Téma:

Tady jsou ty červeně kvetoucí se stejnou sběrovkou

Varietě rubescens odpovídá bohužel ale opravdu jen podle sběrovky. MN27 jsem vyséval taky a s rubescens nemá nic společného. Dvě kytky z pěti mi dokonce vykvetly červeně. On Mats Winberg je taky jeden z těch, co je nezajímá, jak vypadaly původní rostliny, podle kterých se popisovalo a jak by tedy aspoň přibližně měly vypadat. K marsoneri to patří určitě, to jo, ale spíš než rubescens bych ji řadil k var. iridescens.

Lobivia marsoneri MN27 Humahuaca, Jujuy, Argentina, 2950 m. Tuto kytku vedu jako marsoneri, i když by podle sběrovky měla odpovídat varietě rubescens. Je ale pravda, že trošku do červena je

Letos jsem moc nefotil, a teď zpětně mě to mrzí

Lobivia jajoana v. caspalasensis WR693 Caspala, Jujuy, Argentina 3200 m

Jajoány jsou vážně super. Tady mám další krasavice, byť se jedná o malé kytky z výsevů (malé = 4 roky staré) ) Toho nepořádku v květináči si moc nevšímejte, občas mi tam chtějí hnízdit nějací ptáci, to víte, venkov je venkov

Lobivia jajoana v. vatteri ROS145.5 východně od Tilcara, Jujuy, Argentina 3300 m

Tuto kytku jsem dostal jako Lobivia jajoana v. nidularis. No, nevím. Spíš ne. Ale je krásná. A pro HonzuC - udělám Vám semínka

petr babula napsal: Mám docela dost sběrů jajoán Tato je hodně podobná té, co ukazoval Honza. Mám ji jako Lobivia jajoana L523 Volcan, Jujuy, Argentina 3200-3300m

Senzace, to je přesně ona! Dokonce v prvním seznamu pana Laua byla L523 jako L. buiningiana, až později jméno změnil. Zřejmě proto, že L. buiningiana snad nikdo neuznával a ani Ritter mu žádnou velkou propagaci nedělal. Jestli těch kytek máte víc, dělejte semena, hlásím se. A jestli ne, tak Vám tu svou pošlu.

HonzaC napsal:

petr babula napsal: Lobivia jajoiana v. buiningiana FR55 Mountains above Volcan, Jujuy, Argentina

Kytka je to nádherná, ale není to buiningiana, i když je u ní polní číslo a naleziště. To ale bývá častý problém 60 let i více starých nálezů. L. buiningiana je podle popisu široká a nízká rostlina (šířka až 10 cm při 5 cm výšky) s mnoha (až 25) žebry sekyrovitě rozdělenými a stočenými. Středové trny v počtu 1 - 3 jsou jen 0,8 - 1,5 cm dlouhé, jeden z nich ohnutý až lehce háčkovitý směrem nahoru.
Mám bohužel jedinou typickou rostlinu, poslední tři roky mi nekvetla poté, co jsem ji horkotěžko zachránil po ztrátě kořenů. Na fotce je z roku 2017 krátce před tím, než jsem ty kořeny zjistil. Zasazená je 10 cm květináči. Kdyby měl někdo podobnou, rád mu tu svou přenechám, ať nadělá semena a namnoží ji.

Mám docela dost sběrů jajoán Tato je hodně podobná té, co ukazoval Honza. Mám ji jako Lobivia jajoana L523 Volcan, Jujuy, Argentina 3200-3300m

E.obrepanda Jo 140,
ten kvet je rok od roku vetsi a vetsi.





na tehle E.leucantha ( ma nejake Slabovo pol.c.,ale uz to neprectu), je ten kvet polovicni

petr babula napsal: Lobivia jajoiana v. buiningiana FR55 Mountains above Volcan, Jujuy, Argentina

Kytka je to nádherná, ale není to buiningiana, i když je u ní polní číslo a naleziště. To ale bývá častý problém 60 let i více starých nálezů. L. buiningiana je podle popisu široká a nízká rostlina (šířka až 10 cm při 5 cm výšky) s mnoha (až 25) žebry sekyrovitě rozdělenými a stočenými. Středové trny v počtu 1 - 3 jsou jen 0,8 - 1,5 cm dlouhé, jeden z nich ohnutý až lehce háčkovitý směrem nahoru.
Mám bohužel jedinou typickou rostlinu, poslední tři roky mi nekvetla poté, co jsem ji horkotěžko zachránil po ztrátě kořenů. Na fotce je z roku 2017 krátce před tím, než jsem ty kořeny zjistil. Zasazená je 10 cm květináči. Kdyby měl někdo podobnou, rád mu tu svou přenechám, ať nadělá semena a namnoží ji.

Před mnoha lety (ne-li desetiletími ) jsem dostal odnož Echinopsis s přídomkem albispinosa. Jak dorůstala, bylo jasné, že o albispinosu nejde. Téměř od začátku hojně odnožovala, pochopitelně ale nekvetla. Odnože jsem odtrhával, dobře se prodávaly na výstavě a na odbyt šly i v tombole. Ale květy pořád nic. Zhruba při průměru kolem 10 cm rostlina přestala růst, vrhla své síly do odnoží a doslova uschla, přestože kořeny vypadaly dobře. To samé předvedly i další dvě rostliny, vypěstované z odnoží. Nějak mě ty kytky přestaly zajímat. Co s nimi, když nekvetou. Odnožemi už byl trh taky nasycený. No ale, vyhodit a zlikvidovat to úplně, to se mi nechtělo. A teď najednou zázrak. Malá rostlinka v pětce květináčku poprvé vykvetla. Květ asi 10 cm dlouhý, sotva 4 cm v průměru a co je zvláštní, spousta bílé vlny na trubce. Co to je, netuším. Prostě pes, teda spíš pejsek. Doufám, že na další květy nebudu čekat další desetiletí.

Lobivia jajoiana v. buiningiana FR55 Mountains above Volcan, Jujuy, Argentina

Lobivia glauca

Jedna z mých oblíbených kytek, kterou jsem kdysi dostal od nějaké návštěvy a která si recipročně odvezla nějaká gymna Kytka byla dle jmenovky vyseta v roce 2003, má tedy už krásných 17 let

Lobivia pentlandii JO Challapata, Oruro, Bolivia

Dvakrat pugionacantha :
Ta prvni je kulturni s WR cislem,ktere zamerne neuvadim,abych Honzu hned po ranu nevytocil ( zda se mi,ze ty stredove trny tam preci jen jsou a ty by var.rossi mit nemela ),
kvety voni !





ta druha ma pol.c. JK 363,ale prijde mi vic pentlandii.
Kvety nevoni !





Plody a seminka jsem zatim nevidel.

Dnešní květ na psíku určeném do tomboly pro děti. Každý pořádný kaktusář by měl na psech začínat.

Jedna (asi) hybridní lobívka. Vysel jsem ji jako haematantha v. hualfinensis s nějou sběrovkou, tuším ES. A toto vyrostlo. Ale jinak jsou to moc krásné kytičky

Mně dělají radost hertrichiány, které mám moc rád

Lobivia hertrichiana ES141 Huambutio, Cuzco, Perú 3145 m

Příjemné překvapení mi připravila tato L. schreiteri L489. Jsou to tři semenáčky v 5 cm květináčku (jsou v něm už 6 let ), každý z nich kvete jen nepatrně odlišným odstínem a ta barva mě každoročně dostává. Kvete ale vždycky jen jeden. Asi by chtěly přesadit... Dám si to jako kapitalistický závazek na příští rok.

Dalsi " zachraněnec" ze zde jiz parkrat zmiňovane pozustalosti. Mam slabost pro tyhle stare hybridy. Na jmenovce E.eiresii X L.chrysantha Rektorik. Po rozhovoru s Luďkem se mi dostalo odpovedi " to je taty prace".







na obrazku je patrne,kolik za 3 roky narostlo u mne. Jeste tak dva,tri roky a pak ten vrsek seřiznu. Letos jsem jej pošmrdlal jeste jednou chrysanthou,


plod se udelal. Chtel bych docilit jeste toho tmaveho středu,tak uvidime.

Echinopsis hammerschmidii

Bila tiegeliana ? No to jsem z toho blazen...
Zajimava kyticka.

Aby tohle vlákno "nezakrnělo", dám sem jednu z mých oblíbenkyň. Tak, jak mají tiegeliany ve zvyku, ani tahle není výjímkou a nedělá z odnožováním žádné drahoty. Přesto je většinou v květináčku sama. Mám tu trsíky tiegelian všech možných sběrů, ale zájem je o odnožky jen od téhle. Nejspíš to bude tím, že tahle kvete velice ochotně celou sezonu, zatímco ostatní převážně jen v jedné vlně.

Dnešní květ

Lobivia variispina LF594 Tres Cruces, Bolivia 3431 m

Lobivia pentlandii LF385 Eucalyptos, La Paz, Bolivia 3936 m

Weingartia jarmilae

popsal Halda s Horáčkem v roce 2000. Tento „nový druh“ si dost považovali. Haldovy popisy jsou dnes většinou považovány za neplatné, neexistují holotypy, nedokonalé popisy. Na IPNI a v Kew je W. jarmilae považována za synonymum Lobivia, resp. Echinopsis cinnabarina. Je pravda, že postupně posbírali více typů s menšími i většími květy a s ochlupenou i neochlupenou květní trubkou a různými tvary stonku. Dnes jsou všeobecně uznávány oligotrichy a cinnabariny. Cinnabarina, jméno odvozeno od červeného květu, cinnabarinového, někdy rumělkového odstínu. To mají oba druhy, ale původní jarmilae byly z Cochabamby, provincie Arani, z okolí silnice 23 mezi Arani a Punata, asi 4km východně od Arani, jak uvádí VláďaN v Pomůžete určit mammillarky ? Takže máte-li jarmilae s květem do 3,5cm, s holou nebo málo chlupatou květní trubkou a žlutými nitkami můžete si k ní napsat L. oligotricha Cárdenas 1963. Komu je libo tak Cinnabarinea Ritter 1980 nebo Echinopsis Lowry 2005. Oligotricha – česky s málo vlasy. Typy s větším květem, chlupatou trubkou a červenými nitkami jsou cinnabariny. Jsou také unávaným druhem, rostou však nejen v Cochabambě, ale i Chuquisace a Potosi. Tyto druhy mají mnoho synonym, převážně už neuznávaných. Mezi botaniky třeba neobstojí Backebergova acanthoplegma, neuznával latinské popisy, uložení holotypu a tvrdil, že nejlepším popisem je fotografie. My si můžeme psát na jmenovky to co se nám líbí, viz Chamaecereusy nebo Rauschovy Lobivie. A to jsme si říkali, Backeberg a Rausch v tom konečně udělalali pořádek. Nezbývá nám než používat amatérskou kaktusářskou systematiku, s profesionály se nedomluvíme, to by nám zbylo jen několik druhů.

Lobivia hertrichiana v. echinata WR416 Ollantaytambo, Cuzco, Peru, 2900 m

Je to zvlastni,mozna se mi to jen zda,ale jeden rok kvetou " VIC"ty ruzove,a dalsi rok ty zlute. Letos to jsou zlute. Jen tak jsem si udelal par seminek.
Mam asi 30 semenacku z ruznych semen,od vsemoźnych dodavatelu,vysevanych po roce,po dvou.( vcetne variet cotagaitensis,camataquinensis,citriflora atd) Jak postupne dorustaji,jsem v ocekavani,zda se objevi i oranzova a HonzouC zde prezentovana bila. Zatim jen ta zluta a ruzova...

Tak jsem si z letošního zájezdu na jih Čech přivezl zase jednoho "popelničáka". Tuhle krásnou L. backebergii:

Divíte se, že tak hezkou kytku měl stihnout tvrdý osud potupného tlení na městské skládce? Upřímně, když jsem ji viděl, tak jsem se nedivil. Ve svém seriálku jsem pěstitele nejmenoval, neučiním tak ani tentokrát. Ale je to sbírka velice úhledná, kaktusy jako vysoustruhované, bez poskvrny. A ta lobívie tam prostě nepasovala. Je olezlá cladosporiem, i na fotce je to trochu vidět, odnože vytáhlé a deformované, a tak se letos už nedostala do skleníku, ale zůstala stát stranou venku mezi dalšími několika vyvrženci. Mě na ní zaujalo těch pár dlouhých, zprohýbaných fousů na temeni. Zašel jsem tedy za majitelem, jestli bych nemohl odnožku. Odpověď byla, ať si ji vezmu klidně celou a zadarmo, protože je zparchantělá a tím pádem určená ke zmrznutí a následovnému vyhození do popelnice. Nu což, tak jela do východních Čech a doufám, že se jí tu bude líbit. Odvděčila se za záchranu života brzy. Velké množství okvětních plátků a sytá barva květů mě přesvědčily, že to byl "fakt dost dobrý kšeft".