Téma:

Jo to máš Jirko pravdu. Jednou jsem natrefil v květinářství na ten velký pytel keramzitu a nebyl ani tak drahý. Od té doby ho používám jako drenáž pro ty největší květníky typu maltovník apod.

Ještě zpět k tomu odlehčování substrátu:
Komu se nezdá polystyrén, tomu navrhuji použití keramzitu. Já konkrétně potřeboval řešit problém se vzrostlejší rostlinou rodu Chorisia. Má velký dlouvý kořen, který se vejde pouze do kulatého maltovníku o objemu asi 60? litrů. To způsobuje známý problém dvoumužnosti při přenášení. Koupil jsem tedy maltovník a přibral pytel stavebního (velkého) keramzitu. Tím jsem odlehčil substrát natolik, že to přenesu sám. Substrátu tam mám tak akorát do mezer mezi jednotlivými zrny keramzitu a trochu navíc pro sichr, aby byly mezery vyplněné na 100pro.
Tím jsem se vyhnul použití polystyrenu, do kterého kořeny prorostou. Keramzit z kořenů relativně snadno vyklepu.

U některých kaktusů je dokonce lepší kořeny odstranit úplně.
Viz. Milan a jeho návod pro přesazování eriosyc.
Sice jsem si při čtení jeho rady myslel, že si dělá srandu, ale ony ty kořeny přesazením zmrtví a pak jen zavazí těm novým.
Jejich vůle po životě je totiž obrovská.

Filip Jelínek napsal:

Henry napsal: Co se dá pochopit, když někdo použije PS na vyplnění volného prostoru květníku, zakrytí výtokových otvorů apod.

No, na to sem ho přesně použil.

Miumochodem ta deska, nebo spíš špalík PS, co sem tam napral byla tak do půlky výšky truhlíku, nechal jsem místo okolo, aby byl zajištěn odtok. Chtěl jsem aby ta vrstva substrátu nebyla příliš mocná, aby to taky vysychalo vůbec.

Ja som tiež minulý rok použil do závesných truhlíkov na dno polystyrén (v kusoch platní)pre to aby nebol truhlík tak ťažký a vrstva substrátu menšia lepšie vyschnutejšia. Keď ich budem po pár rokoch presádzať spodné korene skrátim aj s polystyrénom. Je to tvrdený polystyrén, ktorý je pevnejší a tak uvidím ako prerastú cez tento korene.

Henry napsal: Co se dá pochopit, když někdo použije PS na vyplnění volného prostoru květníku, zakrytí výtokových otvorů apod.

No, na to sem ho přesně použil.

Miumochodem ta deska, nebo spíš špalík PS, co sem tam napral byla tak do půlky výšky truhlíku, nechal jsem místo okolo, aby byl zajištěn odtok. Chtěl jsem aby ta vrstva substrátu nebyla příliš mocná, aby to taky vysychalo vůbec.

Mě osobně nesmí polystyren do sbírky nikam.Slunce,teplo=styren,formaldehyd,benzaldehyd....děkuju,stačí,co lítá okolo samo.

Já osobně na polystyrenu, stejně jako na jakémkoliv jiném plastu, přidávaném do substrátu nevidím nic pozitivního. Možná to někdo používá jako levnou náhražku za perlit, ale to je přeci velký rozdíl. Při přesazování vždycky nadávám, když musím z prorostlých kořenů trhat to svinstvo. To je jako když ekologové čistí racky od nafty.
Nevím proč si taky někteří pořád myslí, že polystyren hřeje, ten pouze izoluje. Co se dá pochopit, když někdo použije PS na vyplnění volného prostoru květníku, zakrytí výtokových otvorů apod.

Polystyrén je skvělá věc jako drenáž na dno velkých nádob, stejně jako perlit sníží váhu "vícemužných" rostlin na "jednomužné", navíc v něm nehnijí kořeny. Pokud není kaktusář Herkules, je to asi jediná možnost

To si poiš, že půjde, ale s tím polišem jsem udělal dost bídnou skušenost - kdysi jsem to jel hodně takhle a pak jsem polovičku kořenů při přesazování uřezával - nejoblíbenější místo k prokořenění jest právě ta hrouda poliše - durch skrz a zpátky a to celé několikrát...takže bacha na Švédy...jinak super drenáž...a teplá.

Mimochodem, teď sem přesazoval divukrásnej trs Machaeocereus eruca, kterej mi věnoval Petr Česal (cítil sem jistou radost se kterou mě ho věnoval, která byla teda na obou stranách ) a to byl vořech jak s tim naložit

Nakonec jsem vzal truhík, vyvrtal jsem do něj díry a cca do půlky výšky vyplnil polystyrénem samozřejmě tak abyto bylo absolutně propustný a zbytek dosypal substrátem a celej trsík sem pěkně do dvou stran rozvalil aby si pustil kořínky i z větví. Tak sem zvědav jak mu to půjde k duhu

Trvám na tom Mausíku! Já naprosto rozumím tomu individuálnímu přístupu, v tom si jaksi neodporujem, ale nesouhlasím s tím, že nemá smysl o tom psát. Třeba zkušenost s lobkama o kterých píšeš ba se dala trochu rozvinout (a tady nepostačí věta "přesadil sem je" ) a hnedle tu je podnět pro ostatní a jejich pěstění.

Hele od toho je fórum abychom o tom mluvili, jasně, že by bylo lepší vo tom kecat nad kytkama a ošahat si něco i sám ale to se jaksi snažíme tim popisem obejít a trochu si navzájem o tom pokecat a poradit si navzájem. A někdy i blbě ale zas je to námět k přemýšlení, jestli někdy slepě neděláme věci, kterým těm kytkám datla prospějem.
I když na konci zbejvá jen ta naše hlava a náš rozum.

A jinak ještě mám jednu připomínku: viděl jsem už ve svým životě tolik neortodoxních přístupů k pěstění s překvapujícím výsledkem na některý rostliny, že jsem už dalek toho si myslet, že existuje jen jedna optimální cesta jak se starat o kytky.

No, Filipe, teď jsi mně dal. Trvám na tom, že vše tu napsáno je a to nejméně xkrát více, než jest potřeba. Dokonce je tu i napsáno někde, že holt každá kytka je jiná a některá cosi snese a některá ne, jedna to žádá a jiná odmítá. To ale vypsat nelze, to se musí vochytet a očumět. Proto jsou kaktusy aspoň ve své většině dlouhověké kytky, aby nám daly za jejich dlouhý život šanci naučit se jim posloužit co nejlépe a pokud možno jim moc neubližovat. Ony jsou to kytky nesmírně tolerantní a vstřícné, jenže holt když to někdo přežene, pak dělaj brykule i kytky prachobyčejný a dalitní-mně kdysi přišla do ruky kolekce lobivií, který byly prakticky v popisovaném stavu a to zřejmě už dosti dlouho. Trvalo mně dva roky, než se opatřily funkčním kořáním a začaly se chovat jako lobivie. Jejich další osud už je v rukou jiných. Leč troufnu si tvrdit, že určitým způsobem zdevastovaný echinopsis nadělá víc starostí při údržbě, než slušně ošetřovanej a udržovanej ariák...teda, pokud ho chci mít tip ťop.

Vidim to stejně jako Mamlas a Pavel.
Hlavně je třeba, když si něco tu přečte člověk, nepřestat používat vlastní mozek a řešit ty případy individuálně, někdy je to nutný udělat, jindy je to na škodu.

A jinak Mausi dovolím si s Tebou nesouhlasit stran toho, že je toho napsáno mnoho, spíš je to naopak. Problém je spíš, že se opakujou furt stejný generální moudra.
Ono tady mluvíme o přesazování kaktusů obecně, ale už se moc nebavíme třeba o tom, že v tomhle punktu mají různý druhy kaktusů taktéž velmi odlišný nároky a dále je podobná odlišnost i ve věku kytek. Jednoduchý návody existujou a jsou použitelný, ale prakticky jejich používání znamená, že těm kytkám nevyjdem vstříc v tom co fakt ocení.
To je ta holt ta klasická generalizace kterou tak bytostně nesnáším...

No právě, dokolečka dokola. Pokud to vlákno opravdu pročteš, je tu o přesazování napsáno asi tak třikrát tolik, než kolik si to téma tak nějak zaslouží a kolik se do něj vejde. Problém je v tom, že je stejně mezi námi hromada lidí, kteří kytku vyklepnou a daj zpátky - to je dobrý, to ještě vydrží, nebudu přesazovat, aby to nezačalo růst, nemám to kam dávat.....doplňte další hrůzy sami. Tohle nezachrání ani téma s 244 stranami...dtto zálivka, substráty, hnojení.....ecct ecct ecct...Před lidskou lemplovitostí, leností a bezohledností nezachránila nikdy nic žádná knížka, ani dobře míněná rada, ba ani pravdivě vypsaná zkušenost...

Tak nějak se to točí stále dokola, ještě že kvalifikovaně zareagoval Milan ... Když získám nový kaktus, hned ho vysypu, očistím kořeny a přesadím (neboli dle Milana zachráním, někdy opravdu v hodině dvanácté).
Taky záleží, jestli někdo mluví o malých rostlinách (4 - 10 cm průměr misky) nebo o obrech, které známe z botanických zahrad nebo třeba z Milanových fotek. Ale pokud chce někdo rostliny každoročně připravit o kořeny, držet je ve stísněných podmínkách a nejrůznějších napodobeninách substrátů, je to jeho právo a může být někdy i poučné si jeho poznatky přečíst. Jen kdyby se pořád nebrojilo proti těm, co to chtějí dělat jinak ...

peri napsal:

cykas napsal: Scleráku, dobře, že to píšeš, je to tak. Loni se to objevovaly nápady nechat celý bal pohromadě, dát do většího květináče a jen dosypat zem.
Sice rychlá metoda přesazování, ale pro rostliny z nškolik důvodů nevhodná (viz minulé příspěvky v tematu).

Upřímně řečeno,nechat neporušený kořenový bal a jen dosypat-s prominutím kdo na tuhle cipovinu přišel....Přece už jen to, že se to dopracovalo do toho stavu, přímo předurčuje kořenový stav k prohlídce a ne jen to tam rychle naprat,ať je to honem honem!Práce kvapná-málo platná.

Vono dost záleží na četnosti přesazování. Když to necháš dojít až do stavu, kdy kořeny začnou odcházet, tak výše uvedená metoda je nutná. Tomu se ale obvykle neříká přesazování, ale zachraňování rostlin.

Přečti si celé toto téma a uvidíš

cykas napsal: Scleráku, dobře, že to píšeš, je to tak. Loni se to objevovaly nápady nechat celý bal pohromadě, dát do většího květináče a jen dosypat zem.
Sice rychlá metoda přesazování, ale pro rostliny z nškolik důvodů nevhodná (viz minulé příspěvky v tematu).

Upřímně řečeno,nechat neporušený kořenový bal a jen dosypat-s prominutím kdo na tuhle cipovinu přišel....Přece už jen to, že se to dopracovalo do toho stavu, přímo předurčuje kořenový stav k prohlídce a ne jen to tam rychle naprat,ať je to honem honem!Práce kvapná-málo platná.

Scleráku, dobře, že to píšeš, je to tak. Loni se to objevovaly nápady nechat celý bal pohromadě, dát do většího květináče a jen dosypat zem.
Sice rychlá metoda přesazování, ale pro rostliny z několik důvodů nevhodná (viz minulé příspěvky v tematu).

Husi napsal: Mne sa niekoľkokrát stalo, že keď som takúto guču len prisypal novým substrátom, tak rastlina stagnovala a keď som to časom nevydržal a vytiahol ju zo substrátu, tak guča bola neporušená a nové korene veškeré žádné. Najmä ak nový substrát bol sypký a guča bola spečená, tvrdá. Pripisujem to tomu, že pri poliatí voda pretiekla rýchlo novým substrátom a do tvrdej guče sa nedostala. Preto teraz vždy, keď tie korene sú v takejto guči, tak ich minimálne trochu požmolím, postískam v ruke, aby sa "rozbila", trochu ju (podobne ako hore píše Maus) o niečo obúcham aby čiastočne substrát vypadal, ale ju určite celkom nerozoberám. To preto, aby sa nový substrát s koreňovým balom aspoň čiastočne previazal. Samozrejme, sadím do sypkého, suchého, poväčšine minerálneho sustrátu, takže keď ten nový substrát nasypem a poklepem kvetináčom o stôl alebo veľkou pinzetou obklopkám kvetináč dookola, tak substrát určite vnikne aj dovnútra pôvodnej guče.

Naprosto s tebou souhlasím. Pokud bal nerozebereš, kořeny neuvolníš a nezkátíš, tak kořeny
i po zasazení do většího květináče stagnují. Dokonce jsem to zjistil i po zasazení s balem do skalky. Proto než kytku zasadím do skalky tak také vždy bal rozeberu a kořeny zkrátím.

Jojo, Filip si nedávno pár takovejch feráků pořídil, takže může porovnávat, že, bratře??? Myslím ty, co byly v malejch kontejnerech a pak přesazený do misek...

To platí nejen u ferokaktusů, ale obecně u všech kaktusů

Maus napsal: Ládíku, aby ses nemejlil....tyhle kytky, jak jim je dobře, tak to odpálej tak, že za rok a půl - dvě veegtační sezony - je miska plná a pod kaktusem nevidět. Mám nazkoušeno. Z desítek kontejnerů jsem dával feráky do 17 cm misek a za jednu sezonu byly misky plný a kořeny se rasovaly ven,kudy to šlo, však je snad pamatuješ, ne? Ony jak ty kytky dostanou, čeho jim třeba a co jim šmakuje, tak je jeden květináč na sezonu a hotové - a zejména u feráctva, že , Filipe?

Pravdu díš.

K tomu bych dodal to, že u Feráků pozoruju ještě jednu věc a to tu, že když jsou natlačený na sebe v malých květnících, tak se tahnou nahoru. Když jsou v miskách tak se k sobě prostě tak srazit nedaj a tím se pěkně rozloží do šířky. Takže buď misky, anebo člověk musí bejt tvrďoch a prostě jim dát prostor okolo. Já si nejsem jist jak moc sem tvrďoch, takže jedu v miskách

Ale jo,už taky ráčím vědět,že feráctvo,jak píšeš,roste o chlup víc než jiný třeba stejně starý kytky,ale tímhle příkladem jsem chtěl ukázat,že nehodlám kytky škrtit a chci přesazovat včas.

Ládíku, aby ses nemejlil....tyhle kytky, jak jim je dobře, tak to odpálej tak, že za rok a půl - dvě veegtační sezony - je miska plná a pod kaktusem nevidět. Mám nazkoušeno. Z desítek kontejnerů jsem dával feráky do 17 cm misek a za jednu sezonu byly misky plný a kořeny se rasovaly ven,kudy to šlo, však je snad pamatuješ, ne? Ony jak ty kytky dostanou, čeho jim třeba a co jim šmakuje, tak je jeden květináč na sezonu a hotové - a zejména u feráctva, že , Filipe?

Já už taky něco přesazuju a jsem pro včasný přesazování,protože do budoucna bych se už nechtěl potkávat s tím co píše Husi,mám stejnou zkušenost.Přesadil jsem loni kytku,kde byl kořenovej bal tvrdej jak šutr a letos neudělala vůbec nic,seděla,v novým substrátu ten tvrdej bal stejnej.Nebudu poslouchat rady typu - na co přesazovat,není třeba.Není třeba?To propagují lidi,co mají málo místa a jsou přesvědčeni o tom,že přesazování není potřeba.Přiložený fotky podle mého názoru jen ukazují,že nepřesazovat je nesmysl.Ferokaktus v průměru 18 cm (bez trnů) v 10 květníku.No tak ten tam byl evidentně dost nasranej.A taky jsem od minulýho majitele toho Ferokaktusu dostal odpověď,že ho přesazovat nemám,že mu to stačí.Myslím,že v tý nový misce mu bude líp a už tam i pár let vydrží.

Mne sa niekoľkokrát stalo, že keď som takúto guču len prisypal novým substrátom, tak rastlina stagnovala a keď som to časom nevydržal a vytiahol ju zo substrátu, tak guča bola neporušená a nové korene veškeré žádné. Najmä ak nový substrát bol sypký a guča bola spečená, tvrdá. Pripisujem to tomu, že pri poliatí voda pretiekla rýchlo novým substrátom a do tvrdej guče sa nedostala. Preto teraz vždy, keď tie korene sú v takejto guči, tak ich minimálne trochu požmolím, postískam v ruke, aby sa "rozbila", trochu ju (podobne ako hore píše Maus) o niečo obúcham aby čiastočne substrát vypadal, ale ju určite celkom nerozoberám. To preto, aby sa nový substrát s koreňovým balom aspoň čiastočne previazal. Samozrejme, sadím do sypkého, suchého, poväčšine minerálneho sustrátu, takže keď ten nový substrát nasypem a poklepem kvetináčom o stôl alebo veľkou pinzetou obklopkám kvetináč dookola, tak substrát určite vnikne aj dovnútra pôvodnej guče.

V dobách začátků jsem podle návodu vždy pečlivě odstranil starý substrát, zakrátil kořeny, nechal 14 dní zaschnout a pak opatrně sázel. Po 14 dnech první zálivka....jenže kdo to měl na jaře stihnout? A tak se věci vyvíjely. Poslední dobou jsem přesazoval kytky v zimě ....úžasný. Nic jinýho se při těch teplotách nedalo dělat, dost času si pochovat a oňuchňat každou kytku, no a tomu se přizpůsobila i technika sázení - samozřejmě v souladu se substrátem:
-vyklepnu z květináče
- třikrát majznu s balem o dlaň druhé ruky, u větších kytek sprostě o stůl - čímž se bal uvolní a vypadá, co vypadat chce a odpadne, co tam býti nechce. Pokud zbydou nějaký kořeny, tak hned sadím do naprosto suchého substrátu a fertyg
- první zálivka za 3 měsíce až 14 dní, podle toho, kdy na toho nešťastníka došla řada při přesazování
Zásadou mně bylo, že volím nádobu podle toho, co je dole a né podle toho, co je nahoře. Takže stejně velké kytky a jedna v 17cm misce a druhá v 8cm kontejneru. Jde to rychle, funguje to a neklade to příliš velké intelektuální nároky na tu činnost. Konec konců - přesadit 3 - 4 000 kytek je docela mazeček...takže holt opět lenost a racionalizace práce slaví orgie...

Tak jsem si přečetl celé vlákno od začátku a není co dodat, jen že dnes jsem začal přesazovat gymna do suchého substrátu. Jaro máme na krku. Teda venku to vypadá, že jo. Vyklepu, oklepu, vydrbu rukou, někdy dočistím starou štětkou na holení z poctivejch koňskejch žíní a sadím. Takovej ten filc na dně, kdy nemají kořeny dost místa dolů, utrhnu (nechám zaschnout). Jinak moc nekrátím kořeny, spíš výjimečně. No a na jaře (za chvíli) se uvidí.

Dej tu guču /to je česky hromada?/ do většího květináče a přisyp tam substrát, bude mu lépe než když mu rozebereš a zkrátíš kořeny