Téma:

Zdendo, abych se přiznal, tak tomu, co jsi napsal moc nerozumím. Kde je problém? Zima je období, kdy je relativně na přesazování nejvíce času. Rostliny jsou ve vegetačním klidu, takže jim je celkem jedno, co s nimi dělám. V zimě přesazuju od svých kaktusářských začátků všechny rody a druhy kaktusů a nikdy nebyly žádné komplikace.

• Zatopím si v zimě nepoužívané "letní kuchyni", protože s tím do bytu nesmím .
• Vyndám z květináčá všechno, co se má přesadit, oklepu zem a zastřihnu kořeny.
• Vše nechám u kamen, aby řezné rány na kořenech pěkně zaschly.
• Asi po týdnu sázím do suchého substrátu a pak už jen čekají cca na polovinu března, kdy jdou do skleníku.

Obávám se, že problémy se zimním přesazováním u Zdendy způsobuje ten "chycený substrát".
Neměl jsem na mysli nouzové přesazování, ale přesazování rostlin, které před přesazením dobře rostly a pak není důvod zbavovat kořeny substrátu zcela. Typicky v zimě sázím do květníků semenáče, které jsem na podzum vyndal ze společných misek. Samozřejmě jim kořeny zkracuju, aby se daly dobře zasadit.
Můj poznatek, že kaktusy s kořeny dobře očištěnými jdou později do vegetace než ty, kde se ta původní zem jen tak otřepala, vzniknul vlastně náhodou.
Jistě víte, že my plzeňáci v Chrudimi ale i na kolokviu prodáváme často semenáčky prostokořené. Protože líbivý vzhled prodává, je pro to potřeba kořeny dobře očistit, aby kaktusy nebyly zaprášené jak to cestou v autě nadskakuje. Když bylo semenáčků dost, nechával jsem ty horší rovnou doma,abych je nevozil tam a zpátky. Když nějaké po burze zbyly, tak jsem je přivezl zpátky a nasázel spolu s těmi horšími, s kořeny jen tak halabala otřepanými. No a pravidelně se stávalo, že ty původně horší semenáče předstihly v následujícím roce ty větší, co měly kořeny dobře očištěné. Aby bylo jasno, ty očištené kořeny měly zpravidla v době sázení už nasazené čekací, a stejně byl růst horší a mnohdy ani nekvetly.

Jsem toho názoru, že přesazovat lze v podstatě kdykoliv od ledna do srpna, ale je zapotřebí si vždy ujasnit, co chci přesazovat. Je jasné, že jinak se budou chovat semenáče, jinak mladé rostliny, jinak staré rostliny. A rozdíl je i mezi jednotlivými rody. Logicky jinak budou kořenit lobivie, psi,notokaktusy apod. oproti ferokaktusům, astrům, mastusům. O mrazuvzdorných se zmiňoval už Mamlas.Z mého pohledu pro zimní přesazování jsou nutné dodržet alespoň dvě věci- a) nechat ošetřené kořeny důkladně proschnout, nejméně čtrnáct dní, lépe tři neděle a pak teprve zasadit do substrátu, v případě zakrácení kořenů třeba u ariáků či lofofor v pohodě i měsíc. Nevyplácí se uspěchat, píšu z kdysi vlastní špatné zkušenosti.- b) po přemístění na letní stanoviště je třeba pro přesazené rostliny vytvořit vlastní režim, nespěchat hlavně se zálivkou, mlžit, rosit, opatrně zalévám nejdříve tak koncem dubna, spíše v květnu, po přenesení v polou března. Spíš je to takové cmrndání. Stínění je samozřejmostí. Snad se to může jevit jako přehnaná opatrnost, ale z mojí zkušenosti takovýmto postupem ztráty minimalizujeme a zimní přesazování není žádným strašákem.

Tak to je Milane možné, stačilo se zeptat o jaké rody šlo. Já přesazoval argentinské pyrrháče, ty dopadly nejhůř. A trochu země na kořenech, když substrát může být a většinou i je chycený, je docela risk. Minimálně je zasolený, nakonec ani ty kořeny nemůžeš prohlédnout. A jestli tomu dobře rozumím, tak kořeny ani nezkracuješ.

Myslim ze na jar kazdy vie ze ma tienit.Alebo dat rastliny von skoro,ked este nie je silne Slnko.
Zimne presadzanie by mohlo byt nebezpecne z jedneho dovodu-odrezane korene na zimovisku nepreschnu tak rychlo.A po skorom zasadeni by rany mohla infikovat daka huba.To riesim tak,ze ich bud necham preschnut par dni v teple bytu,alebo ich necham na zimovisku s obnazenymi korenmi dlhsie a zasadim neskor.

pemexx napsal: Zdendo,nemas link na ten Naxerov clanok?Rad by som si ho precital.Pretoze ja tiez najviac presadzam v zime a zatial sa mi nic zle nestalo.Praveze v zime je to paradicka.Rastliny spia,pekne ich skontrolujem,poprezeram korene.Vzdy tak tretinu skratim...
A na letne stanovisko idu pekne esteticky posadene a ja sa tesim, ze zo spolocnych kvetinacov ich posadim uz pekne po jednej,ako zbierkove rastliny...
Ale nechcem spochybnovat tvoj nazor.Je jasne ze kazdy ma ine podmienky a hlavne ich kombinaciu.
Nasiel som toto.Je to ten clanok?
www.cact.cz/noviny/2015/02/povidani_02.htm

To je přesně ten článek, co měl Zdenda na mysli..
Citace :
Kaktus není zelenec nebo monstera, vydrží dlouho bez vody, proto se dá přesazovat po celý rok . Přesto mám raději přesazování pozdně jarní nebo letní. Zimním přesazováním, pokud jej děláme poctivě, pokud očistíme starou vyčerpanou hlínu, ustřiháme poraněné nebo nevhodné kořeny, znemožníme rostlině bleskově se napít po přestěhování z tmavého zimoviště. To bleskové napití je třeba k boji s jarním popálením. Rostliny, jež jsme přesazovali v zimě, nemají tak pevné spojení s hlínou a nějaký ten den potrvá, než kořeny obnoví sací mechanismus. A zjara, čím dříve se napijí, tím menší je riziko popálení. Ale s tím si zkušený kaktusář poradí.

Př. Naxery si moc vážím a obdivuji jeho kytky, ale s tímto zrovna moc nesouhlasím.
Naopak naprostý souhlas s Mamlasem!

Zdenda napsal: Přesazování v zimě se mi loni krutě nevyplatilo. Semenáčky neměly nachystané kořínky na jaře pro příjem závlahy a rostliny jsem slušně spálil. Pak jsem narazil na článek přítele Naxery a nad jeho zkušenostmi se zimním přesazováním hořce zaplakal. Měly by se nejen tesat do kamene, ale ten kámen by měl být umístěn někde na viditelném místě každého fóra, či jiného internetového média.

No vidíš, a já přesazuju skoro jenom v zimě. Tedy existuje pár kytek, kde je to špatně, a ty jsou notoricky známé. Rozhodně to nejsou čilenci. Jen se musí nechat na kořenech alespoň trochu země, aby to mohlo hned růst.
Jinak taky jsou rody, které se dají beze ztrát přesadit jenom v zimě, třeba pediokaktusy, toumeya a sklerokaktusy.

Zdendo,nemas link na ten Naxerov clanok?Rad by som si ho precital.Pretoze ja tiez najviac presadzam v zime a zatial sa mi nic zle nestalo.Praveze v zime je to paradicka.Rastliny spia,pekne ich skontrolujem,poprezeram korene.Vzdy tak tretinu skratim...
A na letne stanovisko idu pekne esteticky posadene a ja sa tesim, ze zo spolocnych kvetinacov ich posadim uz pekne po jednej,ako zbierkove rastliny...
Ale nechcem spochybnovat tvoj nazor.Je jasne ze kazdy ma ine podmienky a hlavne ich kombinaciu.
Nasiel som toto.Je to ten clanok?
www.cact.cz/noviny/2015/02/povidani_02.htm

Přesazuji každý rok začátkem února (až letos o měsíc dříve) semenáčky jako poslední, a nikdy žádný problém nenastal! Na jaře po vystěhování vždy min.tři týdny stíním, rosím,když to počasí dovolí,než dám první zálivku a k žádnému popálení nedošlo...

Přesazování v zimě se mi loni krutě nevyplatilo. Semenáčky neměly nachystané kořínky na jaře pro příjem závlahy a rostliny jsem slušně spálil. Pak jsem narazil na článek přítele Naxery a nad jeho zkušenostmi se zimním přesazováním hořce zaplakal. Měly by se nejen tesat do kamene, ale ten kámen by měl být umístěn někde na viditelném místě každého fóra, či jiného internetového média.

Přátelé, tak jak jste na tom? U mě je přesazování už od začátku ledna v plném proudu. Letos jsem začal už o měsíc dříve. Pořídil jsem si zahradu s chatou (u baráku ji mám malou místo jen na dva skleníky) buduji na ni dvě pařeniště 2x1m. Práce tam na jaře bude habaděj, proto jsem začal dříve...

Tak u tohoto gymna jsem hodně zvědavý, co z toho nakonec bude..

G.bayrianum
El Brete
WP 97-296/646





Pěkný kořenový bal u gymna...





G.sutterianum
FB 145




A zde je jasně vidět, že i malé semenáčky v pohodě přezimují bez vody a v naprosté tmě naprosto v pohodě
Samovýsev někdy z poloviny léta
Parodia comutans






Pár semenáčků jsem přepíchal do čtverky a dal do kultivátoru...

Obecně ty kytky určitě lépe rostou pospolu, to je pravda, pěkně to prokoření, přírůstky bývají násobné proti jednotlivým kytkám v květináči.Týká se to hlavně semenáčů. Má to ale své úskalí - když máš něco choulostivějšího na zálivku a začne se v misce šířit hniloba kořenů či breberky, tak Ti někdy "odejde" celá miska, než to zjistíš. Když to vyklopíš, tak někdy není už co přesazovat, i zdánlivě životaschopné rostliny bývají chyceny.

Přesně tak, mám tu samou zkušenost. Je to lepší dávat takto společně do větších "misek", roste to lépe,rychleji. Ale to je asi všeobecně známé. Já používám "misky" cca 60x30x6cm.
Tyto gymna mají v průměru 4cm, některá i více...no, a některá i méně

To víš že to je lepší, já rozpikýruju i 2-3 cm semenáče do mís cca 30x20cm i větších a roste to líp než ve čtyřkách, i třeba 4 - 9 ks v 10 cm květináči roste lépe.

Ahoj všem. Posledních 14 dní hltám tohle fórum a teď konečně přišel čas na dotaz:) Semena se sejí na husto, semenáčky se pikýrují na husto, protože jim je tak líp, ale pak od určité velikosti (cca 2-3cm) se semenáče rozsazují jednotlivě do cca čtverek-šestek květináčů. No a můj dotaz je, jestli by jim nebylo pořád líp u sebe? Např. místo sázení jednotlivě do 5cm květináčků jich sesadit 5-6 kousků dohromady do nízkého 10x10x8cm květináče? Při použití dostatečně propustného substrátu by nemusel být problém s pomalým vysycháním, naopak by nedocházelo k rychlému přehřívání, ale více substrátu bude mít "větší teplotní setrvačnost". A nemuselo by se zalévat tak často, pětka květináč je suchý za 2 za 3 dny po zalití, takže se půda nebude tolik zasolovat. A stejným způsobem by se dalo postupovat i u větších kytek, řekněme kytky 6-7cm v průměru zasázet po pěti šesti kusech do dvacítky "Chrudimáku". Zkrátka taková "polovolná kultura".

Mám tu info, jak vypadají mé myriostigmy z přízpěvků výše. Po 4 týdnech udělaly obě čekací kořínky. Ta seřazaná takto:



A ta s pahýly má taky čekací kořínky, ale nefotil jsem je, byly by špatně vidět.
Nicméně ta dokonce kvete .





Ferocactusy a gruson zatím ani ťuk, tak jsem zkusil zde některými doporučovanou techniku s podmiskou s vodou aby cítily vodu. Ale vím, že zakořenit je nebude snadné.

Tak zrovna pročítám část fora, kde řešíte "guču" a co s ní. Někdo radí odrbat, ostříhat, zarovna, jiný nechat bez zásahu a někdo (překvapivě) něco mezi. Takže laik ví zase kulové.... Ale věci, co jsou o lidském citu se blbě škatulkují do striktních pravidel.

Nicméně přidám svou vlastní zkušenost s tlusticí (Crassula ovata). Vím, že to není vyloženě kaktus, ale je to sukulent...

Mám tu kytku vlastně už těch +- 25 let. Jediná, co přežila všechny mé pěstitelské zásahy. A ze začátku vážně špatně kořenila. Když měla květináč tak tak ho vyplnila půlku. Z jejího těla byly kořeny vždy tak čtvrtina, pětina možná a já ji i díky tomu přesazoval 1x za pár let. A letos jsem si všiml, že nějak pomaleji roste než obvykle. Ne, že by jí vyloženě něco chybělo, žloutly listy, nezvládala horko nebo zimu...ale prostě tím citem mi to přišlo jiné než obvykle. A podle toho, jak bral "substrát" vodu jsem si řekl, že je asi čas přesadit.
Měl jsem podezření a to se potvrdilo, květináč byl vyplněn kořenovým balem. A teď co s tím? Když to oplácám o ruku tak se nestane nic, když to omlátím o zem ono to trošku povolí, ale spíš mi opadají listy a olámou se větvičky. Když vezmu nůž, nůžky nebo to prostě jako prase surově orvu tak objem sice zredukuji, ale co z toho....??? Takové krásné kořínky jako na straně 5 ukazuje Husi z toho stejně nebudou. A tak jsem jen koupil větší květináč, do toho to posadil a obsypal (a podsypal) a nechám to zase pár let vegetit.

Vlastně abych to shrnul chtěl jsem tím říct, že ono je to opravdu hlavně o tom citu toho pěstitele. O ničem jiném. A ten se musí vypěstovat lety praxe. Pro začátečníka je tahle rada k ničemu. Ale ono to platí v mnoha oborech. Prostě když to člověk vyklepne, a nemá toho 50 přepravek kdy to pak nejde časově a jinak stejně zvládat, tak se na to prostě musí podívat a nějak to vyhodnotit a podle toho to pak upravit.

To je zas román. Dávám si závazek sem (na forum) do září nic nenapsat. Sorry kluci

Tedy Petře, ty to bereš všechno hákem. Trochu zvolni a nesnaž se všechno rozlousknout. Já chápu tvoji netrpělivost, ale chce to čas a pozorovat. Zrovna když jsi narazil na ten latispinus- dodneška se mořím s tím, jak ho vlastně pěstovat, aby k něčemu byl. On ti pokvete daleko menší, než je tvých kýžených 45 cm -upřímně řečeno, takový jsem tady viděl jen jeden, možná někde jsou, ale tak veliký jsem opravdu neviděl. Cesta k velkým kytkám je dvojí- buď koupit, nebo pomalu vypěstovat. Ta první je časově na hodinu, ta druhá na celý život.

Petře vidím, že pročítáš fórum od začátku, což je dobře Někde v kapitole pěstování narazíš i na tady to tema podmínek pěstování.
Podle poznatků, co tady lidé přinesli, je hlavním "aktivátorem" tvorby slušného otrnění ani ne tak dostatečná intenzita světla či slunečního osvitu,i když bez toho se kytky neobejdou, aby byly zdravé, ale proudění vzduchu a zajištění výraznější změny teplot /den-noc/ To samozřejmě docílíš intenzivním větráním pěstebního zařízení.Třeba někteří pěstitelé mají kytky od jara do podzimu celoročně venku, např. Magor, který se tu na fóru již dlouho neobjevil, má fosuláče na stolech bez krytí a vypadají kytky perfektně. Periho kytky rovněž a jsou tu i další, co mají krásné, otrněné kytky. No a k tomu ještě střídmá zálivka je třeba. Viděl jsem kytky v uzavřeném skleníku, stojící ve vodě, kde se nadalo ani dýchat. I když měly dostatek světla, byly to velké, zelené koule s mizerným, slabým, redukovaným otrněním. No ale každému se líbí něco jiného

Tak teda dobře, vydlabat do čista, neřezat Než začneš dlabat, zkus to první vylounout špičkou skalpelu

Dobře jsi toho gruzona ořezal, tak to má vypadat. Tady ten zbytek co psal 10ník stačí někdy jen vyloupnout špičkou skalpelu, bývá to již zapouzdřené a jde to lehce vytáhnout. Je třeba to zkusit, než začneš řezat

Díky za odpovědi, ten ferák jsem nakonec řízl stejně v bázi těla, tam tu hnilobu jsem viděl, šlo mi spíš o ilustrační foto.

V týdnu jsem seřezal grusona. Dostal to taky pořádně, zprvu se kořeny jevily vcelku dobré:





ale když jsem začal řezat ty špatné, tak to šlo ráz na ráz:







až do zdravého těla:
můj otec jen nevěřícně kroutil hlavou, když chodil kolem, ale on se stará spíš o jabloně .



Máte někdo zkušenost i s tak velkým Grusonem (asi 30 cm)? Trochu se o něj bojím, přeci jen hlavně kvůli němu jsem ty kaktusy kupoval.
Zaprášil jsem stimulátorem, nechal zaschnout a už sedí na květináči s ostatníma venku pod stolem.

Ty myriostigmy bych zkrátil obě, z toho radikálního řezu hodí kořeny lépe než z toho pahýlu.Zapudruj to stimulátorem ,posaď na květináč a dej do tepla, aby rána dobře zaschla.Když nehodí čekáče do podzimu, tak na jaře určitě, pak teprve zasaď.U těch feráku je větší problém, ořezal bych to jak píše Peri na zdravou tkáň, nechal dobře zaschnout a pak posadil do suchého substrátu, letos určitě již bez zálivky. Na jaře uvidíš, jak na tom budou, když uvidíš známky růstu, tak je pokrop rozpašovačem seshora, nezalévej podmokem, natáhne to spoustu vody a kořeny odejdou.Tady s těma velkýma kytkama se musí pomalu , neboj, neuschnou

U starých kořenů je olupování normální, jako u borovice. Ale teď vážně- na poslední foto dole ten jeden kořen je ještě napadený, třeba šmiknout hlouběji. Pletivo musí být na řezu bílé, jakákoliv tečka , hlavně červená, značí napadení cévního svazku. Ta suchá tmavě hnědá část bude v pohodě, můžeš zkusit lehce kousek odloupnout, ale bude to podle mě jen projev stáří rostliny, to pak ty báze takhle vypadají.

Pokračování seriálu:
Vyndal jsem tedy ty feráky a dle mého očekávání stejná situace, uhnilé kořeny ve vlhkém substrátu. A tak jsem řezal a řezal, jeden histrix jsem uřezal ve zdravém těle (foto jsem bohužel neudělal) a druhý jsem začistil do zdravých pahýlů kořenů.







Napadly mě u této činnosti nějaké otázky, takže se odvážím opět zeptat.
Je normální olupování jakoby zkornatělých kořenů u starých kaktusů, nebo jde o něco nezdravého (třeba fusariózu)?



Je jakákoli tmavá tečka či větší hnědá skvrna na kořenu (nebo cévním svazku) hniloba? Jedná se mi hlavně o takovou suchou tmavě hnědou část viz foto:



To byl mimochodem ten ferocactus ? který jsem ořezával už včera. Dneska se mi zase připletl pod nůž .

No a další a poslední na řadě je gruson. Tuším, že to nebude dobré .

Na ty astrofyta jsem zvědav jak dopadnou, neboť mě to čeká s ornatama. Nezapoměň potom ukázat výsledek Tvého snažení. Díky.

No, tak jsem se do toho dal. Jsou tam i myriostigmy. Jedna téměř bez kořenů a druhá jen o chlup lepší. Tak jsem řezal do zdravého . Snad to přežijou.







A ty feráky jsem teprv začal, ale jak se dá čekat, je to podobné.





Zajíc v pytli se tomu říká. Ale já si říkám, že za záchranu stojí .

I takto velké kusy lze samozřejmě přesazovat, ale je potřeba postupovat citlivě. Musí se počítat s tím, že zakořenění a opětovný růst nebude tak rychlé jako u mladých kusů. Speciálně ferokaktusy si někdy zvykají i přes dva roky.

Povedlo se mi včera nakoupit několik statnějších kusů kaktusů. Sice obyčejných druhů, ale takové velikosti bych se dočkal až v důchodu.
Chci se zeptat na radu ohledně přesazení. Je dobré i takto velkým kusům z cizích zdrojů očistit kořeny od substrátu? Moc teď nemám rád substráty na bázi rašeliny, což tento je - Agro na kaktusy. Asi bych byl spíš pro přesazení, ale bojím se co to udělá takto velkým kaktusům.

E. grusonii cca 30 cm



F. histrix cca 20 cm



F. který nevím název, schwarzii? taky kolem 20 cm



Navíc nevím, jestli tam nebude i kořenovka.
Díky za rady.

Přesazuju jen v zimě, vybírám dny , kdy to není úplně špatné. V polykarbonátníku, dokud je nezačne na jaře vytahovat teplo. Jak začínají vegetaci, tak už tlačí čekací kořínky, které nechcu poškodit.
S Notokaktusy ani ničím jiným není problém, jen su trochu opatrnější s první zálivkou po přesazení.
Dřív dokud nebyl polykarbonátník a kaktusy byly ve sklepě, sem přesazoval na jaře. Jediný případ kdy se to kaktusům nelíbilo, když sem přesazoval Rebucie do hlíny, do které mi napršelo a byla mokrá.