Téma:

Jasně spletl jsem se, měl jsem na mysli recurvus.

No měl jsem jich plno, ale jak postupně flekatěly tak jsem se jich zbavoval, nevím teď kolik mě jich zbylo, zjistím to až po stěhování

kutak napsal: Vloni mě vykvetl poprvé nějaký rectispinus ze semen od Chvastka.

Parádní kousek, skutečně dobrej počinek todleto!
Ale Petře recurvus si myslel, není-liž pravda? Vono se to plete s rectispinusem, ale to je lautr jiná kyťajzna. Recurvus je nevlastní brácha latispinusu....

Postavení týhle kytky je různý podle autora, takže od synonyma latispinusu, přes latispinus var. spiralis k ssp. (var.) recurvus, k samostatnýmu recurvus a dokonce někteří to otočili proti latispinusu kde se uznává recurvus var. latispinus...jedním slovem taxonomicky je to méně vyjasněná položka (jinými slovy děs-běs). Každopádně recurvus je jméno starý, prověřený časem a myslím, že rostliny takto označené se liší od latispinu tak výrazně, že pokud se jim říká recurvus, tak je jasný vo co kráčí a to je prima pro nás kaktusáře..

Náhodou nějakej zbytečnej, zaprclej, nedochůdče, vzádu na polici, z toho výsevu nemáš navíc?

Jana napsal: Ten žlutý latipinus stačil vykvést ještě než jsem ho sklidila (byl teplý podzim) a ten červený jsem měla na jižním okně. Myslím,že záleží na počasí-potřebují hodně sluníčka aby to stihly.

Tak to také zkusím nechat latispinus s poupaty na podzim na okně.

Vloni mě vykvetl poprvé nějaký rectispinus ze semen od Chvastka.



Jinak nejlépe mi kvete forďák

Ten žlutý latipinus stačil vykvést ještě než jsem ho sklidila (byl teplý podzim) a ten červený jsem měla na jižním okně. Myslím,že záleží na počasí-potřebují hodně sluníčka aby to stihly.

No, já bych jen objasnil proč sme se o tom bavili. Ne že by ta diskuse byla kvůli zájmu o pěstování feráků Bylo to kvůli roubování na glaucescensy...

Vono totiž celá tahle grupa kolem glaucescensu je hodně vitální a tolerantní ve vyšším věku k pěstování. Můžeš je dát to velikých kýblů, můžou stát ve vodě a sou ok. Je zajímavý, že semenáčky mají poměrně malý na feráky, vono i semena nejsou nic velkýho a ze začátku za ostatníma jsou o několik kroků pozadu. ale všeho dočasu, jakmile povyrostou, tak jedou jak vzteklý. A taky se na ně dobře roubuje... Nechtěl bych to tu moc rozvádět, protože to je tak na jiný vlákno, ale není to tak, že to jde jen na glaucescens....

Ferocactus johnstonianus na Ferocactus schwarzii

Filip Jelínek napsal: Místo flavovirensu jsem zařadil E. grusonii, o který se často v literatuře zmiňuje jak se podobá F. reppenhagenii v mládí, což je věc kterou pořád nemůžu pochopit, pač to by člověk asi musel trpět slepotou, ale posuďte sami...

Filipe skvělá a užitečná věc , takovéto porovnání mladých kytek, patří ti dík.

K té podobnosti reppenhagenii a grusonu, no já bych ji tam docela i viděl, zejména pokud bys měl světlějšího grusona Ale samozřejmě pokud bych věděl, co hledám, tak se to asi nesplete.

Ty jo Jani, super. Jak se ti to povedlo ? Musela si jim nějak prodlužovat sezonu nebo to stihli v sezoně normálně ve skleníku ?

kutak napsal: Tak moji latispinusy pořád jen slibují a nasazují v srpnu poupátka "poslíčky" už řadu let a furt nic. Můj největší latispinus má už průměr asi 15 cm. Nemám žádnou fotku, protože nekvete.

Petře, mě latispinus nasazuje poupata každý rok, ale skoro nestihne vykvést. Ale už se mi zadařilo:)

Malinko odbočím od teplotních nároků k jedné věci, o který jsme se před časem bavili a to je vzhled mladých rostlin okruhu F. glaucescens resp, jejich rozlišení.
A protože pár obrázku je nad tisíc slov, tak jsem připravil malý přehled těchto rostlin.
Do skupiny Glaucescens, která náleží do sekce Bisnaga lze řadit Ferocactus echidne, flavovirens, glaucescens, reppenhagenii a schwarzii. U Pilbeama tam najdete alamosanus (a tím pádem alamosanus subsp. reppenhagenii), ale vzhledem k tomu, že to považuju za minelu (typovej alamosanus totiž spadá do sekce Ferocactus, spolus F. potsii), tak ten bych tu neuváděl (je to jen poznámka pro zvídavé reptaly ).

Bohužel malej flavovirens nemám vyfocenej, tak ten budete muset oželet, ale jinak tu mám všechny výše zmíněný kousky. Místo flavovirensu jsem zařadil E. grusonii, o který se často v literatuře zmiňuje jak se podobá F. reppenhagenii v mládí, což je věc kterou pořád nemůžu pochopit, pač to by člověk asi musel trpět slepotou, ale posuďte sami...

Ferocactus echidne - semenáče vypadají děsně atraktivně, pač ty trny jsou fakt dlouhý v poměru k tělu...až je škoda, že mu to nevydrží do dospělosti..
Možná by se dal zaměnit s mladým flavovirensem, na to bacha.

Ferocactus glaucescens - sivá barva epidermis je nezaměnitelná...

Ferocactus reppenhagenii - tady přituhuje, protože tu je F. schwarzii od kterého je odlišení už o dost složitější. Trochu pomáhá hodně světlá barva a taky trochu delší délka nových trnů..

Fercactus schwarzii - viz. reppehagenii. Pěkný kouličky od mala to jsou, ale teprve ve starším měku udělaj tu pravou krásu.

Echinocactus grusonii - srovnávací foto, je jasnej jak facka...

kutak napsal: Tak moji latispinusy pořád jen slibují a nasazují v srpnu poupátka "poslíčky" už řadu let a furt nic. Můj největší latispinus má už průměr asi 15 cm. Nemám žádnou fotku, protože nekvete.

Dneska jsem si poprvé otevřel darované časopisy od Roberta ( ještě jednou díky ) a přesto že je to hodně starej ročník, pár věcí mě tam zaujalo a tahle věc se týká tohoto tématu. .
Pan Hejtmánek popisuje v č.3/74, jak mu latispinus nasadil v srpnu poupátka , ale vykvetl až 16.11. To je bohužel čas, kdy většina z nás už ukončila vegetační sezónu a maximálně tak stěhujeme poslední kytky na zimoviště. Vyplývá z toho jediné, v našich běžných podmínkách nám sotva kdy zakvete, pokud mu nedokážeme nějak zásadně prodloužit vegetační sezónu.

Pokud se to někomu povedlo nebo povede, dejte určitě vědět.

J.

Přesně tak, já podobně řeším teplomilný -> dávam je n nejteplejší místa navrchu v patře...

ILPAZK napsal: Ono je těch 5°C kompromis kvůli rebuciím, lobiviím atd, které při vyšší zimní teplotě málo kvetly - a dva prostory nemám. Ale musím něco vymyslet, ty kaktusy tady máte krásné a taky bych je nerad riskoval.

To chápu, taky mám vše v jedné místnosti, ale i v jedné místnosti mohou být dost rozdílné teploty a tak strkám feráky a astrophyta co nejvýš, a rebucky a lobivky zase k zemi, ancistráky co nejblíž k oknu, aby měli alespoň malinko toho světla atd. Ale sklep mám hodně velkej a to je u mě výhoda , mohu s bednama trochu šachovat

Ono je těch 5°C kompromis kvůli rebuciím, lobiviím atd, které při vyšší zimní teplotě málo kvetly - a dva prostory nemám. Ale musím něco vymyslet, ty kaktusy tady máte krásné a taky bych je nerad riskoval.

JO myslím, že u nich je jmenovka horridus (aspoň jsem to teď našel u jména souboru ) , ale nějak jsem to jméno nikdy neřešil, mám stejně jenom jeden

Mimochodem Jirko je to typová kytka toho co tu běhá pod jménem Ferocactus horridus.
Pokud by ses pídil v literatuře, tak to najdeš jako synonymum F. peninsulae, ale bohužel je v tom háček, pač takhle byly taky označovaný kytky F. herrerae - což je právě případ rostlin který obvykle ve sbírkách pod jménem F. horridus vidíš.
Každpádně jsou to ale moc krásný rostliny a ani nemusej kvést, aby je člověk obdivoval...

Čéče asi budu dost hádat ale určitě je alespoň v 20cm misce a mám ho už hodně let.
Tahle fotka je už 5 let stará takže i když ti ho změřím, tak to bude zkreslený

Jak je velkej jirko ten herrerae na poslední fotce? Ty nejsou zrovna přeborníci v brzkým kvetení...

Zimuji všechno okolo 10 stupňů. Latispinus, lindsay, robustus chtěj aspoň těch deset, jinak flekatěj s oblibou. Ono to nemusí přijít ale jistota je jistota, flekatý kytky bolí a zvlášť ty velký, nemá smysl riskovat.
Normální zimování je pro většinu druhů bez poskvrnky, i když těch 5° je celkem spodní hranice, míň už by zaplakalo možná víc druhů z jižnějších mexických lokací. Americký feráky sou bez problémů obvykle bez problémů, ty s chladem nemaj problém.

Já zimuji při 7-8 °C ve sklepě a ferákům, kteří snesou chladnější zimování to nijak nevadí.
Zajímavý ale je, že ty co nosím domů (latispinus, recurvus apod) jsou zrovna ty, kteří si ze mě s těmy poupaty pořád dělají srandu ... Ale nevím, jestli to má nějakou souvislost nebo jsetli je to obecnej problm těhle teplejších

Naštěstí kytky jako schwarzii, viridescens, herreae u mě s kvetením žádný fóry


By jmusil at 2011-02-27


By jmusil at 2011-02-27


By jmusil at 2011-02-27

Kolik stupňů je to studené zimování pro ferocactusy? Já je mám všechny mimo latispinus, který nosím do bytu, při +5°C (možná o něco víc, jsou u stropu). A zatím se drží. Jak je máte vy?

No tak hystrixy kvetou dost pozdě jsou to fakt velký kytky, takže tam to chce trpělivost
Emoryi a hlavně wislizenii by mohly v tý velikosti kvíst, ale tam bych se nebál chladnýho zimování, pač zrovna tyhle dvě kytky nemaj se studeným zimováním vůbec problém, pač obzvláště ty co rostou na amerických nalezištích zimě musí i v přírodě odolávat.
Takže zimování bych za tim neviděl.

Co přesazování, jak sou na tom?

Jedná se o emorii, histrix a vislizenii. Ty prostě kvést nechtějí. Průměr rostlin přesahuje 20cm.
Macrodiscus mi vykvetl jen jednou a zvopakovat to nechce. Ne že bych se tím zrovna nějak trápil, ale radost by mi udělat mohly.Kdyby chtěly.

Nemyslím, že studený zimování může být důvod nekvetení. Problematika latispinusu je jiná v tom kdy kvetou a v tom, že obecně nemají rádi studený zimování, ale pokud ta kytka zimování vydrží bez poškození, nemělo by jí to nějak vadit. Kerý konkrétně feráky ti nekvetou a v jaký velikosti? Takhle je to trochu příliš obecný než aby se daly hledat nějaký důvody...

Já mám s kvetením feráků taky dost problém. jsou to starý a velký kytky, ale některejm se prostě nechce. Snášej moje studený zimování, ale možná, že právě to jim vadí. Může to být příčina?

Tak moji latispinusy pořád jen slibují a nasazují v srpnu poupátka "poslíčky" už řadu let a furt nic. Můj největší latispinus má už průměr asi 15 cm. Nemám žádnou fotku, protože nekvete.

No ono je to asi tak, že latispinusy prostě obecně kvetou na konci podzimu, nemyslím, že to jde nějak výrazně ovlivnit, ale možný je všechno.

Jinak Jirko popisuješ tu u Feráků velmi rozšířený jev, se ktreým se ti kdo se jim věnují setkávají běžně (tj. potvrdí ti to i další pěstitelé co dělaj feráky).
Jde o to, že rostliny, když vyrostou do květuschopné velikosti, běžně první, nebo první dvě sezony vytlačí poupátka, kterým pracovně říkáme "poslíčci". Ty nevykvetou a postupně zaschnou bez ohledu na způsob pěstování. Teprve další sezónu pak regulérně vykvetou a od té doby už kvetou pravidelně bez problémů. Proč to tak je nevím, protože ty kytky o rok pozděj nejsou nějak diametrálně odlišný, možná prostě musej projít pubertou...

Optimizmu nikdy nie je dosť. Keď nie tento rok, tak si počkáme na ten ďalší...

Ale tie tipy na urýchlenie kvitnutia u Ferákov by sa zišli ako soľ.

těhle kytiček není nikdy dost

Jen bych byl zatím opatrný s tím optimismem ke kvetení, možná ale někdo poradí, jak tomu pomoci.
Mám zkušenost , že tyhle a jim podobní začnou nasazovat poupata , ale nechce se jim je dotáhnout ke květu. Máte někdo zkušenost , co s tím ? Možná je to tím, že je dáme pozdě do vegetace a pak to nestihnou ? Nebo je to prostě tím, že kytičky nejsou ještě dostatečně vyspělé a první nasazená poupátka v životě prostě ještě nezvládnou ?

Dlho sa tu nič nepridalo. Keďže Feráky sú aj moje obľúbené a pred 12 rokmi (1999) sa mi podaril pekný výsev F.latsipinus PP236 a PP428, (len na parapete v okne bez žiariviek) tu je foto z mája(kveten) 2006 a z oktobra (rijen) 2010. Po presadení v roku 2009 z 5x5cm do väčších 7x7 cm kvetináčov začali rásť oveľa rýchlejšie. Verím, že túto jeseň už budú kvitnúť, mali by od priemeru asi 10cm, teraz majú najväčšie tých 8 až 10cm (tie naj žiaľ nemám foto).





Tŕne sú nádherné:

Když jsme u toho okruhu wislizenii, tak mám semenáče z různých lokalit, ale úplně největší pecka co mám je todle:

Ferocactus herrerae, RS 953, Topolobampo, IS

Je to nejlíp otrněnej herrerae z těch asi pěti různých lokalit co mám a kdo ho ode mně má, tak takhle budou za chvíli vypadat (nechal sem si jak už to chodí ty nejvíc narostlý kytky, ale trněj dobře i ty menší, takže se je na co těšit..)