Téma:

Petr_70 napsal:

cykas napsal: Problém je v tom, že se vše vyvíjí. Nazývat dnes uvedené telokaktusy a A. asterias jako obtížné rody je trochu úsměvné

No... tak nějak bych neřekl, že za těch cca 30let by někdo přišel s nějakým převratným či "zázračným" receptem, jak tyhle kytky pěstovat...
Nicméně téma, které tu řešíme tomu může minimálně dost pomoct. A to ti pánové, co to napsali věděli už tenkrát.

Je to asi takhle: Před tím, než to Fleischer napsal, to byly obtížné druhy pro většinu kaktusářů, potom už jen pro ignoranty a obyvatelé končin s kyselou zemí. V Plzni jsme teprve před zhruba 15 lety začali dávat do země vápenec, na který pánové nekladou zvláštní důraz, protože v brněnské zemi je ho dost jaksi samo od sebe, a teprve od té doby to nejsou obtížné druhy ani pro nás. Ale zase taková brnkačka to taky není, ostatně, Cykasi, kolik máš comodusů nebo flavispinusů ze semen?

Tak to rychle vraťme zpět a vzpomeňme na to, jak nechával Frič fotografovat semena a k čemu to používal. Již tehdy před válkou. Samozřejmě vývoj je, to je jasný, ale měli bychom také pamatovat na to, že sice máme dnes kytky nad jejichž pomyslnou vzácností by minulé generace žasly, ale na druhou stranu dost druhů, které kdysi byly běžné ze sbírek vymizelo a jsou dnes o to vzácnější. Jo :,,neopouštěj staré známé pro nové,, a to by dle mého názoru mělo platit i v kaktusech.

Cykas napsal:

Jirko, tobě už někdy nějaký větší bicolor odešel do věčných lovišť? Mně ne a to je mám ve stejných podmínkách, jako ostatní kaktusy.
Stačí jim normální minerální substrát s trochou země, slunce, vzduch, no a občes nějaká ta zálivka .

Jirka napsal:

Neodešel, ale může . Problém je spíše se semenáčky, když jim dáš více vody a více humoznější půdy. Chtějí opravdu minerální substrát.

peri napsal:

Se substrátama se dělá zbytečná věda.Opravdu stačí písek,štěrk a dobrá zem,více či méně podle rodu a poroste v tom naprosto v pohodě 95% kytek.

A ZAČÍNÁ SE ZASE ODCHYLOVAT OD TÉMATU

Se substrátama se dělá zbytečná věda.Opravdu stačí písek,štěrk a dobrá zem,více či méně podle rodu a poroste v tom naprosto v pohodě 95% kytek.

Neodešel, ale může . Problém je spíše se semenáčky, když jim dáš více vody a více humoznější půdy. Chtějí opravdu minerální substrát.

Jirko, tobě už někdy nějaký větší bicolor odešel do věčných lovišť? Mně ne a to je mám ve stejných podmínkách, jako ostatní kaktusy.
Stačí jim normální minerální substrát s trochou země, slunce, vzduch, no a občes nějaká ta zálivka .

cykas napsal: Problém je v tom, že se vše vyvíjí. Nazývat dnes uvedené telokaktusy a A. asterias jako obtížné rody je trochu úsměvné

Dříve chapi měli jako základní substrát směs písku, zahradní hlíny či kompostu. Nic moc dalšího se nepřidávalo.Takže tyto kytky s řepovitými kořeny byly a jsou na tento typ substrátu choulostivé. Zkus je do toho píchnout, párkrát to více zalít a je na problém zaděláno. Dnes je všeobecný názor, že třeba bicolory jsou bezproblémové snadno pěstovatelné rostliny. není to až zas tak pravda.

miro napsal: "Vlnatku" a "plíseň" roznášej osičky?

Jdi, Ty brepto!

"Vlnatku" a "plíseň" roznášej osičky?

Obrovská zmena nastala aj vo fotografických možnostiach a možnostiach zobrazovania kaktusov, či už prostredníctvom tlačených médií alebo internetu. Kým kedysi podľa fotografií bolo často len ťažko jasné, o čo o aký kaktus vlastne ide, dnes sú možnosti ohromné. Ide len o to dostatočne tieto možnosti využívať. Ja mám veľmi rád detailné makrofotografie, ktoré ukazujú krásu kaktusov a aj iných sukulentov možno lepšie ako keď sa na ne pozeráte priamo. Čo by (iste) dali naši predchodcovia za takéto možnosti?!

Na této knížce jsem taky vyrůstal a myslím si, že převážná většina tam popsaného může sloužit jako velice solidní základ.Mě osobně se ještě víc líbí publikace Alexandra Luxe Čarovné trně.Je fakt, že od té doby vývoj šel dál, hlavně bych řekl v pěstování v těch různých volných kulturách,ale ono si stačí přečíst, co o volné kultuře píše Lux v roce 1970 a myslím si, že to platí a bude platit stále.Určitě nastal posun k pěstování těch nejobtížnějších rodů a druhů, ale jak už tady kdosi napsal, ona každá kytka,má-li k čemu vypadat, je svým způsobem obtížná na pěstění.

jvinar napsal:

cykas napsal: Jistě, ale nádoby, substráty, hnojiva, skleníky i neskleníky, to vše se změnilo zásadně

A taky se podstatně změnil sortiment pěstovaných rostlin.

Myslím, že jsi na to Jirko kápnul nejvíc.. kdyby pan Fleischer nebo pan Schuetz dnes nakoukli do našich skleníků, asi by koukali co vzácností máme dnes ve sbírkách

Tak jsem se do té své podíval a já mám doma dokonce vydání první. - r.v. 1969. Je to taky taková moje malá kaktusářská bible. Sice je tu dnešní obrovská síla internetu, ale pořád je to stará dobrá kniha plná důležitých informací a zkušeností.

Kdo tuto knihu nemá?

Úplný souhlas... bude nás takových více.
Vlastním 3. upravené vydání z r. 1978 a devadesát tisíc rozebraných výtisků prvních dvou myslím hovoří za vše.

Taky vlastním III vydání. Musím říct, že ze všech knížek které mám je pro mě pořád nejoblíbenější.

Co třeba takhle chlapci a děvčata?

Myslím, že je to pěkný téma a že to, jak se mění názory na pěstování v čase je velmi poučný i pro naší praxi. Některý věci mění, některý se zavrhujou, jiný se vrací, některý přetrvávají....
Pro mě to je dobrý téma, na který lze navázat..

Akorát jsme se dostali jinam. Prosím o,přesunutí. Děkuji! Reagoval jsem na příspěvek 766

Calipso napsal: Tu knihu mám také a prakticky se řídím podle ní je to pro mě taková kaktusářská bible.

Úplný souhlas... bude nás takových více.
Vlastním 3. upravené vydání z r. 1978 a devadesát tisíc rozebraných výtisků prvních dvou myslím hovoří za vše.

No, já si myslím, že některé věci se vyvíjely, zmizely hliněné květináče a miska jo mimochodem cca16 miska bejvala za 5 kaček a když se to rozbilo, byla z toho dobrá drenáž . Trochu se změnila chemie, zmizel Arafosfotion- ten teda ale smrděl, .Jinak pokusy s plasty místo skla se dělaly už v 70-tých letech. Co se ale zásadně změnilo je to, že máme informační explozi a kdo na to má chechtáky tak není problém za kaktusy vyjet. Ale ta možnost neomezeného rychlého získávání informací ta teda těm našim předchůdcům scházela. O to záslužnější činnost ve své době dělali. Mít oni takové možnosti.... Jo to je ale kdyby... Jo jo tak to je.

cykas napsal: Jistě, ale nádoby, substráty, hnojiva, skleníky i neskleníky, to vše se změnilo zásadně

A taky se podstatně změnil sortiment pěstovaných rostlin.

Jistě, ale nádoby, substráty, hnojiva, skleníky i neskleníky, to vše se změnilo zásadně

Petr 70 napsal:

Jen pro zajímavost: přesně tak to popisují u uvedených druhů pánové Flescher a Schütz v své staré knize Pěstování kaktusů na str. 78-80 ve stati "Pěstování obtížných druhů". Hned v úvodu jmenují právě Astr. Asterias, dále Thelocactus bicolor, T. lophothele, T. nidulans...
Radí zkrátit asi třetinu, jsou-li příliš dlouhé i více.

Opět jsem se přesvědčil, že v těch starších knihách se člověk dozví nejvíc.. Staří praktici se nezapřou...

Tu knihu mám také a prakticky se řídím podle ní je to pro mě taková kaktusářská bible.

cykas napsal: Problém je v tom, že se vše vyvíjí. Nazývat dnes uvedené telokaktusy a A. asterias jako obtížné rody je trochu úsměvné

No... tak nějak bych neřekl, že za těch cca 30let by někdo přišel s nějakým převratným či "zázračným" receptem, jak tyhle kytky pěstovat...
Nicméně téma, které tu řešíme tomu může minimálně dost pomoct. A to ti pánové, co to napsali věděli už tenkrát.

cykas napsal: Problém je v tom, že se vše vyvíjí. Nazývat dnes uvedené telokaktusy a A. asterias jako obtížné rody je trochu úsměvné

No on každej rod a druh může být obtížný....když se to s ním neumí.

Problém je v tom, že se vše vyvíjí. Nazývat dnes uvedené telokaktusy a A. asterias jako obtížné rody je trochu úsměvné

Jirka napsal: ...Ale i asteriasy ty řepy nemají až zas tak mohutné, takže člověk při zkracování nemá až zas tak špatný pocit, že kytku zmrzačil. Když ale vytáhneš z misky odroslé theláky jako hexiky nebo bicolory, tak tam je to jiná. Mohutné řepy. Ani tady při zkracování není zásadní problém, je nutno to ale nechat dobře zaschnout. Trochu stimulátoru taky není na škodu.

Jen pro zajímavost: přesně tak to popisují u uvedených druhů pánové Flescher a Schütz v své staré knize Pěstování kaktusů na str. 78-80 ve stati "Pěstování obtížných druhů". Hned v úvodu jmenují právě Astr. Asterias, dále Thelocactus bicolor, T. lophothele, T. nidulans...
Radí zkrátit asi třetinu, jsou-li příliš dlouhé i více.

Opět jsem se přesvědčil, že v těch starších knihách se člověk dozví nejvíc.. Staří praktici se nezapřou...