Téma:

To jo, ale zevnitř. Tam zase málokdy proniknou sojky.

aivenhov napsal: Filip Jelínek: Okná sú plastové. Tak asi som mal minulý rok šťastie lebo pri rovnakom postupe žiadna pleseň.

Okolo plastovejch oken se dělá s oblibou plíseň, jak na nich kondenzuje vlhkost.

Sojky jsou svině. Kdybych ty žaludy na zahradě nesbíral a nevytrhával vyklíčené, tak mám místo ní dubový lesík. No a to ještě strkaj do všech škvír na stomech, boudě atd. Jsou drzý jak vopice a někdy se bojím ohnout, aby mi nestrčily žalud do pr.. A ještě žerou mladý ptáky, ještěrky a slepýše na skalce.

OPRAVA
Filip Jelínek: Okná sú drevené. Tak asi som mal minulý rok šťastie lebo pri rovnakom postupe žiadna pleseň.

vladt napsal: Nejdřív jsem si všimnul těch plesnivejch párátek a divil se co ti to vylezlo za divný kaktusy.
Počátek pokusu vyfocen, až se zvednu, tak přetáhnu fota a dám sem.

No extra parádu ta párátka zrovna nedělají, ale proti sýkorkám a sojkám jakž takž ochrání ... takhle vypadá následek sojčího "útoku" Ten pitomej žalud tam byl původně tak dobře zahrabaný, že ho koukal jenom malý kousek ... ale těm semenáčkům takováhle "manipulace" asi moc dobře nedělá a mě to taky nebaví je pořád znovu sázet .
Poznámka - ty větší semenáčky jsou starší Escobaria vivipara var. arizonica a úplně vpravo Escobaria vivipara var. neomexicana, který mám obojí letos od Filipa

aivenhov napsal: No sú na parapete pri okne tak možno preto. Ešte som sa nestretol s takou informáciou že by sa to z tohoto dôvodu mohlo stať.

S tím chladem to určitě tak je, jednoznačně k šíření plísní přispívá, s tím mám smutnou zkušenost.
Mimochodem máte plastový, nebo dřevěný okna?

Nejdřív jsem si všimnul těch plesnivejch párátek a divil se co ti to vylezlo za divný kaktusy.
Počátek pokusu vyfocen, až se zvednu, tak přetáhnu fota a dám sem.

No sú na parapete pri okne tak možno preto. Ešte som sa nestretol s takou informáciou že by sa to z tohoto dôvodu mohlo stať. Inak by som ich tam nedal. Tak ale skôr som zvedavý ako porastú, keďže na klíčenie nutne svetlo nepotrebujú.

varček napsal: Samozrejme, že preliezla už aj do substrátu, ale nie je to patogénna pleseň. Keby bola už by tam tie semenáče neboli.

Děkuji za komentář a vpodstatě si myslím to samé. I když nevím, jestli to, co je na párátkách je to samé, co v substrátu ... tam se vytváří spíš zelené řasy, či sinice nebo zárodky mechu ... nebo něco takového a nevypadá to nějak škodlivě. Několik málo semenáčů to dokonce jakoby potáhlo, takže si někdy říkám jestli je to nemůže udusit, ale vypadá to zatím, že by to ty semenáčky měly zvládnout. Nevím jestli to na těch párátkách je spíš řasa nebo nějaká houba, ale nemyslím si rovněž, že by to semenáčkům mělo škodit. Asi šest jich zatím odešlo na úplně jinou houbu - na nějakou rezatou, ale ta se nijak epidemicky nešíří a byly to zatím výjimky a snad si proti ní vytvoří rezistenci. Jinak semenáčky jsou na čerstvém vzduchu a vypadá to, že mají obecně celkem slušnou přirozenou odolnost. Takže to všechno považuju za přírodu ... Ostatně, když někde sleduju fotografie z přírody - mezi čím to vlastně ty kaktusy rostou - tak tam vidím spoustu mechů a lišejníků a všeho možného ... celkově to tam evidentně taky žije ...

Samozrejme, že preliezla už aj do substrátu, ale nie je to patogénna pleseň. Keby bola už by tam tie semenáče neboli.

Má ji tam a také jsem uvažoval, jestli to "nepřeleze" až do substrátu

Oto na těch párátkách,nedělá se ti už plísen ?

napsal - uvedl že ho propařil a ošetřil previkurem ...
spíš by mě zajímala teplota - jestli to má u okna někdy se to stává když "nastydnou"

aivenhov napsal: Substrát bol približne 1diel drnovky, 1diel piesku, 1diel drobného štrku a 1diel antuky. Napadnutá bola aspoň trochu väčšina. Peroxidom som jemne prestrekol a nechal odvetrať všetko, keďže semená ešte nezačali klíčiť.

Ještě zbývá doplnit zda jsi substrát sterilizoval či nikoliv.

Semenáčky Escobaria vivipara z letošního dubna. Ještě s tím přezimováním nemám žádné zkušenosti, ale doma na ně stejně nemám místo ... tak uvidím. V přírodě to taky nějak musí přes tu zimu přečkat. Párátka jsou na ochranu proti sýkorkám a sojkám. Letos mi tam ty potvory sojky přes to všechno nacpaly a zahrabaly dva žaludy ...

Tak napíšem čo viem, ale nečakajte chemický rozbor.
Drnovka - z lúky. Hnedozem asi s prímesou ílu. Čo ja viem, tak vždy tam rástla len tráva a nič iné. Hnojené lesnou zverou.
Piesok - taký ako používam aj u dospelých rastlín, žltý stavebný. Nie so stavby, len sa na to používa.
Štrk - biely, asi vápenec, frakcia okolo 0-2mm, z našej bane (neťaží sa tam už)
Antuka - netuším aká. Nachystaná na nejaké ihrisko. Tak som preosial si trochu na 1-2mm.

aivenhov napsal: Substrát bol približne 1diel drnovky, 1diel piesku, 1diel drobného štrku a 1diel antuky. Napadnutá bola aspoň trochu väčšina. Peroxidom som jemne prestrekol a nechal odvetrať všetko, keďže semená ešte nezačali klíčiť.

Toť recept naprd. Neboť odkud máš tu drnovku .. jáká je to zem a co se tam předtím pěstovalo. Jo písek, a jaký písek a odkud a jaké má složení. Aha štěrk ... no stačí ten pozametaný na cestě po zimní údržbě? Jo a antuka ... hm tak odkud máš antuku, jaká cihelna a jak je mazlavá. Ne nechci tu nikoho schodit, ale pokud se podávají informace, podávejme je jak se patří. Já už čtu jak se tu zase Ladis vyzlostí na mojem příspevku. Ale začtěte se do knih a článků co se psali před dvaceti ... třiceti. A vlastně stačí i tu na fóru. Když například Miroslav a nebo Mamlas píšou něco o písku, tak víme odkud je. A proč to píšu? Abych upozornil na jednu dobrou věc. Kaktusář se musí tak trochu zajímat o tu geologii kolem sebe, aby véděl odkud domu co tahá. Trochu té klimatografie, aby véděl jak to tam u něj v průběhu roku fouká a předpoklad že foukat bude a kolik kdy a jak naprší. Také trochu jak to je výskytem všakovatých nemocí v zahrádkářských koloniích, kde jsou info na jejich zahrádkářských nástěnkách a avíza co za škůdce teď lítá. To aby zase kaktusář véděl, čím to budou v jeho bezprostředním okolí zahrádkáři ničit a co mi teda vítr může donést- No a potom jsou ty další důležité ibformace jako kde mají jaké pivo a kolik kde stojí uzené kolínko s křenem. Prostě nestačí napsat písek, štěrk ..... nebojte se psát, i když někdo neumí pořádně číst a chce koukat jeno obrázky, ale pište co nejvíc. V každém tom i na první pohled nepovedeném příspěvku může být pro někoho dost důležitá infpotmace a navíc nám skutečně ukazují, jak se to kde pěstuje a v čem a co.

P.S. Pokud někdo v tomto příspěvku hledá obrázky, tak upozorňuji, že nejsou a nebudou.

Mořením a všakovatým chemizováním substrátu se mimo jiného také ničí semínka. Ta klíčivost jde potom dolu. Pokus je dobrej, ale už staří mistři přišli na to, že nejlepší je pečlivost v čistění a uskladnění semínek a potom v čistotě substrátu. Chemii neměli a výsev měli jako hrom. Pokud máš sebrané skutečně zralá semínka a dobře jsi je očistil před uskladněním a pokud máš výsevní substrát čistý, není tŕeba chemie a není tŕeba moŕení. Je ale tŕeba si uvédomit jedno, že nikdy ti nemůže vyklíčit 100% semínek, neboť jenom napodobňujeme matku přírodu. Snažíme se uméle něco napodobnit, ale už nenapodobníme "správný čas" a "správné počasí". No a potom, ani ty semínka neklíčí najednou ... proč? Protože je nutné, aby něco v přírodě přežilo. Já vím, máme dvacet semínek a tak chceme dvacet semenáčků, ale ono to tak není. Protože máme tisíc semínek a potom chceme tisíc semenáčků? Co s tím ... už dneska je toho mraky a nabídky se pŕedbíhají podle toho jak to kvete. Jo kde jsou časy, kdy se nabídka semínek skutečně ukázala až na lednových a únorových schůzkách, když jsme měli všechno správně sebrané a správně vyčistěné a krásně nabalené v psaníčkách ... ne to není nostalgie, ale všakovaté to chvátání jest dobré pro koho? Tak že základ není v chemii, ale přístupu, v srdíčku.

Substrát bol približne 1diel drnovky, 1diel piesku, 1diel drobného štrku a 1diel antuky. Napadnutá bola aspoň trochu väčšina. Peroxidom som jemne prestrekol a nechal odvetrať všetko, keďže semená ešte nezačali klíčiť.

Taky napiš do jakéhosubstrátu jsi to prdnul.
Pánové já vám nevím, ale po různých periodách střídání moření semen v peroxidu s mořením před výševem v hypermanganu (asi celý 1 den před výsevem 2 - 4x vyměněná lázeň, poté promití pod vodou, poté pár hodin jemné oschnutí a hned výsev). Konstatuji po 20 letech, že hypermangan je lepší a peroxid nepoužívám. Spíše nyní aplikuji výsevy do substrátu s s přidanou mykorhizou s přidaným gelem na zadržování vody. Udělám teď malej testík s popisem i pro vás, tak sem dám fota.

Ještě napiš které semena jsou napadeny a byla vyprána v peroxidu

Takže výsevy napadla pleseň a to som sa na ne iba 1 deň nepozrel. Ako prvá sa objavila pod studenou modrou. V ostatných o 2 deni neskôr. Zjavne nepomohola ani ochrana Previcurom. Tak dnes som si bol kúpiť 3% roztok peroxidu vodíka a prestrekol to. Uvidím čo z toho sa zachráni a porastie. Zatiaľ sa nesmelo derie von iba jedno gymnocalycium ferocoir.

Tak banda ideme na to! Dnes zmontované celé "zariadeni", vysiate a čakáme.

Vysiate druhy:
Astrophytum asterias
Astrophytum asterias superkabuto
Astrophytum myriostigma nudum
Astrophytum myriostigma strongylogonum
Astrophytum myriostigma quadricostatum

Echinocereus triglochidiatus

Echinopsis ancistrophora
Echinopsis ancistrophora f. roseiflora
Echinopsis aurea
Echinopsis kermesina
Echinopsis polyancistra
Echinopsis subdenudata

Escobaria vivipara arizonica

Frailea angelesi
Frailea asterioides

Gymnocalycium carminanthum
Gymnocalycium ferocior krátky tŕň(Klempa)
Gymnocalycium ferocior dlhý tŕň(Fischer)
Gymnocalycium mihanovichii žltý kvet

Lobivia lateritia červ. kv.
Lobivia tiegeliana
Lobivia tiegeliana flaviflora
Lobivia tiegeliana rubriflora

Melocactus warasii

Svietenie : 12hod denne
Ošetrenie - preparenie substrátu a Previcur v zálievke.

Výsevné nádoby 19x13x10 spolu s chrudimskými kvetináčikmi 4x4cm


Kryt spravený z hliníkového plechu - studená biela, teplá biela, kombinované (z ľava do prava)


Zapnuté a nasadené - poradie je rovnaké. Ako tienenie som dal papierovú utierku (na foto ešte nie je) + alobal na zadnej a bočných stenách pre lepšiu účinnosť.


Ukáźka krajného zapojenia na hornej strane krytu

Že to moc nesvítí se ti jen zdá. Skutečná intenzita barvy se okem nedá hodnotit. Lidské oko je mnohem méně citlivé na modré a červené světlo se stejnou intenzitou jako světlo kolem 550 nm. Což je i cca maximum na křivce vyzařování Slunce. Tedy cca žlutozelená barva. Zase kytky "vnímají" intenzivně červenou a modrou a jsou slepé na zelenou (tedy cca obráceně než lidi).

Harbin napsal: Jeden panel 30 x 30 cm má 225 diod červených a modrých v poměru cca 3:1 příkon 14W. Na ebay jsou toho mraky. Svítivost se neuvádí, ale asi bude mizerná určitě pod 400 lm. Mám objednaný luxmetr - až přijde, tak ti to změřím přesně. Svítil jsem 12-14 hodin denně. Po měsíci jsem výsev vrátil pod zářivky. Teď si budu dělat kultivátor na bodové LED, tak sem dám k dobru případné srovnání se zářivkama.

Díky za info. Diod je tam celkem dost a čas svícení taky dlouhý, takže mě docela překvapuje, že to nefunguje. Měření svítivosti je asi zbytečné, protože ta modrá a červená asi moc svítit nebude. Každopádně další důvod proč zůstat u zářivek. Možná by ještě stálo za vyzkoušení ty vysoce svítivé LED.

Co si tak pamatuju ze zkoušek z biochemie, tak chlorofyl a (ten základní) potřebuje k funkci vlnové délky nějak 690 a pak kolem 720 nm. Chlorofyl b (který tuším mají většinou dvouděložné jako druhý) doplňkový a vývojově mladší potřebuje někde nanometry kolem 380 - 420. Ale ty čísla si už napamutuju. Do indexu mi pan profesor dal známku už před delší dobou. To tak na okraj k barvě světla. UV záření pod 350 nm zase tlumí růst celkově. Aspoň je vidět, že když se před miliardami let vyvíjela fotosyntéza tak tehdy bylo převažující světlo atmosféry červené (methanodusíková atmosféra bez kyslíku).

EDIT:
Takl jsem už ty čísla samozřejmě drobet pomotal:
chlorofyl a max absorpce 430 a 662 nm
Chlorofyl b max absorpce 453 a 642 nm
Proto pokud chcete dodat kytkám max energie a neplatit moc za elektriku, tak je nejlepší svítidlo s maximem v těchto oblastech. Třeba zelené světlo s max kolem 530 nm sice bude žrát elektriku, bude zeleně plivat světlo jak blázen, ale kytky budou energeticky hladovět bo nebudou mít využitelnou vlnovou délku na ukládání energie světla do zásobních P molekul a následně na tvorbu cukrů atd. Prostě mají solární panely citlivé jen v užším rozmezí ve 2 místech viditelného spektra. A dost přednášky.
Ještě obrázek spektra absorpčního.
cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Chlorophyll_ab_spectra_(cs).png

Dále se uvádí ještě 2 základní fotosystémy jako celek a to P680 a P700. Kde je nejvyšší výkonnost fotosystému jako celku při 680 a 700 nm. Tak si vyberte.

No ja som skúšal v akva a musím povedať že červené a modré svetlá sú pri podpore rastu nanič. Je tam veľký rozdiel medzi nimi a LED diódami toho istého typu ale s biely svetlom.

No ja som skúšal v akva a musím povedať že červené a modré svetlá sú pri podpore rastu nanič. Je tam veľký rozdiel medzi nimi a LED diódami toho istého typu ale s biely svetlom.

Jeden panel 30 x 30 cm má 225 diod červených a modrých v poměru cca 3:1 příkon 14W. Na ebay jsou toho mraky. Svítivost se neuvádí, ale asi bude mizerná určitě pod 400 lm. Mám objednaný luxmetr - až přijde, tak ti to změřím přesně. Svítil jsem 12-14 hodin denně. Po měsíci jsem výsev vrátil pod zářivky. Teď si budu dělat kultivátor na bodové LED, tak sem dám k dobru případné srovnání se zářivkama.

Harbin napsal: Přesně tak, ale dobře to pod tím klíčí.

Ještě otázka, kolik je na tom bloku diod, jakou mají svítivost a kolik hodin denně si jim svítil?