Téma:

SB 86 = Mammillaria wrightii, také by mě zajímalo co nimi Jara v zimě dělal.
Mně zimu vloni pokusně přežily, letos jsem jich také nechal většinu venku pod střechou. Dneska je u nás jaro, krásně teplo (to jsou Vánoce!), tak jsem se díval jak to všechno přezimuje a SB 86 jsou krásně zavadlé, zatažené, takže se o ně nebojím. Vodu dosatly naposled před 4 měsíci.

Jara napsal: Mammill.SB 86-byla.Stačila jedná zima a moje neopatrnost a bylo po nich.

Škoda že už nejsou, vypadají opravdu krásně. A cože to bylo za neopatrnost, že bylo po nich? No abychom se mi ostatní poučili a chybu třeba neopakovali.

Mammill.SB 86-byla.Stačila jedná zima a moje neopatrnost a bylo po nich.

miro napsal: Tak tohle je opravdová bombová mamilárka, jen udržet ji

No, kdesi jsem už o ní psal, že na to, jak dlouho ve sbírkách je, tak je jí zoufale málo. A určitě to není tím, že by byla nějak ošklivá, nebo nekvetla, nebo tak něco. Je to prostě mamilárka a tím je odsouzena do zapomění, odpočtu - li několik bláznů, kterým móda a podobné kraviny ničeho nříkají. Pokud někde zahálí pár řádečků semenáčků, dejte vědět, ale vsadím se, že nikde nic...

mamillaria guelzoviana

Tak tohle je opravdová bombová mamilárka, jen udržet ji

Mamillaria Tetrancistra u Littelfield, Mohave Co Az

Mausi, vyfotím znovu, zkusím jinou. No a kdyby byla málo žlutá, k čemu máme Adobe Photoshop?

Maus napsal: No, u mně na monitoru se jako jemně nažloutlé jeví jen vegetační středy...jinak je to klasická blondýna. Pokud je žlutá , je to v cajku a já si dojdu na voční. Ne ono se skutečně jedná jen o to, aby se mezi těmi krásnými bílými ,,var. plumosa" pomalu nevytratily ty ošklivé řidší a žluté pravé schiedeany...

Mně už tahle přijde jako dostatečně "schiedeánovitě" žlutá.

No, u mně na monitoru se jako jemně nažloutlé jeví jen vegetační středy...jinak je to klasická blondýna. Pokud je žlutá , je to v cajku a já si dojdu na voční. Ne ono se skutečně jedná jen o to, aby se mezi těmi krásnými bílými ,,var. plumosa" pomalu nevytratily ty ošklivé řidší a žluté pravé schiedeany...

Maus napsal: ... a zase blondýna....

Mausi, nevím jak to zkresluje, ale pokud si pamatuju je žlutá. Zkusím ji příští týden vyfotit znovu.

Našel jsem ji lehce, protože je ještě ve skleníku, takže teď portrét

Ano, prosím, ta krasavice vpravo, to je moje gusto. Ony zešednou časem všechny, ale zlatý bejt prostě musej aspoň do půlky...

Zrzka by se ti líbíla víc?


Musím ji najít v bednách a nafotit, neboť mrška nebyla nikdy zájmem mého objektivu.

... a zase blondýna....

Asi před 2 měsíci se tu řešila M. schiedeana, dneska jsem ji vyfotil:

Uploaded with ImageShack.us

Moja M.picta Aramberi, NL, RS321 in memoriam.

Jestli někomu věřím že se znovu sebere, tak jsi to ty, protože s takovým zájmem a znalostmi to nejde opustit.

No, chlape, tak to ti závidím, že jsi dva...jistě chápeš, že letos zejména...mně už zbyla po letošní sezoně necelá půlka....ale snad dorostu zase někdy....

Je Ti odpuštěno - jako Hasi jsme dva - já táta 60 r. a syn 37 r. - oba Pavlové

cykas napsal: S tím celkovým množstvím srážek, které mají rostliny k dispozici na nalezištích a u nás je to hodně zajímavá úvaha.
Je fakt, že se uvádí celkové množství srážek, což je u nás k ničemu, když jsou rostliny skoro půl roku mimo vegetaci.

Podle mě z toho plyne poučení, že:
1. můžeme zalévat mnohem více, ale ne častěji. Mám tím na mysli několik vlhkých období, kdy bude vody přebytek a pak následuje období 3 - 4 týdny, kdy je sucho.
2. nedívat se na statistiky na lokalitách a u nás, ale řídit se svým rozumem a zkušenostmi.

Která z uvedených možností je lepší nevím, ale asi povedou obě k dobrým výsledkům.

Pochopil jsi mě naprosto přesně, Cykasi. Nejde o to narvat do kytek tolik a tolik vody, abychom splnili plán...je to jenom vodítko, jak s těmi kytíky zacházet a přeložit si trošku do reálu pojmy jako ,,suším"...,,opatrná zálivka" nižší nároky na vodu" a podobně. Samozřejmě, Henry, že mamky to doma řešej jinak v jinejch podmínkách. Ale ono to bude spíš tak, že osídlují místa, kde se prostě při daném vodním režimu dokážou chytit v konkurenci ostatních rostlin, ne že by se spokojily s menším množstvím vody...

Omlouvám se, trapně jsem se splet.

karjan napsal: Pavle, mé pochybnosti se týkaly pouze té druhé - Petrovy - kytky, ta Husiho sedí. Na prvý pohled měla hrubší mamle i otrnění a když jsem v názvu viděl "hidalgensis", tedy polythele, další pohledy jsem vynechal - má chyba. Teď, když jsem si foto zkopíroval a zvětšil a prohlédl - středový je tam jasný, okrajové na můj vkus trochu hrubší, ale ukecal jsi mě. Já to holt nemám (a nikdy nebudu mít) tak nakoukaný jako Ty.

Rozuměj "hasiho" ne "Husiho".

Nechtěl jsem zanést zmatek, ale higaldensis to vedu podle toho, jak jsem kdysi dostal. Mausovi věřím, takže to u sebe včetně fotek opravím. Příště už to bude správně.

Jo a teď to jsou zase bílé sračky, jak říkají na Kysucách Jejda a to ještě není konec roku .... pardón, já musel

Mausíku - téma srážek jsem si dovolil přesunout z příspěvku v Mamakách od A-Z sem, doufám, že ti to nevadí, ale tady je myslím lepší prostor to prodebatovat.

Komentář : vzhledem k tomu, že s rostlinami osobní zkušenost nemám a viděl jsem jich jen velice nepatrně, dovolím si jen jednu maličkou poznámku k uváděnému množství srážek.
Každý z vás si jistě dokáže na netu vyčíst srážkové úhrny u sebe doma i s ohledem na roční rozložení srážek. Velmi podrobně jsem tuto věc studoval a dospěl jsem k jednomu poněkud tristnímu závěru ( a ne jen pro mamilárie, račte srovnávat a zařazovat i rostliny z doprovodné vegetace) : jen na některých místech republiky jsou srážkové úhrny srovnatelné s těmi , které uvádí pan Reppenhagen. Mám na mysli to množství vody, které na mají rostliny k dispozici v průběhu vegetace. U nás totiž cca 75% srážek spadne v době, kdy naše kytky spí a tak si račte dopočítat, jaký vláhový deficit zažívají v našich kolekcích…Dospěl jsem tedy k závěru, že kdybychom nechali rostliny od konce dubna do konce září na volném stanovišti, kde na ně bude v klidu pršet atd, zdaleka jim nedopřejeme tolik vody, kolik mají k dispozici v domovině. Samozřejmě, je tu svažitost terénu, jakýsi teplotní model, propustnost půdy i struktura srážek. Ale jakési vodítko by to snad mohlo býti, ne? Prosím ty, kteří se o to jsou ochotní zajímat, aby mně poslali příslušná data zjištěná na netu a platná pro své bydliště – zkusím z toho něco slepit, pokud toho bude dost…

Myslím, že to srovnání nebude tak jednoduché. Jsou zde ještě další faktory, které mají na to značný vliv. Například srážky v Mexiku si představuji jako nárazové, intenzivní a krátkodobé. Prostě v noci přijde déšť, vydatně lije, koryta řek se rychle zvedají. Ráno srážky ustávají a vyjasňuje se. Okolo poledne je již teplota opět přes 30°C a po dešti není ani památky.
Kytky si navíc často vybírají místo, kde se voda moc neudrží (viz. foto). Takže po skále sice steče hodně vody, ale večer již má kytka sucho, zatímco u nás má v květináči mokro ještě týden.

Mammillaria picta:

S tím celkovým množstvím srážek, které mají rostliny k dispozici na nalezištích a u nás je to hodně zajímavá úvaha.
Je fakt, že se uvádí celkové množství srážek, což je u nás k ničemu, když jsou rostliny skoro půl roku mimo vegetaci.

Podle mě z toho plyne poučení, že:
1. můžeme zalévat mnohem více, ale ne častěji. Mám tím na mysli několik vlhkých období, kdy bude vody přebytek a pak následuje období 3 - 4 týdny, kdy je sucho.
2. nedívat se na statistiky na lokalitách a u nás, ale řídit se svým rozumem a zkušenostmi.

Která z uvedených možností je lepší nevím, ale asi povedou obě k dobrým výsledkům.

Pavle, mé pochybnosti se týkaly pouze té druhé - Petrovy - kytky, ta Husiho sedí. Na prvý pohled měla hrubší mamle i otrnění a když jsem v názvu viděl "hidalgensis", tedy polythele, další pohledy jsem vynechal - má chyba. Teď, když jsem si foto zkopíroval a zvětšil a prohlédl - středový je tam jasný, okrajové na můj vkus trochu hrubší, ale ukecal jsi mě. Já to holt nemám (a nikdy nebudu mít) tak nakoukaný jako Ty.

Karle, proč to má takhle pokřtěný, nemám tuchu, ale svou diagnosou jsem si téměř jist ( jako ostatně to téměř u všeho). Nikterak však nesdílím tvoje přesvědčení o náležitosti rostlin do tebou jmenované skupiny. 6e má těch trnů 8 a ne 10 by mně nevadilo, neb ta horní jich má jistě víc, ale celkovým charakterem do skupiny ku spinossisimě zapadá a podle mého backebergiana téměř tipica. Pozoroval jsem množství rostlin v době , kdy jsem je asi jako jedinej v republice vyséval ( pro laický trh, kdež byly k neutahání) a měl jsem možnost vidět i originál Repp. materiál u Pepeho. Dle mého je to zrovna kytka, u které s určením až zas tolik obtíží nejni. Mimochodem - žádné z kytek skupiny polythele nemá tak krátký a přitom hustý mamle, jako tenhle okruh spinossisim...spíše jsou to poměrně řídký kytky s relativně velkými mamlemi a v porovnání s ostatními skupinami řady Polyacanthae i velmi silnými a mohutnými trny. U skupiny spinossisim jde vždycky jen o jehličky či štětičky a pojem trn si zaslouží jen morfologicky...
PS : zkoukni obrázek v Atlasu, ročník XIII.



Komentář : vzhledem k tomu, že s rostlinami osobní zkušenost nemám a viděl jsem jich jen velice nepatrně, dovolím si jen jednu maličkou poznámku k uváděnému množství srážek.
Každý z vás si jistě dokáže na netu vyčíst srážkové úhrny u sebe doma i s ohledem na roční rozložení srážek. Velmi podrobně jsem tuto věc studoval a dospěl jsem k jednomu poněkud tristnímu závěru ( a ne jen pro mamilárie, račte srovnávat a zařazovat i rostliny z doprovodné vegetace) : jen na některých místech republiky jsou srážkové úhrny srovnatelné s těmi , které uvádí pan Reppenhagen. Mám na mysli to množství vody, které na mají rostliny k dispozici v průběhu vegetace. U nás totiž cca 75% srážek spadne v době, kdy naše kytky spí a tak si račte dopočítat, jaký vláhový deficit zažívají v našich kolekcích…Dospěl jsem tedy k závěru, že kdybychom nechali rostliny od konce dubna do konce září na volném stanovišti, kde na ně bude v klidu pršet atd, zdaleka jim nedopřejeme tolik vody, kolik mají k dispozici v domovině. Samozřejmě, je tu svažitost terénu, jakýsi teplotní model, propustnost půdy i struktura srážek. Ale jakési vodítko by to snad mohlo býti, ne? Prosím ty, kteří se o to jsou ochotní zajímat, aby mně poslali příslušná data zjištěná na netu a platná pro své bydliště – zkusím z toho něco slepit, pokud toho bude dost…