Téma:

Juraj napsal:

A musí se dát pozor na délku a na to, aby se voda neodpařila a chemikálie se nezakoncentrovaly.

Peroxid vodíka je H2O2. A rozkladá sa na vodu H2O a kyslík. On sa skor dekoncentruje ako koncentruje.

Jo, jsem chemik, takže mi to něco říká jenže dnes se do peroxidu přidávají stabilizátory a peroxid vydrží roky, pokud se do něj nedostanou nějaké příměsi, které by ho rozkládaly. Měl jsem semínka v mělkých mističkách a přes noc se většina vody odpařila. Peroxid se určitě rozkládal, ale kolik ho zbylo, to netuším.
Každopádně semínka to nepřežila, s peroxidem se musí moc opatrně. Udělal jsem chybu, že jsem použil moc silný a máčel v tom semena moc dlouho. Peroxid prosákl dovnitř a zničil zárodek. Peroxid doporučuju jen u speciálních semen typu M. theresae, jinak jen na okamžitou desinfekci pár sekund a pak opláchnout v převařené vodě. Delší máčení, jak píše Calipso, je dobré v slabém manganistanu.

A musí se dát pozor na délku a na to, aby se voda neodpařila a chemikálie se nezakoncentrovaly.

Peroxid vodíka je H2O2. A rozkladá sa na vodu H2O a kyslík. On sa skor dekoncentruje ako koncentruje.

Peroxid nepoužívám vůbec,jen to nechám třeba den ležet v hypermanganu,pak skarifikuji a vysévám.Pak už jen postřik nějakým přípravkem proti plísním a hotovo.Klíčení probíhá většinou od třetího až čtvrtého dne na okenním parapetu při pokojové teplotě (na parapetu je o 1 až 3 stupně méně,podle toho jaký je zrovna mráz venku )

Taky jsem zničil jeden kompletní výsev sclero/pedio máčením v peroxidu, v 10%. Podle mě stačí na tyhle rody 3%. A musí se dát pozor na délku a na to, aby se voda neodpařila a chemikálie se nezakoncentrovaly. Silnější peroxidy se mi osvědčily jen u obtížných mamilárií jako theresae.

loni jsem to asi zazdil neb sem máčel v 12% peroxidu a asi moc dlouho nic jsem neměl až na pár simpsonii, tak letos mám semena venku a zaleju je až na jaře.

Mám taky prcky ve skleníku,poslední 4 roky nakupuji každý rok a testuji různé cesty k ůspěchu,s 85 procent to mám na vlastních a celkem se daří (to je ale relativní pojem)rostou sice pomalu,ale drží a to je pro mě důležité.

už jsem na to přišel tak že klíčivost vynikající blahopřeji pedio a sclero mám taky od p.Vereše ale zatím je mám venku na mraze v miniskleníčku.

Jestli se ptáš na dodavatele,tak pan Vereš.Na cedulkách dole v závorkách jsou katalogové čísla.

a co původ semen? aha už to vidím podle čísel p.Vereš

Už jsem to tu popisoval,nechávám je naklíčit na povrchu a když vyrazí klíček dám je do zruba 5 až 10 mm hluboké jamky a mírně přisipu.Rostou potom rovně nahoru a neohýbají se,jako když jsou semena na povrchu.

Některý klíčí jakoby více zespodu, nebyly částečně zasypaný?

10 dní od výsevu

Tenhle semenáč Toumeya papyracantha SB 172 ze stejného výsevu, který vyklíčil už v loňském roce jsem na jaře (v půlce března) podle Sklerákovy rady vysadil už ven mezi jeho starší kamarády, aby mu trochu přistínili - teplota u mě venku před oknem občas vyskočí pres 40°C. Neroste zrovna moc rychle - ty letos vyklíčené semenáčky ho už víceméně dohnaly. Ale napil se a vypadá to, že se chytil. V pozadí nahoře - zhruba centimetrový semenáček Epithelantha micromeris. Dospělé Toumeye mají nasazená poupata.



Ten mramorový štěrk je jen povrchová vrstva - pod tím je můj normální substrát, který používám pro venkovní kaktusy - tam už je organického materiálu opravdu hodně málo.

Semenáče Toumeya papyracantha SB 172 Santa Fe Co, NM - aktuální stav k 19.4.

Tam je substrát normální - taky je vidět, že to na povrchu žije ... ale vypadá to zatím při tomto způsobu pěstování neškodně.

Tady jsou ty semenáče Pediocactus knowltonii - aktuální stav k 19.4.
Dva byly hodně zasažené fusariozou, tak jsem je zkusil přesadit. Jeden odešel a co bude s druhým se uvidí. Tyhle bych řekl, že zatím vypadají docela dobře. Na povrch jsem jim přisypal trochu supresivního substrátu Forestina pro výsev, který podle výrobce obsahuje houby, které aktivně potlačují původce houbových onemocnění, včetně fytopatogenních hub rodů Fusarium, Pythium, Sclerotinia a Rhizoctonia. Před každým zalitím nechám substrát totálně proschnout na tvrdej beton.

Výsev stratifikací p. pebl. ssp. fickeiseni sem. z r. 2010 viz předchozí text

V prosinci (29.12.13) jsem vysel do několika květináčků nějaké starší semena do normální zeminy do
které sázím všechny kaktusy. Semena jsem namočil do peroxidu 12% cca 4hod. a vysel na povrch. Na ně
pak nasypal hrubší štěrk. Zemina nebyla sterilizována. podmokem byl zality a dány na balkon, kde byly až do pol. března jen jsem občas kdy jem si vzpoměl květináčky zalil. V pol. března jsem je dal do bytu při pokojové teplotě cca 22C. Jednalo se o semena toumejí, pedio. simpsonii a fickeisenii, austrocactusy patagonicusy a dusenii. Asi za týden začaly klíčit p. pebl. ssp. fickeiseni 100 sem z 2010, toumejky směs 2009-2011, a kupodivu také austrocact. patagonicus zatím 3ks ze semen z 2010. Také vylezlo několik p. simpsonii. Stále něco klíčí. Květináčky jsou v plast. krabici a zakryty netkanou textílií. Pod igelitem do chytalo plíseň. Přestříkl jsem to previkurem a za vyměnil igelit za textílii a je klid. Podobně jsem před lety vysel nějaké semena p. simpsoni na volno ve studeném skleníku a již třetím rokem stále něco vyklíčí. První 3 leté simpsonii již mají poupata.

Pro Mamlase-on ten problém bude asi složitější. Včera jsem skarifikoval čtyřicet semen sclero. Minimálně deset jsem jich vyhodil hned a u dalších deseti si nejsem vůbec jistý. Na první pohled nebylo embryo v pořádku a známky napadení vykazovalo zcela určité. Ten přenos do semene tam proběhl.Pokud bych nechal tato semena vyklíčit, zcela jistě se tam objeví fusariozní příznaky , které jsou zde na fotkách občas k vidění.Zde to není způsobeno ani substrátem, ani nečistýma rukama, ale jen a pouze primární infekcí vyvíjejícího se semene.Druhou otázkou je, zda tak hodnotné rostliny, jakými sclero bezesporu jsou, nezačít ošetřovat za květu preventivně výše uvedenými fungicidy. Pokud vezmu jako paralelu již zmiňované obilí, řepku, peckoviny apod., ještě před několika lety nebyly fungicidní zásahy u těchto plodin nutné, ale dnes se-bohužel-stávají nutnou součástí agrotechniky. Tedy může nastat tento problém i u kaktusů.Ochrana proti fuzariosám je všeobecně problematická a i ty nejlepší účinné látky dosahují okolo 75%, přesto si myslím, že zvláště ve vlhčích letech a při naplnění sumy efektivních teplot a ovlhčení toto ošetření u tak vzácných rostlin by svůj smysl mělo. Ostatně Sclerákův případ pro toto mluví jasně.

peri napsal: Děkuji za odpověď.Slunečné počasí=snížený výskyt spor, tudíž menší možnost infekce.Je zajímavé, proč zrovna tyto rostliny jsou tolik háklivé na infekci.Ale jsem přesvědčen o tom, že pokud by se ochránila blizna v době květu fungicidem, rapidně by to snížilo napadení semen.Ideálně by se k tomu hodil tebuconazol, který je k dostání pod obchodním názvem Horizon.Ještě lépe by určitě fungovala směs s prochlorazem,ale nevím, zda je k dostání v malospotřebitelském balení.Buď jak buď,určitě by to stálo za vyzkoušení.Já jsem pevně přesvědčený, že tudy by mohla vést cesta, jak odstranit hned první úskalí při pěstování těchto rostlin, to jest výsev zdravých semen.Pochopitelně se to týká pouze kulturních rostlin.

U Pedio- i Sclerocactusů se infekce fusariem neomezí na plod, ale zničí celou rostlinu dříve než se plod vyvine, ostatně Sclerák to vloni kásně zdokumentoval ve vláknu Sklerokaktusy. Tedy infikovaná semena u nich prakticky nepřipadají v úvahu. Vždy je ale otázka, co máme v substrátu a ve vodě a na prstech při skarifikaci a taky jak moc je semeno mechanicky poškozené. Zejména semena pediokaktusů jsou velice křehká a takové Utahie zničíme i lehkým promnutím v prstech. Semena obou rodů nechávám dozrát, t.j. sbírám je až těsně před výsevem, loňská minulý týden. Pak není u žádného pediokaktusu potřebná skarifikace, klíčí velice rychle a přes 70%. Pro sklerokaktusy mám asi ve skleníku ještě chladno, některé druhy i po takovém dozrání klíčí málo a skarifikace je na místě.

Pediocactus knowltonii - aktuální stav k 11.3.
Některé semenáčky jsem trochu víc "zašťouchl" a nepatrně přihrnul substrát. Ten vpravo, co čerstvě klíčil se chytnul a zdá se, že jede. Vlevo nahoře pokračuje v klíčení ještě jedno semeno. Zatím se zdá že všechno dobrý.



Pro porovnání vývoje přikládám snímek ze 7.3.



Toumeya - aktuální stav k 11.3. Substrát už je skoro suchý ... brzy je asi zaleju podmokem. Ten jeden semenáček je hodně tenký ... asi se jej pokusím trochu přihrnout substrátem. Jinak zatím taky dobrý. Podle toho, jak vyhání nové ostníky a jak se jim zapouzdřují a hojí ty drobné rezaté skvrnky co semenáčky utržily při pokusu navykání na slunce, bych usuzoval, že kytičky jsou v dobré kondici.

Děkuji za odpověď.Slunečné počasí=snížený výskyt spor, tudíž menší možnost infekce.Je zajímavé, proč zrovna tyto rostliny jsou tolik háklivé na infekci.Ale jsem přesvědčen o tom, že pokud by se ochránila blizna v době květu fungicidem, rapidně by to snížilo napadení semen.Ideálně by se k tomu hodil tebuconazol, který je k dostání pod obchodním názvem Horizon.Ještě lépe by určitě fungovala směs s prochlorazem,ale nevím, zda je k dostání v malospotřebitelském balení.Buď jak buď,určitě by to stálo za vyzkoušení.Já jsem pevně přesvědčený, že tudy by mohla vést cesta, jak odstranit hned první úskalí při pěstování těchto rostlin, to jest výsev zdravých semen.Pochopitelně se to týká pouze kulturních rostlin.

Problém semen sclerocactusů kulturních a importních ovlivňuje hlavně počasí a zejména včasnost
sklizených semen brzy po prasknutí semeníku a jejich uskladnění. To lze provést hlavně u kulturních
rostlin. Velký vliv má na kvalitu semen slunečné počasí. V roce 2012 jsem přivezl pár semen ze scl.
parviflorus které se podařilo najít ve starších areolách. Byly to krásné zlatě otněné rostliny. Pár
semen jsem vysel vloni po namočení do peroxidu vodíku 12% po dobu 5hod. a následně do sava proti
plísním se kterým mám dobré zkušenosti přes to jsem měl problém s plísní a rezavým kořínkem, která napadla klíčící rostlinky. Před měsícem jsem vysel dalších pár semínek a výsledek stejný. Nevím jak
dlouho byly semena na rostlině ale semena byla zřejmě již infikována z přírody. Můj závěr tedy zní
včasné sklizení semen co nedříve po dozrání a dobré uskladnění v suchém prostředí dost značně ovlivňuje kvalitu semen. Nemám zkušenosti s chemickým ošetřením v době zrání plodu.

Problémem našeho podnebí je vysoká zamořenost sporami plísní a s tím nic nenaděláme. Mě spíš zajímá jiná věc, a to je napadení zárodku semene, dost často u těch sclerocactusů. Dvě otázky-vyskytuje se toto napadení častěji u semen z kulturních rostlin, u semen importovaných nebo je poměr napadení nezávislý na původu? Dále - pokud je semeno napadeno v zárodku, žádné amatérsky dostupné moření či sterilizace nezajistí likvidaci patogena. Zde by -možná-mohly zafungovat mořidla, používaná pro profesionální moření, která ale nejsou pro drtivou většinu pěstitelů dostupná. A je otázkou, zda by se přes sklerenchymatická pletiva testy vůbec dostala. Podle mě klíčem k úspěchu je nepřipustit výsev již infikovaného semene a to by možná šlo zajistit cílenou fungicidní ochranou v době květu. Srovnám-li to např. s ochranou klasů pšenice proti fuzariím, tak klíčové je ošetření vhodným azolovým přípravkem nebo prochlorazem právě na počátku kvetení. Fuzária se dovnitř dostávají právě přes bliznu a infikují vyvíjející se semena. Ten časový úsek ošetření je ale hodně úzký. Možná by stálo za to, aby ten, kdo produkuje semena, takové ošetření vyzkoušel včetně srovnávacího pokusu. Je jasné, že k tomu by bylo potřeba více kvetoucích rostlin a pěstitelů, kteří tímto disponují, není mnoho. Proto by možná bylo dobré, kdyby se někdo z nich k tomuto tématu vyjádřil.

Oto, pár postřehů
Srovnáváš nesrovnatelný. Sice to prostředí ve kterým ty rostliny jsou v přírodě není sterilní, ale je tam naprosto odlišná ekologie (záměrně to píšu takhle protože to je součet mnoha faktorů) toho prostředí od toho co tu máš ty k disposici.
To, že se většina pěstitelů pediáků, skleráků nehrne do humózních substrátů je výsledek empirických zkušeností v naší ekologii.
Kaktusaření v našich podmínkách je holt o tom nahradit něco co nemáme něčím jiným co máme.

Ostatně i odolnost rostlin sice může do jistý míry být individuální, nicméně se pohybuje obvykle v jistých mantinelech daných tím druhem/formou/lokalitou kytky.

Já samozřejmě respektuju výzkumnictví a hledání nových cest, to je mi vlastní, nicméně mě omrzelo sledovat to, jak mi ty kytky postupně mizí před očima, takže dneska jsem se už taky přiklonil k víceméně minerálnímu substrátu pro tyhle potvoráky ..

Ale jak už jsem řekl, dej tomu pár let výsevů a pak se bude vidět. Třeba kápneš na tu správnou kombinaci a bude to fungovat dobře a spolehlivě.

Mamlas napsal:

Ota napsal: Když se podívám na to, v čem tyhle kytičky klíčí ve své vlasti, tak bych neřekl, že jsem je vysel do přehnaně organického substrátu ... důležité podle mého názoru je, jak se mi v mých podmínkách podaří udržet vhodnou teplotu v kombinací s vlhkostí a vzduchem, abych kytičky udržel v dobré kondici ... předpokládám, že pak se vypořádají i s případnými plísněmi.
Snímek z knihy Fritze Hochstättera: The Genera Pediocactus, Navajoa, Toumeya, 2007

Docela nedávno jsme tu upozorňovali, že fotky v Hochstadterových knihách bývají naaranžované. Kdyby na pediáky mělo každej rok spadnout tolik jehličí a bobků, tak by musely být nějakých 20 cm dlouhý.

Milane, jestli rostou v tomhle prostředí, tak to asi sterilní písek nebude ... což ostatně připouštíš i ve svém článku na tomto fóru ....

Tak v čem je problém ... ??? ... já sterilní metody výsevů nerozporuji a dokonce je velice obdivuji ... ale jak jsem psal výše, to není to, co zkouším. Já ty kytičky potom nebudu pěstovat pod ochranou nevytápěného skleníku, ale venku za oknem nebo na skalce ... a tam jim sterilní prostředí také nezajistím. Chci tedy, aby byly vůči plísním a hnilobám odolné. Buď si tedy odolnost získají nebo aspoň projdou přírodním výběrem. Ale spíš jim věřím, že ty plísně zdolají, pokud jim poskytnu dostatek vzduchu. Naopak - jsem přesvědčen, že když je za vlhka uvaříš na slunci, tak Ti chytnou hnilobu i ve sterilním substrátu, protože to bys je jinak musel pěstovat ve vakuu ... To, co teď hledám, je hlavně správná kombinace zastínění před sluncem (které teď hodně pražilo) a správná míra větrání výsevu. Ale nesnědl jsem všechnu moudrost a terpve se těm kytkám snažím rozumět
Spíše bych se tě chtěl zeptat na tvé zkušenosti s teplotou a vlhkostí při klíčení Pediocactusů ... Ve svém článku píšeš, že nejlépe rostou při teplotě okolo 20°C ... ale při této teplotě podle mě nevyklíčí. Hochstätter uvádí teploty pro klíčení - mezi 20°C a 30°C ... Při jaké teplotě je zhruba dáváš klíčit ... ???

Ota napsal: Když se podívám na to, v čem tyhle kytičky klíčí ve své vlasti, tak bych neřekl, že jsem je vysel do přehnaně organického substrátu ... důležité podle mého názoru je, jak se mi v mých podmínkách podaří udržet vhodnou teplotu v kombinací s vlhkostí a vzduchem, abych kytičky udržel v dobré kondici ... předpokládám, že pak se vypořádají i s případnými plísněmi.
Snímek z knihy Fritze Hochstättera: The Genera Pediocactus, Navajoa, Toumeya, 2007

Docela nedávno jsme tu upozorňovali, že fotky v Hochstadterových knihách bývají naaranžované. Kdyby na pediáky mělo každej rok spadnout tolik jehličí a bobků, tak by musely být nějakých 20 cm dlouhý.

Ten vľavo v strede už to má zrátané, ostatné môžu prežiť.

Aktuální stav u mne. Přežijou nebo ne??? Co myslíte...

Peri:
Děkuji, při pozornějším pohledu je to skutečně vidět i z té fotky ... vím o tom, už jsem je také vyndal z boxíku a dal je na vzduch ... asi jsem málo větral ... Zatím vypadají ty kytičky silné, tak snad si s tím poradí. Ten, co klíčí zatím napadený není - to nahnědlé je vnitřní blanka ze spodku semínka ... u něj si nejsem jistý, zda na vzduchu doklíčí, ale zatím vypadá vitálně ... Budu referovat. Nevyklíčená semena jsem vybral, propláchl na sítku a dal oschnout. Později je vyseju znova.

Nechci ti brát iluze, ale podle mě máš už pět semenáčků napadených od báze rostliny, jsou to ty vepředu, pak ten, co klíčí a ten za ním, mrkni se na to.