kytky trvale pod PC, tak tam se majitel popálení bát teda nemusí,adrenalin je pod sklem,ale zase pokud je to řádně odvětraný-perfektní-no a samostatná kapitola je bez krytu.

No s tím sluníčkem je to zajímavé. V neděli jsem byl u Jirky Musila a překvapilo mě, že si se stíněním moc nehraje. I ty misky s malými semenáčky vypadaly pod polykarbonátem spokojeně. Ve fóliovníku Patra Česala mi připadalo, že přes tu fólii toho prochází míň a přesto tolik škody. Přeci ty jeho kytky musely být už zvyklý. Vzpomínám si ještě na videa z výstavy, jak tvrdil, že to nijak zvlášť nestíní a roste mu to dobře. No, ale vedro tam měl slušný, asi je tam špatná cirkulace vzduchu.

Husi napsal: Tienenie je závislé (podľa mňa) aj od zemepisných súradníc a prírodných pomerov, kde je zbierka umiestnená. Ja si v mojich podmienkach Podunajskej nížiny určite nemôžem dovoliť netieniť. Spálil by som aj "galoty" Tienim môj permanentne vetraný skleník celú vegetačnú sezónu bielou netkanou textíliou, aj tak sa v lete potýkam neustále so stagnáciou u niektorých druhov (rodov)

Tak to naprosto chápu S tím se toho asi moc neudělá
Ale i tak je dobré ke konci léta odstínit, mám vyzkoušeno i to blbý místo ve skleníku , že už je to pak v pohodě. No a vlastně kytky nejvíc trní k podzimu, takže v tý době je to asi nejdůležitější

Tienenie je závislé (podľa mňa) aj od zemepisných súradníc a prírodných pomerov, kde je zbierka umiestnená. Ja si v mojich podmienkach Podunajskej nížiny určite nemôžem dovoliť netieniť. Spálil by som aj "galoty" Tienim môj permanentne vetraný skleník celú vegetačnú sezónu bielou netkanou textíliou, aj tak sa v lete potýkam neustále so stagnáciou u niektorých druhov (rodov), najmä u vysokohorských rastlín Južnej Ameriky. Možno otŕnenie nie je až také, ako pri voľnej kultúre, ale podľa môjho názoru sa rastliny ani nevyťahujú.
Moja zbierka

Měl jsem na mysli totéž, co Cykas - současný stav, stěhuji kolem poloviny března. Ale jinak souhlasím s Jirkou - každý má své podmínky. Já například mám skleník u zdi a celá zadní třetina střechy je místo ze skla z filonu. Pod ním na zdi mám police a pult pro citlivky, které nesnesou úpal, a postupně je stěhuji na konečné místo. Některé jsou tam déle, jiné krátce a třeba Notocactusy trvale.
Další věc je vzdálenost od skla. Jak se skleník směrem k severní zdi zvedá, je vzdálenost od pultu stále vyšší a i polostínové rostliny mohou být pod čirým sklem, když nad sebou mají metr a víc vzduchu. Zatím se mi připalovaly jen zjara rostliny blízko skla.

Tak ono poroste všechno, to jo , ale přeci jenom já preferuji raději kompaktní a vytrněný kytky a to mimo vyslověně tropický kytky pak nefunguje

jmusil napsal:

morče napsal:

jmusil napsal: nebo zabednit skleník a zatřít hlínou a kaktusy rostou jak zblázněny.

No najdou se i takový kytky, který by si v zabedněným a zastíněným skleníku taky chrochtali a byly pěkný , to zas jo, ale většinou to tak nefunguje

já myslím že jó vlhko horko dobře nabušenej substrát živinami a zalíčený bahnem rostlo všechno.i v keramických hliněnejch květináčích .

morče napsal:

jmusil napsal: nebo zabednit skleník a zatřít hlínou a kaktusy rostou jak zblázněny.

No najdou se i takový kytky, který by si v zabedněným a zastíněným skleníku taky chrochtali a byly pěkný , to zas jo, ale většinou to tak nefunguje

jmusil napsal: To máš naprostou pravdu, unikly mi trochu souvislost .

Jen ještě vypíchnu jednu souvislost - mám jedno místo ve skleníku, kde to bez stínění hoří za každý situace
Je tam taková kapsa mimo hlavní proudění vzduchu , co je patrně ten hlavní důvod, takže kdo budete experimentovat , bacha na to. Prostě nelze nestínit a mít zabedněnej skleník a ještě k tomu třeba orientovanej na jich, to je jasná smrt

nebo zabednit skleník a zatřít hlínou a kaktusy rostou jak zblázněny.

To máš naprostou pravdu, unikly mi trochu souvislost .

Jen ještě vypíchnu jednu souvislost - mám jedno místo ve skleníku, kde to bez stínění hoří za každý situace
Je tam taková kapsa mimo hlavní proudění vzduchu , co je patrně ten hlavní důvod, takže kdo budete experimentovat , bacha na to. Prostě nelze nestínit a mít zabedněnej skleník a ještě k tomu třeba orientovanej na jich, to je jasná smrt

Celkem souhlasím, ale odpovídal jsem na dotaz jak stínit teď. Chtěl jsem říci, že teď stínit je hřích. Kaktusy už krásně rostou a množství světla je zásadní pro jejich vzhled. Tím mám na mysli, že nevypěstuju z každé rostliny cereus

No na jaře lze nestínit jenom tehdy , když se vydaj kytky hodně brzo, to je začátkem března.
Začátkem dubna ale přichází kritické období, protože kytky nejsou ještě pořádně rozjety a napitý.
V tu dobu prostě stíním. Jsou určitě kytky co to zvládnou i bez stínění ale zas bych byl opatrný s tí zevšeobeňováním, jiné podmínky , jiný skleník , jiné výsledky.
Je to o vychytání co kam umístit , aby se muselo stínit co nejméně
Líbí se mi co píše Henry, taky skleník zavápním z venku ( ale pouze jednu jižní část) a zbytek /cca 2/3) nechávám bez stínění, déšť si pak poradí a pomalu kytky zvyká na víc slunce.
Přesto mám jednu menší část trvale pod folií, protože jinak by se tam spálilo snad všechno.
V solárním kalibornátovníku ale např. nestíním.

A co se týká těch grusonů, ty snad spálí každej takže z toho si nc nedělejte
Čím větší, tím vydrží víc

Mám podobné zkušenosti. Gruzona jsem spálil, když jsem ho přenesl do skleníku a nechal ho tam pod lehkým krytem na sucho. Teď ho při vynášení hned pokropím a vrznu ho na týden do stínu pod stůl, aby se aklimatizoval. A zatím drží. Má průměr stonku asi 15 cm, pokvete kdoví kdy a je to na popálení snad nejcitlivější rostlina, co znám.

Abych se také k něčemu přiznal, mě dělají pravidelně potíže E. grusonii. Dokud jsou mladší, přímé slunce jim vadí a vždycky je popálím. Jiné rostliny s tím problémy nemají. Tak od 10 let už je vše OK. Dokonce jsem kvetoucí gruson ještě letos nezalil, až tak začátkem května a potom asi 4 další zálivky a konec. Oni potom mají krásně plochý tvar.