Téma:

Zatím neznáme původce, pouze hádáme . Na vaši otázku ohledně trichodermy a následného použití třeba Askonu - pokud by vám fungicid stekl do substrátu, což bohužel zřejmě nastane- musíte počítat s tím, že půdní houba dostane sodu. To by se fungicid nesměl vůbec dostat na povrch substrátu, což prakticky dost dobře nejde. Pokud byste použil jak trichodermu, tak Askon, navrhuji vám dodržet pořadí Askon-Trichoderma, tudíž nejdříve ošetřit Askonem( či jiným fungicidem) a teprve pak aplikovat Trichodermu formou zálivky. Ale mám pro vás ještě jedno řešení- místo Trichodermy zkuste aplikovat půdní bakterie, je to Inporo Zdravá zelenina, jedná se o mix dvou bakterií. Ty dokáží ochránit kořenový systém stejně spolehlivě jako houba a mají tu výhodu, že jsou k fungicidům v podstatě netečné. Pouze by substrát neměl být výhradně minerální, tam by bakterie neměly vhodné prostředí-ale to Trichoderma také ne.

Presne tak. Bez rozboru je asi nemožné s istotou určiť pôvodcu nákazy. Koreňový systém vyzerá byť neporušený, nadzemné časti bez hnedých,čiernych alebo hrdzavých fľakov. Poškodenie (hnedý krčok) bolo zistené len u niektorých jedincov a pravdepodobne všetky napadnuté semenáče majú (vyžraté) a plesnivé vnútro.
Nákaza teda prichádza zhora alebo cez korene?   Dá sa kombinovať, s odstupom času, aplikácia Trichodermy a fungicídneho postreku zhora(Askon)? A ďalšia otázka. AgroBio Opava ponúka prípravok s obsahom Trichodermy, ktorá sa aplikuje zapracovaním do substrátu. Potom je potrebné aplikáciu zopakovať 2 až 3 krát za sezónu. V akej forme je ten prípravok? Prášok? Pozná to niekto? Dá sa rozpustiť vo vode a použiť vo forme roztoku? Neuvádzajú to tam a ak sa dá aplikovať len zapracovaním do pôdy, tak je to u "natesno" sadených semenáčov nemožné.

agrobio.cz/inporo-pro-mix-m---bakterie-a-trichoderma/28888 - zapracovanie do pôdy
organixgarden.sk/eshop/mycohelp/p-5784213.xhtml - roztok, ale nie sú uvedené ktoré kmene Trichodermy

Jo, tady by to bylo asi učebnicové . Hnědý vršek a citlivé echinocereusy.

Ahoj, 
mám stejný problém a příznaky vypadají podobně. Je to na mladých echinocereus. Náhodně to začne kapat v miskách. Nejcitlivejsi byly e. Triglochidiatus a dasyacanthus. Vršek hnědý,  kořeny ok. Mám podezření na moniliozu. Poslední 2 sezóny stříkám Belanty proti skladkovym chorobam ovoce a je víceméně klid. Postřik dávám po odkvetu trigloch a potom v druhé polovině léta. 

Jirka napsal:

Lukino napsal:

Pridávam ešte 2 foto, ktoré sa v predošlej správe nezobrazili.

..... nezbývá než vše okamžitě vytahat,chycené vyhodit a zbytek namočit do fungicidu a nechat v tom nějaký den vymáchat. P vytáhnutí ještě pár semenáčů,které již byly chyceny,odpadne,zbytek by měl být OK.Ten pak přesadit do nového substrátu a po nějaké době zalít zálivkou rovněž s fungicidem........

Bez rozboru v laborce je to vše na bázi teorie....preventivně bych všechny kytky v letním období,kdy přichází tady ty projevy padání semenáčů, stříknul fungicidem,třeba tím Askonem a uvidíš. Pokud jsou kořeny OK,tak fungicidem provést i zálivku je asi zbytečné,jde to seshora......,pokud se to přece jen projeví,tak udělej výše uvedené. Ještě bych zkusil ty vytahané semenáče namočit do roztoku SAVO,tak 10% roztok,uvidíš,mělo by to taky zabrat . 

Tak to pak ano, vypadalo to jako načervenalý kořen. No- pokud jsou semenáče každý týden zalévány, měly by být vnímavější  než dospělé rostliny při frekvenci zálivky, kterou uvádíte. Mě jen pořád nejde na rozum to, pokud se problém s úhynem semenáčků opakuje každým rokem a v množství, které uvádíte, že  nikdy nebyly zasaženy sbírkové rostliny. Protože ta helmintospora a i monilioza jsou agresivní houby. Opravdu jsem moc zvědav, co k tomu řekne Honza.

To je iba zdanie,ja uz som tie mŕtve semenáče vyhodil...ale tento bol z tých väčších a červené sfarbenie tam nebolo.Je to len hlina na nie velmi kvalitnej fotke.
Co sa tyka tych starších kaktusov, ze ostávajú bez poškodenia.Môže to byť tým,ze jednoducho dostavaju vodu v oveľa dlhších časových intervaloch ako tie mladé? Raz za 3 až 4 týždne, počas letnej stagnácie vôbec, kdežto tie napadnuté raz za týždeň.Huba má u dospelých rastlín ťažšie podmienky na rozvoj.

Vezměte si lupu a schválně se podívejte na druhou fotku, kterou jste dával. Je na ní  Echinocereus s bílými trny a dole na bázi je ještě jeden malinký. Kořeny vypadají netknutě, ale když se podíváte těsně pod krček, kde kořeny začínají, nemůžu si pomoct, ale vidím tam načervenalé zabarvení.

Áno,smutnice môžeme s istotou vylúčiť.
Ešte dva postrehy, ktoré by mohli zavážiť.
Na niektorých padlých druhoch predsa vidno slabú zmenu sfarbenia tŕňov do hrdzava.
Zopár krčkov bolo zhnednutých, čo je vidno aj na jednej z fotiek.

Uvidíme, až se ozve Honza. Mě to upřímně řečeno nedává smysl- proč by měly být napadány pouze semenáče a dospělé rostliny nikoliv. Ještě jednu otázku- smutnice můžeme vyloučit?

Dospelé rastliny sú všetky v poriadku.Echinocereusy, rôzne gymná,mammillarie,astrophytá,nonocatusy,parodie,echinopsisy,lobivie,rebutie,ferocactusy...

A dospělé rostliny jsou v pořádku ,ty napadány nejsou? Pěstujete třeba lobivie ferox,  echinocereusy,  sklerokaktusy  nebo gymnocalycia okruhu mazanense či cardenasianum?

To padanie semenáčov začína niekedy v priebehu júna/červen s príchodom horúčav a vlhka a pokračuje až do augusta/srpen.
Zvonku na pokožke nebadať hnedé škvrny a pod.,ale napadá to vnútro/dužinu...

No jo . Honzo, je možné, že by v tomto případě houba, a je jedno jestli helmint. nebo monilioza, šla jen po semenáčích a dospělé rostliny by nechala v klidu? 

Aby byla sranda ještě větší, tak další citace Lukina: "Bola by ešte aj taká možnosť, že pôvodca ochorenia pochádza od tých ovocnych stromov a šíri sa spórami do okolia? Sused tie stromy musí striekat chémiou stale viac,inak by mal po úrode." Čistě teoreticky, pokud by doba napadení semenáčků korespondovala s dobou zrání a tedy i hnití např. třešní, tak tu máme dalšího adepta pro nařčení z průšvihu, moniliózu. A můžu vás ubezpečit, že rozeznat vizuálně od sebe helmintosporiózu a moniliózu, to bych si po různých zkušenostech netroufl. I když je fakt, že monilióza by vzala nejspíš i horní část kořenů a její postup bývá pomalejší. Ale vyloučit se to nedá. Čili na 100 % určit patogena lze jedině v laboratoři kultivací. 

Kontroloval som korene u niekolko desiatok uhynutých semenáčov a úplne všetky boli voľným okom bez akéhokoľvek poškodenia a pekne vyvinuté. Niektoré semenáče som rozrezal a vnútro bolo tmavé,zhnité,suché,práchnivé.

Ta huba ich berie náhodne z viacerych miest misky po jednom az cele skupiny semenáčov.

Pro helmintosporiozu by hovořil i ten fakt, že kořeny byly údajně v pořádku a skutečně, pokud jsem se znovu pořádně podíval na foto, tak minimálně ve třech případech ty kořeny vypadají netknutě. Od stolu samozřejmě přesnou diagnozu neuděláme, je klidně možné, že se tam sešla helmintosporioza s fuzariozou a tudíž třeba více semenáčků odešlo na tu helm. a některé byly chyceny fuzárkem. Mě to opravdu přišlo takové hnízdovité odumírání. Ale to už se pohybuju v rovině čisté spekulace

Je ovšem otázkou, když by to měla být ta helmintosporióza, proč to napadá jen semenáčky a taky nebylo uvedeno, jak probíhá to padání semenáčků, tj. zda se to šíří z jednoho místa směrem do okolí nebo to bere semenáče náhodně bez ohledu na to,v jakém místě misky rostou?

Honzo, dík . je fakt, že opravdu některé rostlinky vypadají jinak , než fuzariozní, některé  vypadají  jako po fuzarioze, takové ty vyschle hubené a svrcklé . Blázinec .

Pavle, já vám do toho vložím trochu zmatek. Nejsem přesvědčený o tom, že se jedná o fuzárium. Důležitou informací od Lukina je toto: "Do prvého roku od výsevu je všetko v poriadku, rastlinky pekne rastú vo výsevnom substráte. Problém nastáva po prepikírovaní po 1. roku od výsevu do nového substrátu. Kaktusy sa pekne preberú na začiatku novej sezóny, naberajú na objeme, až do príchodu horúčav a zvýšenej vlhkosti vzduchu." Což nejsou podmínky ideální pro rozvoj půdních fuzárií, ale pro rozvoj drechslery, tedy helmintosporiózy. Odpovídalo by tomu i to, že se jedná o onemocnění s hodně rychlým průběhem, to, že houba nenapadá astrofyta, která jsou vůči dr. odolná, a také fakt, že tomu nebrání supresivní substrát. Takže já osobně bych vsadil na preventivní ošetření Askonem před tím, než nastanou ony bouřkové podmínky. Samozřejmě prevence proti fuzárku, jak píšeš, pro jistotu klidně taky, ale u tohoto problému bych skoro vsadil některý z párů svých rozšmajdaných bot, že tenhle masívní úhyn způsobuje helmintosporióza (Drechslera).

Zdravím 
Ešte k tomu substrátu. Miešam si sám po štvrtinkách perlit, hrubší balený kremičitý piesok ktorý sa používa do rušňov,preosiaty substrat od Profíka pre kaktusy a spomínaný supresivny substrát s aktívnou hubou. Bola by ešte aj taká možnosť, že pôvodca ochorenia pochádza od tých ovocnych stromov a šíri sa spórami do okolia? Sused tie tromy musí striekat chémiou stale viac,inak by mal po úrode.
Každopádne veľká vďaka za rady a postrehy, určite urobím všetko aby som kaktusy zachranil a predišiel ďalšiemu šíreniu nákazy.
Este jedna otázka.Zhruba 5 a viac ročné kaktusy sa našťastie tomuto problému vyhýbajú. Fusarium napadá len mladšie jednince,pletivá? Substrát u tych starších používam podobný,len nepridávam rašelinu,ale hlinu z krtincov a väčšiu zrnitosť minerálnej zložky.
Poprípade môže byť pôvodcom aj voda,aj keď dažďovú som už prestal používať.

Ano, jistě . Asi jsem to měl doplnit, tedy to udělal Jirka. Takže- zbylé semenáčky vytahat, omýt, vydezinfikovat a tam bych použil buď Magnicur Energy, což je v podstatě Previcur, nebo Aliette, nebo by šel použít prothioconazol, ale ten se běžně sehnat nedá. Pak ale do nového substrátu bych opravdu místo fungicidu použil Trichodermu, protože konkrétně na fusariozu nedává použití fungicidu uspokojivé výsledky. Co se Askonu týká, ten se hodí na pokožkové choroby nebo choroby typu helmintosporioza, na fusaria nepůsobí. Pokud by někdo chtěl použít chemickou variantu, pak již zmiňovaný Magnicur Energy nebo Aliette jsou vhodnější volbou, protože obsahují propamocarb + fosetyl, kteréžto ú.l. na fusariozy působí víc.
Co je ale nejdůležitější- snažit se zjistit, kde je příčina opakovaného fusariového vadnutí. Já si tipnu, že to je opakovaným použitím infikovaného substrátu, který se může jevit jako vhodný, ale opak je pravdou. Proto jsem psal o změně používaných komponentů.

Já bych to řešil asi tou radikální léčbou Pavle 🙂 

Zdravím. Podle fotografií to vypadá opravdu se vší pravděpodobností na houbu rodu Fusarium, v podstatě jedno jaký druh. Tohle ohniskové odumírání semenáčků je takový dost typický projev. Píšete, že na přesazování používáte minerální substrát nebo s přídavkem supresivního substrátu. To mě trochu mate- supresivní substrát by měl vykazovat právě ochranné účinky. Ale dobře. Zeptám se- máte supresivní substrát nebo substrát se supresivními účinky? To je totiž dost podstatný rozdíl, protože je to zavádějící označení. Substrát se supresivními účinky je jen klamavá reklama a se skutečným supresivním substrátem nemá nic společného.
Co bych udělal já- za prvé bych zkusil změnit zdroj minerálního substrátu a za druhé bych si sehnal přípravek s houbou Trichoderma hardianum či viridae- u nás v ČR prodávaný například pod obchodním názvem Inporo. Výrobcem je Agrobio Opava. Možná se dostane k sehnání i na Slovensku. Ale určitě přípravek, který obsahuje čistou kulturu Trichodermy a ten pak použít podle návodu do substrátu a dále ještě alespoň 2x zopakovat. Trichoderma by měla účinně zabránit rozvoji fusaria, nebo alespoň podstatně zmírnit. Je to lepší varianta než Polyversum, i když toto lze použít také.
V tomto případě bych nepoužíval Magnicur Energy, protože tam by došlo k likvidaci houby. Preventivním používáním Vertimecu nedocílíte ničeho, protože Vertimec účinkuje na zcela jinou třídu škůdců, a to konkrétně na svilušky-je to akaricid, nikoliv fungicid.

Lukino napsal:

Pridávam ešte 2 foto, ktoré sa v predošlej správe nezobrazili.

Je třeba tam fotky vkládat pořádně,tj.vložit pod text,nejenom nahrát,pak se tam vloží všechny...
Je to fusarioza,možná se k tomu vyjádří Peri,ale pokud se padající semenče objeví ve výsevu, nezbývá než vše okamžitě vytahat,chycené vyhodit a zbytek namočit do fungicidu a nechat v tom nějaký den vymáchat. P vytáhnutí ještě pár semenáčů,které již byly chyceny,odpadne,zbytek by měl být OK.Ten pak přesadit do nového substrátu a po nějaké době zalít zálivkou rovněž s fungicidem.To Polyversum bych použil jen při výsevu,pokud tedy jej vůbec použít. Co to je ten Magnicur?? Není to Previcur? Ten se tady tuším už neprodává,místo něho asi Askon..

No u mě se projevuje podobný problém, ale ne v takové míře, jak uvádíš. Zrovna jsem na to koukal a mám tak max 1 mumii z každého druhu. Přičítal jsem to tomu, že se jim u mě prostě nedaří a funguje přírodní výběr ... A přesně jak píšeš - výsev OK, po přepikírování OK ale další jaro už neobživnou ... Ale tak masivní úhyn jsem zatím neměl - to fakt zabolí ;-( Pěstuji výhradně v minerálním substrátu bez jakéhokoliv podílu zeminy ...

Pridávam ešte 2 foto, ktoré sa v predošlej správe nezobrazili.

Mám problém, ktorý sa opakuje každý rok a už som prišiel o kvantum mladých rastlín.
Ide o jeden až viacročné semenáče. Do prvého roku od výsevu je všetko v poriadku, rastlinky pekne rastú vo výsevnom substráte. 
Problém nastáva po prepikírovaní po 1. roku od výsevu do nového substrátu. Kaktusy sa pekne preberú na začiatku novej sezóny, naberajú na objeme, až do príchodu horúčav a zvýšenej vlhkosti vzduchu. Vtedy začína dochádzať k scvrkávaniu sa niektorých semenáčov a následnému úhynu. Ostane len obal s tŕňmi a nepoškodené korene. Vnútro je prázdne. Takto postupne v priebehu leta uhynú desiatky kusov. To sa opakuje už asi 3.rok s ročnými až  trojročnými semenáčmi. Straty sú značné. Vysievam hlavne mrazuvzdorné echinocereusy, escobarie, mammillarie + astrophytá. U všetkých sa viac či menej prejavila táto nákaza okrem astrophýt.
Zálievku robím až po úplnom preschnutí substrátu a len počas párdňového poklese teplôt počas dažďa. Substrát používam minerálny alebo so 1/4 podielom supresívneho substrátu na báze rašeliny. Zdoje vody som menil od dažďovej, cez odstátu studňovú a po "studánkovú", problém stále pretrvával. Používam len preventívny postrek Vertimec.
Magnicur energy som aplikoval minulý rok, ale už bolo neskoro. 
Prosím o radu. Podľa popisu a priložených fotiek ide pravdepodobne o hubové ochorenie. Aké? Fusarium oxysporum alebo iné? Korene semenáčov sú nedotknuté.
Bude podľa Vás stačiť postrek Magnicur alebo skúsiť Polyversum? Vopred ďakujem za každú radu, už som fakt na pokraji kolapsu a hlavne keď človek obetuje kopec úsilia a energie okolo výsevov a potom príde toto...
Ešte spomeniem, že sused má na vedľajšom pozemku ovocný sad, či nemôže byť pôvodca nákazy odtiaľ...