Téma:

Teda Ladis, zcela upřímně, sereš mě a ostatní taky. Na jaře vyseju na záhon ke kedlubnám a děj se vůle boží. Jak to vypadá, čím míň se s tím člověk patlá, tím lepší výsledek.

Jen tak pro srovnání, samovýsev v přírodě.
Astrophytum niveum
Ještě bych doplnil, že před focením byl z rostlinek odstraněn velký placatý kýmen
To je asi jediná šance na přežití, když semínko zapadne (nebo je odneseno mravenci) někam do díry, kde je pořádný stín a vlhko.

Ty seš jak Radek - moc zelený

Tak jestli to má Dancer moc červené, tak ty to máš zase moc zelené Vy byste si mohli navzájem nejlíp poradit
Jinak ta tvoje zářivka má 25W.

Nebudu se montovat do tématu Dancerovi,ale navážu na jeho téma tady.Já neříkám tak ani tak,ale výsev do Zeolitu se mě neosvědčil.Myslím,že ho není třeba prát,když ho nenechám volně válet kdesi a použiju ho přímo z balení.Ale každej to má odzkoušeno jinak.Tohle je jedna z mých krabiček výsevu,vyseto na konci října do kultivátoru,kde mám jednu zářivkovou trubici (teď si napamatuju jaká to je,Henry by mohl říct) Na výsev jsem použil klasickej substrát pro větší kaktusy,jen jsem ho prosál 2,5 mm sítem,zalito děšťovkou,po výsevu semen přestříknuto Proplantem,nic jinýho. Takže substrát jsem nijak nesterilnil a roste to myslím si víc než dobře.Jsou tam Melo.wintenii,Fero.repenhagenii,Thelo.bicolor,A.aureum,Echinocer.reichenbachii.

Pěkný, jetam vidět i ta chyba se zeolitem ohledně zasolování. Sám si nyní ověřuji, že zeolit opravdu jen poprvé nasáknout roztokem a pak jen dolévat demineralizovanou vodu klidně i 2 měsíce dokud rostliny uvolňované živiny ze zeolitu nespotřebují. Jinak dojde k zasolení. Případně by se musel proplachovat z vrchu, to by muselo být velmi jemné, aby se semenáčky nevyplavovali.
Můj test vypadá zatím zajímavě, zatím počkám s dalším fotem, ale předběžně rostou semenáče celkově lépe v zemině pro kaktusy od AGRO CS bez dalších přídavků jiných věcí a fungicidů (ano přiznávám semena jsem předtím den heypermanganoval, přece jen nebyla zcela ouplně čistá). Ale to jsem jižn psal u prvního fota.

Nedávno jsem sepsal jsem článek "Můj postup výsevu semen kaktusů", k nahlédnutí ZDE .

Tak z pokusu výsevu pod rôznymi druhmi osvetlenia nič nebude. Tá otravná pleseň nie a nie ustúpiť a stále znova sa rozrastá. Snáď to vyjde o rok

To se někdy u výsevů stává, že se objeví bezchlorofiní semenáček. Chtělo by to co nejdřív naroubovat.
Pokud tam není aspoň trochu chlorofilu tak nepřežije.

pk0391 napsal: V mém únorovém výsevu Ariocarpusů se objevil jeden červený semenáč. Všechny ostatní semenáče mají tmavě zelenou barvu. Nevíte někdo, o co jde? Zatím nevypadá, že by nějak strádal, pokud by se mělo jednat o rostlinu bez chlorofylu.

V mém únorovém výsevu Ariocarpusů se objevil jeden červený semenáč. Všechny ostatní semenáče mají tmavě zelenou barvu. Nevíte někdo, o co jde? Zatím nevypadá, že by nějak strádal, pokud by se mělo jednat o rostlinu bez chlorofylu.

Asi ti vydrží. Mám taky amovýsev, ale tam je to na podzim a v zimě na suchu a je to na nekrytým balkóně. Ale je to Aylostera horstii. Nový jméno jsem zapomněl.

Test pokračuje dále. Tak nevím co z toho vyjde. nevidím extrémní rozdíly.
4 roky stará semena Astrophytum capr. ssp. jav. Detaily viz předchozí příspěvek.
Prvotní dojem, že to nejprve začalo klíčit v čistém zeolitu (Z - zeolit, Z+M - zeolit + mykorh. s gelem na vodu, S+M - Agro CS kaktus substrát + mykorh. s gelem na vodu).
Výsev 7.12.2013
Aktuální foto 12.12.2013. Uvidíme dále v čem to bude nejlépe prospívat.

Ota napsal: Semenáčky Escobaria vivipara z letošního dubna. Ještě s tím přezimováním nemám žádné zkušenosti, ale doma na ně stejně nemám místo ... tak uvidím. V přírodě to taky nějak musí přes tu zimu přečkat.

Uvidíme taky jak dopadnou tyhle semenáčky Escobaria vivipara z letošního "samovýsevu" (semínka jsem zastrkal v únoru do substrátu pinzetou) ... které byly rovněž v sobotu pod sněhem. Zatím se drží statečně

Na snímku několikrát zvětšeno.
Jak to bylo všechno pod sněhem je vidět zde
kkplzen.eu/index.php/forum/9-pestovani-pomucky-a-rady/10566-pestovani-mrazuvzdornych-kaktusu?limit=15&start=285

V začátcích mého kaktusření mě kamarád upozornil na výsledky pokusu dělanýho snad u Haudeho:
výsev astrofyt na filtrační papír a jedna skupina zalévána hydroponickým hnojivem, druhá destilovanou vodou. Vždy po čase část jedné i druhé skupiny spálit a zvážit popel. Rozdíly mezi oběma skupinami se projevily až po dvou letech pěstování..............
Takže vliv hnojení semenáčků nemusí být až tak rozhodující.

Aby se v zeolitu nehromadili soli z vodovodní vody (udělá se takovej slabej povlak na povrchu). Ona se z něj dost odpařuje voda vrchem. A navíc mě to nevadí. Mám z minulosti z dob pěstění tilandsií, masožravek a orchidejí, reverzní osmozu. Otočím kohoutkem a za chvíli mám ze 400 uS/cm pražské vody 20 uS/cm vody na zálivku citlivějších kytek v objemu 20 litrů. Je to z lenosti,nemuším pak kytky tak často přesazovat.

Padlo rozhodnutí, otestuji to nechat v takto zalévaném zeolitu a 1x za 3 mesíce doleju dospod vodu s hnojivem.

vladt napsal: Mám dotaz na zeolitový specialisty výsevníky. Za jak dlouho by jste ze zeolitu pikýrovali semenáče Ayloster, když jsou hustě u sebe cca 0,5 mm od sebe a zase do zeolitu? A taky jak dál s hnojením? Napoprvé jsem zeolit při výsevu nacucal roztokem hnojiva a pak jsem jen dodržoval hladinu destilky pod květníkem. Ale jak dál? Kdy zase doplnit do zeolitu hnojivý roztok místo destilky? Za měsíc za dva?

Moje zkušenost je taková, že v případě zeolitu je vhodné pikýrovat co nejdřív. Na velikosti ani tak nezáleží, hlavně aby měly vytvořeny kořínky.
Přesaď do substrátu.
Jaký smysl má zalévat destilkou, když je zeolit pohnojený? Nejdřív použij destilku a až později postupně přidávej hnojivo.

Letos jsem zkusil zeolit a výsledek stejný jako všechny předešlé pokusy - plíseň. Předtím jsem to tady psal. Ovšem dělám na parapetu. Vono občas něco přežije a pak u mě odpadá otázka kdy a jak. Důležitější je aspoň něco udržet. Mě to nevadí, ale spíš tu vidím problém v prostředí výsevů a možné kontaminaci.Zatím nejlépe vypadají samovýsevy u rodiče, ale to není na produkci většího množství. Zato je to superodolné proti všemu, mimo mě teda. Hlavně turbiňáky jsem měl nechat, kde jsou a nedloubat a nepřesazovat.

Mám dotaz na zeolitový specialisty výsevníky. Za jak dlouho by jste ze zeolitu pikýrovali semenáče Ayloster, když jsou hustě u sebe cca 0,5 mm od sebe a zase do zeolitu? A taky jak dál s hnojením? Napoprvé jsem zeolit při výsevu nacucal roztokem hnojiva a pak jsem jen dodržoval hladinu destilky pod květníkem. Ale jak dál? Kdy zase doplnit do zeolitu hnojivý roztok místo destilky? Za měsíc za dva?

P.S.:Test dnes začal klíčit. Foto dám až bude více rostlin v každém substrátu pro statistické posouzení vlivu na počátek klíčený, a pak později vliv na růst. Koukám, že to nejvíc začíná klíčit v samotném zeolitu. Se picnu.

Tak to hoď odkaz. Asi jsem to tam čet, ale pižlání se semenáčema a vůbec zlobivejma kojencema a baotlatama kaktusovejma patří primárně sem.

Jo koukám skoro hned první věta.V tom případě hodně štěstí

Calipso napsal: Předpokládám že vyséva čerstvá semena.

Tak si pozorně ten jeho příspěvek přečti a zjistíš že tvůj předpoklad je mylnej.

vladl napsal:

Máš možnost nám jít příkladem.

Projdi si téma výsevy chlero/pedio,tam mám přízpěvky s zminovaných pediocactusech,takže příkladem se snažím jít
Filip Jelínek napsal:

Starý astrophyta zdleka neklíčí optimálě.

Předpokládám že vyséva čerstvá semena.

Filip Jelínek napsal:

Mamlas napsal: To jo, ale zevnitř. Tam zase málokdy proniknou sojky.

Milane, musim ti dopřát vlastní medicíny
Aivenhov (mimochodem to je z Waltra Scotta?) napsal tohle www.kkplzen.eu/index.php/forum/8-vysevy-a-mnozeni/123-vysev-v-primem-prenosu-aneb-jak-to-teda-vlastne-vsechno-je?start=1080#31928 pak se o tom diskutovalo. Do toho Ota vložil svoje sýkorky. Aivenhov poinformoval, že plíseň se objevila ve výsevu. Pak zas sýkorky. Od tý doby tu jedou zaklíněný dvě linie, který kladou jistý nároky na pozornost při četbě ... ;) :evil:

No jasně - trochu se nám to tu pomotalo Aivenhov píše o svém důmyslném výsevním aparátku a o tom, že mu výsev napadla plíseň, která možná devastuje semenáčky ... přičemž zařízení má za oknem. Já píšu o zasněžených semenáčcích zimovozdorných druhů, které mám naopak venku před oknem a do toho se nám ještě zamotaly ty plesnivý párátka , který ani mně ani těm semenáčkům nevadí a ty zas... sojky, který mi zase vadí . Takže jsem měl taky dost co dělat, abych reagoval na správnou nit ... tak snad jsem se strefil ... ta plastová okna mi trochu zamotala hlavu

Starý astrophyta zdleka neklíčí optimálě. Takže pokusu zdar!

Mně jde o tu rychlost. Pediáky a scleráky teď nechci, takže 800 Kč do semen na testy dávat nebudu. Máš možnost nám jít příkladem. Nebo mě dejte 1000 semen nějakýho hůře klíčivýho sajrajtíku a já to testnu ve větším.

Právě že o astrophytech už toho víme docela hodně,ale podle mě je třeba testovat právě ty druhy o kterých se ví že špatně klíčí a tady je třeba se dělit o skušenosti.Nesmíš mít strach s obtížných druhů.Ty astra ti poklíčí jak bláznivé na některém s těch tří substrátů začnou třeba dříve,na jíném později,ale poklíčí to je jasné.

Tady jde o rychlost klíčení (semi zdá, že se to na zeolitu hůže smáčí). As. jsou důležité pro mě. Bo mám u nich nyní největší výsevy. Obtíženjší druhy? Hmm jaké navrhuješ. Pak mám ještě něco z jiných druhů, ale to není na tyhle testy. Mám pak Gymnocalycia jen na tyhle testy. A pediáky a skleráky na takový pokusy nebudu kupovat. I když s nima mám zkušenosti z minula dávno tomu, když klíčily po poškození testy, ale byla to piplačka.

Astrophyta klíči samy,testuj na obtížnějších druzích.

Tááák,
Test výsevního substrátu:
Astrophytum capricorne ssp. jauvajscosi od Pavlíčkovců asi je měli ze sprášení z roku 2009, dostal jsem jen jako dárek v roce 2012 (semena před manipulací byla rok na sucho v mrazáku - běžně takto semena uchovávám).
Před výsemem mořeno 24 hodin ve fialovémm roztoku hypermanganu, roztok 1x vyměněn, podruhé byl už tmavě růžový. Jsem to nějak s tmavostí přepísk.
Zkratky:
Z - zeolit jen napuštěný roztokem hnojiva
Z+M - zeolit + mykorhiza Symbion symbivit pro venkovní použití s gelem na držení vody + mix se Smybiom arid pro polopouštní rostliny (běžně se neprodává, jen na dotaz - aktuálně používaný pro výsadby v oblastech perského zálivu, specialisti firmy mají naštudovanou i kaktusovou mykorhizu) Ovšem mykorhiza je jen pro mě, se mi to líbí - obalený kaktusáčky sem tam kopečky mykorhizní plísně aniž by sami uhnily je zajímavé. Napuštěno taky roztokem hnojiva. je vidět, jak polyakrylát nacucaný vodou málem i se zeolitem vybublal mimo květník.
S+M - substrát Agros CS pro kaktusy + mykorhiza výše popsaná - můj klasický úspešný substrát a postup pro výsev Astrophyt co používám. Pouze nacucáno demineralizovanou vodou bez hnojiva. Pak mám zase problém, že ze 2000 Astrophyt vyklíčí 1800 a chtěj furt žít.
Vše je nakonec ve společné misce, mělo to být zvlášť, ale nevešlo se mi to pod kryt.

Bude to klíčit pomaleji, mám teď doma menší zimu, ale pojede to. Už jsem s jiným Astrophytem před 14 dny zkoušel samotný zeolit.
T9mto testem zjistím jaké kombo je v mých podmínkách nejlepší, ještě zkusím to samé s něčím s menšími semeny. Aylostera horstii klon na větší mrazuvzdornost v samotném zeolitu jede dobře, ale měl jsem to otestovat s tímhle kombem taky, kruciš!

Máš pravdu, Filipe:-))

Mamlas napsal: To jo, ale zevnitř. Tam zase málokdy proniknou sojky.

Milane, musim ti dopřát vlastní medicíny
Aivenhov (mimochodem to je z Waltra Scotta?) napsal tohle www.kkplzen.eu/index.php/forum/8-vysevy-a-mnozeni/123-vysev-v-primem-prenosu-aneb-jak-to-teda-vlastne-vsechno-je?start=1080#31928 pak se o tom diskutovalo. Do toho Ota vložil svoje sýkorky. Aivenhov poinformoval, že plíseň se objevila ve výsevu. Pak zas sýkorky. Od tý doby tu jedou zaklíněný dvě linie, který kladou jistý nároky na pozornost při četbě ... ;) :evil: