Téma:

Já bych si sem dovolil šoupnout mojí oblíbenou mamilarku. vedu jí léta jako rubrograndis. Před kolokviem jsi mi jí Mausi šoupnil někam jinam. Kam, to už jsem zapoměl, ale taky jsem jí to ještě nesdělil, takže je pořád spokojená.

Uploaded with ImageShack.us

Ale ať je to jak chce...stejně je to můj mazánek.

Nádhera - obě rostliny. Detailně můžete sledovat rozdíly mezi dvěma rostlinami - ta horní se kdysi jmenovala M. euthele a spadla pod melanocentry. Ta dolní je ortodoxní melanocentra an sich. Poštudujte a možná si o synonymii a stahování druhů jeden do druhého začnete myslet taky své...ta euthele roste na jedné, nejvýše dvou sousedních lokalitách, všechno ostatní jsou melanocentry , které se nijak podstatně neliší jedna od druhé, ať jsou odkud jsou...

Naše je stejná, jen to není sběr SB a květ je červený, je toka maje oblíbená

Něco pro zimní večery, moje oblíbená mamka M. melanocentra SB 557



Tyhle kytky si myslim, že maj šanci i ve sbírkách kde se jinak mamky nevyskytujou. Sou takový pěkně tvrďácký ale kvítka maj na mamky docela velký...

No jo, je to asi oříšek.
1) H. Bravo to popsala omylem v roce 1958 jako M. pitcayensis
2) V letech 1970 až 1977 vycházelo v britském časopise o mamiláriích od Hunta - Jména mamilárií v běžném užívání A-Z, kde je také M. pitcayensis - nevím přesně kdy to vyšlo, mám k dispozici jen český překlad, kde už je to komplet (mimo jiné zde píše, že se našly všechny možné přechodové formy mezi pitcayensis a spinosissima a dokonce uvádí, že pitcayensis může v kultuře tvořit háčkovité střední trny )
3) V roce 1987 opět Hunt v A new review of Mammillaria Names uvádí M. pilcayensis (s tím, že to bylo opraveno z chybného pitcayensis) a o háčkovitých trnech se už vůbec nezmiňuje. Naopak píše, že středové a okrajové trny jsou podobné)
4) R. 1991 - Bravo-Hollis, Sanchez-Mejorada, Las Cactaceas de Mexico vol. III: M. pilcayensis. Uvádí blízkost k M. spinosissima a okolnosti záměny l vs. t v názvu. Teda je to španělsky, tak doufám, že nekecám
5) V roce 1992 Reppenhagen v Die Gattung Mammillaria má M. pitcayensis (v textu ale zmiňuje i M. pilcyaensis). Rostlině na obrázku asi odpovídá nejvíce ta karjanova fotka.
6) V r. 1997 Hunt v Mammillaria Postscrips provádí kombinaci na M. spinosissima ssp. pilcayensis
7) 1999 Pilbeam v jeho monografii o mamilárkách uvádí také M. spinosissima ssp. pilcayensis (má tam dvě fotky, které se trochu liší barvou trnů)
8 ) Anderson v The Cactus Family z roku 2001 má také M. spinosissima ssp. pilcayensis a fotce v jeho knize odpovídá asi nejvíc husiho fotka
9) V r. 2006 Hunt v The New Cactus Lexicon - M. spinosissima ssp. pilcayensis (fotka přesně odpovídá husiho obrázku)

Nevím, co je dobře, nějak si to přeberte

Maus napsal: Máte pravdu, páni, postudoval jsem a nalezené zde hlásím :
1. správné jméno jest M.pitcayensis chybně podle vesnice Pilcaya, leč toto jméno bylo platně zveřejněno a tedy platí vzdor omylu - takže opravit.

Josska napsal:

Původně byla popsána jako M. pitcayensis, ale chybně protože vesnice, podle které byla pojmenována, se jmenuje Pilcaya. Později tedy bylo jméno rostliny opraveno na M. pilcayensis.

Ani sa nečudujem, že mám v tom taký zmätok.

Máte pravdu, páni, postudoval jsem a nalezené zde hlásím :
1. správné jméno jest M.pitcayensis chybně podle vesnice Pilcaya, leč toto jméno bylo platně zveřejněno a tedy platí vzdor omylu - takže opravit.
Zcela popisu odpovídá světlotrnná Husiho kytka o dva příspěvky výše - téměř nerozeznatelné střední a okrajové trny, což je jeden z odlišujících znaků od M. spinossisima. Háčkovité střední trny mají kytky z příbuzenstva M. deliusiana - bella, a pak samozřejmě rekoi. Převelice se omlouvám, nicméně trvám na tom, že Ladisova kytka v tom pohledu, co nám ji poslal, jest jen těžko zařaditelná.

Dva kousky, které vedu jako Mammillaria spinosissima:

U nás počítáme ke spinossisimě následující rostliny:




a tato je trošku jiná


prosím o připomínky

Túto fotku som tuším už niekde publikoval, ale hádam nebude vadiť ešte raz. Mám ju od p. Hybského (2 rastliny) tiež ako M pilcayensis, celý okruh rastlín okolo M spinosissima podľa mňa má rovné ostne.

Josska napsal:

Původně byla popsána jako M. pitcayensis, ale chybně protože vesnice, podle které byla pojmenována, se jmenuje Pilcaya. Později tedy bylo jméno rostliny opraveno na M. pilcayensis. Dnes se uvádí jako poddruh M. spinosissima. A středové trny má rovné - podobné jako okrajové.

Dík. Tuším si spomínam, že som to už niekde čítal, len som zabudol.

Souhlas s josskou, má pilcayensis (když je napitá) vypadá takhle :

Husi napsal:

Maus napsal: Zcela určitě je to rostlina z okruhu M. spinossisima, otázka jest, která to. jednak ti trochu běží, takže má nevýrazné vytrnění, jednak to nekvete, takže maličko mínus. Ale Pavelp to trefil, někam kolem spinossisima. Snad přímo ona - M. pilcayensis má háčkovité střední trny a to že dost výrazně...

Si si tým istý? Ja toto (tie háčkovité ostne) počujem (čítam) prvý krát.
Mňa by tiež zaujímalo, ako je to s M. pilcayensis a M. pitcayensis. Ide len o gramatický zmätok, alebo sú to dva rôzne druhy? Ak sú to dva druhy, aký je medzi nimi rozdiel. Vie to niekto?

Původně byla popsána jako M. pitcayensis, ale chybně protože vesnice, podle které byla pojmenována, se jmenuje Pilcaya. Později tedy bylo jméno rostliny opraveno na M. pilcayensis. Dnes se uvádí jako poddruh M. spinosissima. A středové trny má rovné - podobné jako okrajové.

Maus napsal: Zcela určitě je to rostlina z okruhu M. spinossisima, otázka jest, která to. jednak ti trochu běží, takže má nevýrazné vytrnění, jednak to nekvete, takže maličko mínus. Ale Pavelp to trefil, někam kolem spinossisima. Snad přímo ona - M. pilcayensis má háčkovité střední trny a to že dost výrazně...

na první pohled mně napadla také pilcayensis.jenom se mně zdá trochu řídká,ale to může být pěstováním.
Mausi,mám 6 rostlin pilc.ale žádná nemá háčkovitý trn.Nemám je zvlášť,ale jsou na obrázku vlevo.

Maus napsal: Zcela určitě je to rostlina z okruhu M. spinossisima, otázka jest, která to. jednak ti trochu běží, takže má nevýrazné vytrnění, jednak to nekvete, takže maličko mínus. Ale Pavelp to trefil, někam kolem spinossisima. Snad přímo ona - M. pilcayensis má háčkovité střední trny a to že dost výrazně...

Si si tým istý? Ja toto (tie háčkovité ostne) počujem (čítam) prvý krát.
Mňa by tiež zaujímalo, ako je to s M. pilcayensis a M. pitcayensis. Ide len o gramatický zmätok, alebo sú to dva rôzne druhy? Ak sú to dva druhy, aký je medzi nimi rozdiel. Vie to niekto?

Zcela určitě je to rostlina z okruhu M. spinossisima, otázka jest, která to. jednak ti trochu běží, takže má nevýrazné vytrnění, jednak to nekvete, takže maličko mínus. Ale Pavelp to trefil, někam kolem spinossisima. Snad přímo ona - M. pilcayensis má háčkovité střední trny a to že dost výrazně...

Nejsem vůbec přes Mammillarie ,ale trochu to připomíná Mammillaria Spinosissima ssp. Pilcayensis

Obávám se, že tohle nepozná nikdo

Dobrá Pozná někdo která to je? Docela mě to udivuje,protože tohle jméno ji dal starej ostřílenej kaktusář.

Ladis Astrifut napsal: Já mám jako M.wrichtii tenhle kaktůsek.Mohlo by to tak bejt?

Tak teda myslím,že ne.

Já mám jako M.wrichtii tenhle kaktůsek.Mohlo by to tak bejt?

Po létě kdy jsou pořízeny tyto fotky jsem je zimoval ve skleníku.Na jaře vysadil na skalku a už tam při kvetení se mně něco nezdálo.Květy byly o třetinu menší a méně kvetly.Zimu přečkaly na skalce pod krytem z makrolonu.Na jaře začaly zasychat od vrcholu a do podzimu tam zbyly sušinky.Bylo po parádě.Naštěstí mám výsev,nevím jak teď vypadají,ale snad něco dopěstuji.Zase nijak rychle nerostou.

Jo tak takhle vypadaly ty moje dva dny po zálivce....paráda. Před zimou tam chybělo to zelený a byly asi 1,5 cm vysoký...

Maus napsal: No, ona zálivka je u celého tohoto okruhu poněkud problém. Kdyby tak tyhle kytky šly pěstovat bez vody, to by bylo...Já jsem poměrně z mokrýho kraje ( aspoň co do kultury), ale specielně tohle kytivo u mě dostávalo vodu cca 4x do roky a finito. Nějak si nestěžovaly a neprotestovaly. Naposled jsem zalívával kolem konce srpna a tak vlastně vždycky celý bybí léto sušily hubu...tedy kořeny. Ono to pak před zimou vypadalo, že jdu zimovat mrtvoly....ale budily se ztraceně rychle...

Mausi podívej se do rubriky velkokvěté mamillarie str.3 Tam jsou moje vypadají trochu jinak.

varček napsal:

Sclerák napsal: Moje wrightii SB 86, SB 94 a DJF 1615 bez problémů 10 let vegetují ve studeném skleníku.

Ahoj Lexa chybička se vloudila DJF 1615 je Echinocereus fendleri EL Moro, Cibola Co. NM. Aspoň tak to stojí vo Field Number Query,ale aj tam sa občas vyskytne chyba tak teraz neviem čo je pravda.

Právě jsem se díval do ceníku Steva a Vereše a u obou DJF 1615. U vereše pouze Cibola a u Steva
El Malpais, Cibola Co, NM. Také jsem se díval na ten fedlerii a opravdu u Steva je v seznamu
DJF 1615 El Moro NM. To je bordel co?

No, ona zálivka je u celého tohoto okruhu poněkud problém. Kdyby tak tyhle kytky šly pěstovat bez vody, to by bylo...Já jsem poměrně z mokrýho kraje ( aspoň co do kultury), ale specielně tohle kytivo u mě dostávalo vodu cca 4x do roky a finito. Nějak si nestěžovaly a neprotestovaly. Naposled jsem zalívával kolem konce srpna a tak vlastně vždycky celý bybí léto sušily hubu...tedy kořeny. Ono to pak před zimou vypadalo, že jdu zimovat mrtvoly....ale budily se ztraceně rychle...

Sclerák napsal: Moje wrightii SB 86, SB 94 a DJF 1615 bez problémů 10 let vegetují ve studeném skleníku.

Ahoj Lexa chybička se vloudila DJF 1615 je Echinocereus fendleri EL Moro, Cibola Co. NM. Aspoň tak to stojí vo Field Number Query,ale aj tam sa občas vyskytne chyba tak teraz neviem čo je pravda.

No jo, asi máš pravdu Cykasi. To by mohlo být tím, že ty kytky jsou takový hodně překrmený a potom tu zimu nevydrží, protože nestihnou včas zatáhnout. Znám několik pěstitelů, co umí hodně dobré kytky - kompaktní, vytrněné že ani nevidíš tělo. Na konci sezony seschlé a gumové jak psal Sclerák. Nakonec taky píše, že jsou strašně napité proti těm jeho. A speciálně on je umí

Nechtěl jsem to psát, abych nebyl zase ten zlý, ale ty SB 86 jsou u Jary poněkud vyšší, jako ze zastíněného skleníku a navíc mají v sezóně dost vody . Potom ta odolnost v zimě je problematická.
Scleráku, pokud vysadíš na jaře nějaké rostliny na skalku, těším se na výsledky a přeju ti úspěch. Já takovou odvahu zatím nemám - snad kdybych jich měl tolik, co ty .
Pokud budou na skalce od září zakryté, mělo by to vyjít

Moje wrightii SB 86, SB 94 a DJF 1615 bez problémů 10 let vegetují ve studeném skleníku. Je fakt, že u mě je proti venkovné teplotě cca o 5 stupňů tepleji. Zatím tam bylo -15C delší dobu. Myslím,
že to byla předloňská zima. Ty rostliny na fotce vypadaly proti mým strašně napité. Na mých rostlinách pro trny není vůbec vidět tělo. Jsou jako z gumy. A nejenom wrightii ale i ostatní mrazuvzdorné, které pěstuji. Protože se jedná o starší kytky dostanou poslední vodu zač. září.
Ja jaře zasadím pár rostlin do zastřešené skalky abych viděl kolik vydrží. Tam bude jako venku.

Kdysi dávno jsem měl M wrightii, už kvetly, ale opustily mě v létě díky zálivkám v nevhodnou dobu. V zimě problém není.
Škoda jich, ale zase mají zásluhu, (spolu se spoustou dalších kaktusů) že jsem se poučil a podobné blbosti už nedělám .