Téma:

Po zimovani se tahle Eriosyce ne a ne napit. Z kvetniku ven,koreny,tedy zbytky,nufunkcni.
Prisla na radu kudla. To bylo 10.5.letos
Zadne osetreni rany,jen na slunicku jsem nechal zaschnout.
Polozeno do stinu,ven na suchy obycejny pisek.






Vysledek. Foceno dnes

Jirka napsal: Pepo, co ten hylák, ten uschnul a odřezal jsi ho nebo jak odešel ?

Jirko, asi uhnil a když jsem to vytáhnul, byl už suchý. Tak jsem to vyškrabal do živé tkáně, zapudroval stimulátorem, nechal 10 dnů zaschnout a dal do Teramolu. Nyní po zasazení to nechám tak 10-14 dnů "usadit" a pak to opatrně podmokem lehce zavlhčím a do konce roku tak ještě jednou. Jsem zvědavý jak to dopadne. No byla by jí (uebelmanky) škoda.

Pepo, co ten hylák, ten uschnul a odřezal jsi ho nebo jak odešel ?

Tuto Uebelmania pectinifera, původně roubovanou (na Hylocereusu), supermarketovou kytku, jsem celkem zdárně pěstoval asi 10 let, až jsem se divil, že na takové podnoži vydržela tak dlouho. Za tu dobu téměř zdvojnásobila svou velikost na cca 10cm. Až na jaře 2018 jsem zjistil, že kytka chřadne a opravdu - hylocereus odešel a uebelmania, i přes značnou dehydrataci vypadala celkem dobře, tak se mi jí zželelo a strčil jsem ji do Teramolu k zakořenění. Moc jsem nedoufal, že by pustila kořeny zvlášť, když se jednalo už o starší, poměrně choulostivou kytku. Za téměř 1,5 roku jsem ji asi 6-7x v Teramolu zalil. Dnes jsem zjistil, že je pěkně napitá a jeví i snahu k růstu. Zvědavost mi nedala a tak jsem ji vytáhl a jak vidíte na fotce, zakořenila velkolepě. zasadil jsem ji a jsem zvědav jak to dál přežije. Máte někdo zkušenost se zakořeňováním uebelmanií?

Ještě jeden postřeh když už to diskutujeme - sádrhu udělejte řidší, aby se dala dobře vlít do dutiny až povrch, že udělá skoro čepici, ale ne zas tak řídkou, aby vůbec zatuhla. Jak bude sádra tvrdnout, poklesne, tj.propadne se většinou až pod okraj kytky, to ale vůbec není na škodu, protože nové čekací kořeny mají prostor jak se z boku hladce dostat ven z rostliny.Druhou výhodu to má, že sádra neleží přímo na substrátu, který, když je vlhký, tak může sádra začít plesnivět. No a taky není optimální kytku vydlabat přesně do kužele jako na soustruhu, aby Vám ta sádra pak nevypadla, až rostlinu po zatvrdnutí sádry otočíte
Možná si někdo myslí, že jsme paka, že lépe kytku vyhodit, ale když máte jen dvě vzácnější či památeční, letité kytky s historií nebo chcete z toho třeba udělat semena, většinou jiná volba není

varček napsal: Peri tú sadru si dal na celkom čerstvý rez? A nalial si ju, alebo natrel štetcom? Ja by som ju určite natrel najprv štetcom po celej reznej ploche a poprípade ešte dolial. Najprv štetcom preto, lebo pri nalievaní môžu zostať pod sadrou bublinky a to sú vlastne neošetrené miesta.

Miroslave, tu rostlinu jsem dlabal na jaře, tudíž pletiva nebyla napitá a měla spíše houbovou konzistenci, šťávu neronila. Sádru jsem do díry nalil a štětečkem rozetřel po stěnách, tudíž bublinky se netvořily a plomba byla v tomto ohledu dokonalá. Ale jak jsem již odpovídal Jirkovi, problém vidím v napadení bočních cévních svazků, to se již preparuje obtížně a bohužel zbytky fuzaria tam mohou zůstat a tudíž nové kořeny, které vyrašily, byly kromě jednoho opět napadené.

Peri tú sadru si dal na celkom čerstvý rez? A nalial si ju, alebo natrel štetcom? Ja by som ju určite natrel najprv štetcom po celej reznej ploche a poprípade ešte dolial. Najprv štetcom preto, lebo pri nalievaní môžu zostať pod sadrou bublinky a to sú vlastne neošetrené miesta.

Někde to Jirko asi mám. U těch mastusů jsem šel hodně hluboko, téměř až pod vrchol a bylo to čisté. Problém vidím v odbočných cévách k areolám, někde tam zůstalo ložisko, tyhle větve se už blbě dlabou, protože se lehce můžeš prodlabat ven , ale to ty víš. Upřímně řečeno, v tomto případě šlo spíš o demonstraci toho, že i u takových kytek to může mít smysl, ale opravdu to chce precízo.

Škoda Peri, že jsi to nenafotil, než si to zalil tou sádrou, aby bylo vidět jak jsi šel hluboko a kolik jsi tam té sádry dal, než jsi tu kytku zaplnil. Já jsem ty moje případy bral dost důkladně, takže ty nové kořeny vyrazily spíše u okrajových částí stonku, ne ze středu. Co jsem tady kdesi ukazoval ten vydlabaný hexik, už druhým rokem jede a velikostí a počtem květů se dostal před toho, co měl kořeny v pořádku. Tady u toho johnsonii bych asi volil roubování,pokud by za to stál, oni moc nechtějí pouštět kořeny ani jako zdravé kytky. Na druhou stranu si myslím, že ty sádra působí velmi desinfekčně,, tj. že ta kytka by při roubnutí nemusela přežít všetně podložky. Je to celkem běžné, protože i když roub ořežeš téměř k vrcholu a naroubuješ, někde tam ta houba je a obvykle to odejde vše, pokud to nemá nějaký razantní fungicid

Chovenes napsal: Celkem marná snaha

Když se na to zpětně podívám, tak je to pravda. Nicméně tento příklad měl ukázat jednu z možností záchrany vzácnějších rostlin a je možné, že při preciznější práci by výsledek byl lepší. Ale i negativní výsledek slouží k poučení druhých, aby se vyvarovali chyb.

Celkem marná snaha

Rastlina sa fakt snaží žiť, ale tie nové korene sú veľmi zranitelné keď tam je stále tá hrdza. Už dávnejšie som skúšal Ekokalkon, ktorý ranu vysuší a zároveň vďaka Ph 12 aj dezinfikuje. Je to veľmi jemný prášok.

Rok se pomalu s rokem sešel a tuším někdy v dubnu minulého zde byla popsána metoda sádrování. kdo byl na Kolokviu, měl možnost vidět kořenící astrophyta. Dnes bych vám chtěl ukázat, že to dovedou i echinomastusy, protože jsem to napsal a napsané slovo se těžko vrací.
Tedy pro připomenutí- takto vypadal E. johnsonii v.lutescens po zasádrování.


No a minulý týden, tedy skoro rok a půl po vyřezání a zasádrování začal pouštět kořeny. Všimněte si, jak rostlina dokázala sádru úplně uzavřít.


A nyní- při pohledu na kořeny je zřejmé, že jsem nepracoval dostatečně přesně, protože ten jeden je ještě zřetelně napadený, ten druhý vcelku dobrý a ten třetí je OK. Není to tak vidět, ale jeví se, že další kořeny začnou brzo rašit. Na prostředku je rezavá skvrnka, ale pokud se lehce odloupne, pod ní je čisto. Kaktus ani po roce a půl na sucho nejeví příznaky odcházení-sádra zamezila odparu z těla.


Závěr: i takové rostliny, jako jsou echinomastusy, lze sádrováním zachránit a rozhodně má cenu se o to pokusit. Jsou to příliš cenné rostliny na to, hned je vyhodit do popelnice.
Je ale třeba pracovat pečlivěji, než jsem pracoval v tomto případě já a hlavně se obrnit trpělivostí- rok nebo dva asi nejsou žádná míra.

wolfstone napsal: Jde převážně o rostliny koupené.
Pak je ještě skupina rostlin z dědictví, a ty to postihlo také.
Vlastní vysevy,semenáčky vypadají zatím v pořádku.
No uvidíme, ořezu co půjde a přesadím do písku vše co stihnu.
A jestli se to objeví znovu , tak pujdou do popelnice.
Díky

Takže moje hypotéza se potvrdila. Nevadí, ořež to, důkladně očisti, vydezinfikuj a převážná část by se měla znovu chytit.

Jde převážně o rostliny koupené.
Pak je ještě skupina rostlin z dědictví, a ty to postihlo také.
Vlastní vysevy,semenáčky vypadají zatím v pořádku.
No uvidíme, ořezu co půjde a přesadím do písku vše co stihnu.
A jestli se to objeví znovu , tak pujdou do popelnice.
Díky

Fusarioza kořenů- jen malý dotaz na wolfstona. Ty rostliny, u kterých ji máš, byly pěstovány tebou od semenáčů nebo se jedná o rostliny zakoupené již větší a dále pěstované? Mám takovou zkušenost, že většinou toto postihne právě ty rostliny z cizího zdroje,hlavně když se důkladně neočistí a nepřipraví na další pěstování u nového majitele. Co se prevence týká, tak vápenec při potlačení fusariozy hraje určitou roli a samozřejmě minerální substrát taky. Ty rostliny, u kterých jsi přistoupil k řezu, můžeš zkusit zachránit metodou tzv. sádrování- podívej se, někde to tady je, psal o tom Jirka a já taky.Důležité je, vybrat perfektně všechny nekrózní červené části z rostliny.Samozřejmě, jsou to živé organismy(ty rostliny) a na zakořenění má vliv kondice před řezem, napitost, druh rostliny-např. astra koření daleko snáze jak mastusy, velikost rostliny apod. Ale za pokus to stojí vždycky.A dále- tři týdny je příliš krátká doba, to koření jen malá část druhů, některé klidně až po třičtvrtě roce, tak buď trpělivý.Na čekací kořeny má podle mého pozorování vliv jednak období, kdy se zakořeňování provádí a také vliv Měsíce. Kdo nevěří, neuvěří.

Všechny zdravím.
Chtěl bych se zeptat, jak předcházet fusarioze kořenů kaktusů?

Asi málo přesazuju , používám nevhodný substrát nebo možná byla i zálivka v nehodnou dobu. Nevím.

Vysypal jsem asi 25 kaktusů z květináčů a u 80% kořeny upadly, a ty co zbyly jsou dřevité,vyschlé,lámou se.
U kterých to šlo, jsem kořeny ořezal až na zdravou část .
U kterých ne, jsem přikročil k radikálnímu řezu. Jsem již smířen že půjdou do popelnice, ale jsem zvědav jestli vyraší kořínky?
Už je to 3 týdny a pořád nic.Asi už je i nevhodná doba.
Rád bych je zachránil ale vidím to bledě.

Zdravé zkouším přesazovat do minerálního substrátu, písek+perlit.
Mám do minerálního substrátu přidávat vápenec, jako prevenci proti fusarioze?

Děkuji.

Letos jsem se pustil do omlazení některých starých kaktusů. Většinou se jednalo o přerostlé kaktusy s nevzhlednou spodní částí stonku. Začal jsem koncem května a pokračoval v červnu a červenci podle času. Dbal jsem, aby kaktusy byly napité před tím, než jsem řízl. Uříznuté vrcholy jsem nijak neošetřoval, posadil na prázdný květináč, přepravku nebo do mísy se zeolitem. Po 14 dnech nebo po měsíci (jak byl čas a chuť) už šly zaschlé vrcholy do květináčů se zeminou a tak jednou týdně jsem je zaléval.
Malá ukázka:

Některé brzy vypustí kořínky, většinou to trvá měsíc a déle.

Příprava, stonky jen lehce zašroubuju do připravených květináčů.

Hotovo, jen zalít.



Mammillaria magnifica už měla asi 40 cm a pořád se klátila na stranu.

Po měsíci


A. ornatum, zkrácené na jednu třetinu.

Po měsíci půjde do květináče.


Již zakořeněné kaktusy řezané v červnu.

Při zakořeňován bych viděl problém, co s tím zbytkem podnože v těle geohintonie, ten musí pryč. Vydlabat? Seříznout? Já bych to narouboval na ten Ferocactus.

Jena napsal: Necekat, rychle naroubovat!

Já bych se zase tak neukvapoval. Asi bude těžké sehnat podnož pro takto velkou kytku. Zkusil bych nechat zatím během podzimu a zimy zakořeňovat a případně na jaře naroubovat. Podle mého názoru takto velká Geohentonia přes zimu přežije i bez kořenů, ale mohu se mýlit.

OK, tak to skúsim navrúbľovať, keďže vrúbľujem málo, nemám po ruke najvhodnejšie podnože
Navrúbľovať by som to mohol na Astrophytum myriostigma, Astrophytum ornatum alebo Ferocactus hystrix
Ktorá by bola najvhodnejšia :

Necekat, rychle naroubovat!

Pár dni dozadu mi vypadla Geohintonia tak nešťastné, že sa mi utrhla z jusberta, čo myslíte mám ju skúsiť zakoreniť, alebo ju opäť navrúbľovať na nejaký väčší kaktus, kvetináč 5x5, je po zálievke, takže teoreticky by to mohla zvládnuť, pustiť nejaký korienok a vydržať nasucho do jari.

upload an image

photo upload

image hosting over 10mb

Henry napsal:

maoor napsal: Moc hezke Dodo. Se zeptam jak postupovat pri serezani aby se neutvoril na rane seschly "skraloup" ? Loni jsem take jeden kaktous seriznul ale ne a ne zakorenit. Spis ta seschla cast rezne rany zacne zahnivat jak to postavim do perlitu.

Už se to probíralo, Cu-pasta, sadařský balzám, apod.
www.cact.cz/noviny/2013/12/stimulator.htm

Cu-pasta, balzám či cokoliv jiného působí na stejném principu - zamezí vytvoření silného a pro kořeny neprůchodného callusu (škraloupu) na řezné ráně. Tenký, měkký callus sice zabrání průniku infekce do kytky, nebrání však průniku kořenů - to vše za předpokladu, že kaktus je napitý a celkově po všech stránkách zdravý.

dodo napsal: Jirko, já seřezávám kytky které to "potřebují" ve druhé polovině května, když už jsou napité. Čerstvý řez popráším růstovým stimulátorem (Rhizopon) a nechám tak 5-7 dnů zaschnout - ne více - aby se nevytvořil silný a neprůchodný škraloup a pak dám ořezané hlavy do Teramolu, který udržuji stále mírně vlhký. Pak je kořenění celkem rychlé (cca do 1,5 měsíce) a spolehlivé. Věřím, že je to nejen díky stimulátoru, ale hlavně díky Teramolu, který je sterilní, vzdušný a má mírně kyselou reakci podobně jako rašelina, která je však zdrojem hub a plísní. Myslím, že by ti to takto mohlo fungovat i s Perlitem. Takto jsem v průběhu několika let s úspěchem vyzkoušel zakořenit dost druhů kaktusů a téměř ze 100% úspěchem - jen to někdy déle trvá - třeba u astrophyt, horizontíků nebo copiapoí.
S postupem času se žádný kaktusář nevyhne tomu, že staré kytky jdou do sloupku - mně se to u některých kytek nelíbí a tak to raději seřežu a zakořením. Pak je nutno aspoň rok dva opatrněji zalévat - raději méně a častěji, přece jen je to velká řezná plocha pro vstup případné infekce v případě přelití.
V průběhu mnoha let mého kaktusaření jsem vyzkoušel snad všechny způsoby kořenění (nad vodou, ve vodě, v rašelině, v perlitu, ve folii, atd) - ale tento mi připadá nejefektivnější.

Dodo, velice dobrý příspěvek!

Jirko, já seřezávám kytky které to "potřebují" ve druhé polovině května, když už jsou napité. Čerstvý řez popráším růstovým stimulátorem (Rhizopon) a nechám tak 5-7 dnů zaschnout - ne více - aby se nevytvořil silný a neprůchodný škraloup a pak dám ořezané hlavy do Teramolu, který udržuji stále mírně vlhký. Pak je kořenění celkem rychlé (cca do 1,5 měsíce) a spolehlivé. Věřím, že je to nejen díky stimulátoru, ale hlavně díky Teramolu, který je sterilní, vzdušný a má mírně kyselou reakci podobně jako rašelina, která je však zdrojem hub a plísní. Myslím, že by ti to takto mohlo fungovat i s Perlitem. Takto jsem v průběhu několika let s úspěchem vyzkoušel zakořenit dost druhů kaktusů a téměř ze 100% úspěchem - jen to někdy déle trvá - třeba u astrophyt, horizontíků nebo copiapoí.
S postupem času se žádný kaktusář nevyhne tomu, že staré kytky jdou do sloupku - mně se to u některých kytek nelíbí a tak to raději seřežu a zakořením. Pak je nutno aspoň rok dva opatrněji zalévat - raději méně a častěji, přece jen je to velká řezná plocha pro vstup případné infekce v případě přelití.
V průběhu mnoha let mého kaktusaření jsem vyzkoušel snad všechny způsoby kořenění (nad vodou, ve vodě, v rašelině, v perlitu, ve folii, atd) - ale tento mi připadá nejefektivnější.

maoor napsal: Moc hezke Dodo. Se zeptam jak postupovat pri serezani aby se neutvoril na rane seschly "skraloup" ? Loni jsem take jeden kaktous seriznul ale ne a ne zakorenit. Spis ta seschla cast rezne rany zacne zahnivat jak to postavim do perlitu.

Už se to probíralo, Cu-pasta, sadařský balzám, apod.
www.cact.cz/noviny/2013/12/stimulator.htm

Moc hezke Dodo. Se zeptam jak postupovat pri serezani aby se neutvoril na rane seschly "skraloup" ? Loni jsem take jeden kaktous seriznul ale ne a ne zakorenit. Spis ta seschla cast rezne rany zacne zahnivat jak to postavim do perlitu.

dodo napsal: Letos v zimě, když jsem přesazoval všechny sulky, tak jsem vyřadil přerostlé a vytáhlé stařenky a v květnu po napití jsem je ořezal a takto je zakořeňuji. Tak jsem zvědav, jak to dopadne - hlavně po nasazení do klasického substrátu - ono ta řezná rána je přeci jen dost velká.

Tak jsem tento týden vytahal sulky z misek, kde zakořeňovaly a takto to vypadalo - úplně stejně zakořenily všechny ostatní


Tak už jsou všechny zasazené v substrátu a jen doufám, že budou do podzimu slušně nachystané na zimování


Původní ořezané kytky jsem nechal venku před skleníkem a dnes už téměř všechny (až na dvě) nasadily 3-6 odnoží, které příští rok opět zakořením - aspoň bude co rozdávat

Letos v zimě, když jsem přesazoval všechny sulky, tak jsem vyřadil přerostlé a vytáhlé stařenky a v květnu po napití jsem je ořezal a takto je zakořeňuji. Tak jsem zvědav, jak to dopadne - hlavně po nasazení do klasického substrátu - ono ta řezná rána je přeci jen dost velká.