Téma:

Děkuji za odpověď.Slunečné počasí=snížený výskyt spor, tudíž menší možnost infekce.Je zajímavé, proč zrovna tyto rostliny jsou tolik háklivé na infekci.Ale jsem přesvědčen o tom, že pokud by se ochránila blizna v době květu fungicidem, rapidně by to snížilo napadení semen.Ideálně by se k tomu hodil tebuconazol, který je k dostání pod obchodním názvem Horizon.Ještě lépe by určitě fungovala směs s prochlorazem,ale nevím, zda je k dostání v malospotřebitelském balení.Buď jak buď,určitě by to stálo za vyzkoušení.Já jsem pevně přesvědčený, že tudy by mohla vést cesta, jak odstranit hned první úskalí při pěstování těchto rostlin, to jest výsev zdravých semen.Pochopitelně se to týká pouze kulturních rostlin.

Problém semen sclerocactusů kulturních a importních ovlivňuje hlavně počasí a zejména včasnost
sklizených semen brzy po prasknutí semeníku a jejich uskladnění. To lze provést hlavně u kulturních
rostlin. Velký vliv má na kvalitu semen slunečné počasí. V roce 2012 jsem přivezl pár semen ze scl.
parviflorus které se podařilo najít ve starších areolách. Byly to krásné zlatě otněné rostliny. Pár
semen jsem vysel vloni po namočení do peroxidu vodíku 12% po dobu 5hod. a následně do sava proti
plísním se kterým mám dobré zkušenosti přes to jsem měl problém s plísní a rezavým kořínkem, která napadla klíčící rostlinky. Před měsícem jsem vysel dalších pár semínek a výsledek stejný. Nevím jak
dlouho byly semena na rostlině ale semena byla zřejmě již infikována z přírody. Můj závěr tedy zní
včasné sklizení semen co nedříve po dozrání a dobré uskladnění v suchém prostředí dost značně ovlivňuje kvalitu semen. Nemám zkušenosti s chemickým ošetřením v době zrání plodu.

Problémem našeho podnebí je vysoká zamořenost sporami plísní a s tím nic nenaděláme. Mě spíš zajímá jiná věc, a to je napadení zárodku semene, dost často u těch sclerocactusů. Dvě otázky-vyskytuje se toto napadení častěji u semen z kulturních rostlin, u semen importovaných nebo je poměr napadení nezávislý na původu? Dále - pokud je semeno napadeno v zárodku, žádné amatérsky dostupné moření či sterilizace nezajistí likvidaci patogena. Zde by -možná-mohly zafungovat mořidla, používaná pro profesionální moření, která ale nejsou pro drtivou většinu pěstitelů dostupná. A je otázkou, zda by se přes sklerenchymatická pletiva testy vůbec dostala. Podle mě klíčem k úspěchu je nepřipustit výsev již infikovaného semene a to by možná šlo zajistit cílenou fungicidní ochranou v době květu. Srovnám-li to např. s ochranou klasů pšenice proti fuzariím, tak klíčové je ošetření vhodným azolovým přípravkem nebo prochlorazem právě na počátku kvetení. Fuzária se dovnitř dostávají právě přes bliznu a infikují vyvíjející se semena. Ten časový úsek ošetření je ale hodně úzký. Možná by stálo za to, aby ten, kdo produkuje semena, takové ošetření vyzkoušel včetně srovnávacího pokusu. Je jasné, že k tomu by bylo potřeba více kvetoucích rostlin a pěstitelů, kteří tímto disponují, není mnoho. Proto by možná bylo dobré, kdyby se někdo z nich k tomuto tématu vyjádřil.

Oto, pár postřehů
Srovnáváš nesrovnatelný. Sice to prostředí ve kterým ty rostliny jsou v přírodě není sterilní, ale je tam naprosto odlišná ekologie (záměrně to píšu takhle protože to je součet mnoha faktorů) toho prostředí od toho co tu máš ty k disposici.
To, že se většina pěstitelů pediáků, skleráků nehrne do humózních substrátů je výsledek empirických zkušeností v naší ekologii.
Kaktusaření v našich podmínkách je holt o tom nahradit něco co nemáme něčím jiným co máme.

Ostatně i odolnost rostlin sice může do jistý míry být individuální, nicméně se pohybuje obvykle v jistých mantinelech daných tím druhem/formou/lokalitou kytky.

Já samozřejmě respektuju výzkumnictví a hledání nových cest, to je mi vlastní, nicméně mě omrzelo sledovat to, jak mi ty kytky postupně mizí před očima, takže dneska jsem se už taky přiklonil k víceméně minerálnímu substrátu pro tyhle potvoráky ..

Ale jak už jsem řekl, dej tomu pár let výsevů a pak se bude vidět. Třeba kápneš na tu správnou kombinaci a bude to fungovat dobře a spolehlivě.

Mamlas napsal:

Ota napsal: Když se podívám na to, v čem tyhle kytičky klíčí ve své vlasti, tak bych neřekl, že jsem je vysel do přehnaně organického substrátu ... důležité podle mého názoru je, jak se mi v mých podmínkách podaří udržet vhodnou teplotu v kombinací s vlhkostí a vzduchem, abych kytičky udržel v dobré kondici ... předpokládám, že pak se vypořádají i s případnými plísněmi.
Snímek z knihy Fritze Hochstättera: The Genera Pediocactus, Navajoa, Toumeya, 2007

Docela nedávno jsme tu upozorňovali, že fotky v Hochstadterových knihách bývají naaranžované. Kdyby na pediáky mělo každej rok spadnout tolik jehličí a bobků, tak by musely být nějakých 20 cm dlouhý.

Milane, jestli rostou v tomhle prostředí, tak to asi sterilní písek nebude ... což ostatně připouštíš i ve svém článku na tomto fóru ....

Tak v čem je problém ... ??? ... já sterilní metody výsevů nerozporuji a dokonce je velice obdivuji ... ale jak jsem psal výše, to není to, co zkouším. Já ty kytičky potom nebudu pěstovat pod ochranou nevytápěného skleníku, ale venku za oknem nebo na skalce ... a tam jim sterilní prostředí také nezajistím. Chci tedy, aby byly vůči plísním a hnilobám odolné. Buď si tedy odolnost získají nebo aspoň projdou přírodním výběrem. Ale spíš jim věřím, že ty plísně zdolají, pokud jim poskytnu dostatek vzduchu. Naopak - jsem přesvědčen, že když je za vlhka uvaříš na slunci, tak Ti chytnou hnilobu i ve sterilním substrátu, protože to bys je jinak musel pěstovat ve vakuu ... To, co teď hledám, je hlavně správná kombinace zastínění před sluncem (které teď hodně pražilo) a správná míra větrání výsevu. Ale nesnědl jsem všechnu moudrost a terpve se těm kytkám snažím rozumět
Spíše bych se tě chtěl zeptat na tvé zkušenosti s teplotou a vlhkostí při klíčení Pediocactusů ... Ve svém článku píšeš, že nejlépe rostou při teplotě okolo 20°C ... ale při této teplotě podle mě nevyklíčí. Hochstätter uvádí teploty pro klíčení - mezi 20°C a 30°C ... Při jaké teplotě je zhruba dáváš klíčit ... ???

Ota napsal: Když se podívám na to, v čem tyhle kytičky klíčí ve své vlasti, tak bych neřekl, že jsem je vysel do přehnaně organického substrátu ... důležité podle mého názoru je, jak se mi v mých podmínkách podaří udržet vhodnou teplotu v kombinací s vlhkostí a vzduchem, abych kytičky udržel v dobré kondici ... předpokládám, že pak se vypořádají i s případnými plísněmi.
Snímek z knihy Fritze Hochstättera: The Genera Pediocactus, Navajoa, Toumeya, 2007

Docela nedávno jsme tu upozorňovali, že fotky v Hochstadterových knihách bývají naaranžované. Kdyby na pediáky mělo každej rok spadnout tolik jehličí a bobků, tak by musely být nějakých 20 cm dlouhý.

Ten vľavo v strede už to má zrátané, ostatné môžu prežiť.

Aktuální stav u mne. Přežijou nebo ne??? Co myslíte...

Peri:
Děkuji, při pozornějším pohledu je to skutečně vidět i z té fotky ... vím o tom, už jsem je také vyndal z boxíku a dal je na vzduch ... asi jsem málo větral ... Zatím vypadají ty kytičky silné, tak snad si s tím poradí. Ten, co klíčí zatím napadený není - to nahnědlé je vnitřní blanka ze spodku semínka ... u něj si nejsem jistý, zda na vzduchu doklíčí, ale zatím vypadá vitálně ... Budu referovat. Nevyklíčená semena jsem vybral, propláchl na sítku a dal oschnout. Později je vyseju znova.

Nechci ti brát iluze, ale podle mě máš už pět semenáčků napadených od báze rostliny, jsou to ty vepředu, pak ten, co klíčí a ten za ním, mrkni se na to.

Ještě k tématu organického substrátu. Na snímku je můj čerstvý letošní výsev Pediocactus knowltonii - několik dní staré semenáčky (snímek ze 7.3.2014). Některá semena ještě klíčí. Substrát AGRO s přídavkem mletého vápence (vápnitého dolomitu AGRO).



Když se podívám na to, v čem tyhle kytičky klíčí ve své vlasti, tak bych neřekl, že jsem je vysel do přehnaně organického substrátu ... důležité podle mého názoru je, jak se mi v mých podmínkách podaří udržet vhodnou teplotu v kombinací s vlhkostí a vzduchem, abych kytičky udržel v dobré kondici ... předpokládám, že pak se vypořádají i s případnými plísněmi.


Snímek z knihy Fritze Hochstättera: The Genera Pediocactus, Navajoa, Toumeya, 2007

Ještě několik málo mých zkušeností k organickému substrátu:
to Filip:
1. Původně jsem ty Toumeye vysel do čisté pemzy a jenom pro srovnání jsem část semínek vysel do substrátu AGRO - v té čisté pemze kytičky zplesnivěly a shnily okamžitě po té, co semínka vystrčila malý klíček - jedině v substrátu AGRO mi jeden semenáček vyklíčil a takto vyrostl - letos v substrátu AGRO doklíčila všechna zbylá semena. Faktorů, které to ovlivnily mohlo ale být pochopitelně mnoho ...
2. Nikdy se mi ještě nestalo, že by přímo v substrátu AGRO byly nějaké plísně - zdrojem byla vždy buď semena nebo cokoliv jiného z venku - nicméně mi to alespoň tak připadá, že je v tom substrátu nějaká přirozená rovnováha mikroorganismů, která ty plísně eliminuje nebo těm kytičkám pomůže se s tím vyrovnat.
3. Osobně jsem tedy neučinil tu zkušenost, že by v substrátu bez organické hmoty byly kytičky lépe chráněny proti plísním a hnilobě - spíše to paradoxně vyznívá naopak
4. Jako zásadní se mi naopak ukázala správná kombinace vhkosti, teploty a čerstvého vzduchu a v neposlední řadě i dobré výživy ...
5. Zdá se, že to do určité míry koresponduje se zkušeností Jirky Musila zde
Téma: Výsev v přímém přenosu aneb jak to teda vlastně všechno je ?

to Mamlas a Varček:
6. Já ten substrát vždycky nechám vyschnout úplně na troud ... ať se kytičky snaží, co nejvíce rozvinout kořínky. Zdá se taky, že nejlíp rostou těsně před tím, než substrát úplně vyschne ... nebo dokonce i potom z té vody, co už mají v sobě. Takhle pěstuji i ostatní semenáčky - nejenom Toumeye. Zálivku pak provádím podmokem s relativně dost vysokou hladinou - takže tlak vodu vytlačí nahoru - nechám substrát dostatečně nasáknout ... i třeba hodinu a kytičky se při tom i dobře napijí. Je zajímavé, že pak substrát zároveň i poměrně dobře vysychá.

Závěrem samozřejmě nechci nikoho přesvědčovat, aby tohle následoval ... spíše to sám pro sebe beru jako kombinaci určitých načtených věcí a teoretických úvah, dále mých dílčích zkušeností a pěstitelských podmínek, které mám k dispozici, a určitého experimentu, ve kterém si chci něco vyzkoušet ...
Samozřejmě zároveň upřímně obdivuji vaše nádherné čisťoučké sterilní výsevy ... ale to není teď součástí toho, co chci vyzkoušet...

Časť tohtoročného výsevu, zčerveneli, lebo som ich dosť oslnil. Ale chce to trochu čas, kým ozelenejú.



Vlani v Chorvátsku mi tak slnko pražilo na hlavu, až som začal po pláži kamienky zbierať.

Rašelinový substrát fakt vyschne tak, že je nemožné ho normálnou zálievkou navlhčiť. Pláva na vode a vnútri je suchý. Z toho dôvodu som kedysi dávno skúšal lignocel, ten sa síce napije aj po dôkladnom vysušení a dokonca aj pedio a sclero v ňom dobre klíčili, ale tak veľmi voňal muškám, že doňho nakládli vajíčka a červíky po vyliahnutí vyžierali semenáče takže zostávali len šupky. Lupou som tie svine sledoval ako vyžierajú semenáčiky zvnútra kolom dokola. Zostávala len šupka. Tak už nepoužívam ani lignocel. Samozrejme to isté sa môže stať aj pri použití pôdy z krtinca.

Problém rašelinových substrátů je v tom, že po vyschnutí se mohou stát nesmáčivými a je tedy butno je udržovat stále alespoň trochu vlhké, což pro Toumeye nemusí být nic moc. Sám výsevy pedio rozsazuju po 2-3 letech. Taky jste si všimli, že semenáčky začnou vždycky skutečně růst až když jsou otevřené? Já myslím, že teprve v suchém vzduchu začnou prodýchávat vodu, za kterou můžou náhradou přijímat roztok živin.

Oto, určitě je na tom hodně zajímavýho, nicméně je to trochu ruská ruleta s těma kytkama, protože to hodně závisí na tom jaký vlastně plísně houby rzi ten kterej substrát konkrétně má a co lítá v místě kde je výsev proveden a jak na to co převládne reagují rostlinky.
U tohodle hodně humózního substrátu jak se ti tam něco zlýho objeví, tak ti zbývá jedině to co přežije očistit a přesadit, protože z toho to nevyženeš žádnou chemií, ničím.
Další věc je, že se toho chytne všechno co proletí okolo, takže další risk.

Nicméně ti držím palce a uvdíme po pár letech praxe s tím, jak budeš hodnotit výsledky.
Je tu samozřejmě třeba hodnotit delší časový úsek, aby člověk vyloučil prvek náhody a šťasatných shod okolností.

Dušan napsal:

Ota napsal: Toumeya papyracantha SB 172 Santa Fe Co, NM. Zhruba 9 dní staré semenáčky. Klíčeno na okenním parapetu. Dva dny po vyklíčení přepikýrováno za mokra. Více k tématu rovněž zde: Výsev v přímém přenosu aneb jak to teda vlastně všechno je ?
kkplzen.eu/index.php/forum/8-vysevy-a-mnozeni/123-vysev-v-primem-prenosu-aneb-jak-to-teda-vlastne-vsechno-je?start=1260#33858

Dále nejspíš použiju Sclerákův postup, popsaný o dva příspěvky výše.

Oto, ten substrát mi přijde naprosto nevhodný pro tak choulostivé semenáčky. Do toho bych nezasadil ani Schlumbergeru, natožpak výsev Toumeye. Ty semenáčky chcípou i v písku víc než snadno. Volil bych čistý písek nebo zeolit, bez příměsí, bez čehokoli organického. Navíc to pikýrování za mokra - rád bych se pletl, ale přijde mi to pro ty semenáčky jako rozsudek smrti.

Tohle jsou Dušane ohromně zajímavé věci. Nutno říci, že jsem se trochu inspiroval v Milanově článku zde na fóru - cituji: "A tvrdíme, že “na jejich přírodních stanovištích se prakticky ani plísně a mikrobi nevyskytují a proto jim ve sbírkách snadno podléhjí”. Je to skutečně tak? Můj nejlepší Pediocactus knowltonii vyklíčil u paty roubovance na opuncii ze zapadlého semínka. Zpočátku rostl ve stínu roubovance, ale předloni podložková opuncie shnila. Teď je z ní v květináči seschlý zbytek, vedle kterého vesele roste a kvete pediokaktus. A to všechno ve čtvrtlitrovém kelímku od acidofilního mléka, v zemi nabrané rovnou ze záhonu a nepochybně zcela promořené plísněmi, jejichž vydatným zdrojem je zbytek shnilé opuncie. Ale i v přírodě je řada lokalit pediokaktusů v lese – třeba P. paradinei, na loukách roste v trávě Toumeya a ani sklerokaktusy se místům se stromy a trávou nevyhýbají. A to jsou místa, kde nutně dochází k rozkladu organické hmoty vyprodukované rostlinami a k tomu jsou houby a plísně nezbytné."

Odkaz na článek Milana Kůrky: Přepichování semenáčků

Jinak mě v poslední době čím dál více fascinuje organická hmota v substrátu a schopnosti organizmů udržovat ve vzájemné rovnováze různé procesy. Podle mě se zdravá a vitální kytka v prostředí dostatku vzduchu a správné vlhkosti a teploty dokáže sama dobře ubránit i bez chemických přípravků (které s výjimkou hnojiv nepoužívám) a je dostatečně odolná.
Přikládám dnešní snímek (7.3.2014). Kytičky jsou již zhruba týden úplně odkryté. Zem je substrát AGRO pro kaktusy s přídavkem vápnitého dolomitu. Nechal jsem substrát od přesazení trochu proschnout a včera jsem je zalil polovičním roztokem hnojiva AGRO pro kaktusy. Před další zálivkou asi nechám substrát úplně proschnout ... to se mi v minulosti už osvědčilo.

Kytičky vypadají zatím docela dobře. Mám je zatím na vnitřním parapetu severního okna. Zatím jsem je zkusil dvakrát na malou chvilku (několik minut) dát na jižní okno na slunce ... pokus byl okamžitě potrestán rezavou skvrnou ... jedna je dobře viditelná na snímku kytičky vzadu vlevo.
Pravda ale je, že další dva semenáčky z posledních semen z tohoto výsevu, které vyklíčily později, se už takhle dobře nechytly ... jeden zcela "sežrala" rezavá hniloba a druhý po přesazení sedí ... a mám obavu, že skončí stejně ... Každopádně semenáčky nechám ještě určitou dobu doma a Sclerákův postup s vystrčením ven použiji, až usoudím, že jsou na to už dost otužilé ...

Doufám, že následující snímky nikoho nepohorší ... ale, jak už jsem zde zmínil, tak organická hmota a procesy, které v ní probíhají mě v poslední době čím dál více fascinují ... Následující snímky ukazují jediný semenáč Toumeye, který mi z téhož výsevu vyklíčil loni začátkem července - v tom květináči to doslova žije ... a kytička je v souladu s tím, co píše Milan ve svém článku, naprosto v pohodě odpovídající podmínkám, které jí na vnitřním parapetu severního okna můžu poskytnout. Vždyť tyhle kytičky ve své vlasti rostou v trávě ...
Snímek z 28.10.2013. Necelé čtyři měsíce starý semenáč - roste bez přesazení. Stejný substrát.

Snímek ze začátku letošního roku (1.1.2014). Kytička je přes zimu bez zálivky.

Výsev sclerocactusů,stáří 6 dní,skarifikováno,výséváno na 1 cm vrstvu zeolitu zbytek minerální směs s přídavkem vápence.
CELKOVÝ POHLED

DETAILY

Filip Jelínek napsal: Já ti udělám pár fotek večer až dojdu domů, pediáků a skleráků přepíchnutých za mokra abys viděl, že se fakt pleteš.

Zas sem dorazil dom pozdě a tak jen pár rychlejch snímků nijak valný kvality, ale snad to postačí pro ilustraci ...


Pediocactus simpsoni ssp.bensoni, Fruitland, Duchesne Co.,Ut, VZD 873


Sclerocactus mesae-verdae Šn 1126, Ute Indian Res., Colo


Pediocactus simpsonii v robustior BB93_1 White Sage Flat, OR

Přemokřené je to proto, neb je to čerstvě zalité. Zatím se to drží beze změny. Mám je zpět v bytě. Jinak ta zem je přesátá zemina pro kaktusy od Agra. Až tady jsem zjistil že je to pěknej shit. Ostatní výsevy zimovzdornejch mě drží skvěle. Jinak roubovat se nebude, neb není na co... Je to můj první pokus s Peďáčky a chci je mít pravokořenné. Foto jak to vypadá aktuálně dodám v nejbližší době.

Dušan napsal: Oto, ten substrát mi přijde naprosto nevhodný pro tak choulostivé semenáčky. Do toho bych nezasadil ani Schlumbergeru, natožpak výsev Toumeye. Ty semenáčky chcípou i v písku víc než snadno. Volil bych čistý písek nebo zeolit, bez příměsí, bez čehokoli organického. Navíc to pikýrování za mokra - rád bych se pletl, ale přijde mi to pro ty semenáčky jako rozsudek smrti.

Jsi nevěřící Tomáš, Dušane!
Já ti udělám pár fotek večer až dojdu domů, pediáků a skleráků přepíchnutých za mokra abys viděl, že se fakt pleteš.
Přesazoval jsem tak měsíc zpátky a ztráty prakticky nulový.

Nicméně souhlasím s tím substrátem. Ten podíl organiky tu je mocnej a to jim obvykle nevoní.
Já to pro sichr hrnu do takový baj voko směsi na bázi písku s perlitem a zeolitem a dobrý...

papan napsal: Dobrý den,
tak to vypadá že můj první výsev Pedio vezme za své. Dal jsem na výše uvedenou radu a semenáčky dal ven. Vždy na večer jsem je uklidil do garáže a když pominul mráz tak je dal ven na světlo. Nikoliv na přímé slunce. Na fotografii je patrné, že semenáček u krčku jakoby zgumovatí a začne se naklánět. Když jsem takhle přišel o dva tak jsem je dal raději dnes zpátky do domu. Tak nevím jak to dopadne, ale moc šancí si nedávám. Vypadá to špatně. Ještě mám hodně semen od Scleráka, ale ty vyseji raději až tak za 14dní. Mohu požádat o radu jak pokračovat hlavně se zálivkou když to vyleze? U ostatních kaktusů to jde pěkně, ale udržet tyhle to je rébus. Díky.

Jak to dopadlo? Na té fotce to vypadá hrozně přemokřené. Jediné, co by snad pomohlo, je vytáhnout je ze substrátu, opláchnout a naroubovat. Pokud nemáš probuzenou podnož, tak odstranit všechny nahnilé kořínky, nechat oschnout a modlit se, aby se semenáčky znovu ujaly.

Ota napsal: Toumeya papyracantha SB 172 Santa Fe Co, NM. Zhruba 9 dní staré semenáčky. Klíčeno na okenním parapetu. Dva dny po vyklíčení přepikýrováno za mokra. Více k tématu rovněž zde: Výsev v přímém přenosu aneb jak to teda vlastně všechno je ?
kkplzen.eu/index.php/forum/8-vysevy-a-mnozeni/123-vysev-v-primem-prenosu-aneb-jak-to-teda-vlastne-vsechno-je?start=1260#33858

Dále nejspíš použiju Sclerákův postup, popsaný o dva příspěvky výše.

Oto, ten substrát mi přijde naprosto nevhodný pro tak choulostivé semenáčky. Do toho bych nezasadil ani Schlumbergeru, natožpak výsev Toumeye. Ty semenáčky chcípou i v písku víc než snadno. Volil bych čistý písek nebo zeolit, bez příměsí, bez čehokoli organického. Navíc to pikýrování za mokra - rád bych se pletl, ale přijde mi to pro ty semenáčky jako rozsudek smrti.

Díky všem za Vaše zkušenosti. Uvidím jak to dopadne. Pak dám vědět. Další výsev zkusím za 14dní.

Sclerak napsal:

Žádnou rašelinu do substrátu nedávám.

Já jsem zatím ve fázi výskumu

Já když provádím první přesazení z výsevní misky, výsev 02, přesazení cca duben, semenáče musí být
již otužilé větráním. Zkrátím kořen na cca 1 cm nechám 2 dny zaschnout a po 2 dnech sázím do suchého
substrátu tak, že pinzetou uchopím kořínek a zasunu i s pinzetou do substrátu. pinzetu povolím a vyndám, semenáček zůstane. Pak cca 7-10 dní bez vody. Po 10 dnech mírná zálivka podmokem. Ztráty po
přesazení žádné. Nic se nesmí uspěchat. Mezi dalsí zálivkou musí být substrát opět vyschlý. Nezalévat
při teplotě nad 25C! Žádnou rašelinu do substrátu nedávám.

Mamlas napsal:

Já bych to nechal ve výsevním květníčku do doby, kdy snadno přežijí radikální zkrácení kořenů, tj. 1 cm v průměru, a pak už to nasázet jednotlivě.

Tak to já řeším skrácení kořenů u jakékoliv velikosti a zatím jsem nezaznamenal nějakou drastickou změnu,možná to dočasně spomalí růst,ale to se mi múže jen zdát.
Pepan napsal:

Podruhé to v něm nechám celý rok jako Calipso a budu zalévat velmi velmi opatrně...

Jak už jsem jednou psal,toho zeolitu tam je jen 1cm vrstva,používám to jako sterilní nakličovadlo,pod zeolitem je už minerální směs s trochou rašeliny.

Celkem se potvrzují mé poznatky, které jsem sepsal zde: www.kkplzen.eu/index.php/zimovzdorne-kaktusy/147-prepichovani-semenacku. Článek je asi 10 let starý, takže je takto nutno nahlížet na časové údaje. Já bych to nechal ve výsevním květníčku do doby, kdy snadno přežijí radikální zkrácení kořenů, tj. 1 cm v průměru, a pak už to nasázet jednotlivě.

Dobrá zkusím nechat úplně vyschnout, ale že by to byli mušky si nemyslím. Spíš jsem to špatně přesadil (plus brzká zálivka v domě) a i když to zprvu vypadalo dobře tak to odchází... Měl jsem to v zeolitu a to se mě nezdálo... Podruhé to v něm nechám celý rok jako Calipso a budu zalévat velmi velmi opatrně...

Bolo by treba nechať substrát vyschnúť (úplne) aby s nim uschli aj malé porvory červíky. Predpokladám, že sa ti tam vyliahli a teraz sa živia semenáčmi. Zožerú koreň a potom vyžerú zvnútra celý semenáčik. Alebo použiť chémiu, ktorá ich spoľahlivo zmárni. To nejaká muška nakladie do substrátu vajíčka a dopadne to tak, že potom sa semenáče postupne strácajú.