Téma:

OK, pak je to tedy velmi slušně napitá M. coahuilensis a jsme tam, kde jsme nechtěli. Ta eleganska bude patrně signovaná jako albilanata, což je jméno fungující...a velmi podobné - při trochu nečitelné jmenovce...

Maus napsal: Karjane, budu tě muset zarmoutit, první foto jednoznačně ukazuje rostlinu ze skupiny Elegantes, tedy na hony vzdálené coahuilským rostlinám - většina jich pochází z Oaxacy. Na druhé fotce je rostlina velmi podobná M. albiarmata - chtělo by to jen vědět, co je pod zemí - pak by se to určilo, neb květ odpovídá úplně.. M. coahuilensis Jossky je parádní, jen mně tam chybí ten střední trn...

Díky Mausi, já si to myslel. Je to pozůstalost po dobrém kaktusáři, ale zřejmě se někde vloudila chybička. Z vlákna jsem ji odstranil.
Ta druhá by mohla být v pořádku, stonek opravdu přímo přechází v mohutnou řepu.

Sakra, ten Kristín to žene. Tak já musím taky :

M. albicans (BR et R) Berger
Sekce Hydrochylus, řada Ancistracanthae, skupina Schumannii

Synonyma : Neomamillaria albicans BR. Et R.
Neomammillaria slewinii BR. Et R.
Mammillaria slewinii (BR. Et.r.) Boedecker

Typová lokalita : Baja California, Isla Santa Cruz


Popis dle rostlin přivezených Lauem z typové lokality :

Kořeny : svazčité
Stonek : válcovitý, jednotlivý nebo bazálně odnožující, květuschopné kusy 540 – 150 mm vysoké a 35 – 45 mm široké
Temeno : zakulacené, střed nepatrně vpadlý, vyplněný vatou a trny
Mammilly : středně husté, pravidelné, široce kónické, 5 – 7 mm dlouhé a 6 – 8 mm široké, světle šedozelené
Axily : často s množstvím bílé vaty
Areoly : skoro kolmo na koncích mammil, mírně zapuštěné, 1,5 – 2 mm dlouhé a 1 – 1,5 mm široké, s množstvím bílé vaty
Okrajové trny : 18 – 24, 2 – 5 mm dlouhé, tuhé, štětinovité, postranní většinou nejdelší, rovné, hladké, paprsčité, většinou zcela zahalující stonek, bílé
Střední trny : 4 – 8, 4 – 8 mm dlouhé, jehlovité, rovné, hladké, bílé s hnědými špičkami
Květy : vykvétají v VII. – VIII., ve více věnečcích poblíž temene, otvírá se jich více zároveň, široce nálevkovité, 20 – 25 mm dlouhé a 25 – 35 mm široké, světle růžové až karmínově růžové
Semeník : okrouhlý, 4 – 5 mm široký, zřetelně odsazený, bělavě zelený
Trubka : velmi krátká, hnědavě růžová
Vnější plátky : šupinovité až lžičkovité, brvité, světlehnědé s bílým okrajem
Vnitřní plátky : čárkovitě kopisťovité až lžičkovité, asi 15 mm dlouhé, 3 – 5 mm široké, celokrajné s krátkou špičkou, bílé nebo růžové s karmínově růžovým středním proužkem
Čnělka : 10 – 12 mm dlouhá, výrazně přečnívající tyčinky, růžová
Blizna : 7 – 8klanná, 5 – 6 mm dlouhé laloky vybíhající do špičky, purpurově červené
Nitky : nepočetné, krátké, tenké, nasazené bezprostředně nad nektarovou komůrkou, vnitřní kratší, všechny nahlučené, růžové
Pylové váčky : žloutkové
Plody : zrají cca 12 měsíců, úzce kyjovité, nahoru zahnuté, 15 – 40 mm dlouhé a 3 – 5 mm široké, cihlové
Semena : černá, balonovitá se zaškrceným krčkem hila, 0, 8 x 0,6 mm
Testa : drsně hrbolatá
Hilum : středně velké, podlouhlé, světle hnědé , bazální

Druh je samosprašný.

LAU ji našel na ostrovech Santa Cruz, San Joe a na pevnině u Villa Constitucion. Reppenhagen na lokalitě nebyl.

Sběry : kromě historických asi L 1374, 034, MG 555.2 ( katalog Mesa Garden), WM 9200. Zaznamenány i sběry Miloše Kaplana, jenže z lokalit SLP, což je zřejmý nesmysl.

Svým habitem se silně v celé skupině vymyká a též barva květu z ní činí opravdovou krasavici. Bohužel jich jest jak šafránu ku vidění a pokud, vychází majitel z novější synonymie, která všechno vydává za M. sheldonii a logicky je tedy M. sheldonii vydávána za všechno ostatní...
Skvělé fotičky zcela mé představě lahodící jsou na www.mammillarias.net, leč chlubte se tady, ať vidíme, co máte doma a kam s tím...
Co do kultury jih BC, takže peklo a opatrná zálivka v sezoně a suché a relativně teplejší zimování asi...

Krásný obrázek typické rostliny je v Atlase kaktusů 2002.

Karjane, budu tě muset zarmoutit, první foto jednoznačně ukazuje rostlinu ze skupiny Elegantes, tedy na hony vzdálené coahuilským rostlinám - většina jich pochází z Oaxacy. Na druhé fotce je rostlina velmi podobná M. albiarmata - chtělo by to jen vědět, co je pod zemí - pak by se to určilo, neb květ odpovídá úplně.. M. coahuilensis Jossky je parádní, jen mně tam chybí ten střední trn...

Jako M. coahuilensis vedu - ale jistý tím moc nejsem - tuto Porfiria schwarzii/Porfiria schwartzii/Porfiria coahuilensis/Mam. schwartzii :

Josska, no ty máš opravdu nádherné kytky

Albiarmaty mám ještě mrňavé, ale přidám fotku alespoň té coahuilensis:

Tak začněme téma o mamilárkách - moderátor to pak někam nastěhuje, kam to bude patřit.

M. albiarmata BOED.
Popsána podle sběru Schwarze a Frize okolí Saltilla.
Rostliny do 5 cm v průměru, s vlnatými axilami, okrajových trnů přes 20, kratičké, středové nemá. Květy bílé s nepatrným hnědavým či žlutým až růžovým středním proužkem.
V současnosti vedena jako synonymum či subspecie M. coahuilensis. Základní odlišnost je v celkovém tvaru stonku a způsobu růstu. V habitu je též M. coahuilensis řídčeji vytrněná a má střední trny. Ale liší se osd sebe na první pohled, pokud je vytáhnete z květináče. M. abiarmata roste na povrchu a vytváří normální zploštěle kulovitý stonek, který v krčku přechází do masivních řepovitých kořenů.
M. coahuilensis roste řepovitě celá - spodní část stonku přetváří v řepu bez kořenového krčku a vegetuje jen nepatrná část temene nad povrchem. Steré mamle usýchají a odlamují se a na spodku rostliny pomalu roste mohutná ,,řepa", na spodku s několika tenkými kořínky. Tedy ona ,,šachtičková" rostliny pánů Kunteho a Šnicra. Tedy se domnívám, že mají i zcela odlišný vegetační cyklus a podmínky na lokalitě, kterým jsou obě přizpůsobeny. Dle mého je klasifikace na úrovni druhu na místě.
Nejsem si jist, zda se některý z pozdějších sběrů dá přiřadit k těmto rostlinám, ale ve sbírkách se vyskytují většinou špatně značené, jako M. coahuilensis. Pravá M. coahuilensis je ve sbírkách velmi vzácná.
Mám sběr z Laguna de Viesca, tam se jedná o M. coahilensis.

Rostlina patří do sekce Mammillaria, serie Macrothelae a skupiny Heyderii.

OBSAH:

Mammillaria albiarmata
Mammillaria albicans
Mammillaria alamensis
Mammillaria aciculata → Mammillaria discolor
Mammillaria aeruginosa → Mammillaria carnea
Mammillaria affinis → Mammillaria polythele
Mammillaria albata
Mammillaria albata var. longispina
Mammillaria albata var. sanciro
Mammillaria albescens → Mammillaria decipiens v. albescens
Mammillaria albicoma
Mammillaria albidula
Mammillaria albilanata
Mammillaria amoena → Mammillaria discolor
Mammillaria angelensis
Mammillaria angelensis v. estebanensis
Mammillaria amajacensis
Mammillaria angularis → Mammillaria compressa
Mammillaria anniana
Mammillaria amoena → Mammillaria discolor
Mammillaria apamensis
Mammillaria apamensis v. pratensis
Mammillaria apozolensis