Téma:

Pochopil a uvítal bych např. porovnání některých podložek v souvislosti s vytáhlým růstem roubů oproti pravokořenným sourozencům i když má původní otázka směřovala jinam.
Nechápu však odpovědi typu: ten má pravdu (a ten druhý pravdu tedy nemá?).
Jaká může být pravda, či omyl, jde-li o prostou otázku ?

...o tu úplně prvotní otázku.

A nedospěl-li jsem k podobnému poznatku za svého pěstování proč vůbec odpovídat?

Opět musím oponovat. Je to mimo diskusní otázku položenou Zdendou. Není to o estetice roubování, proti kterému již asi půl roku nebrojím, neb jsem pochopil jeho nezbytnost. Otázka zní, zda dochází k ovlivnění vzhledu rostlin podložkou. Vynechám odborné argumenty a položím otázku jinak. Proč roubovat? Aby přežily rostliny, které by jinak chcíply. Protože buď nemají dostatek vloh a příroda tím eliminuje jedince, kteří jsou do přirozených podmínek nedostatečně vybaveni, nebo proto, že je nutím růst v podmínkách pro ně nevhodných. Naroubováním umožním schourám rozvinout nevhodné vlastnosti (viz červená gymna) nebo dobrým rostlinám deformovat se v podmínkách zásadně odlišných od domoviny (třeba dlouhodobé vlhké teplo u rostlin z pouští).
PS: malé semenáčky svědčí o schopnosti roubovatele, ale ne k tématu - k deformaci dochází až po nějaké době a nikde nebylo řečeno, že musí být zásadní ...

No a takto ovlivnil Peireskiopsis vývoj semenáčku Echinocactus parryi

Uploaded with ImageShack.us

Takto ovlivnil Peireskiopsis semenáček Echinocactus horizontalonius

Uploaded with ImageShack.us

jsou snad špatně vytrněný, nehezký, vytáhlý,? Jsou to letošní semenáčky

Souhlasim s Mausem a jeho základním výčtem, tak jak tu již napsal.
Jinak rozhodujícím faktorem je prostředí ve kterým se rostliny pěstují. Budeli podobné okurkovému, budem z toho mít okurky .Jestliže do kytek budem rvát o sto šest živiny a vodu a nepřizpůsobíme k tomu ostatní faktory, je jedno jestli roubujem a nebo to pěstíme na vlastních, parádní kytky se nedočkáme.

Tak předně bych byl opatrný k diskusi o DNA, neboť roubováním ke změně DNA dle současného stavu informací nedochází. Neděláme roubováním genetickou modifikaci a obě rostliny jak roub tak podnož si své vlastní DNA ponechávají. To ,že dochází v některých případech ke změnám růstovým po naroubování nemá s DNA nic společného. Je to jen otázka výživových vlastností podnože, vzájemného ovlivnění těmito vlastnostmi. Je jistě pochopitelné, že naroubujeme-li na silnou a bujnou podnož druh naopak např miniaturní, dojde k růstové změně zapříčiněné podložkou- jejími vlastnostmi. Zpravokořeníme-li pak následně po čase roub, tento již bujně neroste, nedošlo ke změně DNA, a vrací se na svých kořenech k pro sebe typickému růstu, byť se již tato rostlina nezmenší .
Roubování jako takové může pomoci při překlenutí nepříznivých podmínek a tím snížení ztrát, může zkrátit dobu potřebnou k dosažení květuschopnosti, může pomoci s pěstováním některých druhů, které by se jinak v daných podmínkách nevedlo, umožňuje zásadně pěstovat některé typy rostlin /např.bez zeleného barviva chlorofylu/, využívá se ve šlechtitelské práci / astrophyta hybridy/.Funguje jako záchranná metoda a těch pozitiv by se dalo najít více.
Ano může dojít ke změně vzhledu, je známo, že na některých podložkách rouby vytrňují lépe, na některých hůře, že na některých podložkách rouby dorůstají nepřirozené velikosti/ Blosfeldky, Frailee,../, ano je to tak, také ale je pravdou to, že občas přežívají na podložkách exempláře, nebo jedinci, které by jinak v přírodě neměly šanci.
Řečeno však brutálně, je to stejné jako u lidí, bez medicíny a jejích metod by mnoho jedinců se vůbec buď nenarodilo, nebo by nemělo šanci přežít. Vždyť co je to např taková transplantace srdce, ledvin.... by pás....
Takže proč zatracovat metodu roubování? Jenom proto, že to buď neumím,? Nebo nedokážu vybrat vhodnou kombinaci roubu k podnoži a nebo, že nedokážu upravit pěstební podmínky na takovou míru, aby estetický rozdíl mezi pravokořennou a roubovanou byl minimální?Jsme toho i zde na Fóru svědky, že je mnoho rostlin roubovaných ve vynikající kondici a často k nerozeznání na první pohled /někdy i na druhý/ od pravokořenných. Na druhou stranu je i dost schour na vlastních kořenech.
Vše je to o pěstiteli. Aby mi bylo správně rozuměno, nesnižuju umění dopěstovat rostlinu od semene ku květu na vlastních kořenech! Ale také nezatracuji metodu, která toto období dokáže zkrátit a má jak výše uvedeno i jiná pozitiva.

ILPAZK napsal: Nechci se přít o roubování a kazit Zdendovi téma - to patří někam do filosofie ... Jen se vyjadřuji k otázce jím položené, zda dojde ke změně vzhledu. A to logicky dojde, už proto, že jako roub přežije i nedokonalý jedinec, kterého by jinak příroda nechala nemilosrdně padnout. A tím že přežije, dostane možnost rozvinout vlastnosti, které se u zdravých a silných jedinců na vlastních kořenech neprojeví, neb jsou potlačeny dominantními vývojem předurčenými znaky rostliny ...

Přesně tak to je
Radek

Nechci se přít o roubování a kazit Zdendovi téma - to patří někam do filosofie ... Jen se vyjadřuji k otázce jím položené, zda dojde ke změně vzhledu. A to logicky dojde, už proto, že jako roub přežije i nedokonalý jedinec, kterého by jinak příroda nechala nemilosrdně padnout. A tím že přežije, dostane možnost rozvinout vlastnosti, které se u zdravých a silných jedinců na vlastních kořenech neprojeví, neb jsou potlačeny dominantními vývojem předurčenými znaky rostliny ...

Nesmysl, roubovani je normalni vec. Stejne jako u ovocnych stromu. Ale musi se to umet, podobne jako... jako... pouziti blesku pri foceni. Blesk na automat v rukou amatera totalne znici jakokoliv fotku. Ovsem pri citlivem pouziti udela lepsi snimek nez ten bez blesku. No a konecne jsou urcite situace, kdy fotku bez blesku poridit nelze. A jsme zpet u kaktusu, protoze nektere druhy bez roubovani taky mit nemuzeme.

Ja treba roubuji ariaky a jsem nadsen. Volim malou podnoz a roub vypada dost prirozene, dokonce jsem ted o vikendu zjistil, ze pousti vlastni koreny. Ja bych ariaky na balkone bez skleniku neudrzel, hrozne mi zasychaji a kdyz zalevam vice, tak mam problem s vykyvy pocasi a o pekny kousek behen sezony prijdu. Je to hrozne pracne na vlastnich korenech a ta kytka me nebavi. Ale na psovi, to je proste radost, viz obrazek, vysev z roku 2003, na podlozce 5 let.



Na jare jsem zkusil naroubovat pediak na ecer, no a to je panecku macek, po par mesicich uz citim, ze to bude kytka jen a jen na semeno.

Myslím, že roubování je nutné zlo, které by mělo sloužit jen k získání nedostatkových semen. Spojením dvou různých jedinců s rozdílným DNA musí nutně dojít k deformaci - spodek dostává něco jiného a v jiném množství, než právem očekává a vršek na tom není lépe. Jestliže vysejeme semena z jednoho zdroje do oddělených lokalit, časem vzniknou nové formy. Proč by se tedy přizpůsobování novým podmínkám (vršek logicky dostává více živin a v jiném složení, než je zvyklý) nemělo projevit u naroubovaných jedinců? Kdežto pravokořenné rostliny držené v převážně minerálním substrátu na ideálním místě ve skleníku rostou alespoň přibližně dle své přirozenosti - pomalu a do krásy ...

Proč jsem toto téma otevřel:
Na podzim jsem se bavil o rodentiofilách - podle mě nejchoulostivějších rostlinách z okruhu eriosyc - s panem Sladkovským, který má za sebou spoustu cest do Chile.
Řekl mi zajímavou věc - že totiž rodentiofila se liší od eriosyc nejen velikostí semen, ale mimo jiného i nevýrazným středním trnem, který je přilehlý k tělu.
Roubováním totiž podle něj dochází ke změně - k zesílení a odklonění středního trnu od těla.
Jsem proto trošku v rozpacích ze zlehčování mé otázky na zkušenosti zejména plzeňských cestovatelů pěstiteli, kteří zapomínají na to, že roubováním obešli vůli a snahu naučit se cosi víc.

Obě rostliny nemohou být stejně staré, protože jsem pro srovnání vzhledu vybral stejně velké.
Prostřední z pětice pravokořenných s dolní roubovanou.

Na posledním obrázku jsou sestry asi po roce "odloučení".

Pravokořenná šedohnědá atacamensiska mi připomíná spíš mladou copiapoi columnu-albu, kdežto naroubovaná spíš zelenou eriosyci.

Nedovedu si moc dobře představit, že by podložka "vyrazila" z roubu něco jiného než v něm je.
Ale dovedu si představit, že kytka rychleji dospěje a pak se jeví jinak než pravokořenec.

Rozdíl v habitu mezi kaktusy na různých podložkách se objevuje taky často a je dobré znát jak která podnož roub ovlivní , ale nejde o nějaké změny v pravém slova smyslu, jenom máme lépe vytrněné nebo hůře, apod. .
Když jsem před lety narouboval copky na jusberty a na pasakány, bylo zajímavé sledovat ten rozdíl ve vzhledu rostlin, ale pořád šlo jen o to samé . otrnění, sklon k odnožování , kvetení atd.

Takže jen souhlas s Mausem.

Henry napsal:

nechce sa mi zakladat nove vlakno - Ovlivneni vzhledu podlozky rostlinou , tak to posielam sem... mozno pre zmenu pohladu snad to nebude vadit...

Mohl to být takový krásný kaktus a někdo na něj narouboval takovou ošklivost

suhlasim, fotil som to vcera u kolegu len zo zaujimavosti, mne sa kristaty nepacia, ale toto ma zaujalo... tak tym snad nic neskazim:)

nechce sa mi zakladat nove vlakno - Ovlivneni vzhledu podlozky rostlinou , tak to posielam sem... mozno pre zmenu pohladu snad to nebude vadit...

Mohl to být takový krásný kaktus a někdo na něj narouboval takovou ošklivost

Ale roubování kristát je trošku z jiného soudku. Bych řekl.

nechce sa mi zakladat nove vlakno - Ovlivneni vzhledu podlozky rostlinou , tak to posielam sem... mozno pre zmenu pohladu snad to nebude vadit...

Dobrá, zítra to nafotím, aby bylo jasný vocode...

Dovolil bych si rozdělit odpověď na tři části :
1. volba podložky, která odpovídá růstovým podmínkám roubu
- roub se vyvíjí naprosto stejně, jako pravokořenné rostliny, jen intenzivněji a rychleji. Nepřichází do úvahy jakákoli změna habitu rozdílně od rostlin pravokořenných, jen je všechno silnější, větší, víc květů.

2. volba podložky podle určitého záměru - většinou velmi vzrůstné druhy pro komerční použití
- rouby se vyvíjejí velmi rychle, zřídka však kvalitněji, než v prvním případě nebo než rostliny pravokořenné. Většinou z toho po vypršení příslušné lhůty k prodeji jsou řídké málo vzhledné slabě vytrněné rostliny. Velmi však pochybuji, že by došlo ke změně habitu ve smyslu menšího počtu žeber, snížení počtu trnů, změna jejich barvy a podobně. Spíš je to všechno jakési slaboučké a méně duživé.

3. roubování semenáčků brzy po výsevu
- volba podnože je daná záměrem co nejrychleji převést rostlinku ze stadia klíčence do stadia polodospělé či dospělé rostliny. Stejně se to pak přeroubuje, či zpravokoření, takže buď platí teze 1 až 2. nebo ne. Výjimkou je celoživotní pěstování na ,,zašpalkované" podložce ( zakořenění roubu s cca 2 cm dlouhým kusem podložky, který se postupně změní v základ kořenového systému). Tu platí z mé zkušenosti a kvanta viděného v plném rozsahu bod 1.

Ale tohle ty všechno už znáš, takže to spíš pro ty, které to trápí doopravdy. Mé nejsvatější přesvědčení jest, že žádná podložka neovlivní roub ve směru jakýchsi základních daností, ale dokáže tyto buď zdůraznit, nebo zcela zpizdit...

Často si v poslední době kladu otázku proč se semenáčky ze stejného výsevu jeví ve stejné velikosti naprosto rozdílně, jsou-li naroubovány, či jsou pěstovány pravokořenně.
Konkretně naroubovaná rodentiophila atacamensis ze San Ramonu se naroubovaná nápadně podobá ostatním rodentiophilám, kdežto pravokořenná rostlina vypadá naprosto jinak.
Je možné, a tu zkušenost samozřejmě nemám, že časem se vzhled srovná, ale nejsem si tím jist.
Pokud máte někdo zkušenosti i s jinými druhy, či rody co se týká rozdílnosti vzhledu, a to nejen mezi roubovanými a neroubovanými, ale jen mezi roubovanými s ohledem na použitou podložku, budu rád.