Téma:

Jo polyakrylát sodný! To jsi měl říct hned Trochu to objasním.
Polyakrylát sodný je hydroabsorbent, který během chvilky dokáže na sebe navázat vodu v množství až 400x své hmotnosti. Používá se třeba v dětských plenách, ale nejčastěji se prodává jako dekorační umělý sníh „instant snow“:
Tady je pokus jak to celé funguje:

Tohle už taky delší dobu plánuji vyzkoušet na výsev, mám ho tu připravený Je lehký, vzdušný, ale je to třeba zalít hnojivem. Musí se to z toho hlavně perfektně pikýrovat.
Jinak tenhle materiál se už testuje i v přírodě. Přidává se v malé míře do půdy v oblastech kde jsou velké sucha. Jednou jsem to viděl na nějaké konferenci. Přes noc na sebe naváže vodu z rosy a pak ji dodává do kořenového systému. Prezentace o to je třeba zde:
www.ekomonitor.cz/sites/default/files/file/seminare/2011-03-23/prezentace/05_Rak.pdf
Směsi pro rostliny na tomto principu prodává u nás třeba firma:
www.terracottem.cz/index.html
Zkusím ten experiment udělat a hodím tu pak fotky.

Jo jo jo jo už jsem to našel

Agriculture-AQUASORB_E.pdf

co jsem to udělal za blbost? No nic, stáhnete si to každý sám

www.snf-group.com/IMG/pdf/Agriculture-AQUASORB_E.pdf

Ještě dodávám, že tuhle "ptákovinu" mám v dvojí formě, jedna je prášek jako hladká mouka a druhá forma je píseček (droboulinké krystalky). Ale je to stejné. Tak s chutí do toho. Jo a tohle to tam dobŕe popisují, ale používají sprostý slova jako například ... že je to polymér ... skladá sa jenom z polyakrylátu sodného.. a podobné, ale tomu já už "nepanimajem"

Teď jsem prohledal můj sklad a stejně nenašel. i když vím, že tam kilečko toho prášku je. Já ho najdu. Najdu i ten papír od toho, ale je to čisté bílé a "nehrudkovatí" to, je to po rozmíchání krásná kašička, asi jako rosol, takový matlanina. Už jsem do toho pŕed rokama ve skle délal sukulenty (pokusně) a krásně to v tom šlo. Sem tam jsem jenom dokapal vodu, protože jak jí tahala kytka, tak ten rosol mizel (teda mizel, zůstával tam jenom ten prášek). Po čtyřech letech jsem ty sukoše normálně přesatil a mám je stále. Tak že tohle bude něco jiného. Já to stejně najdu a napíšu co to je.

Zatím doporučuji následující web:

ปลูกยางพาราให้สวยและทนแล้งด้วยโพลิเมอร์

kdo má problém s "hadama v písku" tak i možná tohle z Argentíny

www.vortexarg.com.ar/ingles/index-ing.htm

miro napsal: No a takhle - jedná se o výsev nebo množenici z meristému. Nikde nevidím "ten základ". Aby tu nedošlo k tomu, že se vydává něco co není to co je a není to co není. Výsev na "médium" či už agar a nebo něco podobného, to se dá i doma. Už jsem nékde psal, že zahradníci používají takový "rosol" pro namáčení kořenového balu u růží. Nevím teď hned jak se to jmenuje. Výsev se na to dělá dobře, stejně tak na agar. Tak že opakuji, jedná se o výsev a nebo zakořeňování odnoží a nebo kultivace z meristému?

Zahradníci používají ke zlepšení ujímavosti sazenic Agricol, měla by to být sušená mořská řasa. Do kýblu s vodou se nasype cca malá lžíce a pečlivě se to rozmíchá, Dělá to takové rosolovité cucky,proto třeba dobře míchat hned při sypání. Pak se do toho namáčí kořeny a hned sází do země. Využití hlavneě tam, kde není dobrá možnost zálivky/ovocné školky/. Řasa zadržuje vlhkost z půdy a kořeny mají pro první start lepší podmínky.
Meristémová metoda /in vitro/ je vegetativní rozmnožování, tzn z částí rostlin, ne semeny. Je možno udělat výsev na cokoliv, ale není to meristém.
Vím,že s tím nějaké pokusy byly dělány, proto jsem se ptal. Mám však zkušenost s Rhododendrony dělanými z meristémů, velice, velice neochotně šly do květů.

Tohle je také dobré

kbfr.agrobiologie.cz/kbfr/hnilicka/prednasky/fyziologie-rostlin/fyziologie/invitro.pdf

a dobré je na

www.zelenelisty.cz/clanky/botanicke-tahaky-_botanical-cribs_/

No tak jsem hledal a našel i názor fundované odbornice na Slovenském fóru:

Nadine

Ono zrovna tvorba sekundárních hlaviček u kaktusů je oříšek, který si úspěšné firmy/osoby poměrně chrání. To je rozdíl oproti množení bylin metodou IV. Pokud zůstaneme jen u sukulentů, tak listnaté ostatní suk. (ale i nelistnaté) mají značnou výhodu v tom, že lze téměř bez problémů sterilizovat povrch. u kaktů je to problém č. 1. Také média, která fungují na většinu IV u kaktusů jsou zpravidla mimo. Nicméně přeji hodně úspěchů. Cool Bude mě zajímat jakýkoli úspěch i neúspěch.
a jen bodově dodám -
1. mě biologie (částečně smísená s biochemií, analyt. chemií) profesně živí a to již nějaké desetiletí, in vitro metodu dělají kolegové ze stejného patra ústavu, kde pracuji. Občas se k experimentům připojím i já (byť mou oblastí je fytotoxicita), přesto bych si netroufla tvrdit, že je tato metodika jednoduchá a hlavně všeobecně použitelná.
pro všechny
2. člověk , který se celoživotně nepovažuje za studenta je už buď vysoce senilní nebo jeho IQ limituje k nule
3. Hlavně si to neberte osobně

No tak nevím opravdu, jestli to co je na fotkách je to pravé oŕechové.

No a takhle - jedná se o výsev nebo množenici z meristému. Nikde nevidím "ten základ". Aby tu nedošlo k tomu, že se vydává něco co není to co je a není to co není. Výsev na "médium" či už agar a nebo něco podobného, to se dá i doma. Už jsem nékde psal, že zahradníci používají takový "rosol" pro namáčení kořenového balu u růží. Nevím teď hned jak se to jmenuje. Výsev se na to dělá dobře, stejně tak na agar. Tak že opakuji, jedná se o výsev a nebo zakořeňování odnoží a nebo kultivace z meristému?

Složení sice nevím, ale mohl bych to zjistit. Jestli vám ale můžu doporučit, zapomeňte na in vitro. Pro nás je stále nejsnadnější, nejrychlejší a nejlevnější vegetativní, generativní rozmnožování včetně roubování. Zajistit třeba naprostou sterilitu u in vitro není tak jednoduché. Obzvlášť u kaktusů je problém získat sterilní část meristémového pletiva. Jo a ten agar už je dneska daleko dražší.

Kdysi dávno takhle vyséval p.Jiří Kundelius v TaZSMB(Brno).Vím to proto,že v té době byl Agar nedost.zbožím.Je to ale labor.práce a jako výživa se tam přidával čistý pom džus.Nevím co tam dávají dneska,ale podobně se vysévají také orchideje.Také pikýr.mělo svá úskalí.Kořínky byly pevně vrostlé do Agaru.Agar není levný ani dnes.V 80 tých letech stával 1 kg asi 700 Kč.Je pravdou,že z 1 kg uděláte spousty snad 1000 ce dávek k výsevu.

Henry,neprozrazuj to:) ,jinak mě to připadá jak továrna na absolutno:) ,koukám,že do zkumavek se už strká kde co.

Henry, perfektní.
Chtěl jsem se zeptat, víš složení toho roztoku?

Rozkošné Kaktusy napsal: No právě, to by se to muselo vzít přísně vědecky a v laboratorních podmínkách a i tak by mohl být nějaký roztřel. ....a vo tom to je...
Mimochodem zkoušel jste nebo přišel jste někdo do styku s meristémovou metodou množení kaktusů? Svýho času to prý kdosi zkoušel na VŠ zemědělské Praha.Já viděl meristémovou metodu u Rhododendronů a pak ještě zblízka laborku a zařízení, ale ne s kaktusy.

Byl tu dotaz na in vitro, tak jen pro zajímavost pár fotek z UK v Praze.