Téma:

Pokud znáte někdo Jirku Horala z Turnova, tak ten má nějaké seleňáky, které údajně dostal ještě ode mne - má to slušně namnožený a nasázený ve vaničkách od nějakýho margarínu. Vysévá porád, ale už nepřepichuje. Vyseté nabouchá na ty seleňáky, po čase seřízne s 2 cm zbytkem a sadí a miska jde zpět do sekce ,,matečnice podložek". Po dvou měsících se dá znova roubovat a semenáče??? Viděl jsem kdeco, a Jirka nikam nechvátá, ale semenáče má nádherný, hustý a tvrdý - parádní kultura. A propad? Asi tak o panenský prd větší, než nula...že já vždycky někoho naučím něco, co sám nedělám...

Podle mých slabých zkušeností se hlavně nesmí prospat vhodný okamžik. Jak kytka přeroste, je sejmutí problém. Dokud je to prcek, tak mi to jde. Hlavně je malý řez, který se dobře zahojí. A malé kytky mi přijdou vitálnější. Staré větší hlavy jsem skoro nikdy nedokázal zakořenit. Buď kořeny nepustily a uschly, nebo zplesnivěly.

Letos jsem sesazoval nějaké loňské semenáčky ze selenicereusů, velikost několik cm. Gymna, lobívie, pediokaktusy, echinocereusy, několik málo kusů. Hlavně to, co jsem nouzově rouboval po nějaké chybě, nebo jsem měl navíc na pokusy. Všechno zakořenilo a zatím se drží, včetně těch pediáků. Zbytky na selenicereusech udělaly pěkné matky a tlačí spoustu odnoží.

Když je kytka dobře zapěstovaná, kolikrát ani nepoznáš, že je to roubovanec.

samozrejme ze jsem se sekl. eriocereus, jakapak eriosyce...

jinak, se sesazovanim mam malo zkusenosti - jednou jsem sesazoval sedlou epitelantu a zakorenil jsem jenom odnoz. a roubovany kaktusy zasadne ne kupuju, to mi pripada jako kdybych si koupil preparovanyho psa nebo kocku.

Jo jo, ale v tom je právě ten adrenalín, hop a nebo trop. Jo když je to zachraňování, je to bez toho adrenalínu, prostě z donuceni a buď to to nějak vyjde a nebo né, pokud se ale jedná o zpravokořeňování jinak zdravejch kytek pro to, aby to mělo vlastní kořeny, tak to je ten správnej rajc.A když to klapne a jsou tam a kytka přežije několik příštích let ve vší spokojenosti, tak ta vzpomínka na tu cestu co jsme s ní udělali... zahřeje.

Svatá pravda, škoda že člověk má obvykle jen jeden pokus ...a tolik otázek.

Jo tak to už je odvaha tohle říznout, ale byly a byly krásný.
Jinak máš svatou pravdu, jen bych to ještě doplnil o otázku ochotnosti toho kterýho druhu k tvorbě nových kořenů. Né každá kytka se chová tak ochotně jako např. některý echinopsy,některý mamle, či některý opuncie.Je to i o osobní dispozici té které kytky, , výšce řezu a tím i zdřevnatělosti pletiv, velikosti řezu v závislosti na celkové velikosti rostliny.Vliv může mít i způsob zaschnutí řezný rány, t.j. kde to necháme zaschnout či zda vůbec to necháme zaschnout a nepoužijeme-li hned stimulátor. Jaký stimulátor, tekutý, gel nebo pudr, jakého složení a koncentrací látekve stimulátoru. Atd Atd.Pokud nepoužijeme stimulaci a po řezu dáme řeznou stranou hore, jak dlouho to tak necháme má vliv na tvrdost vzniklé slupky zaschlých šťáv a schopnost čekáčků tuto slupku pak prorazit.Jestli to budem nechávat pouštět čekáčky na světle a vzduchu a nebo položíme na nějaký médium a nebo podložku a nebo do menšího květníčku?Jaká vzdušná vlhkost panuje v prostředí a též teplota. Možná i vliv příliv a odliv. Je toho moc a je to velmi zajímavé téma.
Seříznout úplně z podnože a nebo nechat špalíček a co takhle nějaký růstový hormony ještě před řezem a kdy- jak dlouho před řezem.Špuntování podložek v roubech..... Jé to je ale šířka záběru.
Kdysi jsme zakořeňovali i jednotlivé mamle M.plumosy za účelem získání co nejdříve množství nových rostlin.Jde to.
Velice dobré téma.

A´t už to má přítel Nedoskočil naroubováno na čemkoliv, samotné téma je velice zajímavé.

Vždycky, když roubuji, tak si říkám jo to jednou třeba zpravokořením.
Musím říct, že jsem se zatím odhodlal k razantnímu pokusu seřezat roubovance jen jednou a nemám odvahu to opakovat, neb jsem prakticky o všechny kytky přišel (20 ks Emst mariposensis a hispidus ).
Fatální problém byl v tom, že se po seřezání udělalo ošklivo a kytky mi z vlhkosti začaly plesnivět. A to bohužel jak hlavy tak zbytky na jusbertech, takže jsem zachránil pouze 3 spodky. Co nesplesnivělo, stejně se pouze sesychalo a nazakořenilo.

Jako klíčových bych viděl několik bodů , které ovlivňují výsledek a stojí za prodiskutování:
1) druh
2) kondice rostliny
3) vhodné počasí
4) použití stimulátorů
5) postup / metoda
6) vliv podnože (?)
7) velikost/ staří roubovance

Takové to byly už rostliny

Třeba jich měl kardinální přebytky

Jo tak tomu říkám:.... ,,obětatavost a roubování s rozvahou,,.... dost krkolomná kombinace a vůbec blbina na qadrát. Tohle jsem ještě nepotkal, Použít Eriosyci jako podložku, pokud je to pravda, to značí o prapodivném hnutí mysli roubováka. Tudy myslím cesta nevede. Nesekl ses??????

Na eriosyce jo? To je teda drsný!!!!
(resp. počítám, že si se spletl)

je na eriosyce (uz dost zdrevnatele), asi 6,5 cm siroka, kvete normalne.

Na čem je? jak je velká.....

muze mi nekdo poradit, jak a kdy sesadit a zakorenit obregonii? je ji rada let a zacala sedat, kvete normalne. pozdrav z chorvatska!!!