Téma:

1 ......	Trny korkovité nebo houbovité; středové nebo přechodné trny široké	P. peeblesianus
	u báze 1-1,5 mm
.
-	Trny hladké, poměrně tvrdé, nikdy ne korkovité nebo houbovité;	(2)
	pokud jsou přítomny středové trny, pak jsou tyto u báze široké 1 mm nebo méně
	.
2 ......	Vnější okvětní lístky i šupiny květní trubky dlouze třásnité;	Pediocactus sileri
	středové trny dlouhé a tvrdé, 13-30 mm dlouhé, stonky vysoké 5-25 cm;
	rostliny z Arizony nebo Utahu
	.
-	Vnější okvětní lístky i šupiny květní trubky jsou BUĎ jemně zubaté, třásnité	(3)
	NEBO celistvé a často zvlněné; středové trny krátké a jemné, menší než 15 mm;
	NEBO POKUD jsou trny pevné a tlusté a stonky vyšší než 5 cm, PAK rostliny nejsou
	z okresů Mojave a Coconino v Arizoně nebo z okresů Kane a Washington v Utahu
	.
3 ......	Středové trny ohebné, vlasovité, nepravidelně zvlněné nebo zakroucené (občas rovné)	P.paradinei
	.
-	Středové trny tuhé, rovné nebo jen lehce zahnuté, občas zcela chybí	(4)
	.
4 ......	Stonky 3-30 cm vysoké, středových trnů 4-12 v areole	(5)
	.
-	Stonky 0,7-6,8 cm vysoké, středových trnů 0(-2) v areole	(6)
	.
5 ......	Stonky obvykle odnožující a protáhlé, trny téměř vzpřímené, okrajové trny	P. nigrispinus
	červenohnědé, 8-20 mm dlouhé; rostliny se vyskytují obvykle pod 1500 m n. m.
	ve státech Washington, Oregon a Idaho
	.
-	Stonky obvykle neodnožující, trny široce rozprostřené, okrajové trny bílé nebo	P. simpsonii
	krémové, 3-13 mm dlouhé; rostliny se vyskytují obvykle nad 1500 m ve Skalistých
	horách a přilehlých pláníchGreat Plains v USA
	.
6 ......	Stonky vysoké 0,7-5,5 cm a široké 1-3 cm, okrajových trnů 18-26 v areole;	P. knowltonii
	semena hrbolatá, avšak ne vrásčitá
	.
-	Stonky vysoké 3,2-6,8 cm a široké 2,6-9,5 cm, okrajových trnů 9-16 v areole;	(7)
	semena hrbolatá a vrásčitá
	.
7 ......	Areoly eliptické; okrajových trnů většinou 13-16 v areole, vnitřní okvětní	P. bradyi
	lístky krémové až slámově žluté, semena hnědočerná
	.
-	Areoly oválné až téměř kruhové; okrajových trnů většinou 9-15 v areole;	(8 )
	vnitřní okvětní lístky žlutě bronzové, broskvově bronzové nebo růžové;
	semena černá nebo šedá
	.
8 ......	Areoly většinou vlnaté (vzácně lysé); vnitřní okvětní lístky broskvové nebo růžové;	P. winkleri
	semena až 3x2 mm velká, rostliny se nachází jižně od útvaru San Rafael Swell
	v okrese Emery, Utah
	.
-	Areoly chlupaté, ne vlnaté; vnitřní okvětní lístky žlutě bronzové až broskvově	P. despainii
	bronzové; semena až 2,5x2,5 mm velká, rostliny se nachází v oblasti San Rafael Swell

Klíč k určování druhů Pediocactus bradyiPediocactus despainiiPediocactus knowltoniiPediocactus nigrispinusPediocactus paradineiPediocactus (Navajoa) peeblesianusPediocactus (Navajoa) peeblesianus ssp. fickeisenii Pediocactus (Utahia) sileri Pediocactus simpsoniiPediocactus winkleriPopis roduTaxonomieU rozdělení do druhů a nižších jednotek jsem použil práci autorů Kenneth D. Heil a J. Mark Porter. Narozdíl od Hochstättera neřadí P. despainii a P. winkleri jako poddruhy do rodu P. bradyi. Opírají se o genetickou analýzu, která vyvrací bližší příbuznost P. bradyi a P. despainii/winkleri. Tyto dva druhy (které jsou mimochodem velmi úzce příbuzné jak geneticky tak geograficky) mají blíže ke skupině simpsonii/knowltonii. P. bradyi pak má blíže k P. sileri a P. peeblesianus. Poddruhy P. simpsonii nejsou dle autorů opodstatněné vysokou variabilitou druhu, která je dána obrovským areálem v USA.Dle sekvenční analýzy chloroplastové DNA je uvedený rozsah rodu Pediocactus odpovídající, rod je dobře soudržný. Z morfologického hlediska je rod sjednocen netypickým pukáním plodu a opadavými květními zbytky. Ostatní vnější znaky jsou naopak jednotlivé druhy pozoruhodně různorodé. I z tohoto důvodu bylo 9 uznávaných druhů v historii řazeno celkem do 5 různých rodů.Tradiční sdružování rodů Pediocactus a Sclerocactus odporuje poznatkům z genové analýzy. Blíže jsou pediokaktusy více příbuzné s rodem Glandulicactus, Turbinicarpus a Ariocarpus než s rodem Sclerocactus.Výskyt(zdroj: The Biota of North America Program )