Téma:

Fusarioza kořenů- jen malý dotaz na wolfstona. Ty rostliny, u kterých ji máš, byly pěstovány tebou od semenáčů nebo se jedná o rostliny zakoupené již větší a dále pěstované? Mám takovou zkušenost, že většinou toto postihne právě ty rostliny z cizího zdroje,hlavně když se důkladně neočistí a nepřipraví na další pěstování u nového majitele. Co se prevence týká, tak vápenec při potlačení fusariozy hraje určitou roli a samozřejmě minerální substrát taky. Ty rostliny, u kterých jsi přistoupil k řezu, můžeš zkusit zachránit metodou tzv. sádrování- podívej se, někde to tady je, psal o tom Jirka a já taky.Důležité je, vybrat perfektně všechny nekrózní červené části z rostliny.Samozřejmě, jsou to živé organismy(ty rostliny) a na zakořenění má vliv kondice před řezem, napitost, druh rostliny-např. astra koření daleko snáze jak mastusy, velikost rostliny apod. Ale za pokus to stojí vždycky.A dále- tři týdny je příliš krátká doba, to koření jen malá část druhů, některé klidně až po třičtvrtě roce, tak buď trpělivý.Na čekací kořeny má podle mého pozorování vliv jednak období, kdy se zakořeňování provádí a také vliv Měsíce. Kdo nevěří, neuvěří.

Všechny zdravím.
Chtěl bych se zeptat, jak předcházet fusarioze kořenů kaktusů?

Asi málo přesazuju , používám nevhodný substrát nebo možná byla i zálivka v nehodnou dobu. Nevím.

Vysypal jsem asi 25 kaktusů z květináčů a u 80% kořeny upadly, a ty co zbyly jsou dřevité,vyschlé,lámou se.
U kterých to šlo, jsem kořeny ořezal až na zdravou část .
U kterých ne, jsem přikročil k radikálnímu řezu. Jsem již smířen že půjdou do popelnice, ale jsem zvědav jestli vyraší kořínky?
Už je to 3 týdny a pořád nic.Asi už je i nevhodná doba.
Rád bych je zachránil ale vidím to bledě.

Zdravé zkouším přesazovat do minerálního substrátu, písek+perlit.
Mám do minerálního substrátu přidávat vápenec, jako prevenci proti fusarioze?

Děkuji.

Letos jsem se pustil do omlazení některých starých kaktusů. Většinou se jednalo o přerostlé kaktusy s nevzhlednou spodní částí stonku. Začal jsem koncem května a pokračoval v červnu a červenci podle času. Dbal jsem, aby kaktusy byly napité před tím, než jsem řízl. Uříznuté vrcholy jsem nijak neošetřoval, posadil na prázdný květináč, přepravku nebo do mísy se zeolitem. Po 14 dnech nebo po měsíci (jak byl čas a chuť) už šly zaschlé vrcholy do květináčů se zeminou a tak jednou týdně jsem je zaléval.
Malá ukázka:

Některé brzy vypustí kořínky, většinou to trvá měsíc a déle.

Příprava, stonky jen lehce zašroubuju do připravených květináčů.

Hotovo, jen zalít.



Mammillaria magnifica už měla asi 40 cm a pořád se klátila na stranu.

Po měsíci


A. ornatum, zkrácené na jednu třetinu.

Po měsíci půjde do květináče.


Již zakořeněné kaktusy řezané v červnu.

Při zakořeňován bych viděl problém, co s tím zbytkem podnože v těle geohintonie, ten musí pryč. Vydlabat? Seříznout? Já bych to narouboval na ten Ferocactus.

Jena napsal: Necekat, rychle naroubovat!

Já bych se zase tak neukvapoval. Asi bude těžké sehnat podnož pro takto velkou kytku. Zkusil bych nechat zatím během podzimu a zimy zakořeňovat a případně na jaře naroubovat. Podle mého názoru takto velká Geohentonia přes zimu přežije i bez kořenů, ale mohu se mýlit.

OK, tak to skúsim navrúbľovať, keďže vrúbľujem málo, nemám po ruke najvhodnejšie podnože
Navrúbľovať by som to mohol na Astrophytum myriostigma, Astrophytum ornatum alebo Ferocactus hystrix
Ktorá by bola najvhodnejšia :

Necekat, rychle naroubovat!

Pár dni dozadu mi vypadla Geohintonia tak nešťastné, že sa mi utrhla z jusberta, čo myslíte mám ju skúsiť zakoreniť, alebo ju opäť navrúbľovať na nejaký väčší kaktus, kvetináč 5x5, je po zálievke, takže teoreticky by to mohla zvládnuť, pustiť nejaký korienok a vydržať nasucho do jari.

upload an image

photo upload

image hosting over 10mb

Henry napsal:

maoor napsal: Moc hezke Dodo. Se zeptam jak postupovat pri serezani aby se neutvoril na rane seschly "skraloup" ? Loni jsem take jeden kaktous seriznul ale ne a ne zakorenit. Spis ta seschla cast rezne rany zacne zahnivat jak to postavim do perlitu.

Už se to probíralo, Cu-pasta, sadařský balzám, apod.
www.cact.cz/noviny/2013/12/stimulator.htm

Cu-pasta, balzám či cokoliv jiného působí na stejném principu - zamezí vytvoření silného a pro kořeny neprůchodného callusu (škraloupu) na řezné ráně. Tenký, měkký callus sice zabrání průniku infekce do kytky, nebrání však průniku kořenů - to vše za předpokladu, že kaktus je napitý a celkově po všech stránkách zdravý.

dodo napsal: Jirko, já seřezávám kytky které to "potřebují" ve druhé polovině května, když už jsou napité. Čerstvý řez popráším růstovým stimulátorem (Rhizopon) a nechám tak 5-7 dnů zaschnout - ne více - aby se nevytvořil silný a neprůchodný škraloup a pak dám ořezané hlavy do Teramolu, který udržuji stále mírně vlhký. Pak je kořenění celkem rychlé (cca do 1,5 měsíce) a spolehlivé. Věřím, že je to nejen díky stimulátoru, ale hlavně díky Teramolu, který je sterilní, vzdušný a má mírně kyselou reakci podobně jako rašelina, která je však zdrojem hub a plísní. Myslím, že by ti to takto mohlo fungovat i s Perlitem. Takto jsem v průběhu několika let s úspěchem vyzkoušel zakořenit dost druhů kaktusů a téměř ze 100% úspěchem - jen to někdy déle trvá - třeba u astrophyt, horizontíků nebo copiapoí.
S postupem času se žádný kaktusář nevyhne tomu, že staré kytky jdou do sloupku - mně se to u některých kytek nelíbí a tak to raději seřežu a zakořením. Pak je nutno aspoň rok dva opatrněji zalévat - raději méně a častěji, přece jen je to velká řezná plocha pro vstup případné infekce v případě přelití.
V průběhu mnoha let mého kaktusaření jsem vyzkoušel snad všechny způsoby kořenění (nad vodou, ve vodě, v rašelině, v perlitu, ve folii, atd) - ale tento mi připadá nejefektivnější.

Dodo, velice dobrý příspěvek!

Jirko, já seřezávám kytky které to "potřebují" ve druhé polovině května, když už jsou napité. Čerstvý řez popráším růstovým stimulátorem (Rhizopon) a nechám tak 5-7 dnů zaschnout - ne více - aby se nevytvořil silný a neprůchodný škraloup a pak dám ořezané hlavy do Teramolu, který udržuji stále mírně vlhký. Pak je kořenění celkem rychlé (cca do 1,5 měsíce) a spolehlivé. Věřím, že je to nejen díky stimulátoru, ale hlavně díky Teramolu, který je sterilní, vzdušný a má mírně kyselou reakci podobně jako rašelina, která je však zdrojem hub a plísní. Myslím, že by ti to takto mohlo fungovat i s Perlitem. Takto jsem v průběhu několika let s úspěchem vyzkoušel zakořenit dost druhů kaktusů a téměř ze 100% úspěchem - jen to někdy déle trvá - třeba u astrophyt, horizontíků nebo copiapoí.
S postupem času se žádný kaktusář nevyhne tomu, že staré kytky jdou do sloupku - mně se to u některých kytek nelíbí a tak to raději seřežu a zakořením. Pak je nutno aspoň rok dva opatrněji zalévat - raději méně a častěji, přece jen je to velká řezná plocha pro vstup případné infekce v případě přelití.
V průběhu mnoha let mého kaktusaření jsem vyzkoušel snad všechny způsoby kořenění (nad vodou, ve vodě, v rašelině, v perlitu, ve folii, atd) - ale tento mi připadá nejefektivnější.

maoor napsal: Moc hezke Dodo. Se zeptam jak postupovat pri serezani aby se neutvoril na rane seschly "skraloup" ? Loni jsem take jeden kaktous seriznul ale ne a ne zakorenit. Spis ta seschla cast rezne rany zacne zahnivat jak to postavim do perlitu.

Už se to probíralo, Cu-pasta, sadařský balzám, apod.
www.cact.cz/noviny/2013/12/stimulator.htm

Moc hezke Dodo. Se zeptam jak postupovat pri serezani aby se neutvoril na rane seschly "skraloup" ? Loni jsem take jeden kaktous seriznul ale ne a ne zakorenit. Spis ta seschla cast rezne rany zacne zahnivat jak to postavim do perlitu.

dodo napsal: Letos v zimě, když jsem přesazoval všechny sulky, tak jsem vyřadil přerostlé a vytáhlé stařenky a v květnu po napití jsem je ořezal a takto je zakořeňuji. Tak jsem zvědav, jak to dopadne - hlavně po nasazení do klasického substrátu - ono ta řezná rána je přeci jen dost velká.

Tak jsem tento týden vytahal sulky z misek, kde zakořeňovaly a takto to vypadalo - úplně stejně zakořenily všechny ostatní


Tak už jsou všechny zasazené v substrátu a jen doufám, že budou do podzimu slušně nachystané na zimování


Původní ořezané kytky jsem nechal venku před skleníkem a dnes už téměř všechny (až na dvě) nasadily 3-6 odnoží, které příští rok opět zakořením - aspoň bude co rozdávat

Letos v zimě, když jsem přesazoval všechny sulky, tak jsem vyřadil přerostlé a vytáhlé stařenky a v květnu po napití jsem je ořezal a takto je zakořeňuji. Tak jsem zvědav, jak to dopadne - hlavně po nasazení do klasického substrátu - ono ta řezná rána je přeci jen dost velká.

čudla napsal: Má někdo zkušenost kdy řezat a zakořenovat notocactusy nenapitý nebo napitý v růstu mám pár starších kytek asi tak 25cm vysokých a už se kácejí

Stejný problém jsem řešil před třemi lety, kdy jsem seřezal dvacet schlosserů. Nechtělo se mi s nimi loučit, alespoň z piety jsem si jich chtěl pět nechat. A přesně jak píše Sclerák- nechat napít a pak seřezat, vytvořit kalus a šup zakořenit. Tehdy zakořenilo všech dvacet, některé rychle, některé pomaleji, ale všechny. Samozřejmě lze použít stimulátor, ale já to dělal klasicky na rašelinu s pískem.

čudla napsal: Má někdo zkušenost kdy řezat a zakořenovat notocactusy nenapitý nebo napitý v růstu mám pár starších kytek asi tak 25cm vysokých a už se kácejí

Rozhodně větších úspěchů dosáhneš když jsou rostliny napité. Já bych řezal na jaře brzy po napití.

Má někdo zkušenost kdy řezat a zakořenovat notocactusy nenapitý nebo napitý v růstu mám pár starších kytek asi tak 25cm vysokých a už se kácejí

Děkuji za odpověd. Jedná se o několik Echinopsis a jedna Aylostera.

Kaktusy koření lépe když je řízek napitý. Některý třeba i hybridy Chamaecereusů, který jsou po zimě vysušený, zakořeňují špatně.

Poznámka k Terramolu, viz 1, list:
Tak nějak ho testuji a zjistil jsem, že na rozdíl od antuky má Terramol pH mírně kyselé - vyšlo mi pH 6,2. Také obsahuje málo dostupného vápníku. Což se mi na blbnutí s Echinocereusy zdálo málo, tak jsem na povrch semtam drobet nasypal vápencovou drť z Chrudimy - zálivka je zhora konývkou nebo deštěm.

No nemalo by to predstavovať veľký problém vo všobecnosti. Záleží od druhu a veľkosti. Ľahko by sa mohlo stať, že by ti vytvorili čakacie korene aj po 1 mesiaci a to by bolo neskoro. Ak je to Echinopsis, nemal by byť problém, tie korenia rýchlo.

Zdravim, potřeboval bych poradit. Mám na kaktusech několik větších odnoží bez kořenů a chtěl bych je odstranit z mateční rostliny a nechat zakořenit.Mohu to udělat v tuto dobu, nebo mám počkat do jara? Jaký je ideální termín?
Děkuji a přeji hezký den

Barvou mi to připomíná náš Kuprikol, kde je účinnou látkou oxichlorid měďnatý

Takže nechat 3 dny zaschnout a pak teprve nanést pastu.

No ona je to Cu-pasta asi jen v Česku. V zahraničí je to Bonsai Cut paste. Někomu vypadlo "t" z názvu při přelezení hranice. Taky se prodával stromový balzám na bonsaje v tubě, toto bude asi něco podobného. Jinak ta pasta má proti jiným materiálům na zamazávání vyšší hustotu. Takže by v ní klidně mohla být i měď, proto je taková těžká - vyšší hustota. Stříbro (i když se v některých kombinovaných stimulátorech pro zemědělce používá jako fungicid) v ní nebude to by asi byla ještě dražší.

Ze složení jsem našel jen "Soften the clay-based paste by kneading it into a ball and apply directly to the wound.". Clay based - základem je nějaký jíl hlína, něco jako materiál na keramiku, cihly apod. jako nosič dle tohoto vyjádření.

Vladimír Todt napsal: Zajímala by mě technika nanášení na řeznou ránu a jak dloho po řezu byla rána ponechána k zavadnutí. Je to jak plácat huře lepící starou klasickou modelínu na ránu. Jen jsem četl kdesi, že se to děla prsty, ale stejně jsem to dopatlal nakonec koncem lžíce po asi 4 hodinovém zavadání rány v proudu vzduchu od ventilátoru.
Taky jak silnou vrstvu nanést, moc slabá se trhá při nanášení.

Zdenda to nechává údajně 3 dny zaschnout.
Já teď zkouším Sadařský balzám, dá se koupit i s přídavkem fungicidu a růstových stimulátorů. Zajímalo by mě, co všechno je v té Cu-pastě.

Zajímala by mě technika nanášení na řeznou ránu a jak dloho po řezu byla rána ponechána k zavadnutí. Je to jak plácat huře lepící starou klasickou modelínu na ránu. Jen jsem četl kdesi, že se to děla prsty, ale stejně jsem to dopatlal nakonec koncem lžíce po asi 4 hodinovém zavadání rány v proudu vzduchu od ventilátoru.
Taky jak silnou vrstvu nanést, moc slabá se trhá při nanášení.

My jsme viděli in natura u Zdeňka Járy výsledky i polotovary. A to velmi přesvědčivý. Dost jsme ten mechanismus diskutovali a budem to jistě testovat. Nicméně nepochybuju, že to funguje.
Mimochodem Zdeněk je profík zahradník se zelenýma rukama, takže jemu fakt věřím.

Jaké máte zkušenosti s Cu-pastou na řízkování?
www.cact.cz/noviny/2013/12/stimulator.htm

Byla by to slova spíše slušná nebo sprostá?

Když to má člověk na prstech tak je to jak modelína a moc to teda nelepí. Řez musí být více zavadlý jinak to tam přece ani nedrží.

Jirka napsal: Dodo, jakou jsi použil frakci a kde se to dá koupit? Dík.

Jirko, nyní používám výhradně frakci 1-3mm a to jak přídavek do substrátu, tak i na zakořeňování.
S frakcí 3-6mm jsem neměl zdaleka tak dobré zkušenosti.
K zakoupení jistě s úspěchem využiješ informaci od Vladimíra, já ji kupuji u jednoho soukromníka kousek od Olomouce, který ji původně prodává hlavně bonsaistům.

Nevím kde dodo, osobně jsem koupil na prvotní vyzkoušení frakci 1-3 mm a 3-6 mm tady:
www.bonequip.cz/betaquip/eshop/2-1-Substraty

Tenhle eshop měl i reklamní článek v chrudimských novinách.