Téma:

Mamlas napsal: Nemohu s Jirkou tentokrát bezvýhradně souhlasit. Intertextus i mnohé Pedio a sklerokaktusy sice kvetou i při teplém zimování,(teda ne mě, je to známka vyjímečného pěstitelského citu, který nemám), leč mnohé echinocereusy při teplém zimování kvetou jen vyjímečně - viz třeba příspěvky o E. inermis. V listopadu jsme byli v úžasné sbírce Václava Procházky a ten mi ukazoval dva už docela velké E. coccineus ssp. roemerii ode mě, které mu nikdy ještě nekvetly. Zimoval je ve hřebeni skleníku na sice nejsvětlejším, ale taky nejteplejším místě.
Nemyslím, že by nutně potřebovaly velké mrazy, ale někde je hranice zimní teploty pod kterou kvetou a nad ni už ne. Rozhodně ale pěstování mrazuvzdorných kaktusů s mrazivým zimováním je pro mě daleko snazší než s teplým.

Dík za komentář Milane.
Ta moje zkušenost může být docela dost ovlivněna tím, že se jedná o roubované rostlina a typem podložky. Jusbert je zrovna dost silnej podporovač kvetení, takže možná vynahradí i ten nedostatek mrazu.
Bohužel nemám srovnání s pravokořenýma kytkama přezimovanýma za tepla a za studena, což ty v případě echinocereusů máš , takže na to berte ohled

Už máz "vize" na "jaro"

Takže JAROVIZACE. teď je jen další otázka,moclipak mínusů potřebují a jak dlouhý čas- expozici. Možná by stačilo i jen pár dní lehce pod 0C, možná týden -5, možná měsíc -2, možná jen dva dny-10C. Další námět pro srovnávací pokus. Možná bychom se dočkali čísla/květní číslo/ , jakéhosi násobku dnů a -C , po jehož naplnění by to kvetlo. Nejspíše by, domnívám se ,ale bylo co druh a lokalita, to květní číslo

Mamlas napsal: ... mnohé echinocereusy při teplém zimování kvetou jen vyjímečně ... Nemyslím, že by nutně potřebovaly velké mrazy, ale někde je hranice zimní teploty pod kterou kvetou a nad ni už ne. Rozhodně ale pěstování mrazuvzdorných kaktusů s mrazivým zimováním je pro mě daleko snazší než s teplým.

Právě proto jsem se ptal. Mám dost echinocereusů, dost z nich už větších, ale kvetou jen ty teplomilnější. Takže asi tady je zakopán pes ...

jmusil napsal: Dovolím si jen malou poznámku na téma zda mrazuvzdorní potřebují nutně mráz nebo ne.
Je to spíše o filozofii pěstování.
Nepřijde mi, že by to nezbytně vyžadovali.

Zde mám jeden příklad Emst intertextus ŠN1024

Roubován na chloranthusu a na jusbertu.
Samozřejmě na jusbertu je krapet větší ale kytky prosperují podobně při obojím zimování.

Nemohu s Jirkou tentokrát bezvýhradně souhlasit. Intertextus i mnohé Pedio a sklerokaktusy sice kvetou i při teplém zimování,(teda ne mě, je to známka vyjímečného pěstitelského citu, který nemám), leč mnohé echinocereusy při teplém zimování kvetou jen vyjímečně - viz třeba příspěvky o E. inermis. V listopadu jsme byli v úžasné sbírce Václava Procházky a ten mi ukazoval dva už docela velké E. coccineus ssp. roemerii ode mě, které mu nikdy ještě nekvetly. Zimoval je ve hřebeni skleníku na sice nejsvětlejším, ale taky nejteplejším místě.
Nemyslím, že by nutně potřebovaly velké mrazy, ale někde je hranice zimní teploty pod kterou kvetou a nad ni už ne. Rozhodně ale pěstování mrazuvzdorných kaktusů s mrazivým zimováním je pro mě daleko snazší než s teplým.

No - paráda! Já myslel, že diskuse zamrzla a ona plyne dál, jenže díky Filipovu moderování přestaly chodit upozornění na odpovědi. Takže alespoň dodatečně - dík Milanovi za fotku skleníku pro inspiraci, zrovna ho uvnitř přebudovávám a tak informaci o zakapávání řádně využiju (a oslavím) nainstalováním odolných echinocereusů na významné trvalé místo. Aspoň se bude v zimě zelenit i ve skleníku a bez topení. Dík všem za odpovědi.

Jirka napsal:

jmusil napsal: Jirko, to jsou už letošní??? Já myslím, že tady hraje roli spíše světlo jako to, že musí přejít mrazem. Kde je zimuješ ?

Ne to je z loňska, letos ještě spinkaj

Ten malej je na světle a mrazu ve skleníku , naroubovaný na chloranthusu.
ten druhý větší je ve tmě ve sklepě a je na jusbertu.

Zde asi hraje roli i ta vitalita podložky .

Podobně mi fungují i pediáky.
Samozřejmě pediák na jusbertu není kdoví co, ale kvetou a dávají semínka víc než ty na chloranthusu. A mám co vysejvat a na čem se učit

Na obrázcích to samé v provedení pedio

jmusil napsal: Dovolím si jen malou poznámku na téma zda mrazuvzdorní potřebují nutně mráz nebo ne.
Je to spíše o filozofii pěstování.
Nepřijde mi, že by to nezbytně vyžadovali.

Zde mám jeden příklad Emst intertextus ŠN1024

Roubován na chloranthusu a na jusbertu.
Samozřejmě na jusbertu je krapet větší ale kytky prosperují podobně při obojím zimování.

Jirko, to jsou už letošní??? Já myslím, že tady hraje roli spíše světlo jako to, že musí přejít mrazem. Kde je zimuješ ?

Nevím, má-li Milan někde pařeniště, já uň zřel toliko LUFŤÁKY a to je o něčem zcela jiném.Lufťák je defacto stůl na nohách svrchu krytý nějakým světlopropustným matrošem /sklo, karbon/. Pařníky /od slova pařiti/ bych rozdělil dle použití a založení na teplé a studené. Teplý jest při zakládání vyhloubená podélná jáma cca 40cm pod úroveň terénu, kam se cca v Únoru našlape hnuj /koňský,hovězí, králičí či sloninec/ podle toho jaký máte. Nikdy prasečí! Po ušlapání se nakryje vrstvou cca 10-15 cm prosáté zeminy a po urovnáníse to zalije,zakryje na okolo jámy zbudované boky pařeništními okny.Zhruba za týden se může něco /zelenina, statice... / do tohoto rozkladem hnoje vyhřívaného prostoru zaset, znova přikrejt a položit zateplení. Studený pařník je bez hnoje, netopí a k použití cca od března ,dubna.Toliko teorie pro ty co se zrovna zahradnickou výrobou nezabývali, Není to můj objev Ameriky, je to prastará technologie.

cykas napsal: No potom už zbývá je nechat v těch pařeništích celý rok, pokud budou zakkryté stříškou, je to tam v zimě skoro stejné, jako ve skleníku

No jo jenže to nefunguje, mají mráz odpsodu a to nemaj rádi

Nojo, ale já nejsem mrazuvzdornej!!!

jmusil napsal: No jo, jenže ten ideál má přeci jen jednu chybu, skoro všechny ty kytky Milan musí stejně na jaře vystěhovat do pařenišť

No potom už zbývá je nechat v těch pařeništích celý rok, pokud budou zakkryté stříškou, je to tam v zimě skoro stejné, jako ve skleníku

Dovolím si jen malou poznámku na téma zda mrazuvzdorní potřebují nutně mráz nebo ne.
Je to spíše o filozofii pěstování.
Nepřijde mi, že by to nezbytně vyžadovali.

Zde mám jeden příklad Emst intertextus ŠN1024

Roubován na chloranthusu a na jusbertu.
Samozřejmě na jusbertu je krapet větší ale kytky prosperují podobně při obojím zimování.

Mamlas napsal:

ILPAZK napsal: No - asi nejhorší je zamezit skapávání vody. Myslel jsem si, že už to mám odchytané, ale když mě na podzim zastihl ve skleníku silný déšť (u nás většinou spíš mrholí), zjistil jsem, že voda pod tlakem bočního silného větru zatéká ... Tomu se prostě nedá zabránit, musel bych se vzdát větrání. Konečně, do bytu mi taky silný vítr při lijáku vodu protlačil, než jsme dali plastová okna ...
Jinak některé druhy (Pavlíček, Dohnalík) snáší -24°C, mají už přes 10 cm a 3 - 5 let, ty by mohly vydržet. Třeba budu mít taky v zimě zelený skleník jako ti co topí . Teď tam je trvale jen Opuntia imbricata a to je málo ...

Pavle, nejhorší to asi je, ale zbytečné. Mrazuvzdorné kaktusy vodu v zimě nevezmou ani při oteplení, některé moje misky nevyschnou ani za celou zimu a nevadí to. Skutečně mrazuvzdorné kaktusy na podzim seschnou bez ohledu na to, zda jsou zalité nebo ne. Kaktus, který přijme vodu v zimě není mrazuvzdorný. Ve skutečnosti tolik démonizovaná voda v zimě vadí mrazuvzdorným kaktusům méně než v létě. Koneckonců, při oblevě na povrchu zmrzlých kaktusů vzmrzne vdušná vlhkost u udělá tam i 2-3 mm ledu, podle velikosti kaktusu a rychlosti oblevy a taky to nevadí.

Mamlas to napísal úplne jasne, v skratke by to bolo asi takto: skutočne mrazuvzdorné vedia kedy prestať chlastať. Keby to tak vedeli všetci.

cykas napsal: Tak koukám, že už se s předstihem chystáš na energetickou krizi. Kaktusy bez topení a stěhování = ideál. Škoda, že to zvládá kromě opuncií tak málo jiných druhů .

No jo, jenže ten ideál má přeci jen jednu chybu, skoro všechny ty kytky Milan musí stejně na jaře vystěhovat do pařenišť

Tak koukám, že už se s předstihem chystáš na energetickou krizi. Kaktusy bez topení a stěhování = ideál. Škoda, že to zvládá kromě opuncií tak málo jiných druhů .

takhle to u mě ve skleníku vypadalo minulou sobotu. Ráno ve skleníku -17°C, při focení už jenom -7°C. Kaktusy všechny zmrzlé na kámen, aby na sluníčku neroztávaly a nenamrzly jsem to celé pokryl novinami.

ILPAZK napsal: No - asi nejhorší je zamezit skapávání vody. Myslel jsem si, že už to mám odchytané, ale když mě na podzim zastihl ve skleníku silný déšť (u nás většinou spíš mrholí), zjistil jsem, že voda pod tlakem bočního silného větru zatéká ... Tomu se prostě nedá zabránit, musel bych se vzdát větrání. Konečně, do bytu mi taky silný vítr při lijáku vodu protlačil, než jsme dali plastová okna ...
Jinak některé druhy (Pavlíček, Dohnalík) snáší -24°C, mají už přes 10 cm a 3 - 5 let, ty by mohly vydržet. Třeba budu mít taky v zimě zelený skleník jako ti co topí . Teď tam je trvale jen Opuntia imbricata a to je málo ...

Pavle, nejhorší to asi je, ale zbytečné. Mrazuvzdorné kaktusy vodu v zimě nevezmou ani při oteplení, některé moje misky nevyschnou ani za celou zimu a nevadí to. Skutečně mrazuvzdorné kaktusy na podzim seschnou bez ohledu na to, zda jsou zalité nebo ne. Kaktus, který přijme vodu v zimě není mrazuvzdorný. Ve skutečnosti tolik démonizovaná voda v zimě vadí mrazuvzdorným kaktusům méně než v létě. Koneckonců, při oblevě na povrchu zmrzlých kaktusů vzmrzne vdušná vlhkost u udělá tam i 2-3 mm ledu, podle velikosti kaktusu a rychlosti oblevy a taky to nevadí.

Trochu sem moderoval, myslím, že by se tohle zajímavý téma a že samostatný vlákno stran této problematiky je zcela na místě. V Echinocereusech by se to zbytčně utopilo a navíc to je nad rámec Echinocereusů, jako takových.

No - asi nejhorší je zamezit skapávání vody. Myslel jsem si, že už to mám odchytané, ale když mě na podzim zastihl ve skleníku silný déšť (u nás většinou spíš mrholí), zjistil jsem, že voda pod tlakem bočního silného větru zatéká ... Tomu se prostě nedá zabránit, musel bych se vzdát větrání. Konečně, do bytu mi taky silný vítr při lijáku vodu protlačil, než jsme dali plastová okna ...
Jinak některé druhy (Pavlíček, Dohnalík) snáší -24°C, mají už přes 10 cm a 3 - 5 let, ty by mohly vydržet. Třeba budu mít taky v zimě zelený skleník jako ti co topí . Teď tam je trvale jen Opuntia imbricata a to je málo ...

Tak se pokusím se vám do toho vmísit. Jak zřejmo, pěstování tzv.mrazuvzdornejch bude vzhledem k cenovému vývoji paliv stále vice populární. Shrnu-li si poznatky co se tu na fóru prezentujou, optimální by bylo zimování bez vytápění/ ale pro krizi s možností zavlažení/ v zakopaném eventuelně přistavěném skleníku. Střecha z dvojího krytí k zmírnění tepelných ztrát a pokud bude přez zimu poněkud zaprášená, nic tak moc se nestane, dostatečné světlo bude a rozptyl paprsků též. Možnost odvětrání proti přehřátí/zmírní tepelné výkyvy a předčasné buzení/. Včasná příprava zasušením.Kytky na zimu v kondici.Květníky zapuštěné do záhonu. Zamezit zatékání a skapu vody. Vynechal jsem něco? Samozřejmě výběr druhů a vhodných nalezišť.

ILPAZK napsal: Nemám sice dvojitě zaskleno, ale zase je skleník přistavěn k domu, takže je tam dlouhodobě asi o 5°C tepleji, než venku. Ale jsme jedna z nejstudenějších oblastí v republice (mimo horské kotliny), teď třeba máme dlouhodobě po ránu -16 až -21,2°C, přes den se oteplí na -12°C. Takovéto období, kdy i ve skleníku při dlouhodobých mrazech teplota po ránu klesá na až na -17°C (občas krátkodobě i méně) máme skoro každou zimu. A právě to byl důvod mých obav ze zmrznutí těchto krásných rostlin, vždyť většina diskutujících takovéto mrazy nezná. Na druhou stranu, opuncie ze Severní Ameriky v počtu asi 16 forem na skalce bez krytu to přežívají taky, tak by se Echinocereusy mohly v suchu ve skleníku mít k světu ...

Naprosto s tebou souhlasím. Většině mrazuvzdorných echinocereusů krátkodobý pokles po ránu vůbec
nevadí. Je důležité volit takové rostliny, které vydrží dle podkladů od -12 st. Moje rostliny
pochází ze semen od S. Bracka a jeho údajů u jednotlivých lokalit. Lety jsem si ověřil, že když
udá -12 tak ve studeném skleníku snesou bez problémů min. -15. Jak jsem ale uvedl vše záleží
na způsobu pěstování. Čím jsou kytky větší je nutné dříve skončit se zálivkou.

Nemám sice dvojitě zaskleno, ale zase je skleník přistavěn k domu, takže je tam dlouhodobě asi o 5°C tepleji, než venku. Ale jsme jedna z nejstudenějších oblastí v republice (mimo horské kotliny), teď třeba máme dlouhodobě po ránu -16 až -21,2°C, přes den se oteplí na -12°C. Takovéto období, kdy i ve skleníku při dlouhodobých mrazech teplota po ránu klesá na až na -17°C (občas krátkodobě i méně) máme skoro každou zimu. A právě to byl důvod mých obav ze zmrznutí těchto krásných rostlin, vždyť většina diskutujících takovéto mrazy nezná. Na druhou stranu, opuncie ze Severní Ameriky v počtu asi 16 forem na skalce bez krytu to přežívají taky, tak by se Echinocereusy mohly v suchu ve skleníku mít k světu ...

ILPAZK napsal: Dík za rady, asi se nechám inspirovat Filipem (mám na mysli pokus s klíčením). Vzhledem k tomu, že mám dost rostlin od některých mrazuvzdorných klonů, tak jich polovinu nechám přes zimu ve skleníku a polovinu zazimuju klasicky - no a uvidíme. Ještě se zeptám na množství slunce - dáváte tyto druhy ve skleníku na úpal nebo spíš polostín (mám na mysli trvalé celoroční umístění ve skleníkovém záhonu).

Já vysévám mrazuvzdorné echinocereusy v únoru a již 1 rokem je přezimuji ve studeném skleníku.
Naprosto bez problémů. V mém skleníku byla naměřena nejnižší teplota -16 st. Skleník má zdvojené
zasklení a proto je tam cca o +6 st. tepleji. Již na podzim prvního roku jsou semenáčky tak
hustě otrněné, že není tělo vidět a proto nehrozí popálení rostlin sluncem. Brzy na jaře je
vhodné zajistit dostatek proudícího vzduchu, aby nedošlo k přehřátí rostlin v uzavřeném prostoru.
Také je vhodné než začnou vegetovat trochu rostliny přistínit, zvláště ty méně otrněné. Vše je
závislé na podmínkách pěstitele a vychází z jeho zkušeností.

Filip Jelínek napsal:

Sclerák napsal: Filipe já se snažím pěstovat kytky podobně jak jsou zvyklé na přírodních lokalitách i když
mají kratší vegetační cyklus než ty které jsou přezimovány tepleji a zalévány déle do podzima.
V té době je již slabší sluneční svit a to je znát na vývoji otrnění. Nakonec viděl jsi některé
moje kytky jak jsou vytrněné a navíc kvetou poměrně malé. Další velká výhoda je v tom, že jim
nemusím topit a nebo je někam stěhovat.

Jistě, já to nijak nezpochybňuju, má to celou řadu výhod.
Já se pouze vyjadřuju k potřebě mrazu u kaktusů, které je vydrží, která myslím, že není.
Vydržet není totéž co potřebovat, aby bylo úplně jasno, co mám na mysli.

Ja to vidím tak, že ako u ostatných tak aj u mrazuvzdorných je potrebné dodržať vegetačný cyklus daného druhu. Z pozorovania vieme,že mrazuvzdorné sa na zimu pripravujú aj bez našej pomoci, proste prestanú prijímať vodu a basta, ale musí to ísť súbežne so znižovaním teploty, skracovaním dňa,uhlom dopadu slnečných lúčov. Oni si na tie ročné obdobia zvykli a vďaka nim sú také aké sú. Keby sme im tento režim znenili v zbierke by to mohlo skončiť z dlhodobého hľadiska uhynutím rastlín, alebo neprirodzenému vzľadu (asi by boli doslova škaredé - aj také už som videl). Preto si myslím, že treba pomery na stanovišti rastlín brať ako dôležité kritérium aj pri ich pestovaní v zbierke. Howgh ja dogovoril.

ILPAZK napsal: Pěkná rostlina. Měl bych v souvislosti se zmínkou výše dotaz na mrazuvzdornost echinocereusů. Často se mluví o tom, kolik který a z které lokality vydrží, ale prospívá to těmto rostlinám? Potřebují těch třeba -15°C ke své spokojenosti nebo je to jen proto, aby je kaktusář nemusel stěhovat na zimoviště a tyto rostliny by bez problémů mohly zimovat klasicky? Ptám se, protože jich mám dost a zatím je zimuji při +5 až +8°C a jejich odolnost jsem se přes původ z lokalit s tolerancí až kolem -20°C nedovolil testovat.

Ja by som na to po niekoľkých rokoch experimentovania odpovedal asi takto: teploty na hranici prežitia jednotlivých druhov isto nepotrebujú, ale na druhej strane pri miernych mrazoch si očividne lebedia. Čiže sa mi to javí tak, že najlepšie pre ne je, keď im predĺžime sezónu počas miernych mrazov a počas najväčších mrazov ich dočasne prenesieme do bezpečia. Samozrejme musia byť ako sa patrí dehydrované.

Dík za rady, asi se nechám inspirovat Filipem (mám na mysli pokus s klíčením). Vzhledem k tomu, že mám dost rostlin od některých mrazuvzdorných klonů, tak jich polovinu nechám přes zimu ve skleníku a polovinu zazimuju klasicky - no a uvidíme. Ještě se zeptám na množství slunce - dáváte tyto druhy ve skleníku na úpal nebo spíš polostín (mám na mysli trvalé celoroční umístění ve skleníkovém záhonu).

Sclerák napsal: Filipe já se snažím pěstovat kytky podobně jak jsou zvyklé na přírodních lokalitách i když
mají kratší vegetační cyklus než ty které jsou přezimovány tepleji a zalévány déle do podzima.
V té době je již slabší sluneční svit a to je znát na vývoji otrnění. Nakonec viděl jsi některé
moje kytky jak jsou vytrněné a navíc kvetou poměrně malé. Další velká výhoda je v tom, že jim
nemusím topit a nebo je někam stěhovat.

Jistě, já to nijak nezpochybňuju, má to celou řadu výhod.
Já se pouze vyjadřuju k potřebě mrazu u kaktusů, které je vydrží, která myslím, že není.
Vydržet není totéž co potřebovat, aby bylo úplně jasno, co mám na mysli.

Filipe já se snažím pěstovat kytky podobně jak jsou zvyklé na přírodních lokalitách i když
mají kratší vegetační cyklus než ty které jsou přezimovány tepleji a zalévány déle do podzima.
V té době je již slabší sluneční svit a to je znát na vývoji otrnění. Nakonec viděl jsi některé
moje kytky jak jsou vytrněné a navíc kvetou poměrně malé. Další velká výhoda je v tom, že jim
nemusím topit a nebo je někam stěhovat.

Sclerák napsal: Ještě jsem ve své odpovědi zapomněl podotknout, že nízké teploty a světlé přezimování má kladný
vliv na květenství těchto otužilých rostlin.

No, ale Alexandře on Pavel se spíš ptal na to, jestli ten mráz potřebujou, jestli by zkrátka jim nestačilo klasický, možná chladnější zimování, aby dosáhly stejných výsledků ve vzhledu, růstu, květu..atd.

Můj skromnej názor na tuhle rafinovanou otázku je, že se kytky obecně bez mrazů obejdou. Jediný co vidim jako plus, že tam není ten jarní přechod ze zimování do vegetace, to jistě může ovlivnit kdy začnou vegetovat a kvést, jinými slovy, prodlouží se jim sezóna. Tam ta výhoda jistě je.