Téma:

Udělej s těmi přeživšími,co jsem Ti psal,ostatní je jen polemika,mám to vyzkoušené.. Ty krtince bych raději vynechal, kaktusům tím neublížíš..

Včera som povyťahoval z prepravky s infikovaným substrátom všetky mladé kaktusy, každý jeden skontroloval. Z asi 400ks bolo 50ks po smrti. A to som už cez 50ks vyhodil minulý rok. U všetkých boli scvrknuté a hnedé krčky nad koreňmi. Všetky korene po prestrihnutí boli duté, ale žiadnu zmenu sfarbenia vo vnútri som si nevšimol. Momentálne neviem o nikom, kto by v mojom okolí vedel nakultivovať a určiť druh huby, ktorá spôsobuje tento rozsiahly úhyn. Skúsim rozhodiť siete - botanická záhrada Košice, košický klub kaktusárov atď... dúfam, že niečo vyjde. Ak nie, tak oslovím Honzu. 
Včera som presúval 1-ročné semenáče zo zimoviska, plánujem ich v najbližšom čase pikírovať a aj u nich som objavil uhynuté kusy s rovnakými príznakmi ako u starších semenáčov(straty asi 5percent). Výsevný substrát bol na báze piesku, rašeliny a vrchná vrstva zeolit. Komplet všetko tepelne vysterilizované. Všetky semenáče vysiate osobitne v 4cm hrantníkoch. Je možné že sa tá huba šíri spórami vzduchom a napáda takto ďalšie jedince? Väčšinu zbierky mám pokope v jednom skleníku.
Tento rok skúsim rašelinu úplne vypustiť a nahradiť ju zeminou z krtincov z oblasti kde je vápencové podložie. Samozrejme budem pripravený použiť aj vhodné fungicídy.

Zkusím to shrnout:
Lukino používá dva substráty.
V jednom to roste.
Ve druhém to hyne. 
Umí vysvětlit, co ho vede k tomu, aby opakovaně semenáče sázel do toho, kde hynou?

Proč jsme se do toho tak zamotali:
Rolník nemůže vyměnit zem na poli ani počasí za jiné a musí se naučit pěstovat v podmínkách, jaké má. To je základ přístupu odborníků Periho a Honzy. Když plodina neroste, je to problém, který se musí řešit nalezením a eliminací příčiny, proč neroste.

Proč je to tomto případě zbytečné a řešení je známé i Lukinovi:
Kaktusář ale může namíchat substrát jaký chce a počasí = zálivku, stínění větrání, topení taky ovlivnit velmi významně. Lukino zná a umí namíchat substrát, ve kterém v jeho sbírce kaktusy rostou, z toho plyne, že žádný skutečný problém nemá. Jsem si jistý, že v obou jeho substrátech jsou stejné houby, ale v jednom kaktusy nezabíjejí. Může mu být jedno, jaká houba jeho semenáčky zabíjí, protože umí udělat substrát, kde v jeho sbírce nevadí. 

Co mě vedlo k úvaze o fusariu:
Rozdíl mezi funkčním a vražedným substrátem u Lukina je rašelina versus zem z krtinců. Zem z krtinců funguje, rašelina vraždí. Co je nejpravděpodobněji v zemi z krtinců a není v rašelině?  Vápenec. A jakou houbu potlačujeme vápencem?

S videy na netu je to asi takhle: Viděl jsem pěkné video, kde chlapík v plavkách skočil do opuncií. Přesto to nebudu dělat.
 

Musíme z tohoto kompilátu názorů vyvodit konečně nějaký závěr  . Probrali a přebrali jsme zde snad všechny možné varianty napadení semenáčků a je jisté, že některá z nich to je určitě. Zpočátku jsem se klonil k variantě napadení fuzariozou, po uvážení Honzových argumentů již o tom nejsem také moc přesvědčen. 
Lukino- pokud chcete s jistotou určit původ svého trápení, nezbude vám, než sehnat si někde u vás laboratoř, kde budou schopni vzorky z napadených semenáčů kultivovat a určit mikroskopicky původce. Jiná cesta není. Před časem jsme tu řešili "gymnomordor" a v podstatě nedošli k závěru, protože Honza napsal, že podobný případ řešili i u nich a v kultivaci nenašli nic. Ale tam se jednalo o pokožkové napadení a ne jako u vás, totální likvidaci rostliny. Možná by tedy stálo za to-a teď doufám, že mě Honza nevytahá za uši- pokud byste u vás nikoho nesehnal-spojit se s ním, poslat mu vzorek rostlin a věřím, že bude tak laskav a kultivaci nechá udělat. Samozřejmě, můžete preventivně použít fungicidy dle doporučení, ale pokud opravdu chcete znát příčinu, jiného nezbude. Ještě k tomu kořenu- fuzariozní kořen nebývá na povrchu viditelně napadnutý, ale po jeho zlomení uvidíte krásně červený profil, což je pomnožené fuzarium v cévním svazku.

Pozdravujem všetkých.
Tak to nie je ako píše Mamlas  Ak by som vedel čo je príčinou problému, tak Vás týmto príspevkom nezaťažujem. Len som po tých rokoch ohromných strát mladých rastlín strácal motiváciu robiť nové výsevy atď. Snažil som sa spočiatku prísť na koreň problému sám, potom som sa začal pýtať skúsenejších kaktusárov, študoval som toto fórum a iné zdroje informácií. Myslel som si, že pôvodcom hubového ochorenia sú spóry v dažďovej vode, preto som ňou prestal zalievať, ale problém pretrvával. Chémiu som použil možno nesprávnu a aj už ked bolo neskoro. K nakopnutí riešenia problému mi dopomohol p. Jiří Mička, od ktorého som nedávno kupoval kaktusy a práve on mi poradil, nech napíšem na toto fórum. 
Miešanie substrátu pre prvýkrát pikírované semenáče som odpozoroval od KK Nobilis (video na youtube). Tam je jeho súčasťou spomínaný supresívny substrát. Práve prospešná huba Trichodrema, ktorú obsahuje, by mala byť protikladom škodlivých húb.
Ak sa môžem ako laik opýtať...tenký koreň zničený fuzáriom sa ako líši od zdravého po zlomení? Korene odumretých kaktusov vyzerajú neporušene.
Samozrejme, že bežne v prírode kaktusy nerastú na rašeline, tak prečo potom ju aj niektorí skúsení kaktusári miešajú do svojho substrátu (aspoň čo sa týka mladých semenáčov, a výsevov)?
Je mi úplne jasné, že koľko kaktusárov, toľko rozdielnych podmienok a vplyvov okolia, klímy na danú zbierku.
Myslíte teda, že by som mal úplne vylúčiť zo substrátu podiel rašeliny, ak teda indície smerujú k nej? Predpokladám, že pridaním vápnika a zvýšením ph pôdy vytvorím nepriaznivé podmienky pre všetky huby, aj tie prospešné.
Ďakujem vopred za Váš čas a postrehy.
 

Lukino napsal:

Zdravím 

Ešte k tomu substrátu. Miešam si sám po štvrtinkách perlit, hrubší balený kremičitý piesok ktorý sa používa do rušňov,preosiaty substrat od Profíka pre kaktusy a spomínaný supresivny substrát s aktívnou hubou. Bola by ešte aj taká možnosť, že pôvodca ochorenia pochádza od tých ovocnych stromov a šíri sa spórami do okolia? Sused tie tromy musí striekat chémiou stale viac,inak by mal po úrode.
Každopádne veľká vďaka za rady a postrehy, určite urobím všetko aby som kaktusy zachranil a predišiel ďalšiemu šíreniu nákazy.
Este jedna otázka.Zhruba 5 a viac ročné kaktusy sa našťastie tomuto problému vyhýbajú. Fusarium napadá len mladšie jednince,pletivá? Substrát u tych starších používam podobný,len nepridávam rašelinu,ale hlinu z krtincov a väčšiu zrnitosť minerálnej zložky.
Poprípade môže byť pôvodcom aj voda,aj keď dažďovú som už prestal používať.

 

Lukino příspěvkem výše dokládá, že řešení problému zná, a baví se naší snahou mu nezjištně poradit.
Pro velmi nepravděpodobný případ, že by řešení někdo nenašel, tak napovídám, že je v předposlední větě příspěvku výše.
K podezření vůči Lukinovi mě vede fakt, že o radu požádal až půl roku po posledním výskytu problému a nedal sem žádnou dokumentaci průběhu choroby, protože z fotek postupu odumírání by to třeba šlo poznat snadno.
Ještě pár postřehů z našeho 20ti letého zápasu s fusariem v Plzni:
Tenký kořen zničený fusariem se od zdravého pozná teprve, když ho zlomíte.
Neexistuje terestrický kaktus, který by se v přírodě mohl setkat s rašelinou.
Ne všechny rady z literatury nebo i dobře míněné tady jsou vhodné pro vaše konkrétní podmínky.
Nakonec pak naše know-how:
Zbraní proti fusarioze v substrátu je vápenec.


 

Stoprocentního není nic, kromě toho, že jednoho dne každý umře  ale vážně- samozřejmě, že úplnou ochranu nelze nikdy zajistit. Je to příroda a ta bude vždycky o kousek napřed. Ale určitě lze vhodnou kombinací biologických a chemických postupů významně snížit pravděpodobnost takto masivních úhynů semenáčků a o to jde. Nikoliv úplně odstranit, což by samozřejmě bylo zn. ideál, ale významně snížit. A to platí jak v případě houbových chorob, tak živočišných škůdců.

Co se týče toho přípravku od AgroBio na zapracování do půdy, tak ho používám asi 2-3 roky. Přimíchávám do substrátu. Je to rašelinový základ obsahující tu houbu. Opakovanou aplikaci se zapracováním si tedy neumím představit. Podle mého pozorování může mít nějaký vliv na půdní patogeny, ale jistě ne stoprocentně. Zatím se v tom chystám pokračovat i nadále. Bakterie používám taky. Odolnost zeleniny. Je dvousložkový. Ty co žerou patogenní houby dávám na začátku sezóny do zálivky. Cca v květnu. Tu druhou, která podporuje využití živin dávám pod rajčata
Použití biologických přípravků mi dává smysl, ale úplně se na to spolehnout nedá.
Chemii používám taky, na škůdce a v období letních bouřek Askon

Zatím neznáme původce, pouze hádáme . Na vaši otázku ohledně trichodermy a následného použití třeba Askonu - pokud by vám fungicid stekl do substrátu, což bohužel zřejmě nastane- musíte počítat s tím, že půdní houba dostane sodu. To by se fungicid nesměl vůbec dostat na povrch substrátu, což prakticky dost dobře nejde. Pokud byste použil jak trichodermu, tak Askon, navrhuji vám dodržet pořadí Askon-Trichoderma, tudíž nejdříve ošetřit Askonem( či jiným fungicidem) a teprve pak aplikovat Trichodermu formou zálivky. Ale mám pro vás ještě jedno řešení- místo Trichodermy zkuste aplikovat půdní bakterie, je to Inporo Zdravá zelenina, jedná se o mix dvou bakterií. Ty dokáží ochránit kořenový systém stejně spolehlivě jako houba a mají tu výhodu, že jsou k fungicidům v podstatě netečné. Pouze by substrát neměl být výhradně minerální, tam by bakterie neměly vhodné prostředí-ale to Trichoderma také ne.

Presne tak. Bez rozboru je asi nemožné s istotou určiť pôvodcu nákazy. Koreňový systém vyzerá byť neporušený, nadzemné časti bez hnedých,čiernych alebo hrdzavých fľakov. Poškodenie (hnedý krčok) bolo zistené len u niektorých jedincov a pravdepodobne všetky napadnuté semenáče majú (vyžraté) a plesnivé vnútro.
Nákaza teda prichádza zhora alebo cez korene?   Dá sa kombinovať, s odstupom času, aplikácia Trichodermy a fungicídneho postreku zhora(Askon)? A ďalšia otázka. AgroBio Opava ponúka prípravok s obsahom Trichodermy, ktorá sa aplikuje zapracovaním do substrátu. Potom je potrebné aplikáciu zopakovať 2 až 3 krát za sezónu. V akej forme je ten prípravok? Prášok? Pozná to niekto? Dá sa rozpustiť vo vode a použiť vo forme roztoku? Neuvádzajú to tam a ak sa dá aplikovať len zapracovaním do pôdy, tak je to u "natesno" sadených semenáčov nemožné.

agrobio.cz/inporo-pro-mix-m---bakterie-a-trichoderma/28888 - zapracovanie do pôdy
organixgarden.sk/eshop/mycohelp/p-5784213.xhtml - roztok, ale nie sú uvedené ktoré kmene Trichodermy

Jo, tady by to bylo asi učebnicové . Hnědý vršek a citlivé echinocereusy.

Ahoj, 
mám stejný problém a příznaky vypadají podobně. Je to na mladých echinocereus. Náhodně to začne kapat v miskách. Nejcitlivejsi byly e. Triglochidiatus a dasyacanthus. Vršek hnědý,  kořeny ok. Mám podezření na moniliozu. Poslední 2 sezóny stříkám Belanty proti skladkovym chorobam ovoce a je víceméně klid. Postřik dávám po odkvetu trigloch a potom v druhé polovině léta. 

Jirka napsal:

Lukino napsal:

Pridávam ešte 2 foto, ktoré sa v predošlej správe nezobrazili.

..... nezbývá než vše okamžitě vytahat,chycené vyhodit a zbytek namočit do fungicidu a nechat v tom nějaký den vymáchat. P vytáhnutí ještě pár semenáčů,které již byly chyceny,odpadne,zbytek by měl být OK.Ten pak přesadit do nového substrátu a po nějaké době zalít zálivkou rovněž s fungicidem........

Bez rozboru v laborce je to vše na bázi teorie....preventivně bych všechny kytky v letním období,kdy přichází tady ty projevy padání semenáčů, stříknul fungicidem,třeba tím Askonem a uvidíš. Pokud jsou kořeny OK,tak fungicidem provést i zálivku je asi zbytečné,jde to seshora......,pokud se to přece jen projeví,tak udělej výše uvedené. Ještě bych zkusil ty vytahané semenáče namočit do roztoku SAVO,tak 10% roztok,uvidíš,mělo by to taky zabrat . 

Tak to pak ano, vypadalo to jako načervenalý kořen. No- pokud jsou semenáče každý týden zalévány, měly by být vnímavější  než dospělé rostliny při frekvenci zálivky, kterou uvádíte. Mě jen pořád nejde na rozum to, pokud se problém s úhynem semenáčků opakuje každým rokem a v množství, které uvádíte, že  nikdy nebyly zasaženy sbírkové rostliny. Protože ta helmintospora a i monilioza jsou agresivní houby. Opravdu jsem moc zvědav, co k tomu řekne Honza.

To je iba zdanie,ja uz som tie mŕtve semenáče vyhodil...ale tento bol z tých väčších a červené sfarbenie tam nebolo.Je to len hlina na nie velmi kvalitnej fotke.
Co sa tyka tych starších kaktusov, ze ostávajú bez poškodenia.Môže to byť tým,ze jednoducho dostavaju vodu v oveľa dlhších časových intervaloch ako tie mladé? Raz za 3 až 4 týždne, počas letnej stagnácie vôbec, kdežto tie napadnuté raz za týždeň.Huba má u dospelých rastlín ťažšie podmienky na rozvoj.

Vezměte si lupu a schválně se podívejte na druhou fotku, kterou jste dával. Je na ní  Echinocereus s bílými trny a dole na bázi je ještě jeden malinký. Kořeny vypadají netknutě, ale když se podíváte těsně pod krček, kde kořeny začínají, nemůžu si pomoct, ale vidím tam načervenalé zabarvení.

Áno,smutnice môžeme s istotou vylúčiť.
Ešte dva postrehy, ktoré by mohli zavážiť.
Na niektorých padlých druhoch predsa vidno slabú zmenu sfarbenia tŕňov do hrdzava.
Zopár krčkov bolo zhnednutých, čo je vidno aj na jednej z fotiek.

Uvidíme, až se ozve Honza. Mě to upřímně řečeno nedává smysl- proč by měly být napadány pouze semenáče a dospělé rostliny nikoliv. Ještě jednu otázku- smutnice můžeme vyloučit?

Dospelé rastliny sú všetky v poriadku.Echinocereusy, rôzne gymná,mammillarie,astrophytá,nonocatusy,parodie,echinopsisy,lobivie,rebutie,ferocactusy...

A dospělé rostliny jsou v pořádku ,ty napadány nejsou? Pěstujete třeba lobivie ferox,  echinocereusy,  sklerokaktusy  nebo gymnocalycia okruhu mazanense či cardenasianum?

To padanie semenáčov začína niekedy v priebehu júna/červen s príchodom horúčav a vlhka a pokračuje až do augusta/srpen.
Zvonku na pokožke nebadať hnedé škvrny a pod.,ale napadá to vnútro/dužinu...

No jo . Honzo, je možné, že by v tomto případě houba, a je jedno jestli helmint. nebo monilioza, šla jen po semenáčích a dospělé rostliny by nechala v klidu? 

Aby byla sranda ještě větší, tak další citace Lukina: "Bola by ešte aj taká možnosť, že pôvodca ochorenia pochádza od tých ovocnych stromov a šíri sa spórami do okolia? Sused tie stromy musí striekat chémiou stale viac,inak by mal po úrode." Čistě teoreticky, pokud by doba napadení semenáčků korespondovala s dobou zrání a tedy i hnití např. třešní, tak tu máme dalšího adepta pro nařčení z průšvihu, moniliózu. A můžu vás ubezpečit, že rozeznat vizuálně od sebe helmintosporiózu a moniliózu, to bych si po různých zkušenostech netroufl. I když je fakt, že monilióza by vzala nejspíš i horní část kořenů a její postup bývá pomalejší. Ale vyloučit se to nedá. Čili na 100 % určit patogena lze jedině v laboratoři kultivací. 

Kontroloval som korene u niekolko desiatok uhynutých semenáčov a úplne všetky boli voľným okom bez akéhokoľvek poškodenia a pekne vyvinuté. Niektoré semenáče som rozrezal a vnútro bolo tmavé,zhnité,suché,práchnivé.

Ta huba ich berie náhodne z viacerych miest misky po jednom az cele skupiny semenáčov.

Pro helmintosporiozu by hovořil i ten fakt, že kořeny byly údajně v pořádku a skutečně, pokud jsem se znovu pořádně podíval na foto, tak minimálně ve třech případech ty kořeny vypadají netknutě. Od stolu samozřejmě přesnou diagnozu neuděláme, je klidně možné, že se tam sešla helmintosporioza s fuzariozou a tudíž třeba více semenáčků odešlo na tu helm. a některé byly chyceny fuzárkem. Mě to opravdu přišlo takové hnízdovité odumírání. Ale to už se pohybuju v rovině čisté spekulace

Je ovšem otázkou, když by to měla být ta helmintosporióza, proč to napadá jen semenáčky a taky nebylo uvedeno, jak probíhá to padání semenáčků, tj. zda se to šíří z jednoho místa směrem do okolí nebo to bere semenáče náhodně bez ohledu na to,v jakém místě misky rostou?

Honzo, dík . je fakt, že opravdu některé rostlinky vypadají jinak , než fuzariozní, některé  vypadají  jako po fuzarioze, takové ty vyschle hubené a svrcklé . Blázinec .

Pavle, já vám do toho vložím trochu zmatek. Nejsem přesvědčený o tom, že se jedná o fuzárium. Důležitou informací od Lukina je toto: "Do prvého roku od výsevu je všetko v poriadku, rastlinky pekne rastú vo výsevnom substráte. Problém nastáva po prepikírovaní po 1. roku od výsevu do nového substrátu. Kaktusy sa pekne preberú na začiatku novej sezóny, naberajú na objeme, až do príchodu horúčav a zvýšenej vlhkosti vzduchu." Což nejsou podmínky ideální pro rozvoj půdních fuzárií, ale pro rozvoj drechslery, tedy helmintosporiózy. Odpovídalo by tomu i to, že se jedná o onemocnění s hodně rychlým průběhem, to, že houba nenapadá astrofyta, která jsou vůči dr. odolná, a také fakt, že tomu nebrání supresivní substrát. Takže já osobně bych vsadil na preventivní ošetření Askonem před tím, než nastanou ony bouřkové podmínky. Samozřejmě prevence proti fuzárku, jak píšeš, pro jistotu klidně taky, ale u tohoto problému bych skoro vsadil některý z párů svých rozšmajdaných bot, že tenhle masívní úhyn způsobuje helmintosporióza (Drechslera).

Zdravím 
Ešte k tomu substrátu. Miešam si sám po štvrtinkách perlit, hrubší balený kremičitý piesok ktorý sa používa do rušňov,preosiaty substrat od Profíka pre kaktusy a spomínaný supresivny substrát s aktívnou hubou. Bola by ešte aj taká možnosť, že pôvodca ochorenia pochádza od tých ovocnych stromov a šíri sa spórami do okolia? Sused tie tromy musí striekat chémiou stale viac,inak by mal po úrode.
Každopádne veľká vďaka za rady a postrehy, určite urobím všetko aby som kaktusy zachranil a predišiel ďalšiemu šíreniu nákazy.
Este jedna otázka.Zhruba 5 a viac ročné kaktusy sa našťastie tomuto problému vyhýbajú. Fusarium napadá len mladšie jednince,pletivá? Substrát u tych starších používam podobný,len nepridávam rašelinu,ale hlinu z krtincov a väčšiu zrnitosť minerálnej zložky.
Poprípade môže byť pôvodcom aj voda,aj keď dažďovú som už prestal používať.