Téma:

Ještě ti přidám jednoho, je to to samé, ale už starší.

Gymna mám jen okrajově, dole ve sklepě jsem vyštrachal G.cardenasianum,Tarija.Je to v devítkách, tak jestli se ti to Petře bude hodit, tak to tam zakomponuj.

Nemám,takže nedám.S původem mám jen spegouše,ale to jsou jen mimina Sorry.

Mám připravené cardenasianum. Dám svoje fotky, ale ty jsou tak na 90 %. Poslední výzva! Kdo má foto cardenasianum nejlépe s PČ, dejte sem, malé, velké, kvetoucí díky. Pak mám předpřipravené bayrianum a armatum, potom snad spegazzinii, takže můžete také posílat. Sakra nenechte mě v tom samotnýho.

Protože téma bylo diskutováno zde, tak sem i vkládám odkaz.
odkaz

Jo a zapoměl jsem, že vítám samozřejmě kytky "kojenců" a z přírody, ale havně potřebuji starší rostliny ze sbírek, které jsou pro určování pro nás více vypovídající. Vzhled přírodních nikomu moc nepomůže a ti kojenci ještě nemají vyvinuté důležité znaky pro určení co vlastně ve sbírce máme.

Momentálně jsem doplnil denudatum na základě článku p. Stuchlíka z kaktusů 2010/4 o formy s nažloutlými až žlutými květy, o kterých nevím, jesti je někdo u nás má. Pokud ano a máte fotku vložte, abych mohl udělat odkaz.
Momenálně zpracovávám spegazzinii, cardenasianum, bayrianum a armatum. Jsou příbuzné a jsou různé názory. Chci je ale udělat, každé zvlášť, zatím mimo spegazzinii, která ještě další var. popř. ssp., ta později jako další soubor. Udělal jsem si tabulku, abych věděl v čem se vlasně liší. Jsem amatér amatérů, ale udělám to podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Už vím, že moje kytky mám v tomto směru v bordelu a budu muset čekat na květy apod. a postavit si je všechny vedle sebe a porovnávat. Abych to mohl vypustit, potřeboval bych "jisté" kytky, prosím kdo má, dejte na fórum. Momentálně hlavně cardenasianum, bayrianum a armatum. Dál bych prosil o typy na stránky, kde jsou popisy, které můžu vrazit do překladače. Jedná se mi hlavně o ty, které nejsou běžně známé, které při zadání do vyhledávače vylezou skoro vždy. Pavlíček, Moskva, Poláci, francouzské stránky, KK Olomouc...ty znám a čerpám z nich. Děkuji.

GYMNOCALYCIUM DENUDATUM cv. Jan Šuba

Pro úplnost je krásnou formou kultivar Gymnocalycium x pažoutianum, známý jako Gymnocalycium denudatum cv. „Jan Šuba“. Jde o kříženec ing. Františka Pažouta Gymnocalycia denudatum a Gymnocalycia baldianum, který si jako stálý znak podržel velké tmavě pastelově růžové květy.

Ale: odkaz Mamlas

Jiné názvy; synonyma :
Jen citace Milt KK Olomouc: Gymn. megalothelon var. suzannae H. Till, který se má lišit od typu růžovým květem a většími semeny. A aby bylo zmatku ještě víc, označuje „(Till)“ Gymn. hybr. Jan Šuba za potomka růžově kvetoucího importu Friče. Všichni dobře víme, že Gymn. hybr. Jan Šuba, které J.J.Halda popsal jako Gymn. x pažoutianum, je výsledkem křížení ing. Františka Pažouta mezi Gymn. denudatum „staré německé“, tedy rostlin s bílými květy, a Gymn. baldianum s červenými květy z podrodu Gymnocalycium (Ovatisemineum).









odkaz percheron

odkaz stano

odkaz walda

Naleziště : 0
Stonek : Tělo okrouhlé (kulovité), později ve stáří odnožující, Ø 30 až 80 mm a až 100 mm výšky, tmavozelený. Temeno pohroužené. Žeber 5 až 6 ploše oblá zpočátku bez hrbolců, později hrboly kolem areol, někdy částečné slabé příčné zářezy.
Kořeny : ?
Areoly : Řídké, hodně vzdálené s velmi řídkou vlnou nejnovějších na temeni jinak bez vlny, ale vyskytují se i rostliny s bílou vlnou ve větším rozsahu. Nažloutlé až šedivě bílé, oválné dlouhé 3 až 4 mm. Více kulaté než denudatum.
Okrajové trny : Počet cca 5 až 7 (ale i 9). Připomínají pavoučky, jsou přitisklé. Mladší žluté více zkroucené. Starší bělošedé již méně pokroucené. Trny na bázi s tmavším nádechem, 10 až 15 mm dlouhé.
Střední trny : Nejsou obvyklé, ale občas se vyskytnou. Viz www.cact.cz/noviny/2011/04/zajimavost.htm
Květy : Růžovofialové různé sytosti barvy až 70 mm široké, blízko temene, štíhlé, trubkovité až 50 mm dlouhé.
Perikarpel: Perikarpel spíše holý – šupin málo, zelený. Šupiny výrazně světlejší barvy.
Okvětní lístky : Tvarově a hustotou proměnlivé i u jedné rostliny v různých sezónách. Vnější světlejší, u základny barva sytější ke špičce bledší až skoro bílé se středním nazelenalým proužkem a špičkou, ale není vždy. Vnitřní jednobarevné v celé délce s tmavším středním proužkem. Variabilita viz (oproti výše uvedeným): kaktus.mablog.eu/index.php/g/gymnocalycium/64-gymnocalycium-denudatum-cv-jan-suba
Čnělka : Je zakončena bliznou s více laloky, která je v horní části pod prstencem tyčinek, žlutá.
Blizna : Silnější nažloutlá.
Nitky : Růžové až do fialova, většinou v barvě vnitřních okvětních lístků, někdy jen světlejší..
Pylové váčky : Prašníky světle žluté.
Plody : Plod podlouhlý, zelený, na špičce jakoby useknutý.
Semena : Semena větší, téměř 3 mm, zvonkovitá. Zpravidla samoopylení.
Testa : Hnědočerná až černá
Hilum : Oválné světlé, propadlé.

Polní čísla:
Nejsou

Ostatní :
Nejsou

Poznámka :
Bez

Podklady:
web KK Olomouc I. Milt

Zapsal jem si, předělat šubu, ale počkám na květy, aby jsem mohl popsat alespoň rozdíly od denudatum. Semena mám, moje kvetou dobře a "furt", ale nekontrolovaně, je samosprašný alespoň moje rostliny a velmi plodný.

Nikdo se nevyjadřuje. Já mám i jiné, které nemají tak výrazné pastelové barvy, tak nevím. Asi to dám zvlášť. Vždyť je to z našeho hlediska jedno.

Já bych to tam zatím nechal. Pryč a jinam to můžu dát kdykoli. Zkuste se vyjádřit i vy ostatní. Zatím k tomu můžu přidat upozornění jako odkaz.

Přimlouvám se za vynechání Jana Šuby z G.denudatum. S velmi vysokou pravděpodobností to není klasický hybrid, ale alpolyploid, tedy biologicky nový druh. Vede mě k tomu jeho chování:
1. opětovné získání hybridu křížením výchozích druhů se nedaří
2. kříženní s jedním i druhým rodičem se nevede respektive pokud ano, tak vzniklá semena neklíčí
3. je v dalších generacích stálý, plodný a neštěpí se.
Nebo máte s Janem Šubou jiné zkušenosti?
Samozřejmě, pokud by někdo chtěl chromozomy spočítat, rád poskytnu materiál.

GYMNOCALYCIUM DENUDATUM (Link. & Otto) Pfeiffer ex Mittler

Jiné názvy; synonyma :
Echinocactus denudatus Link & Otto, Iconogr. Rar. 17, 1828
Cereus denudatus (Lk. & Otto) Pfeiffer, Enum. Cact. 73, 1837
Gymnocalycium paraguayense (Sch.) Schuetz
Japonec Y. Ito:
Gymnocalycium var. andersonium (Haage jr.) Y. Tto - 7 žeber, podlouhlý růst, přímé trny.
var. meiklejohnianum (Hagge jr.) Y. Ito - statné tělo, 7 žeber, trny přilehlé.
var. golzianum (Mndt) Y. Ito - nejasné.
var. roseiflorum (Hidm.) Y. Ito - kadeřavé petály s červeným nádechem.
var. scheidelianum (Hagge jr.) Y. Ito - 10 žeber s úzkými vystouplými hrboly a s nezakřivenými trny.
var. wagnerianum (Haage jr.) Y. Ito - 6 a více žeber, areoly bohatě plstnaté 2-3 silné trny.
var. wieditzianum (Haage jr.) Y Ito - tělo větší, 7 žeber příčně rýhovaných, jen 3 trny.
var. delaetianum (Haage jr.) Y. Ito - 8 žeber, vypouklé hrboly, vpadlé, bohatě plstnaté areoly, 3-4 trny.
B Schütz (1966) provedl řadu přeřazení. Variety
andersonianum,
heuschkelianum
meiklejohnianum přiřadil jako variety k Gymnocalycium fleischerianum Backeb.,
var. golzianum a platně nepopsané Gymnocalycium denudatum
var. paraguayense (Haage jr. ve 1. Mundt) Y. Ito n. n. popsal jako typické Gymnocalycium paraguayense (K. Sch.) Schütz, k němuž pak překombinoval variety
var. roseiflorum,
var. scheidelianum,
var. wagnerianum
var. wieditzianum na úroveň variety a konečně
var. delaetianum přiřadil jako varietu Gymnocalycium megalothelos (Sencke) Br. et R.
Bez taxonomických změn doposud zůstaly:
Gymnocalycium denudatum
var. backebergii Paž. (Fričiana III/15, 1963) - menší vzrůst.
var. octogonum Y. Ito (1957) - dle názvu 8 žeber, jinak neznámé.
var. flavispinum (Schelle) Y. Ito (1957) - žluté trny.
Z dalších, již neplatných jmen, lze uvést variety
durispinum,
roseum,
fulvispinum,
nigrispinum,
intermedium,
pentacanthum (což je Gymnocalycium horstii Buining)

Nejenom v Praze byla rozšířena forma Gymn. denudatum s výraznými hrbolcovitými žebry, tyto hrbolce byly odděleny hlubokými příčnými zářezy a rostliny kvetly kratšími masitými květy. Tato forma byla nazývána „staré německé denudatum“
Tato stará německá forma měla 3 – 5 pokroucených, žlutých trnů a bohatou žlutou vlnu v areolách. V šedesátých letech minulého století pak byla dovezena podstatně odlišná forma, dosahující menších rozměrů, ale s velmi odlišnými květy, kterou František Pažout popsal ve Fričianách 1963 takto:
Gymn. denudatum (Link & Otto) Pfeiffer ex Mittler var. backebergii Paž.
Liší se od typu o polovinu menším tělem, širokým jen 3 – 8 cm, ploššími a hladšími žebry, menšími areolami, delšími nezkroucenými, dolů směřujícími, bělejšími trny, a nápadně delšími a široce otevřenými, vždy čistě bílými květy s četnějšími a užšími okvětními lístky.

Další výskyt forem typického Gymn. denudatum byl hlášen Arechavaletou z uruguayského pohraničí. Haage uveřejnil roku 1898 popis devíti variet, které však zčásti patří ke Gymn. fleischerianum a Gymn. paraguayense, tedy taxonům pocházejícím z Paraguaye. Uvádíme je zde jen pro úplnost:
var. andersohnianum, var. brünnowianum, var. delaetianum, var. heuschkelianum, var. meiklejohnianum, var. paraguayense, var. scheidelianum, var. wagnerianum a var. wieditzianum. Roku 1897 Mundt publikoval var. golzianum a roku 1898 Hildmann var. roseiflorum, Schelle popsal var. flavispinum, což je výraz pro žluté trny a tím tedy odpovídá typu. Kolem roku 1970 vyskytující se jméno var. pentacanthum bylo později popsáno jako Gymn. horstii Buining.

Prof . Prestlé pak zpracoval v rakouském Gymnocalycium 17 (2) roku 2004, kde se objevili dva nové taxony:
Gymn. denudatum (Link & Otto) Pfeiffer ex Mittler ssp. angulatum Prestlé
Má se lišit menším a odnožujícím vzrůstem, šedo- modrozelenou barvou pokožky, má 7 – 9 úzkých žeber s tupými bradovitě protaženými hrbolci, 7 drápovitými přilehlými trny a malými, 40 x 40 mm velkými květy s jemným růžovým nádechem jícnu.
Gymn. denudatum (Link & Otto) Pfeiffer ex Mittler ssp. necopinum Prestlé
Má se lišit protaženým tělem, které je ze 3 svého těla zapuštěné v písčité zemině, dlouhými jemnými roztřepenými kořeny pronikajícími bahnitou půdou, krátkým a jemným otrněním, a krátce nálevkovitými květy s nazelenalými jícny a silně zašpičatělými, delšími, kovově lesklými okvětními lístky. V J. Brazílii, Porto Alerge se vyskytují bíle a žlutě kvetoucí.





odkaz morče

Naleziště : Brasilie - Rio Grande do Sul, Uruguay - Tacuraembo, Riviera, Argentina - Misiones, Santa Anna. Dále se uvádí Cacapava a Bage v jižní Brazílii, jinak viz PČ.
Stonek : Tělo okrouhlé (kulovité), později ve stáří odnožující, Ø 30 až 80 mm (až 150) a až 100 mm výšky, tmavozelený. Temeno pohroužené. Žeber 5 až 8 ploše oblá zpočátku bez hrbolců, později hrboly kolem areol, někdy částečné příčné zářezy. Variabilita viz výše u platných i neplatných jiných názvů a synonym.
Kořeny : ?
Areoly : Řídké, hodně vzdálené s řídkou vlnou na temeni jinak bez vlny. Nažloutlé až šedivě bílé, oválné dlouhé 4 až 5 mm.
Okrajové trny : Počet cca 5 ale více i méně. Připomínají pavoučky, jsou přitisklé více či méně stočené nebo pokroucené, bělavě žluté, 10 až 15 mm dlouhé.
Střední trny : Nejsou.
Květy : Krémově bílé až 70 mm široké, blízko temene, štíhlé, trubkovité až 50 mm dlouhé. V plném rozvinutí se převážně okrajové ohýbají zpět. V přírodě jsou i slabě žluté až žluté.
Perikarpel: Perikarpel spíše holý – šupin málo, světle zelený. Šupiny přecházejí rovnoměrně k okraji do světlejší barvy.
Okvětní lístky : Řidší, užší zašpičatělé bílé až krémově bílé. V přírodě slabě žluté až žluté. Z vnější strany se zeleným nádechem. Vnitřní dtto, bílé.
Čnělka : Je zakončena bliznou s více laloky, která je v horní části nad prstencem tyčinek, bílá někdy narůžovělá.
Blizna : Silnější nažloutlá.
Nitky : Bílé někdy narůžovělé.
Pylové váčky : Prašníky světle žluté.
Plody : Plod podlouhlý, zelený.
Semena : Semena 1,5 až 1,6 mm široká, 1,8-2,4 dlouhá..
Testa : Tmavě hnědá až černá, přilbovitého tvaru zvonkovitě rozšířená, jemně hrbolatá, matně lesklá.
Hilum : Basální odkloněné ve středu prohloubené s houbovitým okrajem.

Polní čísla (některá) :

AH 106 East of Lavras do Sul, Rio Grande do Sul, Brazil
AH 11 East of Bagé, Rio Grande do Sul, Brazil
AH 344 North of Santana da Boa Vista, Rio Grande do Sul, Brazil
AH 77 West of Santana da Boa Vista, Rio Grande do Sul, Brazil
CS 157 Pedra Atlas, Rio Grande do Sul, Brazil
FR 1372 Ceibal road, Paraguay
FS 342 Itacurubi, Paraguari, Paraguay
FS 403 Dom Pedrito, Rio Grande do Sul, Brazil
FS 471 Dom Pedrito, Estancia do Gutierrez, Rio Grande do Sul, Brazil
GC 755.02 South of Gruta do Segrado
GC 766.03 South West of Caçapava do Sul
HU 1021Santana do Livramento, Rio Grande do Sul, Brazil
HU 1298 South of Santana da Boa Vista, Rio Grande do Sul, Brazil
KCS 143 20km South-West of Cacapava do Sul, Rio Grande do Sul, Brazil
KCS 6 Aquas Clara, Rio Grande do Sul, Brazil
LB 100 Cerro Pero, East of Piribebuy, Itacurubi, Cordillera, Paraguay
LB 923a Minas do Camaqua, Rio Grande do Sul, Brazil
M 35 Itacurubi, Cordillera, Paraguay
M 40 South of Piribebuy, Paraguari, Paraguay
MGH 125 North of Irapuazinho, Rio Grande do Sul, Brazil
MM 399 Road to Lavras, 14km from BR153, km 510, Rio Grande do Sul, Brazil
PR 283 Livramento to Cavera Zone, Livramento, Rio Grande do Sul, Brazil
PR 486 Dom Pedrito area, Dom Pedrito, Rio Grande do Sul, Brazil
RH 1411 Buena Vista, Rio Grande do Sul, Brazil
RITT 1373 Ibaré, Rio Grande do Sul, Brazil
S 117 Cacapava do Sul, Rio Grande do Sul, Brazil
SCHL 117 Cacapava do Sul, Rio Grande do Sul, Brazil
WG 103 Cacapava to Lavras km 22, Rio Grande do Sul, Brazil
WG 168 Corredor Collares, km 32, Rio Grande do Sul, Brazil
WRA 331 Herval, Rio Grande do Sul, Brazil
WRA 362 Pinheiro Machado, Rio Grande do Sul, Brazil
WRA 547 Rio Grande do Sul, Brazil

Ostatní :
RITT 1372 gymnocalycium denudatum v. backebergii
RITT 1372 Caçapava to Lavras, Rio Grande do Sul, Brazil

Poznámka :
Název podle Milta. , "Jiné názvy; synonyma" tak jak byly zjištěny z různých zdrojů. Tento příspěvek bude ještě upravován!
Denudatum je v Evropě od roku 1825 a lze předpokládat velké množství kultivarů ve sbírkách. „Čisté“ rostliny lze očekávat jen u spolehlivých PČ nejlépe v první generaci. Tomu odpovídají i dostupné popisy.

Podklady:
Atlas kaktusů, web KK Olomouc I. Milt, web Ralph Martin, článek S. Stuchlík kaktusy 2010/4

No já se snažím to psát tak, aby si každý mohl vybrat. Podívá se, řekne, jo to je moje kytka, já jí vedu takhle a nechám to podle sebe, ale vím, že, když to někde bude jinak, tak to může být tohle, nebo tohle a případně si to můžu upřesnit, když vím, kde a co asi hledat. Jak jsem psal, v žádném případě to podle tohodle nepředělávejte, kromě případů, kdy denudatum vedete jako horridispinum apod., ale i pak podle sebe. Momentálně nic netvořím a zápasím se zánětem dutin z rýmy. Doufám, že zase neskončím na punkcích nebo jak tomu říkají.

A tento odkaz potvrzuje slova MILANA. Až na ten název.

www.cact.cz/galerie_test/detail.php?id=634

Zde ještě jiný pohled na horridispinum. Každý si to povede po svém, nemá cenu pořád přepisovat jmenovky.
U mne je to G.horridispinum

Jestli se do toho mužu trochu vložit, přikláněl bych se k Miltově a Tvrdíkově systematice. Obě jsou nejsrozumitelnější.

Petr napsal: Konečně někdo zareagoval. PČ jsou od Ralpa. Mám možnost podle tebe, jak napíšeš, je vyhodit, pokud si za tím stojíš nebo dám odkaz. Zkus říct co je lepší. Díky. Já tam nikdy nebyl a nikdy se tam už nedostanu.

Spíš je to na tobě. Pokud budeš uvádět G. achirasense zvlášť, tak je na místě ty čísla pro achirasense dát k němu.
Jinak ohledně cestování je gymnofílie to nejpohodlnější, co se dá s kaktusy zažít. Cordoba i San Luis jsou velmi civilizované a hustě odsídlené končiny, podnebí příjemné, krávy tlusté, pivo dobré, kaktusy je možno mnohdy pozorovat přímo od stolu v hospodě, v horším případe je to do 20 metrů od snadno sjízdné silnice a více méně po rovině. Proto se tomu věnuje tolik Němců a Rakušáků, dá se to absolvovat i v dosti pokrošilém věku.

Konečně někdo zareagoval. PČ jsou od Ralpa. Mám možnost podle tebe, jak napíšeš, je vyhodit, pokud si za tím stojíš nebo dám odkaz. Zkus říct co je lepší. Díky. Já tam nikdy nebyl a nikdy se tam už nedostanu.

Petr napsal: Polní čísla :

A 92/I/20a El Carrizal, Cordoba, Argentina
BO 103 Trapiche, San Luis, Argentina
DJF 236 Villa del Carmen, San Luis, Argentina
GN 91-382/1278 El Potrero, Cordoba, Argentina
GN 91-384/1286 Cerro de las Arb, Cordoba, Argentina
GN 91-384a/ Cerro de las Arb, Cordoba, Argentina
HV 1141 La Mudana
L 517 La Mudana, Cordoba, Argentina
LAU 517 La Mudana, Cordoba, Argentina
MAW 291/445 La Mudana, Cordoba, Argentina
MAW 299/454 South of La Mudana, Cordoba, Argentina
MM 1341 Argentina, Córdoba (La Mudana, 1200m)
RS 1819 Argentina : (La Mudana, dir.La Argentina GPS 174)
SH 517 La Mudana, Cordoba, Argentina
VOS 10-873 La Mudana
VOS 10-882 South of La Mudana

Všechna G. horridispinum z provincie San Luis jsou achirasense. G. horridispinum má velmi malé naleziště mezi osadami Cerro Bola a La Mudana, ne delší než 8 km podél cesty. Roste v sušším a teplejším prostředí než G. achirasense a daleko od něj. Tady je poměrně velká rostlina focená 20. listopadu 2012 jižně od La Mudana. Všiměte si, ještě nepršelo.

GYMNOCALYCIUM SAGLIONIS ssp. tilcarense (Backbg.) Till & W.Till
Název podle francouzského kaktusáře I. Sagliona a místa výskytu.

Jiné názvy; synonyma :
Gymnocalycium saglione (Cels) Britton & Rose1922 (gramaticky chybná koncovka)
Echinocactus saglionis Cels 1847
Echinocactus hybogonus Salm-Dyck 1850
Echinocactus hybogonus saglionis Labouret 1853
Gymnocalycium saglionis var. australe H. Till
Gymnocalycium saglionis var australe fa columnare H. Till
Gymnocalycium saglionis var australe fa splendens H. Till
Gymnocalycium saglionis var minus H.Till
var. albispinum,
var. flavispinum,
var. roseispinum,
var. rubrispinum,
var. tucumanense.
Brachycalycium tilcarense Backeberg of 1942

Není vyloučeno, že některé fotografie u Gymnocalycium saglionis (Cels) Britton & Rose1922 jsou ssp. tilcarense.

Naleziště : Tilcara, severní Argentina.
Stonek : Tělo dosahuje na stanovištích až 40 cm výšky a 30 cm šířky. 13 žeber a více rozdělených do hrbolců nahoře plošších, které jsou u základny velmi široké, nahoře užší, skoro pětiboké, boulovité. Frič uvedl, že viděl rostliny o průměru až 60 cm a 50 cm vysoké, i ve sbírkách a v přírodě můžeme vidět daleko větší rostliny, než je uvedeno v popisu. Barva velmi variabilní. Dtto Gymnocalycium saglionis (Cels) Britton & Rose1922
Kořeny : Plošně rozložené.
Areoly : Areoly daleko od sebe vzdálené, kulaté s šedou vlnou, ve stáří téměř holé.
Okrajové trny : Okrajové trny zpravidla 8 až 9, spodní poněkud kratší, všechny zpět zahnuté, odstávající, hnědošedé až černošedé. Trny velmi variabilní.
Střední trny : Střední 1 i více dtto barvy a délky.
Květy : Mimořádně krátké jinak Gymnocalycium saglionis (Cels) Britton & Rose1922
Perikarpel: Dtto Gymnocalycium saglionis (Cels) Britton & Rose1922
Okvětní lístky : Dtto Gymnocalycium saglionis (Cels) Britton & Rose1922
Čnělka : Dtto Gymnocalycium saglionis (Cels) Britton & Rose1922
Blizna : Dtto Gymnocalycium saglionis (Cels) Britton & Rose1922
Nitky : Dtto Gymnocalycium saglionis (Cels) Britton & Rose1922
Pylové váčky : Dtto Gymnocalycium saglionis (Cels) Britton & Rose1922
Plody : Kulovitý, až 20 mm v průměru, je oranžový až nazelenale hnědý, otevírající se stranově od báze.
Semena : Dtto Gymnocalycium saglionis (Cels) Britton & Rose1922
Testa : Dtto Gymnocalycium saglionis (Cels) Britton & Rose1922.
Hilum : Dtto Gymnocalycium saglionis (Cels) Britton & Rose1922.

Polní čísla (některá):
BB 1020.03 Maimara, Jujuy, Argentina
BB 1021.04 Maimara, Jujuy, Argentina
BB 1022.02 Purmamarca, Jujuy, Argentina
BB 1023.05 Tumbaya, Jujuy, Argentina
BB 1590.04 Tilcará, Jujuy, Argentina
BB 582.01 Maimara, Jujuy, Argentina
BB 823.02 East of Purmamarca, Jujuy, Argentina
HV 1167 Tilcara
KH 31 North of Volcán, Jujuy, Argentina
MN 28 Tilcara, Jujuy, Argentina
MT 6-052 Tilcara to Maimara, Argentina
MU 16.3 Tilcara, Jujuy, Argentina
MU 325.4 Maimara, Jujuy, Argentina
MU 327.4 Tilcara, Jujuy, Argentina
MU 343.3 Tumbaya, Jujuy, Argentina
STO 9x-1307 North of San Salvador de Jujuy, Jujuy, Argentina
TB 392.4 Maimara, Jujuy, Argentina
TB 394.4 Tilcara, Jujuy, Argentina
TB 410.3 Tumbaya, Jujuy, Argentina
WP 97-282/610 1km before Tumbaya, Jujuy, Argentina
WP 97-284/617 Crossorads of Ruta 52 and Ruta 9, Jujuy, Argentina
WS 211 Purmamarca, Jujuy, Argentina

Poznámka :Název podle Milta. Synonyma upravena na "Jiné názvy; synonyma" tak jak byly zjištěny z různých zdrojů. Tento příspěvek bude ještě upravován! Pro jednotlivé druhy je možno požít rozcestník na straně 1

Podklady:
web KK Olomouc I. Milt, web Ralph Martin

GYMNOCALYCIUM SAGLIONIS (Cels) Britton & Rose1922
Název podle francouzského kaktusáře I. Sagliona.

Jiné názvy; synonyma :
Gymnocalycium saglione (Cels) Britton & Rose1922 (gramaticky chybná koncovka)
Echinocactus saglionis Cels 1847
Echinocactus hybogonus Salm-Dyck 1850
Echinocactus hybogonus saglionis Labouret 1853
Gymnocalycium saglionis var. australe H. Till
Gymnocalycium saglionis var australe fa columnare H. Till
Gymnocalycium saglionis var australe fa splendens H. Till
Gymnocalycium saglionis var minus H.Till
var. albispinum,
var. flavispinum,
var. roseispinum,
var. rubrispinum,
var. tucumanense.
ssp. tilcarense (Backbg.) Till & W. Till (viz Saglionis ssp. tilcarense Back.)
Brachycalycium tilcarense Backeberg of 1942











odkaz Filip
odkaz Morče
odkaz Rado
odkaz ILPAZK
odkaz jvinar
odkaz Filip
odkaz Rado
odkaz ILPAZK
odkaz walda

Naleziště : Kordillery v severozápadní Argentině u Catamarky, ve státě Tucuman, San Juan, La Rioja od San Luis do Salry.
Stonek : Jednotlivý, stlačeně kulovitý, nahoře zaoblený, vrchol slabě zapuštěný, otrněný se slabou vlnou, modrozelený, Ø 30 (až 50) mm ve stáří. Žeber 10 až 13 i více s ostrými hadovitými brázdami, rozdělen na zaoblené 5-6tistranné hrboly nahoře užší. Velmi variabilní. Viz foto.
Kořeny : Plošně rozložené.
Areoly : Areoly 20-40 mm vzdálené, podlouhlé, 10-14 mm dlouhé, s bílou nebo šedou vlnou, ve stáří téměř holé.
Okrajové trny : Okrajové trny šídlovité, trochu drsné, žlutohnědé, červenohnědé až černé, nakonec šedé s hnědou špičkou, po pokropení červené, paprskovité, mírně k tělu zahnuté cca 7 až 15. Otrnění velmi variabilní viz foto. Variabilita probíhá hlavně u otrnění, jeho hustotě a mírně i v jeho barvě. Světle otrněné formy byly nazvány var. albispinum, dlouze otrněné longispinum, atd.
Střední trny : Střední 1 dtto barvy a délky.
Květy : Kolem vrcholu (červen, červenec), 35 až 40 mm dlouhé i 30 až 35 mm široké při plném rozvinutí, široce nálevkovité až zvonkovité.
Perikarpel: Trubka krátká s polozaoblenými šupinami zelenými s bílým až bělorůžovým okrajem a růžovou špičkou.
Okvětní lístky : Kopisťovité, špičaté, zoubkované, vnější lístky vně zelené, vnitřní bílé nebo červenavé
Čnělka : Velmi silná, krátká, dutá, purpurová 7 mm dlouhá
Blizna : S 12-14 silnými tupými u základny rozšířenými světle žlutými laloky ve tvaru číše, nepřečnívajícími nad prašníky.
Nitky : Velmi krátké, terasovitě napojené na trubku, purpurové.
Pylové váčky : Prašníky žlutavé.
Plody : Kulovitý, až 20 mm v průměru, červenavý, otevírající se stranově od báze.
Semena : Malá, asi 1 mm v průměru, oválná, tvaru čepice,
Testa : Leskle černohnědá, bradavkovitě tečkovaná.
Hilum : Světlé.

Polní čísla (některá):
A 91/I/27b Belen, Catamarca, Argentina
A 91/I/28c Hualfin, Catamarca, Argentina
A 91/II/20c Rosario de Colona, Catamarca, Argentina
A 91/II/27a North of Cuesta de Belen, Catamarca, Argentina
A 91/II/9b Dique los Sauces to Villa Sanagasta, La Rioja, Argentina
A 92/I/21c Chepes Viejo, La Rioja, Argentina
A 92/I/44b Nonogasta, La Rioja, Argentina
A 92/I/46b San Blas, El Rincon, La Rioja, Argentina
A 92/I/55b Anillaco, La Rioja, Argentina
AW 257 km 749 Route 40, Belen to Cerro Negro
BB 1334.06 just East of Los Colorados, La Rioja, Argentina
BB 1414.03 Chilecito to Famatina, La Rioja, Argentina
BB 1417.06 North of Pituil, La Rioja, Argentina
BB 1600.01 Cafayate, Alto San Isidro, Salta, Argentina
BB 893.06 Los Baldercitos, San Juan, Argentina
BB 896.03 San Augustin de Valle Fertil, San Juan, Argentina
BB 959.03 Cafayate to Alemania, Salta, Argentina
BKS 93/40/3 Sierra de Vinquis, Catamarca, Argentina
BKS 93/45/2 East of Andolucas, La Rioja, Argentina
BKS 93/46 Embalse Los Sauces, La Rioja, Argentina
BKS 93/54/1 Agua Blanca, La Rioja, Argentina
BKS 93/58 Anillaco to Sierra de Velasco, La Rioja, Argentina
BKS 93/75 South of San Agustin de la Valle Fertil, San, Argentina Juan
BO 115 El Tala, Salta, Argentina
BO 120 Lumbrera, Salta, Argentina
BO 132 Los Angeles, Catamarca, Argentina
CH 1183 Choro Moro, Tucuman, Argentina
CH 1187 Purmamarca, Jujuy, Argentina
CH 945 near Solca, La Rioja, Argentina
CH 961 Santa Maria, Catamarca, Argentina
CH 988 Quebrada de Conchas, Salta, Argentina
CH 990 Quebrada del Rio de las Conchas, Salta, Argentina
CH 995 Chuquis, La Rioja, Argentina
CS 226 La Torre, La Rioja, Argentina
CS 228 Patquia, La Rioja, Argentina
DJF 284 Humahuaca, Jujuy, Argentina
DJF 303 La Vina
DJF 332 Sanagasta, La Rioja, Argentina
DJF 415 23km south of Cafayate, Salta, Argentina
DJF 416 South of Cafayate, Salta, Argentina
DJF 418 La Yesera, Quebrada Cafayate, Salta, Argentina
DJF 442 North of Purmamarca, Jujuy, Argentina
EZ 347 Famatina, Famatina
FK 146.516 South of Las Tienditas, Argentina
FK 18 El Mollar
GC 170.02 East of Purmamarca, Argentina
GC 18.10 Chepes Viejo, Argentina
GC 208.02 North of Chilecito, Argentina
GC 210.03 San Blas, Argentina
GC 214.03 South of Aminga, Argentina
GC 30.03 East of Catamarca City, Argentina
GC 32.03 West of Catamarca City, Argentina
GC 401.02 San Augustin Valle Fertil, Argentina
GC 402.03 West of Patquia, Argentina
GC 403.03 East of Los Colorados, Argentina
GN 86-15/20 San Agustin, San Juan, Argentina
GN 88-118/294 Ulapes, La Rioja, Argentina
GN 88-66/163 San Vicente, Tucuman, Argentina
GN 91-458/ Sierra de Ambato, Catamarca, Argentina
HUN 229 San Blas, Catamarca, Argentina
HUN 26 About 3km before Anfiteatro in Quebrada del Río de las Conchas, Salta, Argentina
HV 1310 Miraflores
JL 11 El Jumeal, La Rioja, Argentina
JL 28 Colonel Moldes, Salta, Argentina
JL 70 San Agustin de Valle Fertil, San Juan, Argentina
JN 121 Sierra Ancasti IV, Catamarca, Argentina
JN 127 Ancasti, Catamarca, Argentina
JN 78 Behind La Vinita, Salta, Argentina
JN 92 Behind La Vinita, Salta, Argentina
KF 146.516 South of Las Tienditas, Argentina
KH 181 West of Patquia, La Rioja, Argentina
KH 55 North of Santa Barbara, Quebrada de Cafayate, Salta, Argentina
L 448 Sierra Medina, Tucuman, Argentina
LAU 448 Sierra Medina, Tucuman, Argentina
LB 1198 2km South of Ancasti, Catamarca, Argentina
LB 392 Ulapes, La Rioja, Argentina
MAW 258/392 North of Benjamin Paz, Tucuman, Argentina
MAW 30/24 North of Amaicha del Valle, Route 307, Tucuman, Argentina
MM 1087 2km West of Rio La Dorada, Catamarca, Argentina
MM 1139 Cuesta Zapata, 13km West of Route 40, Catamarca, Argentina
MT 7-235 Carrizal, Anillaco, between, Argentina
MT 7-238 Anillaco, by mountains, Argentina
MT 7-246 Quebrade De Hualco, Argentina
MT 7-270 Between Colalao De Valle and Pichao, Argentina
MT 7-272 La Vinita, Argentina
MT 7-281 Quebrada De Las Conchas, Argentina
MT 7-307 Quebrada De las Conchas, 70km from Cafayate, Argentina
MT 7-310 Quebrada De Las Conchas, Morales, Argentina
MT 8-348 San Augustin de Valle Fertil, Argentina
MT 8-351 Usno, Argentina
MT 8-359 Near signs at Sañogasta, Argentina
MU 262.1 Agua Cercada, San Juan, Argentina
MU 267.3 Paganzo, La Rioja, Argentina
P 126 Sierra Ancasti, Catamarca, Argentina
P 26 Dique de Catamarca, Catamarca, Argentina
P 60 South of Cafayate, Salta, Argentina
PC 115 Steep rocks, Sierra de los Coloradas, La Rioja, Argentina
PC 120: Between rocks, Chilecito, La Rioja, Argentina
PC 158 Flat stony terrain, Tolombón, Salta, Argentina
PV 1991 South of Belen, Argentina
PV 1998 Santa Maria, Argentina
R 124 Famatina to Velasco, La Rioja, Argentina
R 786 Grenze Salta to Jujuy to Catamarca, Jujuy, Argentina
S 108 by Blossfeldia, Argentina
SH 448 Sierra Medina, Tucuman, Argentina
SL 23f South-East of Saligas
SL 28b South-East of Pinchas
SL 33b Los Angeles
SL 42c West of Tolombon
STO 87-12/3 Sierra los Colorados, La Rioja, Argentina
STO 87-44/1 Salar de Pipanaco to Sierra de Manchao, East of Rincon, Catamarca, Argentina
STO 87-85 Cuesta Miranda, La Rioja, Argentina
STO 88-139/1 Cafayate, Salta, Argentina
STO 90-299/2 Los Colorados, La Rioja, Argentina
STO 93-723/1 West of Aimacha del Valle, Salta, Argentina
TB 333.3 La Torre, La Rioja, Argentina
TB 457.4 La Majada, Catamarca, Argentina
TG 26 Ruta 40; halfway between Chilecito and Famatina, La Rioja, Argentina
TOM 437.2 Ulapes, La Rioja, Argentina
TOM 438.2 Chepes Viejo, Capilla, La Rioja, Argentina
TOM 440.2 Sierra Argañaraz, El Playon, La Rioja, Argentina
TOM 443.1 Sierra de Los Quinteros to way to Quebrada de Los Cóndores, La Rioja, Argentina
TOM 446.2 Sierra de Los Quinteros, La Rioja, Argentina
TOM 53.3 Saňogasta, La Rioja, Argentina
TOM 538.2 Sierra Punta Negra, La Rioja, Argentina
TOM 84.2 Quebrada del Rio de Las Conchas, Salta, Argentina
VOS 10-818 North-East of Trancas towards Rosario de la Frontera
VOS 10-828 between Juramento and Cabra Corral
VS 82 La Represa, Salta, Argentina
WO 14a Famatina, La Rioja, Argentina
WP 00-334/723 North of Tama, Chimi, La Rioja, Argentina
WP 95-196/401 San Agostin de Valle Fertil, San Juan, Argentina
WR 124 Famatina to Velasco, La Rioja, Argentina
WS 144 Alemania, Salta, Argentina
ZJ 114 Pampa Grande, Pinchas, La Rioja, Argentina
ZJ 212 Santa Barbara, Salta, Argentina
ZJ 44 15km South of Cafayate, Salta, Argentina
ZJ 76 Famatina, La Rioja, Argentina
ZR 22 Marayes, Argentina

Ostatní :
JN 123 Sierra Ancasti VI, Catamarca, Argentina v. minimum
JN 133 Before Icano, Catamarca, Argentina v. minimum

Poznámka :Název podle Milta. Synonyma upravena na "Jiné názvy; synonyma" tak jak byly zjištěny z různých zdrojů. Tento příspěvek bude ještě upravován!

Podklady:
Atlas kaktusů, web KK Olomouc I. Milt, web Ralph Martin

Tak jsem chtěl udělat G. andreae a G. netrelianum. Zjistil jsem, že je bordel nejen v rámci rodu, ale i druhu u andreae (popisy jednoho a téhož od různých autorů), ale že v tom mám bordel i já. Takže to musím nechat, až na sezónu. Zavést pro každou kytku ceduli a psát jak kvete, kdy a další, až budu možná vědět co vlastně mám. To samé platí o tom dát z různých popisů něco dohromady pro různé var., fa., ssp. to je na disertační práci. Takže budu zatím dělat něco jistého.

GYMNOCALYCIUM HORRIDISPINUM Frank
Název podle hrozivého ježatého otrnění.

Jiné názvy; synonyma :
Gymnocalycium horridispinum ssp. horridispinum
Gymnocalycium movnillei (Lem.) Br. et R. subsp. horridispinum (G.Frank ex H.Till) H.Till
Gymnocalycium horridispinum G.Frank ex H.Till var. horridispinum
Gymnocalycium horridispinum ssp achirasense








odkaz filip

odkaz Dušan

odkaz Morče

odkaz Morče

Naleziště : Typové naleziště je v Argentině, provincii Cordoba, jihozápadně od Salsacate u La Mudana, kde roste na travnatých kopcích v nadmořské výšce 700-800 m. Jinak viz PČ – další nálezy včetně větších výšek.
Stonek : Jednotlivý, krátce válcovitý, Ø 60 až 80 (až 100) mm, vysoký až 150 mm (ve stáří i více), tmavozelený, temeno ve středu holé. Žeber 10 až 15 s hlubokými ostrými brázdami a silně vystupujícími hradovitými hrbolci pod areolami.
Kořeny : ?
Areoly : Areoly oválné velké 8 až 10 mm dlouhé s šedožlutou plstí později šednoucí nebo jen šedé.
Okrajové trny : Počet 10 až 12 šídlovitých rovných, šedých s tmavohnědou špičkou, 20 až 25 mm dl., trochu ke stonku ohnuté, tuhé píchající s drsným povrchem. Po namočení červenohnědé.
Střední trny : Počet 4, postaveny do kříže, se zesílenou bází, velmi drsné, silné, od stonku odstávající, stejné barvy jako trny okrajové, 30-40 mm dlouhé.
Květy : Květy ve věnci kolem neotrněného středu a těsně nad areolami které jsou již otrněné, 60 až 70 mm dlouhé a široké, široce nálevkovité. Poupata nejprve sytě purpurově červená, dále při růstu jsou více zelená, pokrytá šupinami s červenými špičkami, jsou silná a zašpičatělá (viz foto).
Perikarpel: Perikarpel a spodní část receptakula zelené, pokryté masitými šupinami s červenými špicemi. Šupiny pak přecházejí v horní části květní trubky ve vnější okvětní lístky.
Okvětní lístky : Vnější okvětní lístky jsou bělavě zelené, červeně lemované. Vnitřní okvětní lístky po rozkvětu uvnitř čistě bílé s fialově růžovými okraji a středním proužkem, zevně jsou fialově růžové. Druhý nebo třetí den kvetení jsou vnější okvětní lístky směrem od kraje sytěji fialově růžové a pouze jícen květu zůstává čistě bílý. Doba květu je asi 1 týden.
Čnělka : Je zakončena bliznou s 10 laloky, která je v horní části prstence tyčinek, bílá.
Blizna : Silnější bílá.
Nitky : Bílé.
Pylové váčky : Prašníky Světle růžové až bílé.
Plody : Plod vejčitý, tmavě zelený, 15 x 20 mm velký, se zbytkem květu. Ve zralosti s lehkým odstínem do načervenalé, puká svisle. Obsahuje mnoho semen v bílém plodovém mase.
Semena : Semena malá, 0,5 – 1 mm, oválná, zploštělá.
Testa : Černá, tečkovaná jemnými prohloubeninami.
Hilum : Šikmo seříznuté.

Polní čísla :

ALE POZOR! odkaz Mamlas

A 92/I/20a El Carrizal, Cordoba, Argentina
BO 103 Trapiche, San Luis, Argentina
DJF 236 Villa del Carmen, San Luis, Argentina
GN 91-382/1278 El Potrero, Cordoba, Argentina
GN 91-384/1286 Cerro de las Arb, Cordoba, Argentina
GN 91-384a/ Cerro de las Arb, Cordoba, Argentina
HV 1141 La Mudana
L 517 La Mudana, Cordoba, Argentina
LAU 517 La Mudana, Cordoba, Argentina
MAW 291/445 La Mudana, Cordoba, Argentina
MAW 299/454 South of La Mudana, Cordoba, Argentina
MM 1341 Argentina, Córdoba (La Mudana, 1200m)
RS 1819 Argentina : (La Mudana, dir.La Argentina GPS 174)
SH 517 La Mudana, Cordoba, Argentina
VOS 10-873 La Mudana
VOS 10-882 South of La Mudana

Ostatní :

GC 930.01 Sierra del Morro, horridispinum 'achirasense'
LB 1403 Baldecitos, La Rioja?, Argentina horridispinum ssp. achirasense
LB 331 Merlo, San Luis, Argentina horridispinum ssp. achirasense
LB 346 Cerros del Rosario, San Luis, Argentina horridispinum ssp. achirasense
RBC 508 Achiras, San Luis, Argentina horridispinum v. achirasense

Poznámka :Název podle Milta. Synonyma upravena na "Jiné názvy; synonyma" tak jak byly zjištěny z různých zdrojů. Tento příspěvek bude ještě upravován!

Podklady:
Atlas kaktusů, web KK Olomouc I. Milt, web Ralph Martin

Vzhledem k tomu, že zatím není dohoda, tak jsem začal upravovat část v popisech "synonyma" amatérsky tak, že je název je podle Milta
odkaz Milt
a synonyma + jiné rozdělení je dohromady v jednom do čehož nacpu vše co najdu. Ať si to každý přebere.

Petr napsal: Protože mám souhlas p. Milta, tak aby se v tom nemusel někdo hrabat přidávám výcuc.

Soubor přílohy:

Název souboru: Gymna milt.doc
Velikost souboru:145 kB

Zároveň mi poslal nabídku semen, kdo má zájem přes SZ e-mail a pošlu. Vypadá zajímavě a nejen gymna.

Má kvalitní semena a i klíčivý radost vysévat bral sem od něj vřele a doporučuji. morče.

Protože mám souhlas p. Milta, tak aby se v tom nemusel někdo hrabat přidávám výcuc.



Zároveň mi poslal nabídku semen, kdo má zájem přes SZ e-mail a pošlu. Vypadá zajímavě a nejen gymna.

No a ještě tohle "Till".

Milt
Krainz
Backeberg
Till
Tak a teď si vyberte. Já jsem pro Milta a jestli se v tom chce někdo dál hrabat, tak "lehce" najde podle svého, kam to správně patří.

GYMNOCALYCIUM CASTELLANOSII v. rigidum H. Till
Název podle argentinského botanika Dr. Alberto Castellanose 1896-1968. Liší se od typu světlejší zelenou barvou těla a zvláště tuhými, nejčastěji světle hnědými až špinavě bílými trny

Jiné názvy; synonyma :
Asi jako typ.









Odkaz KAKTUS MÍLA (horizontik)

Odkaz Filip

Naleziště : Argentina, La Rioja, severozápad departmentu General Belgrano. Jinak viz PČ.
Stonek : Jednotlivé (ale zřejmě není pravidlem), kulovitý, Ø 70 až 90 (až 120) mm, zelený, temeno silně plstnaté překryté většinou otrněním. Žeber 10 až 12, přímá, až mírně šikmá, s ostrou hranou, k bázi rozšířená 20 až 25 mm, nahoru se zužující. U areol zesílená, rozdělená příčnými zářezy do větších hrbolců s malými ostrými bradami.
Kořeny : Krátký silný ploše kořenící.
Areoly : Areoly kulaté až oválné, 7 – 9 mm v průměru, zpočátku hustě plstnaté.
Okrajové trny : Počet 7 až 10 paprskovitě uspořádané, nepravidelně dlouhé 18 až 28 mm dl. trochu ohnuté, tuhé píchající. Barva světle hnědá až špinavě bílá, šedá matná. Špička leskle hnědá.
Střední trny : Počet 1 obvykle, ale až 3, mírně vzhůru zahnutý. Barva a délka jako okrajové.
Květy : Vyrůstají z mladých areol na plstnatém temeni se tlačí přes silné otrnění. Květy široce nálevkovité 45 až 60 mm dlouhé a 50 až 65 mm široké. Barva bílá, jícen světle červený.
Perikarpel: Má krátkou květní trubku 12 mm, 14 mm širokou tmavě zelenou. Šupinky 6 mm dl., polokulaté, nažloutle zelené, někdy červeně lemované.
Okvětní lístky : Vnější okvětní lístky kopisťovité, 33 až 35 mm dlouhé a 8 – 9 mm široké, zevně nejprve zelené s bílým okrajem, pak krémově bílé až světle šeříkově růžové se zeleným středním proužkem. Vnitřní okvětní lístky lžícovité, asi 30 – 32 mm dlouhé, 6 mm široké, k základně se zužující na 1,2 – 2 mm, bílé až světle šeříkové.
Čnělka : Dlouhá 16 mm, 1,8 mm silná dole bílá, nahoře zelená.
Blizna : Blizna nažloutlá se 12ti laloky, 20 mm dlouhá.
Nitky : Nitky hustě rozdělené po celé vnitřní stěně, primární přikloněné ke čnělce, čnělku hodně přečnívají. Nazelenale bílé.
Pylové váčky : Prašníky se zlatožlutým pylem.
Plody : Plod hruškovitý, zralý oválný, až 9 až 10 mm v průměru, 12 až 13 mm dlouhý, otevírající se po délce.
Semena : Semeno kulaté asi 0,9 až 1,1 mm, tmavě hnědé.
Testa : Málo vyvýšené buňky, silně lesklé.
Hilum : S poněkud popraskanou hilo-mikropylární oblastí, bez elaiosomu (masíčka) lákajícího k přenosu (hmyz).

Polní čísla :

CH 1246 Los Andres, La Rioja, Argentina
CH 1248 Tuizon to Chila, La Rioja, Argentina
CH 1410 El Alcazar, La Rioja, Argentina
MT 8-391Digue De Olta, 1,5 km before dam, Argentina
TOM 38.1 Tama to Chila, La Rioja, Argentina
TOM 444.1 Sierra de Los Quinteros, North of Paca Fala, La Rioja, Argentina
TOM 445.1 Sierra de Los Quinteros, La Rioja, Argentina
TOM 446.1 Sierra de Los Quinteros, La Rioja, Argentina

Poznámka :
Název podle Milta. Synonyma upravena na "Jiné názvy; synonyma" tak jak byly zjištěny z různých zdrojů. Uvedena PČ, u kterých bylo přímo uvedeno v. armillatum. Ostatní u typu.
Tento příspěvek bude ještě upravován!

Podklady:
web KK Olomouc I. Milt, web Ralph Martin