Téma:

Mám polykarbonátník s velkým bočním větracím oknem a menším oknem ve střeše. To ve střeše mám v průběhu vegetace otvírané hydraulickým válcem. Když už na podzim začínají mrazy (jako teď), boční zavřu na zástrčky, z horního odšroubuju válec(dám do bytu, nesmí zmrznout) a zajistím plastovými elektropáskami. Obojí okna jsou utěsněná.
Na jaře v březnu, jak začnou lézt teploty vevnitř k 30 st C, elektropásky odstřihnu a namontuju válec zpátky. Podle průběhu počasí pak otvírám větší okno a nechávám otevřené dveře po celou dobu vegetace. V únoru ještě není slunce tak vysoko, aby tak hodně vyhřálo vnitřek (zatím jsem to za 11 let nezažil), že to udělá nějakou škodu.

Hmmm....Nejspíš jsem se zeptal blbě.
Tak jinak.
Vy, co máte hodně dobře zateplené a utěsněné skleníky, jak máte zmáklou situaci koncem února, kdy v noci mrzne až praští a přes den naplno svítí sluníčko?

(Sice několik posledních let se to nestalo, ale co kdyby....)

Nejlépe nechat otevřené do prvních mrazů, do -5;C to kytky ve skleníku ani nezaznamenají i s otevřenými okny

Nejlepší regulace je začátkem dubna vše otevřít naplno a koncem září zase vše zavřít .

Přátelé,
máte někdo znalosti či zkušenosti s regulací elektrického pohonu světlíků (větracích oken) dle teploty?

Před mnoha lety jsem si stáhnul - již nevím odkud - návod a poměrně snadno realizoval. Bezvadně funguje dodnes.

 

Zdravím a mám dotaz: Máte nejaký tip na solárním panelem nabíjené větrání skleníku? Nemám do skleníku zavedenou elektřinu a chtěl bych použít nějaký solární ventilátor. Na netu je pár hotových výrobků s cenou od asi 1500 do 5000 Kč, někdy i více. Určitě se dá i podomácku vyrobit s nižšími náklady. Máte někdo takový typ větrání u vás ve skleníku?
Mám skleník 4x3 m, takže nic extra velkého.

Souhlasím s Jirkou. Já své kaktusy na terase pěstuji přes 20 let, nikdy jsem neměla skleník. Mám je pod střechou, ale svítí na ně slunce, protože jsou na podlaze. Dříve jsem měla k dispozici terasu orientovanou na východ, tam stínění nebylo nutné, protože odpoledne slunce už nesvítilo. Pak jsem se odstěhovala a teď je pěstuji na terase orientované na jih (Středočeský kraj). Protože je to na chatě, kde přes týden nejsem, tak stínění je někdy fakt nutné. Na jaře po vystěhování, a v létě, když mají být vysoké teploty, neriskuji a stíním. Je to jiná věc, když rostliny můžeš kontrolovat každý den, a posunout do stínu ty, na kterých je vidět, že už je to pro ně moc. Ale i tak se ti může stát, že se některé popálí. Stane se to docela rychle ale opravdu trvá léta, než to odroste. Docela hraje roli i podklad, beton a dlažba se dokáže v létě pořádně ohřát. Tady nejde především o to, kolik světla kaktus snese, je to světlo plus teplo dohromady, co může být nebezpečné. Sice venku většinou nejsou takové teploty, jako můžou být ve skleníku, ale za to záření je mnohem silnější. Myslím, že když jsou teploty opravdu vysoké, každý kaktus uvítá aspoň trochu stínu. Já jako stínění používám obyčejné bílé záclony. Mají podle mě výhodu, že je jich strašně moc druhů a často se dají koupit i z druhé ruky, třeba na mexické kaktusy můžeš koupit úplně řídce tkané záclony, na vysokohorské druhy hustší. Hustěji tkané záclony vytváří perfektně rozptýlené světlo. Dá se hodně experimentovat s hustotou. Sice z estetického hlediska to není žádná paráda, ale pro mě funguje a perfektně ochrání kaktusy v době, když na ně nemůžu dohlížet. Jedna věc je ale důležitá, ať používáš jakoukoliv textilii, musíš myslet na vítr a připevnit látku tak, aby se do ní nechytaly trny kaktusů. Musí být dost místa mezi látkou a kaktusy, jinak budeš mít hodně na přesazování

V podstatě se zde opakuje to co napsal Peri. Já bych k tomu měl akorát poznámku -  pokud tam rostliny umístíš poprve a byly předtím ve stíněném skleníku nebo v jiném,méně exponovaném místě a terasa je umístěna na jižní stranu na jižním  Slovensku, nechal bych tam tu stínovku po celou sezonu, pro jistotu. Rostliny si budou zvykat , pokud jsou větší, postupně a pár týdnů jim podle mě stačit nebude. Uvidíš sám,zda se vytahují nebo zůstanou kulaté,řekl bych to druhé...Další sezonu můžeš to období zastínění zkrátit nebo ubrat % stínění. Protože může přijít letní den,kdy teploty dosáhnou 35°C ve stínu a více a pokud je bezvětří, rostliny se popálí, tomu věř.. Ty,co zčervenají,jsou na tom nejlépe, jsou druhy,které ti rovnou zbělají a to už je v tom lepším případě nějaký rok odrůstání, v  horším případě popelnice.....Taky záleží na tom,kde jsou rostliny zimovány,pokud ve skleníku na světle,můžou být podmínky stínění "měkčí", když v pivnici,tak bych doporučil to co píšu

Ďakujem páni za rady
Husi-áno je to Juh Slovenska je tu kludne o 3-4 viac stupňov v porovnaní zo Severom. Prúdenie vzduchu nie je problém je to otvorená terasa. Skúsim podla Periho a rozdelím tie kaktusy podla pôvodu. Kaktusy z Juhu Ameriky zatienim a Severná Amerika a Mexiko skúsim na ostro  no v tom mám medzery z akých oblastí pochádzajú takže idem študovať    

So všetkým súhlasím, čo napísali chlapci, ale zdôraznil by som ešte raz to prúdenie vzduchu, ak, ako píšeš, je to otvorená terasa, tak tam by s prúdením vzduchu nemal byť problém a teda tienenie by si mal potrebovať možno len na začiatku sezóny. Ale nezaznelo, že dôležité je aj umiestnenie zbierky, ono je dosť rozdiel, ak je zbierka na južnom Slovensku alebo na Orave, prípadne v severných Čechách. Na južnom Slovensku je jemné tienenie až nevyhnutnosťou, ale tiež by som nepoužil hustejšiu tieňovku ako 30%. 
Dobre by bolo, aby kvetináče neležali na materiáli, ktorý sa na slnku rozpáli dobiela, to by mohli trpieť korene. 

Je to tak, jak píše Peri. Stínění (kromě prvních cca 14 dní po přestěhování) je u kaktusů, hlavně těch severoamerických, naprosto zbytečné, lépe řečeno škodlivé. Vše sice v polostínu lépe roste, ale bohužel do výšky .

Stůl je tam pro tebe, když máš špatné oči a pupek a nechce se ti shýbat ke kaktusům, je stůl dobrý . Stínění jen na začátku vegetace - měl jsi kaktusy na místě, kde bylo temno, když je hned strčíš na plné slunko, spálí se. Později podle toho jak na slunko reagují - jak začnou červenat, je slunce moc. Na to je nemusíš stínit, stačí je na terase přesunout na místo, kde svítí slunko kratší dobu, nebo kde nejsou osvětlené přes poledne. Taky záleží jestli se tam hýbe vzduch a tím kolísá teplota. Když chceš stínit na jaře, je celkem jedno jak vysoko bude stínění nad kaktusy, čím blíž, tím vyšší teplota. Já to občas řeším po několika zatažených dnech položením novin na ně, je to otázka tak půl dne přes poledne. 

Podle mě dost záleží na tom, jaké kaktusy tam chceš pěstovat. V případě JA je asi nějaké přistínění dobré, ale v případě SA a mexických kaktusů považuji stínění, kromě vyloženě horkých dnů s teplotou nad 30C , za kontraproduktivní vzhledem k jejich vzhledu. Stínit na 50% je nesmysl, to možná zpočátku vegetace, při přivykání rostlin na slunce. Ale pokud na stínění trváš, tak bych volil stínění tak max. do 30% a i tak si uvědom, že obráceně rostlinám umožňuješ světelný požitek 70%, což z mého pohledu kaktusům nestačí. Co je důležité, je zajistit trvalý pohyb vzduchu, protože pak ani teploty nad 30C rostliny neohrozí, samozřejmě ty tvrdě pěstované a nehýčkané různými nátěry, stínovkami etc. 
Jistě, k celému problému je nutno přistoupit citlivě a postupně rostliny přivykat, ale já osobně jsem odpůrcem stínění a když, tak opravdu jen v nutných odůvodnitelných případech.
Co se umístění rostlin na podlahu, na stůl a použití polystyrenu týká, to si musíš vyzkoušet sám, na to ti  nikdo nemůže dát poctivou radu, protože každý máme podmínky pro pěstování natolik odlišné, že nelze paušalizovat.

Zdravím
Potreboval by som poradiť s čím mám zatieniť terasu smerom na juh. Je to otvorená terasa s časti krytá strechou z domu takže tam neprší ale riadne peče slnko. Na trhu je kopec sietí, textílií majú rôzne priepustnosti slnka... s čím tienite Vy? Bude vyhovovať textília zo zatienením 50% ? V akej minimálnej výške može byť od kaktusov? 
Bude v poriadku keď dám kaktusy na podlahu tej terasy? Mohol by som dať polistiren aby som odizoloval teplo alebo to musí byť na stole? 
Ďakujem     

Dnes jsem šel kouknout na zahradu po tom včerejším slejváku, zda mě nepřibude nějaká práce navíc. Naštěstí vše v pořádku, až na stínovku ve skleníku. V dubnu jsem ji koupil ( Made In Hornbach ) a koukám že se pěkně rozpadá. Tak jsme ji hned vyměnili. Není nad záclony. Vždy se nějaká opotřebovanější najde, a ne-li doma tak u příbuzných nebo známých. Je dobré mít něco do zásoby pro případ náhle potřeby.

U mě se situace výrazně zlepšila po přestěhování do Lexanového skleníku oblouku dély 7m šíče 3m. Vůbec nestíním už 10 let a nic se nikdy nespálilo, což může myslím souviset s tím obloukem, kde komůrky spolu s ohybem světlo dost rozptyluji. Na stejné lokalitě jsem připálil v pařníku, kde deska není ohnutá a to opakovaně. Ve skleníku byl problém spíš s dlouhou stagnací, ale poté co odstraňuji cca 10.4. kompletně obě čela všetně dveří, tak se vyčešilo i tohle.
Myslím také, že je důležitý hlavně pohyb vzduchu. Při všších teplotách jsem to řešil malými 15W ventilátory přes termostat a rostliny se nespálily ani při teplotě kolem 60 stupnu, která se občas vyskytla než jsem začal demontovat na sezonu čela.
Ozonová díra dokáže nepředstavitelné. V jednom pařníku lexanovém jsem měl složené květníky a misky od polárkáčů před nastěhováním kytek. Zní to neuvěřitelně, ale polárkáče se roztekly do roviny a roztekly se i některé plastové hranaté 6 a 8 cm květníky.
to by žádná kytka nevydržela

Berme to pozitivne. Sklenik je od vcera zabieleny, bolo tam max 40 stupnov.
Straty su a nic s tym uz neurobim. Miesta je teraz dost, finisujem zoznam, aby som nove semena na jesen objednal. A o par rokov bude zas sklenik maly

Teda koukám, Rado, upřímnou soustrast. Takovýhle pečenáče zpravidla vzniknou, když kaktusář je v létě pryč a o sbírku se stará rodina. Proti tomu zkušení bardi před odjezdem v noci odvážejí výplně větracích otvorů na tajné místo a tam je maskují nejlépe kupou hnoje, aby se do toho starostlivé mamince nebo manželce nechtělo, pokud to náhodou vystopuje. Ventilátor pomůže jen tehdy, dokud ho někdo nevyndá ze zásuvky, pak doporučuju ten stojací, co se dnes prodává za pár stovek, pro větší skleníky pak větší počet.

To Peri - lokální ozonové díry nepatrných rozměrů ( pár km nebo i set metrů) s koncentrací ozonu cca na 40% průměru běhaj po celý atmosféře od počátku světů, jen mám pocit, že to nahoře je teď asi kapku jiný....

Dávám perimu zapravdu,je prostě dost věcí mezi nebem a zemí.Teď vážně,jak už tady bylo několikrát psáno i řečeno,musí mít človíček(ať je to kaktomil nebo jinej přírodomil),takový nějaký 6.či7.smysl,kterej mu našeptává.UV zářením nepohnem,tak jen zmírňovat možné zásledky.Jinak se tomu říká přírodní selekce,je ale holt dost blbý,když selekcí neprojde kousek,který zažil několik našich přehmatů a daří se mu i kvete a plodí,a pak ho pošimrá jeden jedovatej paprsek a v nejhorším případě to je v prdeli a my zamáčkem slzu(jak říká Rozkošník) a v tom lepším jde na marodku a bude mít protekci na místo.

Ještě vám tady napíšu jeden postřeh - v posledních letech se na ječmenech objevují nespecifické skvrnitosti listů.Ne všude,ale lokálně, podle oblastí.Dlouho se mělo za to, že jde o chorobu, ale je to prudká reakce na UV záření.Ještě před takovými šesti lety se to téměř neřešilo.Ono se to tedy řešit nedá, ale píšu to sem pro ilustraci, abyste si uvědomili, že s tím zářením se opravdu něco děje.Když ječmeny, tak proč ne kaktusy, není-liž tak?

Je to pořád dokola, v tom s Mirem souhlas, nicméně pořád si myslím, že tyhle problémy s připalováním dělají ty lokální ozonové díry a s tímhle nikdo nic neudělá, na to nepomůže ani to, že je rostlina na světlo a slunce zvyklá, ani žádnej luft.Paradoxně na tom tady střídavě můžeme bejt hůř, jak v tý Jižní Americe-proto si myslím, že tady to srovnávání s přírodním stanovištěm asi postupně přestane mít smysl.

A na co je dobrá zlá tchýně Hnojivo?



Mě na balkón vhupne sluníčko až po druhé odpoledne, proto jsem tak trošku limitován co tam jde a co nejde. Pokud si sluníčko vybere svou daň, no co nadělám, je to všechno o podmínkách, ale pokud mají vzduch a už jsou na sluníčko připravené, nic se jim nestane. Tady je spíš stále ta hrozba stojatého horkého vzduchu a vody. Venku tomu nikdo slunečník nedrží - už to zase slyšíjm, že jiný sluníčko, jinej sklon, jinej ... a stejné si myslím že trt. Že je to o luftu a hotovo. Dole na jihu Argentíny si kaktusy vegetí a sluníčko mají pod stejným úhlem, navrchu na pomezí Kanady taky. Ideální řešení nenajdeme, i když snad návod jeden tu je. Viděl jsem to u Itala, už to zase slyším, ale ... na konstrukci tak 2,5 až 3 metry nad zemí je natáhnutá stíňovka ta 30% něco jako od Jitexu co dělá. Sluníčko opálí i tak a dokonce člověka pěkně připeče, ale kytkám těm je hej a nemusí jít do pochybné letní stagnace (kterou taky neuznávám, neb je to ptákovina, ono "tam" akurváten v létě neprší a tak "stávkujou", asi, ale možná je to ouplně jinač).

Tak že závěr? Jednoduchý, skleník jes dobrý pro zimu a brzké jaro, jinač luft s igelitem nad hlavou v době našich dešťů a bez igelitu na luftu na stolech snad stále, snad jenom to mírné přistínění igelitem a nebo stíňovkou v té vysoké výšce, kde by ani Urbánek hlavou nezavadil. Jo a proč? Taky proto, že "venku" tomu stejně přihazuje nějaký ten stín podrost a suchá tráva a na stolech proto, že tam fouká nejenom nad stolem, ale i pod stolem (teda u mě jo, nevím jak kde fouká) a tak to chladí i na "kořeny" a neuvaří nám to kořenový bal. No a potom to moje, v čem to mít co do velikosti. MAlý pběm se rychlejc přehřeje, tak hurá z 13cm do 6cm

Upřímnou soustrast. Já pěstuji ve stolech a současné teploty bez problémů. Vše otevřené a na "plném slunci". Je pravda, že to u nás tak nepere, protože je mlhavo, ale 32 st. C je minimálně. Gymnna se za těchto podmínek zcela otevřela (květy), což u některých není tak obvyklé. Foto dodám. Motto "Vše zlé, je k něčemu dobré". Teda je to k nasrání, ale třeba to do budoucna oceníš.

Rado, proboha, ožer se, ale jeď. Kytky umíš krásný a nějak se z toho vymotáš, ale já z tebe cejtím nějakou rezignaci či co a to není dobře. Hovno pod stůl, za stůl a vysejvat a vysejvat a vysejvat. A ty marmelády zavařeniny vraz někam do chladna ( třeba do chodby v domě, a zkus zabojovat, dyť ty kytky si to , do prdele, snad zasloužej, a když jich zachráníš byť i jen čtvrtinu, tak to stojí za to, ne?

To Peri - děkovat netřeba, stačí si najet na příslušné stránky astronomického ústavu a kouknout se na vývoj sluneční aktivity v posledních letech. Mám pocit, vážení, že esli to takhle půjde dál, tak nás příštích pár desítek let nic moc příjemného ze strany tý koule nečeká. A navíc se maličko mění spektrum slunečního záření, což páni vědci sledují s podstatně větším zděšením, než se zveřejňuje. To je totiž o něco horší, než to avizovaný globální oteplování - to by šlo pomaličku. Ale panuje tady maličko strach ( a asi dost oprávněný) z obrovských erupcí, které zdvihnou teplotu skokově na několik dní a s ní i emise velmi prapodivných izotopů. No pohledejte a počtěte, nic moc...

Ano to poobednajsie slnko bolo najhorsie. Sklenik mam otoceny na juh, takze na fotke tych homalocephal vidiet, ze dostali zasah z juhozapadu, co je poobede. Inac na fotkach to nie je vidiet, ale mrtvol 1-4 rocnych semenacov je cez tisicku a tak dve stovky dospelych rastlin...

Uz som vysievat nechcel, ale asi budem musiet zasa...

Snad to tento vikend prezijeme, lebo inac skoncim pod stolom, ako pise Miro. Nepise ale pod vplyvom akych navykovych latok

Tak ti Pavle dík za potvrzení-je to tak.

Tak v tomhle máš, Peri, velikánskou pravdu, já to sleduju na sobě, což je nejlepší. Velmi slušně se opaluju a ve své podstatě, pokud se neocitnu na ledovci v 5000 m, tak jsem téměř nespalitelnej člověk. Loni jsem sekal trávu na zahradě a svítilo jen tak kolem mračounů - výsledek byl ohromující - 3 dny jsem se nevyspal a šel jsem z kůže jak hadice. Což na člověka, který je zvyklý být na slunci fakticky12 měsíců do roka je slušněj vejsledek, mluvíme - li o časovém úseku cca 3/4 hodiny . Prostě nějaká ejakulace nebo korupce na Slunci, abylo vymalováno - a to doslova...

Rado psal, že" najhoršie bolo asi poobednajšie slnko"-prosím za prominutí, pokud jsem to zkomolil.No ale to je právě přesně to, o čem jsem tady psal a potvrzovalo by to moji teorii.A dále- za celých patnáct let se mu to nestalo-přátelé, ono se to klima mění, vezměme to laskavě v potaz.Stranou ponechme, zda vlivem člověka či přirozených cyklů.Ale že se mění, na to vemte jed, přicházím s tím denně do styku a je jen na nás, dokážeme-li se pružně přizpůsobit či nikoliv. Dále tyto výkyvy nejsou stejné, takže někdo si může stýskat a o sto kilometrů dál se kolega bude divit, "co to s tím prosím tě provádíš, dyk já to mám na plným slunci a v pohodě..." Leč je to tak.