Téma:

GYMNOCALYCIUM CASTELLANOSII var. armillatum Piltz
Název podle argentinského botanika Dr. Alberto Castellanose 1896-1968. Od typu se liší především barvou těla, užšími žebry a počtem a uspořádáním trnů. Armillatum vyjadřuje, že je rozsáhle vyzbrojen trny.

Jiné názvy; synonyma :
Asi jako typ.

odkaz (horizontik)

Naleziště : Argentina, La Rioja, Sierra de Ulapen, ve výšce asi 500 m n.m. Polní číslo P 217.
Jinak viz PČ.
Stonek : Jednotlivý, protáhle kulovitý, Ø až 100 mm, výšky až 200 mm. Matně modrošedý, temeno silně plstnaté. Žeber 12 až 14;19, přímá užší. V polovině výšky 10 až 15 mm široká, 5 mm vysoká se slabými hrbolci oddělenými od sebe slabou příčnou rýhou.
Kořeny : ?
Areoly : Areoly kulaté, 5 – 10 mm v průměru, zpočátku hustě žlutě později bíle plstnaté.
Okrajové trny : Počet 7 až 14 do stran a dolů, Barvy světle až růžovo šedé s tmavší špičkou. Přímo od těla odstávající 15 až 25 mm dlouhé.
Střední trny : Počet 1 obvykle, ale až 3, často je nelze z hlediska uspořádání rozlišit od okrajových. Barva a délka jako okrajové.
Květy : Vyrůstají z mladých areol na plstnatém temeni, zvonkovitě nálevkovuté, celkem 40 až 50 mm dlouhé a 40 mm široké. Barva jemně růžová. Vnitřek karmínový.
Perikarpel: Válečkovitý až kuželovitý 12 až 15 mm dl., nahoře až 10 mm široký, zevně olivový s mírným fialovým nádechem, ojínělý. Šupiny 2 mm vysoké a 6 mm široké s růžovým až bílým okrajem s hnědou nebo tmavě karmínovou špičkou
Okvětní lístky : Vnější okvětní lístky až 22 mm dlouhé a 6 mm široké, světle růžové s olivově až nahnědle zbarveným středem a menší karmínově červenou špicí vnitřní okvětní lístky až 20 mm dlouhé a až 6 mm široké, špičatě kopisťovité až kopinaté, bledě růžové.
Čnělka : Světle žlutá až bledě růžová 10 až 12 mm dl.
Blizna : Košíkovitě roztažená. Laloky cca 4 mm dl. světle žluté.
Nitky : Primární přikloněné ke čnělce, růžovo karmínové na základně tmavší, sekundární rozprostřené po celé vnitřní stěně dolní ohnuté zpět potom ohnuté ke středu, světle žluté, čnělku zřetelně přesahující.
Pylové váčky : Prašníky žluté, pyl žlutý.
Plody : Plod bobulovitý až krátce vejčitý, až 20 mm dlouhý a 15 mm široký, modrozelený až modrošedý, ojíněný, otevírající se podélně.
Semena : Semeno asi 1 mm velké, černé, lesklé.
Testa : Jednotlivé buňky testy jsou podle postavení na povrchu semene stejného průměru až lehce prodloužené. Vnější povrch buněk je skoro plochý, a směrem k okraji buněk je možné spatřit víceméně silnou částečně bradavkovitou vypouklinu. Jednotlivé buňky od sebe odděleny poměrně přímo probíhajícími, mírně prohloubenými mezibuněčnými ohraničeními.
Hilum : Hilo-mikropylární oblast eliptická, buňky testy ploché s víceméně silně vypouklou bradavkou ve středu.

Polní čísla :
BKS 93/79 El Abra, La Rioja, Argentina v. armillatum?
CH 1418 El Abra, La Rioja, Argentina
LF 13 Ulapes, La Rioja, Argentina
MT 8-396 El Abra, Argentina
P 217 Ulapes, La Rioja, Argentina
TOM 437.1 Ulapes, La Rioja, Argentina
TOM 539.2 Route 79, La Libertad, Sierra Ulapes, La Rioja, Argentina
WP 00-344/736 San Isidro, La Rioja, Argentina
WP 00-346/738 Ulapes, La Rioja, Argentina
WP 04-346/738 Ruta 79, Sierra Ulapes, Ulapes, La Rioja, Argentina


Poznámka :
Název podle Milta. Synonyma upravena na "Jiné názvy; synonyma" tak jak byly zjištěny z různých zdrojů. Uvedena PČ, u kterých bylo přímo uvedeno v. armillatum. Ostatní u typu.

Tento příspěvek bude ještě upravován!

Podklady:
web KK Olomouc I. Milt, web Ralph Martin

GYMNOCALYCIUM CASTELLANOSII Backeberg
Název podle argentinského botanika Dr. Alberto Castellanose 1896-1968

Jiné názvy; synonyma :
Gymnocalycium spec. Amblayo Salta
Gymnocalycium spec. Guaysayan
Gymnocalycium ferox (Backeberg) Slaba nom. inval. (Art.41.3b)
Kaktusy 20(4): 77-83 (1984) und 20(5): 99-104 (1984).not validly published
Gymnocalycium borzingianum Shutz 1977
Gymnocalycium acorrugatum J.G. Lambert 1988
Gymnocalycium bozsingianum Schiitz 1977
Gymnocalycium acorrugatum JG Lambert 1988










Naleziště : Argentina, La Rioja, Sierra de los Llanos, Sierra de Malanzan, Sierra de Porongo, Sierra de Abado, Sierra de Argaňaraz, Sierra de Ulapes (Pozo de Piedra), ve výšce asi 450 – 1000 (1300) m n.m. Jinak viz PČ.
Stonek : Jednotlivý, kulovitý, někdy ve stáří protáhle kulovitý, Ø 120 až 160 mm, výšky 150 mm. Matně sametově modrozelený, temeno silně plstnaté. Žeber 8;10 až 14;18, přímá, zřídka zvlněná, s ostrou hrbolovitou hranou k bázi rozšířená až 40 mm šířky. V polovině výšky 20 až 30 mm široká, 10 až 20 mm vysoká. Příčné zářezy pod bradavkovitými výstupky, zářez někdy jen naznačen, nebo občas probíhá jako hluboký přes celé žebro.
Kořeny : ?
Areoly : Areoly okrouhlé, 5 – 10 mm v průměru, zpočátku hustě plstnaté, 10 – 25 mm navzájem oddálené.
Okrajové trny : Počet 5 až 7 do stran a dolů, 2 až 3 páry, jeden směřuje dolů, zahnuté, až 30 mm dl. poměrně rovné. Barvy světle až bělo nebo růžovo šedé, někdy s tmavou špičkou. Všechny trny po namočení celé hnědé.
Střední trny : Počet 1 obvykle, ale až 3, vzhůru zahnutý. Barva a délka jako okrajové.
Květy : Vyrůstají z mladých areol na plstnatém temeni, mají velmi krátkou květní trubku (jakoby přisedlé), celkem 40 až 55 mm dlouhé a 40 mm široké. Barva bílá, někdy růžová. Vnitřek karmínový.
Perikarpel: 10 až 15 mm dl., mírně kónický nahoře 10 až 12 mm široký, zelený až olivový s kopisťovitými šupinami 5 až 6 mm širokými a 3 mm vysokými. Šupinky světle zelené až jemně růžové se světlým okrajem, na špici růžové.
Okvětní lístky : Vnější okvětní lístky kopisťovité, víceméně masité, až 28 mm dlouhé a 6 – 10 mm široké, nahnědlé až růžově olivové se světlejším okrajem a s narůžovělou špicí. Vnitřní okvětní lístky špičatě kopisťovité až kopinaté, 18 – 25 mm dlouhé, 6 – 8 mm široké, bílé až světle růžové s tmavším středním páskem, nejvnitřnější skoro čistě bílé.
Čnělka : Nazelenale bílá až bledě růžová 9 až 13 mm dl. 2 až 4 mm široká,
Blizna : Blizna se 7 – 15 laloky 4 – 6 mm dlouhými, žlutavými.
Nitky : Nitky rozdělené po celé vnitřní stěně, primární přikloněné ke čnělce, 3 – 6 mm dlouhé, na základně karmínové, na konci bělavé, sekundární nejprve nakloněné k vnitřní stěně receptakula (dolní miskovitá část květu), potom ohnuté ke středu, světle růžové až bílé, na základně tmavší, čnělku zčásti zřetelně přesahující, delší než primární tyčinky.
Pylové váčky : Prašníky žluté, pyl žlutý.
Plody : Plod víceméně zakulacený, až 20 mm v průměru, zelený až modrozelený, ojíněný, otevírající se po délce.
Semena : Semeno asi 1 mm velké, tmavě hnědé až černé, lesklé.
Testa : Hladká lesklá testa s víceméně vypouklými bradavkami uprostřed buněk testy.
Hilum : Hilo-mikropylární oblast bazální, víceméně eliptická, nevýrazná.

Polní čísla :

A 92/I/21b Chepes Viejo, La Rioja, Argentina
A 92/I/22a Ambil, La Rioja, Argentina
B 73 Malanzan, Los Homos, La Rioja, Argentina
Be 03-293/1354 Chepes Viejo
BKS 93/78/1 Ambil, La Rioja, Argentina
BKS 93/80/1 East of Chepes, La Rioja, Argentina
CH 1241 West of Solca, La Rioja, Argentina
CH 1244 La Aguadita, La Rioja, Argentina
CH 1249 North of Casangate, La Rioja, Argentina
CH 1251 Illisca, La Rioja, Argentina
CH 1411Chila to Tama, La Rioja, Argentina
CH 1412 Paca Tala, La Rioja, Argentina
CH 1413 Solca, La Rioja, Argentina
CH 1416 La Calera, La Rioja, Argentina
CH 948 near Solca, La Rioja, Argentina
CS 214 Olpas, La Rioja, Argentina
GC 18.04 Chepes Viejo, Argentina
GC 19.02 North West of Chepes, Argentina
GC 953.02 West of Olta
GC 954.03 Olta to Malanzan
GC 955.02 Petroglyphs, Malanzan to El Portezuelo
GN 88-118/288 Ulapes, La Rioja, Argentina
GN 89-13/548 San Agustin, San Juan, Argentina
GN 89-178/520 Ulapes, La Rioja, Argentina
GN 89-197/ Atiles, San Juan, Argentina
GN 89-199a/ Tama, San Juan, Argentina
GN 89-200a/ Casangate, San Juan, Argentina
HV 712 Malanzan
HV 715 Casangate
JL 4 Ulapes, La Rioja, Argentina
JL 63 Cortaderas, La Rioja, Argentina
JL 65 Anzulon, La Rioja, Argentina
JL 68 Sierra de Malanzan, La Rioja, Argentina
JO 319 Malanzani, Argentina?
KH 182 South of Olta, La Rioja, Argentina
KH 187 South of Olta, La Rioja, Argentina
KH 364 San Agustin de Valle Fertil, San Juan, Argentina
KH 367 West of Malanzan, La Rioja, Argentina
KH 371 Chepes Viejo, La Rioja, Argentina
LB 1333 North of Olta, La Rioja, Argentina
LB 1334 South of Olta, La Rioja, Argentina
LB 1335 South of Olta, La Rioja, Argentina
LB 1337 Olpas, La Rioja, Argentina
LB 1340 Mistoles, La Rioja, Argentina
LB 1346 Casangate, La Rioja, Argentina
LB 1347 Dique de Anzulon, La Rioja, Argentina
LB 1348 South of Dique de Anzulon, La Rioja, Argentina
LB 398 South of Ulapes, Pozo de Piedra, La Rioja, Argentina
LB 440 San Agustin de Valle Fertil, San Juan, Argentina
LB 445 near San Antonio, La Rioja, Argentina
LB 447 near San Antonio, La Rioja, Argentina
LB 450 West of Malanzan, La Rioja, Argentina
LB 453 North of El Portezuelo, La Rioja, Argentina
LB 456 Huaja, La Rioja, Argentina
LB 459 North of Calingate, La Rioja, Argentina
MAW 64/79 Entrance to the Olta reservoir, La Rioja, Argentina
MAW 65/80 Olta reservoir, La Rioja, Argentina
MAW 66/81 South of Olta, Route 74, La Rioja, Argentina
MM 1162: East of Chepes, San Cruz, La Rioja, Argentina
MM 318 Santa de los Llanos, Alcazar, La Rioja, Argentina
MM 319 Santa Malanzan, Huaya, La Rioja, Argentina
MM 322 Route 21, South of Atiles, La Rioja, Argentina
MM 325 Chepes, Loma Negra, La Rioja, Argentina
MM 972 2km North of Tama, La Rioja, Argentina
MM 974 Malanzan, Sierra Quintana, La Rioja, Argentina
MM 976 Malanzan, Sierra Quintana, Quebrada Condores, La Rioja, Argentina
MM 978 Malanzan, Petroglificos, La Rioja, Argentina
MT 8-392 West of Olpas, Argentina
MT 8-393 Loma Larga, 1km before Malanzán, Argentina
MT 8-394 Atiles, South-West of Malanzán, Argentina
MU 397.3 Los Mistoles, La Rioja, Argentina
P 209 Ambil, La Rioja, Argentina
P 393 Olta, La Rioja, Argentina
P 80 Sierra Malanzan, La Rioja, Argentina
P 80a Sierra Malanzan, La Rioja, Argentina
P 80b Sierra Malanzan, La Rioja, Argentina
P 80c Sierra Malanzan, La Rioja, Argentina
PIL 209 Ambil, La Rioja, Argentina
PIL 217 Ulapes, La Rioja, Argentina
PIL 393 Olta, La Rioja, Argentina
PIL 80 Sierra Malanzan, La Rioja, Argentina
PIL 80a Sierra Malanzan, La Rioja, Argentina
PIL 80b Sierra Malanzan, La Rioja, Argentina
PIL 80c Sierra Malanzan, La Rioja, Argentina
PM 277 8km North-West of Chepes on route 2, Argentina
R 715 Buenos Aires to La Rioja, Argentina
RH 627 Andalgala, Catamarca, Argentina
RMF 431 North-West of Chepes, Argentina
S 30 Ulapes, Argentina
S 34 Ambil, Argentina
SE 20 Malanzani
SNE 04-56/223 J od Chemical
SNE 04-57/224 Digue de Olta
SNE 04-58/225 La Aguadita
STO 88-200/2 Chepes Viejo, La Rioja, Argentina
STO 88-201/3 Chepes Viejo, La Rioja, Argentina
STO 88-202/3 Chepes Viejo, La Rioja, Argentina
STO 88-207/2 Olpas to Santa Rita, La Rioja, Argentina
STO 88-208/1 Ambil, La Rioja, Argentina
STO 90-325 Malanzan, La Rioja, Argentina
STO 90-326 Malanzan to Loma Grande, La Rioja, Argentina
STO 90-327/1 Sierra Porongo, La Rioja, Argentina
STO 90-329/1 Malanzan to Atiles, La Rioja, Argentina
STO 90-330 Tama, La Rioja, Argentina
STO 90-332 Casangate, La Rioja, Argentina
STO 90-333/1 Guasamayo to Solca, La Rioja, Argentina
STO 90-401 Olta, La Rioja, Argentina
STO 90-402/1 Olta to Olpas, La Rioja, Argentina
STO 90-403 Dique de Anzulon, La Rioja, Argentina
STO 92-495 Agua de Ramon, Cordoba, Argentina
STO 92-505 Villa Casana, La Rioja, Argentina
STO 92-508 Aquadita, La Rioja, Argentina
STO 93-504/1 Santa Nicolaus Protegenos, La Rioja, Argentina
STO 94-866/1 West of Agua de Ramon, La Rioja, Argentina
STO 94-903 Malanzan to Rio Larga, La Rioja, Argentina
STO 94-904/2 Malanzan to Rio Larga, La Rioja, Argentina
STO 94-905/2 East of La Aguadita, La Rioja, Argentina
STO 96-1048/1 Chepes, East ofkm152, La Rioja, Argentina
TB 461.3 Olpas, La Rioja, Argentina
TH 03-430 Chepes viejo
TOM 441.1 Solca to Casangate, Petroglificos, La Rioja, Argentina
TOM 442.1 Tasquin, La Rioja, Argentina
VOS 5-144 South of Olta, driveway to dam, La Rioja, Argentina
VOS 5-145 West of VoS 144, above the dam, La Rioja, Argentina
VOS 5-146 Olta, South, Ruta 74, La Rioja, Argentina
VS 15 Ulapes, La Rioja, Argentina
VS 19 Villa Chepes, La Rioja, Argentina
WP 00-332/720 Ruta 29, Sierra de San Francisco, La Rioja, Argentina
WP 00-333/721 Ruta 29, Cantera Caruso, La Rioja, Argentina
WP 00-334/722 North of Tama, Chimi, La Rioja, Argentina
WP 00-336/725 Ruta 29, Huaja, La Rioja, Argentina
WP 00-337/726 Malanzan, La Rioja, Argentina
WP 00-338/729 Loma Larga, La Rioja, Argentina
WP 00-339/730 Casangate to Solca, El Petriglypha, La Rioja, Argentina
WP 00-341/733 El Quemado, Sierra de Abajo, La Rioja, Argentina
WP 00-342/734 Ambil, La Rioja, Argentina
WP 04-339/730 La Petroglifa, La Rioja, Argentina
WP 04-408/818 Ruta 79, La Huerta, Sierra de los Quinteros, La Rioja, Argentina
WP 04-409/821 Ruta 79, Dique de Olta, La Rioja, Argentina
WP 04-410/822 Ruta 79, La Aguadita, La Rioja, Argentina
WP 04-411/823 West of Olpas, La Rioja, Argentina
WP 04-412/824 Ruta 29, South of Atiles, La Rioja, Argentina
WP 04-413/825 Ruta 29, South of El Portezuelo, La Rioja, Argentina
WP 04-414/826 Ruta 29, Sierra Arganaga, San Antonio, La Rioja, Argentina
WP 04-415/827 Ruta 79, Sierra Ulapes, El Abra, La Rioja, Argentina
WR 715 Buenos Aires to La Rioja, Argentina
WR 715a Buenos Aires to La Rioja, Argentina

ostatní:
BO 126 Palo Labrado, Catamarca, Argentina v. ?
CH 1255 El Rodeo, La Rioja, Argentina ssp. bozsingianum
CH 1256 Chepes Viejo, La Rioja, Argentina ssp. bozsingianum
CH 1257 La Calera, La Rioja, Argentina ssp. bozsingianum v. nov.
CH 1258 East of El Abra, La Rioja, Argentina ssp. bozsingianum v. armillatum
CH 1415 Chepes Viejo, La Rioja, Argentina v. boszingianum
CH 1434 Agua Ramon, Córdoba, Argentina v. ferocio
CS 219 Noqueves, La Rioja, Argentina v. bozsingianum
GC 951.03 Road to Agua de Ramon 'ferocius'
GC 952.02 Road to Agua de Ramon 'ferocius'
GN 89-194/553 San Antonio, San Juan, Argentina v. curvispinum
GN 89-194/555 San Antonio, San Juan, Argentina fma.
GN 89-198/566 Huaja, San Juan, Argentina v. curvispinum
HV 520 Sierra de Ulapen v. armillatum
JL 386 Chepes Viejo, La Rioja, Argentina v. bozsingianum
LF 15 Villa Chepes, La Rioja, Argentina v. boszingianum
MAW 280/430 West of Tuclame, Cordoba, Argentina ssp. ferocius
MM 292 Santa de la Huerta, Chucuma, San Juan, Argentina v. acorrugatum
MM 297 San Augustin, Quebrada Rio Valle Fertil, San Juan, Argentina v. acorrugatum
MM 324 Ñoqueve, La Rioja, Argentina v. bozsingianum
MM 330 South-West of Tuclame towards Aguas de Ramon, Cañada Larga, Cordoba, Argentina v. ferocior
MM 980 1km South of Ñoqueve, La Rioja, Argentina v. bozsingianum
MT 8-395 Villa Chepes, Chepes Viejo, Argentina ssp. bozsingianum
R 715a Buenos Aires to La Rioja, Argentina v.
STO 88-206/1 Portezuelo to Malanzan, La Rioja, Argentina fma. curvispinum
TOM 438.1 Chepes Viejo, Capilla, La Rioja, Argentina ssp. bozsingiannum
VOS 10-858 West of Tuclame ssp. ferocior
WP 00-343/735 Chepes Viejo, La Rioja, Argentina v. bozsingianum
WP 04-343/735 Chepes Viejo, La Rioja, Argentina v. bozsingianum

Poznámka :
Název podle Milta. Synonyma upravena na "Jiné názvy; synonyma" tak jak byly zjištěny z různých zdrojů. Castellanosii v. armillatum Piltz a v. rigidum H. Till budou zvlášť. K v. bozsingianum a ostatním zatím nemám nic, nebo rozporné informace, takže jsou tu je PČ jako ostatní. Později se uvidí.
Tento příspěvek bude ještě upravován!

Podklady:
Atlas kaktusů, web KK Olomouc I. Milt, web Ralph Martin

Jinak ta hloubka ostrosti u fotek MT ze stanovišť v přírodě mě (nechci přehánět) fascinuje, protože doplňuje představu, jak to vypadá, kde to roste a s čím, včetně pozadí a fantastická kompozice. Děkuji.

Dnes jsem ukončil hektické období závěru roku, kdy se každý snaží podat na úřady dokumentaci staveb před zdražením správních poplatků. Teď do konce roku bych se chtěl věnovat pouze tomu, co jsem slíbil - dalším popisům. Snad se povede. Teda jestli nepřijde ten konec světa. To by mě s...., když mám konečně volno.

Foto ze sbírky př.Tvrdíka mám z vlastních zdrojů, ostatní dám radši do odkazů.

U fotek od MT předpokládám není vůbec žádný problém a je to další z těch, které potřebujeme hlavně k tomu, že doplní odkazy na kaktusy hlavně na stanovišti a jak potom vypadají ve sbírce u nás (tedy u MT).

castellanosii v.armilatum P 217, Ulapes, 500 m










Zdroj Martin Tvrdík

Při uvedení použitého zdroje by nemělo být nic v nepořádku, on to má také na veřejných stránkách. Takže se dá předpokládat, že si to většina lidí stáhne.

To znám, ale nevím, jestli zdroj souhlasí s použitím zde.

Tady jsou nějaká castellanisii




Zdroj uveden v hlavičce.

Zapoměl jsem. Prosím o upozornění na blbosti a chyby apod. abych mohl upravit, opravit, předělat...

Jo a protože nám Filip udělal rozcestník, tak tady můžeme trochu plevelit v rámci téma. Taky je dobé z hlediska PČ cludwigfr.dyndns.org/default.asp?Lang=cz
Zjistil jsem, že ,když chci něco udělat, tak musím prozkoumat, jaké mám zdroje. No a někdy nic nebo málo, tak to musím dělat podle toho. Momentálně to vypadá na:
castellanosii
horidispinum (tady nevím jestli monvilei h. nebo rovnou, zdroje se různí)
netrelianum
andreae
nidulans
saglionis(e) taky trochu zmatek
seminudum
taningaense
valnicekianum (Jajo)
monvilei (nebo multiflorum?)
Já mám fotek (svých) dost, ale bez PP (a nejistých) a přivítal bych fotky, které jsou jisté a radši starší rostliny. Mladé taky nejsou na závadu, aby každý mohl posoudit co asi má. Ony se dost podle stáří liší. Nejlépe k vůli odkazům vložit každou zvlášť a klidně sem a pokud soubor nemá název v sobě, tak přidat text. No a nejlíp by bylo, kdyby se našel ještě někdo, kdo bude přidávat, jen se je potřeba domluvit.

horizontik napsal: Petře, kde jsi přišel k tolika polním číslům? Je to od Ralpha Martina ?

Jo je to hlavně od RM a zmíněno v podkladech. Zjišťuji, že vlastně je to krásně živý materiál, kde se dá opravovat přidávat, měnit, mazat...Když mi Miro pošle zdroje na jejich PČ, tak je tam přidám. Za měsíc, rok si přečtu důvěryhodný článek, nové PČ, někdo mi napíše, že jsem uvedl blbost... Můžu kdykoli upravit. Je to fajn a hlavní a důležitá přednost před jinými médii.

Polní čísla jsou vlastně sebraná z různých nabídek. To tam nemá ani zdaleka všechno, například nemá naše JBE a MIL Ono je to ale jedno, hlavní je udaná lokalizace a ne jak si to kdo značí pro sebe. Ale to už jsme tu měli. Tak že pro příště nezapomínat i na moje MIL

Petře, kde jsi přišel k tolika polním číslům? Je to od Ralpha Martina ?

Od Mause na vláknu ,,Gymnocalycium´´

Vůbec se nezlobím a naopak mám radost, žes na to vlítnul. Ono to totiž opravdu není o tom, že víš všechno a tak o tom píšeš, ale že chceš makat a jdeš s kožichem do trhu s rizikem, že si ho značně vodřeš...vítej do klubu a vydrž, gymen zas tak moc nejni...
....a navíc jsi začal kytkama, který miluju, takže další body k dobru...

Podle toho co napsal Miro za rozdělení, tak těch ,,Gymen je opravdu málo´´, že Mausi?

GYMNOCALYCIUM ACORRUGATUM Lambert
Název lat. – bez záhybů vyjadřuje souvislá žebra neoddělená příčnými zářezy, výrazným znakem jsou i kaštanově hnědé trny (starší rostliny).

Jiné názvy; synonyma :
Gymnocalycium rhodantherum (Bödeker) Backeberg
Gymnocalycium castellanosii subsp. acorrugatum (J.G.Lamb.) R.Kiesling et Metzing
castellanosii subsp. castellanosii
castellanosii(Hunt Cites)
castellanosii subsp. acorrugatum(The New Cactus Lexicon)






Odkaz Kubík (horizontík)

Odkaz Kubík (horizontík)

Odkaz Nechvíl (horizontík)

Odkaz Tvrdík (horizontík)


Stonek : Jednotlivý, sploštěle kulovitý. Ø75 mm, výšky 45 mm. Matně zelený až šedozelený, temeno trochu vtlačené pokryté trny vlnou z areol. Žeber 9 až 10, přímá, lehce prohnutá zřetelně oddělená rýhami. Hrbolce okrouhlé vzájemně splývající bez příčných rýh (nebo jen málo zřetelných a v mládí) a brad. Absence příčných rýh (obsaženo i v názvu acorrugatum - nezrásněný) je v rámci rodu ojedinělá, ale jako vždy existují výjimky. Zejména u některých rostlin od Chucuma, kde tento markantní znak chybí.
Kořeny : Řepovitý
Areoly : Okrouhlé 6 až 8 mm, zpočátku s bílou vatou, později holé, 17 až 20 mm od sebe.
Okrajové trny : Počet 7 až 9 rozprostřené, 3 až 4 páry, jeden směřuje dolů, zahnuté, vzájemně propletené (mezi areolami), ostré, průřez okrouhlý až 30 mm dl. Mladé trny kaštanově hnědé se žlutou bází, někdy černošedé s načervenalou bází. Všechny později šedavě bílé s hnědou špicí. Všechny trny po namočení celé hnědé.
Střední trny : Počet 1 až dva, robusní vzhůru zahnuté až 35 mm dl. Barva jako okrajové.
Květy : Vyrůstají z mladých areol na temeni jsou nálevkovité cca 60 mm dl. a 60 mm široké.
Perikarpel: 15 mm dl., 10 mm široký, listově zelený někdy s nádechem do purpurová. Šupinky zaokrouhlené, bíle lemované s růžovou špičkou.
Okvětní lístky : Vnější kopisťovité cca 30 mm dl., 7,00 široké, narůžověle bílé s nahnědle zeleným středním výrazně neohraničeným pruhem. Střední okvětní lístky světle růžové s karmínově růžovým středním pruhem. Jsou kopisťovité se zašpičatělým koncem cca 34 mm dl. a 6 mm široké. Jícen silně karmínový. Barvy mohou mít dosti různé odstíny viz odkaz foto (horizontík) VS 32 Chucuma San Juan 850 m z jedné a téže rostliny.
Čnělka : Zelenkavě bílá 12 mm dl.,
Blizna : Světle žlutá, devítilaločná.
Nitky : Primární vyrůstají kolem pestíku, sekundární po celé stěně trubky. Jsou nakloněny k pestíku a nejvyšší ho překrývají. Nitky s červenou bází.
Pylové váčky : Světle žluté.
Plody : Vřetenovitý, mechově zelený, šupinatý. Šupiny s růžovým nádechem a bílým lemem
Semena : Džbánovitá matně červenohnědá 1,2 až 1,3 mm dl., cca 1 mm široká.
Testa : Testa hustě pokrytá uspořádanými okrouhlými bradavkami u hila lehce oválnými.
Hilum : Hilum dlouze oválné zahnuté se zesíleným okrajem pokrytým mechobílým žlutobílým pletivem.

Polní čísla :
GN 86-13/15 San Agustin, San Juan, Argentina
GN 89-13/546, San Agustin, San Juan, Argentina
GN 89-13/548 San Augustin
GN 89-15/550 San Agustin, San Juan, Argentina
HV 289 San Augustin de Valle Fertil
JL 69 San Agustin de Valle Fertil, San Juan, Argentina. Autor popisu a p.č. autora
JO 797 Usno, San Juan, Argentina
JO 1043.01 San Augustin
JO 1044.01 Chucuma
JO 1045.01 forma Chucuma
JO 1045 Chucuma, San Juan, Argentina
JPR 95-138/407 San Augustin de Valle Fertil, San Juan, Argentina
JS 167 San Augustin
JS 272 San Augustin
KH 189 San Agustin de Valle Fertil, San Juan, Argentina
KH 363 South of San Agustin de Valle Fertil, San Juan, Argentina
KH 365 San Agustin de Valle Fertil, San Juan, Argentina
LF 141 Chucuma, San Juan, Argentina
LB 437 San Augustin de Valle Fertil, , San Juan, Argentina
LB 438, San Agustin de Valle Fertil, San Juan, Argentina
LB 439, San Agustin de Valle Fertil, San Juan, Argentina
LB 3301 Chucuma, LF 142 San Augustin, San Juan, Argentina
MT 8-344 1km South of Chucuma, Argentina
MT 8-347 San Augustin de Valle Fertil, Argentina
MT 8-349 Usno, Argentina
MU 264.1 San Augustin, San Juan, Argentina
PC 109 Petr Česal Below bushes, between rocks, Río Las Tumanas, San Juan, Argentina
RMF 626 Las Chacras
RS 1900 Valle Fertil
STO 90-316 Baldecitos to Astica, San Juan, Argentina
STO 92-555 Chucuma, San Juan, Argentina
STO 555 Chucuma
STO 901 u Chucuma
TB 332.1 San Augustin, San Juan, Argentina
TG 94 Ruta 150; near El Chiflón, La Rioja, Argentina
TOM 43.1 towards San Augustin de Valle Fertil, San Juan, Argentina
TOM 44.1 10km from previous locality towards Chucuma, San Juan, Argentina
TOM 45.1 Chucuma, San Juan, Argentina
VS 32 Chucuma, San Juan, Argentina
VS 34 San Agustin, San Juan, Argentina
WP 00-196/403 San Agustin de Valle Fertil, San Juan, Argentina
WP 95-196/403 San Agustin de Valle Fertil, San Juan, Argentina
WP 95-195/400 Chucuma
WS 84 Río Las Tumanas, San Juan, Argentina

Poznámka :
Název podle Milta. Synonyma upravena na "Jiné názvy; synonyma" tak jak byly zjištěny z různých zdrojů. Tento příspěvek bude ještě upravován!

Podklady:
Atlas kaktusů, web KK Olomouc I. Milt, web Ralph Martin

Pro začátek a nastartování něco, co se učím od Martina Tvrdíka

SYSTEMATIKA  RODU  GYMNOCALYCIUM

1.subgenus Macrosemineum

skupina A
artigas Herter   
leeanum (Hook.) Britton a Rose
netrelianum Britton a Rose
uruguayense
rauschii H.Till a W.Till
megalothellon Britton a Rose
angeleae Preslé
guerkeanum Britton a Rose

skupina B
fleischerianum L.Vala
mesopotamicum Robert Kiesling
paraguayense (K.Schum.) Hosseus

skupina C
buenekeri Swales
horstii Buining

2.subgenus Gymnocalycium

skupina A
gybbosum Pfeiff a Mittler
chubutense Speg.
brachypetalum Speg.

skupina B
hyptiacanthum Britton a Rose
schroederianum Osten

skupina C
reductum (Link) Pfeiff. ex Mitller
neuhuberi H.Till a W.Till
schatzlianum Strigl a W.Till

skupina D
andreae Backeb.
baldianum Speg.
bruchii Hosseus
carolinense Neuhuber
raineri H.Till
rosae H.Till
schreiteri H.Till
uebelmannianum Rausch

skupina E
erinaceum J.G.Lamb.
erolesii Neuhuber a L.Bercht
frankianum
kuehhasii Neuhuber a R.Sperling
leptanthum H.Till a Amerh.
robustum R.Kiesling,O.Ferrari a Metzing

skupina F
parvulum Speg.
papschii H.Till

skupina G
amerhauseri H.Till
gaponi Neuhuber
walteri H.Till

skupina H
borthii Koop ex H.Till
kroenleinii R.Kiesling
striglianum Jeggle ex H.Till
taningaense Piltz
lukasikii

skupina CH
capillense (Schick) Hosseus
deeszianum Dölz
fischeri Halda,Kupčák,Lukašík
sutterianum

skupina I
berchtii Neuhuber
nataliae Neuhuber
poeschlii Neuhuber

3.subgenus Microsemineum

skupina A
chacoense Amerh.

skupina B
chiquitanum Cardenás
eurypleurum F.Ritter
paediophylum F.Ritter

skupina C
achirasense H.Till a Schatzl
brachyanthum Britton a Rose
horridispinum G.Frank
monvillei
schuetzianum H.Till a Schatzl

skupina D
bicolor Schütz
mostii
valnicekianum Jajó

skupina E
kieslingii O.Ferrarii

skupina F
acorrugatum J.G.Lamb.
castellanosii Backeb.
coloradense F.Berger

skupina G
ferrarii Rausch
hossei F.Haage
mazanense Backeb.
glaucum Ritter

skupina H
alboareolatum Rausch
guanchinense Schütz
jochumii Neuhuber
rhodantherum (Boed) H.Till
ritterianum Rausch
polycephalum (weissianum) Piltz

skupina CH
ambatoense Piltz
nigriareolatum Backb.
oenanthemum (carminanthum) Backb.
tillianum Rausch

skupina I
bayrianum H.Till
cardenasianum F.Ritter
catamarcense H.Till a W.Till
spegazzinii Britton a Rose

4.subgenus Trichomosemineum

skupina A
occultum Speg.
stellatum Spegazzini

skupina B
ragonesei A.Cast.
riojense Frič

skupina C
ochoterenae Backb.

skupina D
intertextum Backb
bodenbenderianum Berger

5.subgenus Muscosemineum

skupina A
anisitsii Britton a Rose
megatae Buining
marsoneri Frič ex Ito

skupina B
damsii Britton a Rose
friedrichii Pažout
mihanovichii Frič
stenopleurum F.Ritter

skupina C
delaetii Hosseus
hamatum F.Ritter
schickendantzii (Weber) Britton a Rose

6.subgenus Pirisemineum

skupina A
pflanzii (Vaupel) Werderm.
saglionis (Cels) Britton a Rose
zegarrae Cárdenas 

Myslím, že je úplně jedno, u jakého písmene se začne. Hlavně, se někdo začne.
Pokud budou na úvodním příspěvku hypertextové odkazy tak, jako u jiných rodů, dají se kdykoliv řadit podle abecedy.

Ale když nechce čekat až to dojde na "V"

No chytne nechytne asi to chce od některého gymnofila aby napsal "štrukturu" dělenia do skupín a definoval mená. Potom sa začneme k jednotlivým vyjadrovať a chytí sa to. Ale pretože nemáme "jednotnú" nomenklatúru, je to ťažké. Tak že napíše někdo seznam?

Proč začínáš od "V" a ještě k tomu variety? Koukám, že tohle vlákno se asi moc nechytne.

GYMNOCALYCIUM VALNICEKIANUM var. POLYCENTRALIS Schütz
Synonyma :
Gymnocalycium valnicekianum var. tobuschianum n.n.
Gymnocalycium mostii v. immemoratum (Castell. & H.V.Lelong) H.Till & Amerhauser Gymnocalycium valnicekianum subsp. prochazkianum (Šorma) H.Till & Amerhauser
Gymnocalycium mostii (Gurke) Br. & R. 1918
Gymnocalycium centeterium aut. Lemaire
Gymnocalycium froelichianum K. Schum.





Odkaz Filip
odkaz horizontik

Naleziště : Cordoba Argentina cca 500 až 1100 m.
Kořeny : Vláknité
Stonek : Zploštěle kulovitý až mírně protáhlý, starší odnožuje. Tmavozelený Ø 100 až 150 (až 200) mm, výška 70 až 120 (až 150) mm. Žeber 9 až 12 (až15) převážně 10, šířka 30 mm, výška 15 mm s tupými hrbolci a bradavkovitými výrůstky pod aerolami.
Areoly : Oválné 6 až 9 mm š., 6 až 12 mm d., plstnaté tmavošedé až černé, při rašení světlé, 15 až 20 mm od sebe.
Okrajové trny : 9 až 15 (7 až 20), v horní části aerol část 2 až 10 dalších zakrslých. Trny tmavošedé, rovné nebo málo zahnuté, někdy pokroucené, u báze zesílené 15 až 40 mm dl.
Střední trny : 4 až 6 (3 až 11) podobné okrajovým 15 až 40 mm dl.
Květy : Vyrůstají z aerol na temeni 45 až 50 mm dl., 40 až 50 mm Ø, zvonkovité bílé s načervenalým středem.
Okvětní lístky : Vnější 20 až 30 mm růžovo hnědé s tmavším středním pruhem; vnitřní cca 23 mm dl. u báze načervenalé s růžovým středním pruhem.
Čnělka : 9 až 11 mm dlouhá bělavě zelená.
Blizna : 9 laloků bělavě zelených (neodstávají).
Nitky : Primární a sekundární vzájemně částečně oddělené 5 až 8 mm, nakloněné směrem k čnělce. Primární na bázi karmínové směrem ven světlejší, sekundární jemně růžové.
Pylové váčky : Žluté
Plody : 10 až 15 mm kulovitý až vejčitý, zelený praská podélně na boku.
Semena : 1 mm dl., 0,5 mm š., šikmo vejčitá až čepicovitá (Microsaeminae).
Testa : Matná, černá až nahnědlá.
Hilum : Oválné ve středu prohnuté.

Polní čísla :
Protože podle podkladů se na nalezištích vyskytuje převážně oproti G. valnicekianum Jajó, je předpoklad, že PČ platí i pro v. polycentralis. Budou uvedena u Jajó popř. doplněna sem.

Poznámka :
Podklady: Atlas kaktusů, Kaktusy F. Pažout – J. Valníček – R. Šubík, web KK Olomouc I. Milt, web Chrudimský kaktusář - Nová galerie kaktusů.

Ta samá rostlina z růžovým květem.


acorrugatum VS 32 Chucuma San Juan 850 m

Tato rostlina v kultuře Martina Kubíka.

acorrugatum VS 32 Chucuma San Juan 850 m

Ještě jedno naleziště, foto z přírody Martina Tvrdíka z Úval


G.acorrugatum MT 08-344,Chucuma 1 km jizne

Tak restart tohodle tématu. Zatim to je proti ostatním rodům bída (neberte mě vážně musim vás trochu popíchnout)

Zdroj: Př. Nechvíl Poděbrady - Kluk

Gymnocalycium_acorrugatum_GN_89-13-548_San_Augustin,San_Juan

Tak su zvědavé, kdo za to zatáhne...

Tužte se hoši a dívtky.

Rod Gymnocalycium

_________________________________________

Použitá systematika podle které jsou vkládány jednotlivé druhy

SYSTEMATIKA RODU GYMNOCALYCIUM PODLE MILTA
_________________________________________

Další pohledy na systematiku

SYSTEMATIKA RODU GYMNOCALYCIUM - Krainz
SYSTEMATIKA RODU GYMNOCALYCIUM - Backeberg
SYSTEMATIKA RODU GYMNOCALYCIUM - Till
SYSTEMATIKA RODU GYMNOCALYCIUM - Martin Kubík
SYSTEMATIKA RODU GYMNOCALYCIUM - miro
_________________________________________

Druhy a variety rodu Gymnocalycium

• GYMNOCALYCIUM ACORRUGATUM
• GYMNOCALYCIUM ARMATUM
• GYMNOCALYCIUM BAYRIANUM
• GYMNOCALYCIUM CASTELLANOSII
• GYMNOCALYCIUM CASTELLANOSII var. armillatum
• GYMNOCALYCIUM CASTELLANOSII v. rigidum
• GYMNOCALYCIUM CARDENASIANUM
• GYMNOCALYCIUM DENUDATUM
• GYMNOCALYCIUM DENUDATUM cv. Jan Šuba
• GYMNOCALYCIUM HORRIDISPINUM
• GYMNOCALYCIUM SAGLIONIS
• GYMNOCALYCIUM SAGLIONIS ssp. tilcarense
• GYMNOCALYCIUM VALNICEKIANUM var. POLYCENTRALIS