Téma:

Pohled do mé sbírky ariocarpusů ze čtvrtka.

Pár dní zpět jsem sem dával A. retusus a dnes se k němu přidali dva bratříčci ?.

A. retusus - skupinka



a jednotlivě

kvetou....

Už i na sever Čech dorazil podzim. ?

A. retusus

Sezóna ariáků je v plném proudu. Pár obrázků:

A. kotschoubeyanus ssp. sladkovskyi f. albiflorus Las Tablas, SLP


A. kotschoubeyanus SB 100 El Pilar, Coah


A. retusus SB 68 Coronel, SLP


A. fissuratus SB 403 Crockett Co, Tx


A. fissuratus ssp. lloydii VZD 423 San Felipe, Zac

vykvetl v úterý 30.7.

Včera jsem měl toto velké překvapení, vykvetl mi kotschoubeyanus.

Jsou nádherné, úchvatné

Dnes odpoledne...A.Fissuratus v.Hintonii

Este by som nadviazal na svoj predchadzajuci prispevok.Myslite si ze by mohol nastat problem na jar a jesen s mrazmi?Ked tie moje ariaky nezazili chlad za svojich 18 rokov.Alebo je to v nich zakodovane,ta miera tolerancie miernych mrazov.Ako maju aj v prirode.
Samozrejme z nich nechcem mrazuvzdorne ci zimuvzdorne rastliny.Myslel som bezne,obcasne nocne mraziky.
Odkvitajuce kvety v chladnych a vlhkych jesennych dnoch sposobuju problemy.To viem.Na to sa pestovatelia stazuju.Vie odhnit cela rastlina.To chcem riesit presunutim do vykurovanej chodby,za okna.

Tak a mame tu jesen! Nie,nie som opity.Ale vcera som nasiel v skleniku puky na ariakoch. Na dvoch retusakoch,jednom fisuratuse a jednom agavoidese.A myslim ze zopar ich este pribudne.Viem ze semtam v lete sa niektore pomylia.
Inak, aj som nejaku zvlastnu reakciu od ariakov cakal,ale kvety nie. Veci sa totiz maju tak,ze po 18 rokoch pestovania v byte na parapetoch,kde teplota nikdy neklesla pod 18-20 stupnov,som ich preniesol do sklenika.A takeho riadne luftovaneho.Takze maju poriadnu zmenu.Zatial po mesiaci musim konstatovat,ze im to na vzhlade evidentne prospelo.Zatiahli sa,su kompaktnejsie a chytili konecne tu pravu farbu a patinu.A pritom pekne rastu.Nie ze by doteraz posobili holandskym dojmom,ale teraz su ovela krajsie.
Sklenik je dlhou osou sever-juh.Nepalia sa,ale svetla maju neporovnatelne viac ako za vychodnym oknom,kde svietilo do 13. hodiny.A boli tam za sklom na okne este tienene zaluziami od 10. hodiny.
Tak si este pockam na rozkvitnutie,pripadne dalsie kvety.A supnem sem fotky.

Díky tomu teplému podzimu jsou kytky úplně zblblé, pořád to kvete a některé teprve začínají. To je pro ariáky vždy potenciální problém s hnilobou od zavadlých květů a je třeba je řádně v teple vysušit. Ty problémy je bohužel vidět až v časném jaru, až když je pozdě květy to jsou ale krásné

Myslím, že ta hrubá forma už je geneticky ustálená a jen složením substrátu ji nezměníš. Vypěstoval už jsem několik generací a semenáčky hrubé formy byly zase hrubá forma. Prvně jsem tyto rostliny viděl u Josefa Buška v roce 1989, kdy mě nechal odděleně semena obou forem. Do té doby jsem znal jen tu typovou tzv. suchou formu a také bych řekl, že se v našich sbírkách pěstuje častěji. Třebaže tenhle druh dospívá z ariokarpusů nejdříve (kvetou už tříleté semenáčky), nemám dojem, že by se u někoho ve sbírce přemnožil. Možná to bude menším množstvím semen v plodu oproti ostatním druhům.

Také jsem to četl. Otázkou je, zda je to geneticky ustálené. Kdyby to byl jen vliv substrátu, tak ve sbírce by měly rostliny pěstované ve stejném substrátu vypadat stejně, ne??
Když tak koukám na ty kytky, tak bych řekl, že ve sbírkách se vyskytuje převážně ta suchá forma, i u mě, rostliny vypěstované ze semen od Říhy./Foceno v různých letech různými foťáky /

Jirka napsal:

Míla napsal: Ariáci pomalu dokvétají, tak ještě pár obrázků z dní minulých:
Ta hrubá a suchá forma skafíků - to je ustálené na jednotlivých lokalitách nebo je to jen pojmenování podle vzhledu a na lokalitě se to mele vše dohromady??

Taky mě to zajímalo a podrobné pojednání na tohle téma jsem našel na webu Petra Antálka, který to tam dobře zná. Podle něj formy vznikly a rostou odděleně následkem rozdílného substrátu.
www.aztekia.websnadno.cz/Ariocarpus-scapharostrus.html

Ještě pár obrázků starších rostlin suché a hrubé formy.

Jirko, je to dotaz spíš na cestovatele a já je v přírodě neviděl. Co jsem se tak zajímal, tak jsou to oddělené lokality a dle jednoho cestovatele se okraje obou lokalit přibližují k sobě řádově stovky metrů, dle druhého je to určitě více.

Míla napsal: Ariáci pomalu dokvétají, tak ještě pár obrázků z dní minulých:

A. scapharostrus hrubá forma

A. scapharostrus suchá forma (RS 695 Rayones, NL)

Ta hrubá a suchá forma skafíků - to je ustálené na jednotlivých lokalitách nebo je to jen pojmenování podle vzhledu a na lokalitě se to mele vše dohromady??

Letos ariákům slunečný říjen velmi prospěl. Květů bylo plno, pohled na sbírku ariáků.

Ariáci pomalu dokvétají, tak ještě pár obrázků z dní minulých:

A. kotschoubeyanus ssp. sladkovskyi f. albiflorus Las Tablas, SLP


A. retusus ssp. scapharostroides Cd. Maiz, SLP


A. scapharostrus hrubá forma


A. scapharostrus suchá forma (RS 695 Rayones, NL)

Taky mám jen jeden "trigonus red" od p.Rysa.





confusus Aramberi

Letos mi udělali radost asi sedmi leté "neogomésky"
A.agavoides Tula


a asi pěti leté "kočky"

O.K., znám ho pod zkratkou MM

MMR je Milan Majer.

Parádní fotka a kytka Mílo, čí to je to MMR19?
Oni ty confusaci obecně mají tu stavbu bradavek trochu jinou než trigonusy, jsou delší,kulatější, někdy úplně kulaté bez hran, a ta špice bývá někdy dost zúžená, i když vyjímka se určitě najde.Zejména zbarvení pokožky je ale jiné, barva spíše šedomodrozelená, od La Escondia jsou ale zelenější a spíše se spletou s trigonusy. Kdo má doma oba druhy, rozdíl uvidí na první pohled.Pár fotek confususů,tvarem bradavek poměrně dost proměnlivá populace, ale ta jejich barva je zřejmá, jsou to spíše retususy.

Vyséval jsem před lety A. trigonus MMR 19 blízko Aramberri. Květy prý tam varírují od žluté do vínově červené. Dochovaly se mě dvě rostliny s růžovým květem, ale asi to bude confusus s užšími
teberkulemi.

Jirka napsal: Fotky tzv.trigonusů "red" má v galerii na svých stránkách pan Rys, co já pamatuji, minimálně 20-25 let, kde k nim přišel, těžko říct stejně tak těžko říct, jaký mají genetický základ.
Kolem těch červenokvětých trigonusů se tenkrát koncem 90tých let strhla debata vyvolaná popisem červenokvětých populací rostlin, dnes značených jako confusus. Jan Říha tenkrát nabízel v časopisu Kaktusy semena červenokvětých trigonusů, které měly být odlišné od confususů označovaných jako červenokvěté trigonusy. S odstupem času musím říct, že měl pravdu, rostliny z jeho semen měly, resp. mají vzhled trigonusů a jsou jak barvou pokožky, tak i /zejména/ stavbou tuberkulí dobře odlišitelné od confususů a pochází údajně někde z oblasti kolem Lampacitos, což je cca 20 km vzdušnou čarou severně od Aramberri.

Kdo si počká, ten se dočká. Tady to pořekadlo padlo na úrodnou půdu v otázce červenokvětého trigonusu v mé sbírce.Jak jsem zmínil v předchozím příspěvku, Jan Říha nabízel v roce 2001 semena z červenokvětých rostlin vyskytujících se v údolí Aramberri, někde kolem Lampacitos, což by měl být jižní okraj výskytu trigonusů.Odkud semena pocházela,zda z kultury či přírody či je od někoho dostal,těžko říct.V každém případě se liší od confususů. Pořídil jsem 20 semen /moc levné to na tehdejší dobu nebylo/, vysel, něco jsem narouboval, něco nechal pravokořenné. Z roubovaných nezůstalo nic,všechny podložky fer.wislizenii postupně odešly i s rouby.Až na jednu rostlinu viz první foto předchozího příspěvku kvetly všechny žlutě.
Ve finále mi zůstaly dvě pravokořenné kytky,vzhledově identické, z nichž jedna kvete již nějaký rok žlutým květem z červeným okrajem,vypadá to velmi efektně, druhá ne a ne kvést. Až do minulého týdne, kdy jsem konečně na ní uviděl poupě,zabarvené do červena stejně jako v případě první rostliny. Jelikož je už venku pěkná zima a v pařeništi se poupěti nějak moc nechtělo se rozvíjet, hodil jsem rostlinu pod zářivky v očekávání,jaká barva se vyklube. Rostlina mě nezklamala - rozvinul se květ červenorůžové barvy , ve středu trochu světlejší.Bohužel se ty dvě rostliny nepotkaly, tak snad příště,uvidíme. Pokud někdo má ve své sbírce rostliny tohoto původu, podělte se tady s ostatními o své zkušenosti

A.kotschoubeyanus, VH285, Etronque Huizache

Fotky tzv.trigonusů "red" má v galerii na svých stránkách pan Rys, co já pamatuji, minimálně 20-25 let, kde k nim přišel, těžko říct stejně tak těžko říct, jaký mají genetický základ.
Kolem těch červenokvětých trigonusů se tenkrát koncem 90tých let strhla debata vyvolaná popisem červenokvětých populací rostlin, dnes značených jako confusus. Jan Říha tenkrát nabízel v časopisu Kaktusy semena červenokvětých trigonusů, které měly být odlišné od confususů označovaných jako červenokvěté trigonusy. S odstupem času musím říct, že měl pravdu, rostliny z jeho semen měly, resp. mají vzhled trigonusů a jsou jak barvou pokožky, tak i /zejména/ stavbou tuberkulí dobře odlišitelné od confususů a pochází údajně někde z oblasti kolem Lampacitos, což je cca 20 km vzdušnou čarou severně od Arramberi.

Koupila jsem tento kaktus dva roky nazpět u pana Rysa z Nouzova. Barva květů mě také překvapila, tak jsem trochu pátrala a našla v Galerii kaktusů na webu pana Pavlíčka toto:V literatuře byla též popsána zajímavá odchylka - rostliny s červeným květem, vzácně se vyskytující v údolí Aramberri, Nuevo Leon. Fakt je, že barva není tak úplně červená, spíš růžovofialová. Já to nafotím lépe a přidám sem.

Sedmi napsal: Klobouk dolů, máte to všichni nádherné exempláře. Z mé trojice ariokarpusů zakvetly dva. U trigonusu jsem měla podezření delší dobu, avšak místo očekávaného jednoho květu přišly postupně tři. Kotschoubeyanus vystrčil poupě poté, co jsem ho odnesla domů po prudkém zářijovém ochlazení. Mám z nich radost

Jsi si jistá, že je to trigonus? Trigonus má žlutý či žlutobílý květ, na confusus to taky nevypadá. Ty tuberkule nejsou dobře vidět, ale typnul bych to podle té kýlovité tuberkule vpravo na nějaký hybrid se skafíkem. Chtělo by to lepší foto.