Téma:

Pro Ortegokaktus. Když uděláš výluh z půdy a zaliješ tím, opravdu dostaneš do květináče hromadu mikroorganismů z půdy. Asi bych vzal půdu z listnatého lesa, je tam cca 10x víc mikroorganismů než na poli, listnatý by ti neměl měnit pH substrátu. Dnes se to vykládá tak, že kytka kořeny vypouští do půdy energeticky bohaté látky, ty požírají mikroorganismy a množí se. Tyhle požírají větší mikroorganismy a jejich bobky se v půdě rozkládají a to je právě nejlepší žrádlo pro rostliny. Samozřejmě je můžeš nahradit komplexním hnojivem, dnes se prodávají různé sušené hnoje, komposty, žížalí bobky a kdoví co ještě.

Láďa napsal:

Petře, co se vody týká, já to dělám takhle:

Nemáte oprávnění pro přístup na tuto stránku.

Nemáte oprávnění pro přístup na tuto stránku.

Lado,jak dlouho ty kytky vydrzi na tech novych korenech ?
Ta mrtva tkaň se mi tam moc nepozdava.
Nejsem zadnej odbornik na tyhle veci,kvuli kazdy kravine otravuju Periho,ale me se zda ,ze ty rostliny jsou napadene Fusariem.


 

Ja také dám von na dážd niekde do polotieńa (pod strom).

Asi to sem nepatrí, ale týka sa to koreňov. Mám pár rastlín ktoré sa mi nenapili po zimovaní. Prikladám to za vinu predčasnej zálievke s mospilanom proti koreňovke. Bol som netrpezlivý a polial som začiatkom apríla a to asi neboli všetky rastliny v raste. Dajú sa takéto rastliny zachrániť alebo je to konečná? Jediné čo som našiel je, že dôvod znefunkčnenia koreňov je chémia, ktorá  zničí všetok život pri korenoch, všetky symbiotické mikroorganizmy. Vraj stačí spraviť poriadny výluh s pôdy a zaliať. Čo sa mi zdá ako nezmysel ale môžem vyskúšať... Skúšal niekto znovu nakopnúť rastliny ktoré sa nechceli napiť?
Za chyby sa platí, ale už viem že budem robiť ošetrenie proti koreňovke len na konci sezóny, nikdy nie na začiatku. Tú korenovku som zlikvidoval (Mospilan-Movento) škoda, že neexistuje ešte nejaký postrek podobný Moventu na prestriedanie aby som nemusel liať chémiu ku koreňom.

Jen tak pro zajímavost... Jsem teď spíš nešťastným majitelem jednoho polycephalusu. Taková střední velikost. Myslel jsem si, že je roubovaný na glaucescensu a tak jsem ho za pěkného počasí někdy v únoru už(?) zalil. No a světe div se...rostlina ztratila kořeny...tak jsem ji uřezal, ale nic oranžového jsem nenašel. Rostlina je nicméně po zimování dehydrovaná...

No, tak jsem ji zapráškoval rhizoponem, postavil do stínu na květináč a čekal...zeptal jsem se, jestli to pustí kořeny, nepustí, zeptal jsem se, jestli má smysl to zastimulovat clonexem, nemá....

No a tak, co se může víc po***t, dal jsem to asi po dvou mesících čekání do umyvadla a pustil na to takovou příjemně teplou vodu a nechal to tam, dokud se nezměnila na příjemně studenou.  Dal jsem kytce dvě kola. Tak se stopkama jsem nad kaktusem nestál, ale 40 minut to být mohlo. A světe div se...začal růst...jen ne ze spoda, ale shora...ach jo...

No, ale když jsem si toho všiml, dal jsem mu včera dvě kola v umyvadle, ale s hnojivem...třeba se chytne potvora a já ho naroubuji. Máme v Brně tradiční akci, kde se roubuje, pije a kecá, tak snad bude mít někdo pěkný glaucescens! No a uvidíme... Stejně s ním nic lepšího neudělám, ale možná se díky těmto lázním probere a trošku postaví na nohy!



Nádherná barva trnů, když jsou mokré! 


A roste...přírustek je jasně patrný!





Ani kořeny nepotřebuje... 



Mimochodem, mobil mi fotí docela slušně, co říkáte? I když mikroskop to není...

Petře jako dobrý, každá zkušenost je k nezaplacení pro další pokusy,úspěch potěší a informace pro ostatní též..   Až teda na ta velká nivea, tu jejich velikost už s nynějšími semenáčky asi nedoběhneš bohužel. 
Koukal jsem na ten echinocereus - má pěkně našlápnuto, i když na první pohled  ta levá strana kytky v kelímku Bohušovické mlékárny vypadá, že se rostlina poroučí do věčných lovišť. V tom minerálním substrátu, kam jsi ji posadil, by mohla velmi dobře zakořenit a klidně bych ji v tom nechal. Velmi mírnou zálivku bych nechal až na jaro,kdy začně vegetovat,teď by to byla asi jeho smrt. Někdy kytkám stačí pouze vlhkost substrátu získaná ze vzdušné vlhkosti a dobře zakoření tak říkajíc "bez vody"
Jsem s všiml, i když to není dobře vidět, že v tom původním substrátu, kde ještě rostlina kvete, máš něco tmavšího a substrát je více nahuštěný ,asi příměs nějaké rašeliny nebo zahr.substrátu. Ten drží vodu déle,lépe se v tom daří houbám a dalšímu svinstvu a to by mohlo být viceméně  příčinou, že kytka přišla o kořeny a málem o život. Moje zkušenost je taková,že mexické a severoamerické druhy kaktusů rostou lépe v čistě minerálním substrátu o hrubosti od 2mm s občasných přihnojením, s věkem a velikostí se poměr hrubosti mění směrem k hrubšímu. Porovnával jsem substrát  u hexaedrophorusů, kdy jsem měl při stejných podmínkách kytky zasazené v substrátu s příměsí bílé rašeliny a bez ní. Bez ní ty kytky rostly evidentně lépe, ty s příměsí rašeliny /nic moc kyselého, pH to mělo myslím kolem 6/ rostly velmi pomalu, jako by se jim nechtělo, bylo na nich vidět, že jim něco nesedí, neodešly ,ale rostly prostě mizerně...po přesazení do substrátu bez organiky se rozjely..
U toho aztékia bych postupoval stejně jako u echinocereusu.

Mal som 2, na spodu pokrútené echinopsisy. Po zrezaní som ich týždeň nechal zaschnúť a po 3 týždňoch v substráte bez polievania vyzerajú takto. Síce to nieje žiadny zázrak, ale aj tak poteší.
 

Bičánek napsal:

Přesně, jak je tady psáno, než něco seříznu, tak zhruba 14 dní předem sprejem lehce stříkám, třeba i obden, podle toho jak si vzpomenu. Po seříznutí nechám zaschnout, až poté posadím na pemzu a začnu opět sprejem lehce stříkat, ne na řeznou ránu ale na pokožku. Skvělej pomocník při zakořeňování.

Zafungovalo to i na C. krainzianu?

Přesně, jak je tady psáno, než něco seříznu, tak zhruba 14 dní předem sprejem lehce stříkám, třeba i obden, podle toho jak si vzpomenu. Po seříznutí nechám zaschnout, až poté posadím na pemzu a začnu opět sprejem lehce stříkat, ne na řeznou ránu ale na pokožku. Skvělej pomocník při zakořeňování.

S gelem zkušenosti nemám. Ale chtěl bych upozornit na rozdílný způsob aplikace obou.
Zatímco gel se nanáší na řeznou plochu jako např.stromový balzám, sprej se používá jinak. Slouží jako podpůrný prostředek. 
Aplikuje se na tělo rostliny nějakou dobu ještě před provedením řezu a také nějakou dobu po něm při kořenění. Rostlina příjímá živiny a další látky přes pokožku (epidermis), tak jako když se aplikují hnojiva na list. Lépe pak snáší těžké období, kdy nepřijímá živiny a vodu kořeny, je silnější, méně stresovaná a rychleji zakoření.
 

Bičánek napsal:

Také používam Clonex, ale spray, ten funguje skvěle. Podstatně se zkrátí období zakořeňování.

A jak se sprej aplikuje? Stříká se okamžitě na čerstvý řez a ten potom bez problémů zaschne? Jakou to má po nastříkání konzistenci a jak dlouho to zasychá? 

Také používam Clonex, ale spray, ten funguje skvěle. Podstatně se zkrátí období zakořeňování.

Já za sebe mám úplně stejné zkušenosti.

Host napsal:

Já měl clonex spray a zkušenost výborná. Vzhledem k tomu, že se stříká na tělo rostliny, jde zkombinovat se všemi řečenými metodami zakořeňování.

 
Můžeš prosím popsat postup při použití spreje v Tvém případě? Na základě chvály v chrudimských novinách jsem koupil Clonex gel. Zatím jsem vyhodil všechno, co jsem s tím zkoušel zakořenit. Vždy šlo o rostliny buď sundané z podnoží nebo uříznuté po napadení hnilobou kořenů a krčku, odnože jsem nezkoušel. U mě byl problém v tom, že řezná plocha po natření gelem nikdy nezaschla a stále mokvala, a to i tehdy, když jsem kytky sundal z perlitu a nechal volně ležet na vzduchu. Několikrát jsem to vysušil, ale vždy to znovu zmokvalo. Nakonec přišla plíseň, hniloba a popelnice. Zajímalo by mě kdo má jakou zkušenost s Clonex gelem a jestli je chyba na straně mé, nebo gelu. Po roce se konzistence gelu v lahvičce změnila na vodnatou a nevím jestli je to ještě použitelné. Předem díky za každou zkušenost.

 

Dorotka napsal:

Chtěla bych poprosit o radu... Z pozůstalosti jsem získala tuhle Mammillárii, řekla bych, že hahnianu, ale dost extravagantního tvaru. Byla prý pěstována ve skleníku, vůbec nevím, v jakých podmínkách, ale u mě bude jednou, až se zvykne, na balkoně na přímém slunci. Uvažuji, jestli ji mám zkusit seříznout a zakořenit vršek, aby časem získala normální vzhled, jako moje další hahniany. (A na fotce není vidět, ale druhá strana rostliny je i bohužel trochu spálená...) Ale váhám, protože jsem ji právě vzala domů, abych ji zachránila, a ne aby nakonec stejně skončila v popelnici. Takže první priorita je záchrana rostliny. Chtěla bych se zeptat, jaké máte (jestli máte) zkušenosti se zakořeňováním takhle staré mammillárky. Mám dvě obavy: 1. tam, kde bych ji chtěla seříznout, má průměr 9-10 centimetrů. Přijde mi to jako dost velká rána. A s tím souvisí druhá obava, co s mlékem? Četla jsem, že pokud z rány nechám volně vytéct mléko a zaschne to tam, tak je mnohem menší šance, že pustí kořeny. Jediná rada, co jsem našla: dát čerstvou ránu do vody nebo utírat hadrem namočeným do horké vody dokud mléko nepřestane vytékat. Máte to někdo vyzkoušeno? 
Myslíte, že stojí za to zkusit seříznout, nebo raději nechat žít dál a smířit se s tím tvarem? Nikdy jsem zatím nemusela řešit otázku řezu z estetických důvodů a jsem tak trochu nejistá... Děkuji za všechny názory.


Já bych ji říznul dle obrázku, nechal 2-3 týdny zaschnout a pak zakořenit.
 

Chtěla bych poprosit o radu... Z pozůstalosti jsem získala tuhle Mammillárii, řekla bych, že hahnianu, ale dost extravagantního tvaru. Byla prý pěstována ve skleníku, vůbec nevím, v jakých podmínkách, ale u mě bude jednou, až se zvykne, na balkoně na přímém slunci. Uvažuji, jestli ji mám zkusit seříznout a zakořenit vršek, aby časem získala normální vzhled, jako moje další hahniany. (A na fotce není vidět, ale druhá strana rostliny je i bohužel trochu spálená...) Ale váhám, protože jsem ji právě vzala domů, abych ji zachránila, a ne aby nakonec stejně skončila v popelnici. Takže první priorita je záchrana rostliny. Chtěla bych se zeptat, jaké máte (jestli máte) zkušenosti se zakořeňováním takhle staré mammillárky. Mám dvě obavy: 1. tam, kde bych ji chtěla seříznout, má průměr 9-10 centimetrů. Přijde mi to jako dost velká rána. A s tím souvisí druhá obava, co s mlékem? Četla jsem, že pokud z rány nechám volně vytéct mléko a zaschne to tam, tak je mnohem menší šance, že pustí kořeny. Jediná rada, co jsem našla: dát čerstvou ránu do vody nebo utírat hadrem namočeným do horké vody dokud mléko nepřestane vytékat. Máte to někdo vyzkoušeno? 
Myslíte, že stojí za to zkusit seříznout, nebo raději nechat žít dál a smířit se s tím tvarem? Nikdy jsem zatím nemusela řešit otázku řezu z estetických důvodů a jsem tak trochu nejistá... Děkuji za všechny názory.

 

Malá ukázka zakořeňování v Terramolu. Jedná se o seřezané hlavy starých a vyčouhlých mammillarií (15-20 let). Bylo mi líto je jen tak vyhodit, tak jsem je před měsícem ořezal a po ošetření Rhizoponem a týdenním  zasušení  jsem je dal zakořenit do Terramolu. Asi se jim tam líbilo a rozkvetly i pod parapetem.  V květináčcích jim bude přeci jen lépe a zase budou pár let dělat radost.




TA DEFORMACE STOJATÝCH FOTEK MĚ PĚKNĚ ŠTVE....NEDÁ SE S TÍM NĚCO DĚLAT? Nebo jak si mám pomoci?

Petře když sem se díval na tvé fotky, první co mě napadlo bylo, jak to chceš zasadit, když máš okraje rostliny níž jak čekací kořínky. Příště tu rostlinu seřízni tak, aby střed s cévními svazky(ze kterých ty čekací kořínky vyrostou), byly nejníž, navíc musíš počítat s tím, že se střed rostliny seschne a zatáhne. Takže ne na plocho, ale ještě šikmo oříznout boky.

Ty čekací kořeny sotva vylezly,do substrátu bych to nedával. Mohl bys tomu jejich růstu pomoci tím, že bys kytku posadil na květináč,do kterého dáš mírně provlhčený perlit, ale ne až povrch,ať na něm kytka nesedí a dát na parapet,kde je teplo,pokud ještě topíš.. Kořeny by to mělo popohnat k růstu. Pak to klidně v sezoně můžeš přesadit do suchého substrátu i s tím perlitem,pokud tam kořeny prorostou.Ovšem do malého květináče.Až jej niveum protoste,pak do většího atd.  S vodou opatrně, spíše bych v této fázi občas zvlhčil perlit jen ze shora.Je to velká rostlina,vodu už moc nepotřebuje

Těžko říci Petře, s terramolem nemám zkušenost. Ale jak jsem psal, můžu se klidně mýlit a rostlina bude vegetovat dál. Osobně bych ji ještě nechal trochu "potrápit", ať vyjede větší množství čekacích kořenů a pokud budou mít bílou barvu, bude to dobré a pak ji zasaď. Když by se objevovaly takové ty načervenalé, tak pořád máš možnost zasáhnout do rostliny nožem hlouběji a podívat se, jak vypadají cévní svazky. Je to velká rostlina, předpokládám, a měla by takový případný zásah vydržet. Jinak co se fuzaria v rostlině týká, žádný přípravek na léčbu neexistuje a rostlina si v těchto případech musí pomoci sama, jak se o tom již zmiňoval Dodo.

napsal:

Díky za reakce Peri.

Může ta barva, dle tvého názoru způsobena tím terramolem? 

Existuje něco, čím bych kaktus mohl zalít a tu fusarii v něm zabít a zlikvidovat, nebo je nůž jediný lékař?

Ještě jednou díky!!!


Nevypadá to vůbec špatně Petře, to zabarvení kalusu astra je od růžového prachu Terramolu a není škodlivé, Terramol je (po vypálení v peci) prakticky sterilní. Jak píše Peri, kytku bych posadil do malé misky s minerálnějším substrátem (rychlé vysychání)  sem tam opatrně zalil a čekal na začátek růstu. A jestli je uvnitř nějaké  fusarium - to moc neovlivníš. Je to 50/50 buď to poroste a nebo zajde. Moje zkušenosti jsou v obdobných případech ve velké většině pozitivní. Jen pokud takto zakořeňuji, nechávám kytku v Terramolu déle až do většího rozvoje kořenů a sadím ji až má větší kořenový bal a kytka je napitá se zřetelnými známkami růstu.
 

To bílé bude asi zbytek stimulátoru, ale nelíbí se mi ta barva kalusu. Zdravé rostliny ji mají, jak píšeš Jakube, bílou, fuzariozní rostliny právě takovou načervenalou. To, že je v rostlině houba neustále přítomna se poměrně dobře pozná právě i na čekacích kořenech, které jsou pročervenalé a nikoliv mléčně bílé nebo nažloutlé. Ty dva se jeví dobře, ale ten, na který jsem se ptal, se jeví napadený. Když se podíváš na foto , kde je nejen kalus, ale i část pokožky s trny, tak jeví známky napadení.
Nejsem samozřejmě papež, , ale z vlastní zkušenosti s mastusy to může proběhnout následovně- rostlina vyžene čekací kořeny, zasadí se, kořeny se zvětší, ale po určitém čase kytka naráz odejde, pokud je v ní fuzarium, většinou to už nerozdýchá, protože současně s kořeny se rozjede i houba. Čekací kořeny v takovémto případě ještě nic neznamenají
Kytku v původním stavu jsem samozřejmě neviděl, ale možná to chtělo hlubší řez, vypreparovat vše napadené , těžko nyní soudit.

Mám také, asi blbé otázky. To biele je zbytok toho stimulátoru a oranžové sú známky fuzária alebo čo značí výskyt fuzária??? Keď ja som zakoreňoval obyčajný echinopsis, tak aj po mesiaci mal pokožku v mieste rezu viac-menej bielu, alebo farba závisí od druhu?

No co už Petře. Strká čekací kořeny, tak buď ještě počkáš, až ještě něco vystrčí, nebo ho zasaď do substrátu a velice opatrně s vodou.Upřímně, nelíbí se mi pokožka v místě toho řezu a na druhém obrázku to tělo také nic moc. Může to být fotkou, ale může to také znamenat, že fuzarium sídlí v těle. Čekací kořeny vypadají čistě, ale to se pozná až za delší dobu. Nelíbí se mi ten druhý menší kořen na spodku, který vyrůstá pod tím větším, není to dobře zaostřeno, ale právě ten se fuzariozní zdá. Přál bych ti, aby se astro chytlo, musíš se ale připravit i na eventualitu náhlého odchodu do věčných lovišť.

No ono když to položíš na suchý substrát, tak je to v pohodě, ale po první zálivce a zvlhčení je to živná půda pro plísně a houby, za chvíli je kytka pryč i s čekacími kořeny   Dával bych tomu postřikovačem vláhu shora a jen po obvodu stonku, jak čekací kořeny zacítí vlhkost,začnou růst. Moc nadějí bych tomu dlouhodobě ale nedával, i když člověk nikdy neví. Měl jsem několik kusů velkých ariáků z pozůstalosti, byly to rostliny sejmuté z podnoží a zakořeňované. Z místa,kde byla podložka,trčely kořeny jako dráty,  žádné řepy. Byly pěstovány v teple půdy zastřešené polykarbonátem a v humózní půdě smíchané s rašelinou. Rostly jako z vody,doslova, na žabáka. Jak změnily podmínky,začaly odcházet, za 5 let jsem neměl nic . 

Jirko mám to pořád v úvahách, jestli je to třeba, nebo zbytečné. Po tvé radě to asi udělám. V téhle fázi už by byla škoda o něj přijít jen kvůli lenosti.... 

Ještě bych Foxxxi vyškrábl tu uhnilou podnož na čisté pletivo a zalil dutinu sárdou.Takhle se Ti tam dostane hniloba hned jak to posadíš i s čekacími kořeny na substrát.

Ještě jsem ti Petře vyfotil tohohle drobečka. Dostal jsem ho už částečně seschlého s mrtvou podnoží. Šancí jsem mu moc nedával a ještě nemá vyhráno, ale... Mám ho v kultivátoru na misce s vodou už 6 měsíců 

Necítím se povolaný někomu radit, ale napíšu ti, jak to funguje u mne.
Předně k zakořenění jsou potřeba čekací kořeny zejména proto, že jsou to kořeny a bez nich není kořenění. Čekací kořeny rostlina tvoří v podmínkách, kdy nemá rovnou možnost vyazit za vodou a čeká. Pořád jsou to ale kořeny, jen spící. Zakořeňování se nejméně násilně dělá z jara po napití rostliny a přes sezonu (někdy několik) kdy ty podmínky jsou přirozeně příznivé. Tedy i světlo a teplo. Jak píšeš, úpal tomu neprospěje. Vlhčit substrát, nebo posadit nad misku s vodou já ze své praxe rozhodně doporučuju. Tu vlhkost rostlina cítí a chce si na ni sáhnout. Mám dobré zkušenosti i se zakořeňováním v uzavřené krabičce s trvalou nízkou vlhkostí.Mám to úspěšně vyzkoušeno i na mammilaria bertholdii a aztekium valdezii.
Snad jsem nenapsal nic, s čím by bylo třeba radikálně nesouhlasit

Je mi toho kaktusu ľúto. Je vystavený súboju na život a smrť. Voda môže ten súboj rozhodnúť. Nie je vylúčené, že môže kaktus vyhrať na nejaký čas. Ale takých je veľa a vypestovať si nové zdravé je tiež dobré riešenie. Ale keď je to pre pestovateľa srdcová záležitosť urobí čo sa dá pre záchranu rastliny.