Téma:

Šel bych na to vylučovací metodou....Máš to i na jiných rodech kaktusů ve sbírce? Viděl jsem na foto jeden thelák.....Pokud ano,tak to nebude specifikum jen pro gymna...Jaká je tvrdost vody?? Změnil jsi složení substrátu?? Změna v přihnojování, ve zůsobu zálivky......?...... jde to odspodu,kořeny jsou dobré,kytky rostou, vzniká to v místech při kontaktu se substrátem,  fungicid nezabírá.... Udělej si pro sebe vylučovací metodu,nemí možné,že na to sám nepřijdeš, někde ta příčina bude....jak Píše Peri,začni od doby,kdy to začalo,co se změnilo proti pěstování předtím...

Ďakujem všetkým za názor !  To, že za problémy v zbierke je vinovatý väčšinou kaktusár, je fakt. Ja sa tomu nebránim a uvedomujem si, že ani 30rokov kaktusárenia zo mňa neomylného experta nespraví. Pre ilustráciu prikladám fotku mojich pestovatelských podmienok. Rastliny mám v mineral. substráte (gymná bez vápenca) s podielom 10-20% organiky.. dával som hlinu, postupne jak presádzam a vymieňam substráty, tak dávam kvalitnú rašelinu a max 5-10%. Hnojil som vždy tak maximálne 1x do roka Kristalonom Pl+kv., posledné 3 roky už vôbec. Polievam málo, 4-5x za sezónu. Posledná zálievka koncom augusta, maximálne začiatkom sept. Tak neviem... je na tom niečo nenormálne, čo by malo likvidovať kaktusy? Neviem.. možno. Dnes som si prezeral archív fotiek, už v r.2020 je vidieť ojedinele navzlínané gymná.. odvtedy to z roka na rok pribúda, po 5tich rokoch je chorá celá zbierka. Mne to pripomína rozvoj epidémie infekčného agens. Na vzlínanie zo substrátu a leptanie som myslel v prvom rade, preto som všetko už x-krát presadil..umýval som rastliny.. potom som menil zálievkovú vodu, mal som podozrenie na kontamináciu dažďovej vody, prešiel som na vodovodnú, potom som kúpil reverznú osmózu.. po zálievaní osmo vodou sa to ešte zhoršilo.Pravdepodobne sa motám v nejakom kruhu.. ono ani tie postreky chémiou dookola nerobia rastlinám dobre. Človek na chemoterapii tiež nevyzerá bohvieako.. Ešte tak 2-3 roky dozadu som nikdy žiadne fungicídy nepoužíval..
Uvidím ako sa to bude vyvíjať budúcu sezónu.. ak zle, budem musieť všetko zlikvidovať.. už sa mi s tým ani nechce bojovať.
Dnes som klikol na bulharský ešop.. a tam hneď prvé gymno ponúkané za 7€ choré.. belavo-okrový povlak epidermis od bázy, svetlý poprašok aj na trňoch.. a sme doma.
Prikladám.

V posledním Milově příspěvku jsou na gymnech zřetelné usazeniny solí, a taky je vidět, že jsou v minerálním substrátu. To korkovatění může taky být poškození (poleptání) pokožky velmi koncentrovaným roztokem solí, který tam logicky vzniká po každém ovlhčení. Pokud je můj dojem správný, tak pomůže snížení koncentrace solí v substrátu:
propláchnout kořenové baly shora nejméně 3násobkem objemu čisté vody, roztok z proplachu vylít. Pokud jdou kytky ve vanách se zahradnickou plstí nebo pískem, tyto propláchnout taky, zpravidla stačí je vystěhovat ze skleníku a nechat do nich přes zimu pršet a zjara napršenou vodu vylít.
Následně to nepřehánět s četností ani s koncentrací výživného roztoku.

Honzo, díky moc . Tohle bude asi skutečné rozlousknutí problému, ale jak píšeš, nepotěšil jsi . Protože pak logicky nastává otázka- co s tím dál? A jsou to jen ojedinělé případy sbírek jako u Mila či je to rozšířeno všeobecně a jen se tomu spíš nevěnuje pozornost?  K tomu by se mohli vyjádřit gymnaři, jestli  s tímto také bojují či ne, tzn. jestli jsou to obecné či opravdu lokální záležitosti, způsobené umístěním a pěstováním rostlin. Mě jen trochu mate to, že Milo říká, že je to záležitost posledních zhruba 5 let, pokud se nepletu a předtím se nic nedělo. Proč by tak najednou došlo k tomu fatálnímu zvratu? Z logiky věci by se muselo v pěstování něco zásadně změnit, ale to musí Milo vědět sám. Navíc píše, že měnil substráty, vodu.... V každém případě, pozitivní zprávou je to, že se s velikou pravděpodobností nejedná ani o bakterii, ani o houbu.

peri napsal:

Myslím si, že tyhle vzorky budou Honzovi pro laboratoř stačit- spojte se s ním a pošlete mu je, čím dříve, tím lépe.


 

Nepotěším. Není třeba nic posílat. Tenhle "gymnoproblém" jsme už řešili v roce 2023 a přesně jak psal milo, nenašli jsme nic. Ani houbu, ani bakterii, prostě nic. Nakonec jsme se v laborce shodli na tom, že jsou možné dvě varianty. Buď se jedná o přirozenou reakci rostlin na běžné podmínky konkrétního skleníku nebo o fyziologickou poruchu způsobenou podmínkami značně nepříznivými. Logicky by asi zněla správněji ta druhá varianta, protože proč by měly být kaktusy v dobrých podmínkách eklhaft, že jo? Ale tu přirozenost bych nevylučoval a kromě toho, co jsme si tak s laborantkami vyrozumovali, mám pro ni i další důvod. Asi před 5 lety jsem daroval dvě zakořeněné odnože z jedný kytky obyčejné Echinopsis oxygona kolegyni v práci. Ona jeden květináč postavila na parapet jihovýchodního okna, druhý dala do ložnice s okny na sever. Oba kaktusy se dokonale přizpůsobily podmínkám. Ten na JV je po 5 letech menší, kulatý, se silnějšími trny, spíš světle zelený a každoročně bohatě kvete. Ale odspodu zhruba do jedné třetiny jakoby korkovatí. Ten na severu je protažený, větší, řidší, květ vypotil zatím jediný, za to je ale krásně tmavozelený až dolů. Bez korkovatění, prostě zdravá kytka. Ten rozdíl nezpůsobilo nic jiného, než podmínky pěstování. Takže já osobně si myslím, že v případě těch gymen se jedná taky o nějakou fyziologickou záležitost. Prostě buď je to u gymen normální nebo je v podmínkách pěstování nějaký zádrhel. Loni zjara zemřel Vlastík Sakař, ten měl gymen mraky. Dokud byl schopný se o ně starat, byly to nádherné, staré a velké kusy. Čisté. Měl je pod foliovými kryty na čerstvém vzduchu, zasazené ve velkých květináčích ve směsi zemina ze záhonku, zahradnický substrát a hrubozrný křemičitý písek a hodně zaléval. Až jsem se divil, že mu to nehnije. Ale problémy s nějakými povlaky, korkovatěním nebo srážením čehokoliv neměl. Občas mu odešel nějaký spegouš na moniliózu, ale jinak nic. Pár kytek od něho mám teď u sebe a dvě sezóny byly ve skleníku. Přesadil jsem je do menších misek, substrát dost podobný, ale mnohem míň zalévám, než on. Něco maličko se dole začíná objevovat. Reakce na změnu prostředí? Asi, ale zatím to nijak neřeším. 
Jako sem tam se na fotkách od milo objevuje nějaká malá rezatá skvrnka, tam by se možná něco vykultivovat dalo (Cladosporium nejspíš), ale ten celkový povlak spodní části rostliny, to houba nebo bakterie fakt nebude. A to, co nám tak často devastuje feroxky, to je úplně jiný případ. Tam se dá houba naopak vypěstovat vždycky.

milo napsal:

..prikladám ešte nejaké foto. na tých zväčšeninách cez lupu je vidieť aký materiál sa ukladá v areolách a na trňoch. To by mal byť podľa AI ten minerálny výpotok.. Na tom steláte je vidno, že sa to ukladá len na hrbolkoch, čo bežným vzlínaním asi nie je možné.. 
 

 

Tady to ale fakt vypadá jako vysrážená minerální sůl...☹️S tím vápencem bych to zkusil přimýchat,mám sice jen pár gymen,ale používám k nim stejný substrát jako pro mexiko,možná tam přihodím trochu více světlé rašeliny, ale ta vápencová drť tam je..

Myslím si, že tyhle vzorky budou Honzovi pro laboratoř stačit- spojte se s ním a pošlete mu je, čím dříve, tím lépe.

..prikladám ešte nejaké foto. na tých zväčšeninách cez lupu je vidieť aký materiál sa ukladá v areolách a na trňoch. To by mal byť podľa AI ten minerálny výpotok.. Na tom steláte je vidno, že sa to ukladá len na hrbolkoch, čo bežným vzlínaním asi nie je možné..

Peri ..áno, privítal by som takú možnosť. aj keď nestriekané rastliny už nezoženiem. Ale nevadí, dám niečo bokom a keď sa to v máji-júni znovu rozbehne, bude to materiál pre labák..  pridám ešte nejaké fotky pre ilustráciu a keby sa na to vedel p. Čáp pozrieť a bol by ochotný, pošlem..
Teraz prikladám Raušku v minerálnom substráte, je na to svinstvo velmi citlivá.. 

áno.. skúsim.. skúšal som už kde-čo, tak vyskúšam aj savo.  Máčal som aj vo fungicídoch, ale tam je značné riziko spálenia kože, ak človek neodhadne koncentráciu a čas ponoru, je to eutanázia. Kto ešte deklaruje 99.9% je SanoGarden.. 3%H2O2 s Ag.. Tam je postrek bezpečný, ale či aj účinný, pochybujem. Toto chce zbrane ťažkého kalibru. Súhlasím s Perim, že klúčové bude odhaliť pôvodcu..
Jirko.. spomínaš vápenec.. ja mám stále akosi zapísané, že Ca do substrátu gymnám nepatrí.. mám si to v hlave opraviť?

Půjdete Milo do té opakované diagnostiky? Tohle je velká výzva a moc by mě zajímalo, kde je příčina. Bez poznání patogena se pohybujeme opravdu jen ve sféře domněnek a identifikace by určitě umožnila třeba pochopit podstatu šíření a účinnou eradikaci.

Pravdou je,že tady ta světlá krusta u báze rostlin je vidět dost často,nikdo tom nevěnuje pozornost,protože v povědomí všeobecně koluje,že příčinou je tvrdost vody,ale asi to tak být nemusí. Milo,zkus vytáhnout jednu nebo dvě rostliny,které jsou tím mordorem už dost chycené,z květináče a ponoř je do toho ředěného SAVA,aby bylo jasné,zda to pomůže či ne.Možná by stačilo toho SAVA i méně, 5% ??...Nechal bych je tam den či dva...Vyber menší kytky,aby ty vybělené trny rychleji odrostly. Pak po nějakém čase uvidíš,zda to zabere a dej vědět...Taky bych zkusil přidat do nového substrátu,do kterého je zasadíš,více vápencového štěrku, i to může proti té houbě či co to je trochu zabrat.
Máš krásné rostliny,bylo by škoda je nechat na pospas tady tomu..

co s tím- a hlavně PROČ by se to objevovalo jen u vás a jinde ne. ...Obávam sa, že nielen u mňa.. ja s tým bojujem 5rokov a cca posledné 2 roky so stúpajucou frekvenciou pozorujem tieto symptómy aj na gymnách rôzne po webe, FB..Najvýraznejšie na tom ešope botanicalarchive.com, kde sú všetky ponúkané gymná v pokročilom štádiu tohto ochorenia. Moje až tak hrozne nevyzerajú, lebo ich 2 roky chemizujem, tam ovšem za 15€ si kúpite vzorový exemplár plne manifestnej choroby. Pozrite si to, je to poučné.Minulý rok som kupoval nejaké semenáče z Hradca, niektoré už boli tým svinstvom chytené - belavo poprášená báza rastliny a bazálne areoly a trne. Ja to proste vidím a pribúda toho.. A nie, nie sú to navzlínané soli zo substrátu a chémie, s týmto som špekuloval prvé roky, už ma to prešlo po možno 5tich presadeniach všetkého a po polievaní osmo vodou.Na fotke je časť mojich gymien keď sa na nich ešte dalo pozerať a semenáčik z HK.

Klidně bych to Jirko zkusil, jasně že zprvu na omezeném počtu rostlin, Milo v podstatě nemá co ztratit.Jediný problém vidím v tom, že pokud by byla potenciální houba či bakterie "zalezlá" uvnitř těla, SAVO na ni nedosáhne, tam jde hlavně o povrchovou dezinfekci. Ale za pokus to stojí.

Možná si někdo bude myslet,že jsem pako,ale zkusil bych oddělenou část napadených rostlin v období růstu stříknout 1x za deset dní 10% roztokem SAVO, 2-3x, možná i vícekrát,podle vývoje situace...... U SAVO je obecně deklarováno,že hubí 99,9 % bakterií,hub a virů,tak proč to nezkusit. Píši to proto,že jsem v případě,kdy byla koupená roubovaná rostlina na popelnici, měla chycený celý růstový střed nějakou houbou a chctěl jsem ji zachránit,, tuto ponořil do sklenice s vodou a s heslem " děj se vůle boží.." přilil z lahve trochu SAVO Originál, tak těch 10% Pak jsem na to zapomněl a vytáhl asi za týden.Rostinu, která měla totálně vybělené trny,ale pokožku krásně vypulírovanou bez jakýchkoliv měn, jsem dobře opláchl pod tekoucí vodou, nechal oschnout a zasadil do substrátu. Nevěřili byste, rostlina začala růst,sice růstový vrchol to už nerozdýchal po té houbě,ale rostlina začala intenzivně odnožovat.....Na takovou lůzu ,co zde řešíte,  by to třeba zabralo..K tomu přikládám obrázek,aby bylo vidět,že nekecám,vpravo i vlevo nahoře je vidět klubající se první odnož,udělala jich 4 ks a příští rok už budou na přeroubování
 

Milo, znovu jsem si pročetl to, co popisujete. Podle toho, že nezabírají fungicidy, s největší pravděpodobností nepůjde o houbový problém, ale o něco jiného. Píšete, že jste vyzkoušel všechno- měnit substrát, měnit vodu-nezabralo. Předpokládám, že kaktusy nepěstujete v trvale vlhkém prostředí skleníku , nepoužíváte příliš tvrdou vodu, nepoužíváte organický substrát- a přesto problém přetrvává. Uvažujme tedy logicky dál- vyloučili jsme možné abiotické příčiny- problém nezmizel. Fungicidy nezabírají- téměř s jistotou můžeme vyloučit houbové onemocnění. Co by tedy mohlo být příčinou?
Podle mého by příčinou mohly být buď: a) bakterie, b) aktinomycety- v podstatě bakterie také. Pokud by tomu tak bylo, vysvětlovalo by to samozřejmě neúčinnost fungicidů. Já bych zkusil ještě jednou tu kultivaci s požadavkem na bakteriální infekci a myslím, že to bude trefa do černého. Bohužel pokud by se to potvrdilo, otázkou zůstává, co s tím- a hlavně PROČ by se to objevovalo jen u vás a jinde ne. Samozřejmě určitá pomoc se nabízí, ale trochu na hraně- použití antibiotik.
Kdybych se měl rozhodnout já, nechal bych si ještě jednou tu kultivaci udělat s důrazem na bakteriální-aktinomycetovou přítomnost. A to, že to napadá hlavně gymna, možná vysvětluje skutečnost, že gymna mají oproti jiným rodům tenčí epidermis a tudíž snáze napadnutelnou.
Bohužel bakteriozy se u kaktusů začínají vyskytovat také a není to zdaleka tak ojedinělé, jak si mnozí myslí. Jedná se spíše o rod Xanthomonas, projevující se skvrnami po celém těle a takovými neštovičnými puchýřky, v pozdější fázi připomínajícími puklici,  napadá s oblibou třeba Astrophyta ale i jiné. 

Feroxky mi flakatejú tiež, začalo to ešte pre gymnami a trúfam si povedať, že je to iná choroba.. Toto ide hlavne po gymnách, čiastočne po Mx ako som už písal, začína to od krčku, postupuje nahor v epidermis, na začiatku to pripomína vzlínanie kryštaloidov, preto som menil substráty a vodu na zálievku.. trvalo niekolko sezón, kým mi došlo, že ide výlučne o pôsobnie patogénu.  Na pokožke a trňoch sa usádza belavý kryštaloidný povlak, epiderma postupne mení farbu, rastlina schradne, zastaví rast, nekvitne. Je oslabená a uplatňujú sa aj rôzne iné patogény-huby, ale aj roztoče. AI tvrdí, že tie kryštalické nánosy môžu byť aj v dôsledku minerálneho výpotku ako reakcie rastliny na noxu. Tak neviem.. toto počujem prvýkrát. Okolo kaktusov sa motám vyše 30rokov a čosi mi vraví, že toto je fakt problém.

Na feroxkach se to rozjelo cca za poslednich 5 let docela dost,svata pravda. Kytky mam venku,takze pristup vzduchu ze vsech stran. Strecha tam je,naplno do toho neprsi,ale diky tomu,ze u nas 300m vzdusnou carou od Labe, jsou mlhy huste tak,ze se daji krajet,je to problem. Zatim to drzim v unosne míře Asconem. 2x na jaře,2x na podzim. 
Ale jak douho to jeste bude mozne, to si jisty nejsem. Nejaka rezistence zakonite casem urcite nastane...

Laboratorní určení je naprosto klíčové. Upřímně řečeno, já silně pochybuji o tom, že pokud by to byla houba či bakterie- což s největší pravděpodobností je- by to nevykultivovali. Nechci v žádném případě zpochybňovat erudici příslušného ústavu- ale působí to na mě přinejmenším divně.
Milo, jedno řešení se nabízí, ne sice přímo přeze mě, ale věřím, že by to dotyčný neodmítl- máte-li ještě vzorek neošetřené rostliny s těmi typickými příznaky, domluvte se přímo s Honzou Čápem a pošlete  mu to. Honza má možnost udělat kultivaci v akreditované laboratoři a co vím, vždy se tam dobrali výsledku. Najděte si kontakt na Jana Čápa a dohodněte se, Honza je velmi vstřícný člověk a tady jde bez přehánění třeba i o budoucnost naší záliby. Lepšího vám v tuto chvíli asi nejsem s to poradit.

..áno iste, všetko čo píšete je pravda. 2 choré semenáče, ktoré som schválne dal bokom a neboli chem.ošetrené som poslal p. profesorke do Biotechnologického Inštitútu v Nitre.. bola jediným človekom ochotným sa so mnou baviť. Samozrejme môžem mať pochybnosti či tomu venovali dostatočnú pozornosť, či využili všetky možnosti, či to spravne spracovali... neviem a nemam na to dosah. Výsledok je však taký, že tam vykultivovali nejaké kvasinky, penicilinum a b.subtilis najskôr zo Serenade. Takže nič.
Určite je prevencia  kľúčová, ale keď to už príde a likviduje to zbierku, je to pohroma. Likvidácia zjavne chorých rastlín toho veľa nerieši, až na to, že človek získa miesto (čo je ale ohromný bonus  ). Ak patogén zostáva v zbierke, pri tej vysokej nákazlivosti je len otázkou času, kedy sa to znovu rozhorí. Obávam sa, že pri tej rezistencii a virulencii môžem rovno skončiť s kaktusárením. 
Celým týmto príspevkom sledujem 2 veci: Podeliť sa so skúsenosťou a poukázať na zaujímavú a nebezpečnú chorobu, možno novú, s kt. je málo skúseností a zároveň dúfať, že je niekto, kto už je ďalej než ja, má skúsenosť a vie poradiť, čo pomohlo. Snáď sú možnosti lab. vyšetrenia v cz väčšie, neviem.
Ak by niekto chcel, môžem poskytnúť ďalšie fotografie chorých rastlín. 
Majte sa.
 

Pánové. Bez laboratorního určení původce je vše jen plané filozofování. Logicky vzato, pokud nefunguje Revus Top- difenoconazole+mandipropamid- je třeba zkusit ošetřit jiným typem účinné látky, jakým, to jsem se snažil popsat . A pokud by nezafungovalo ani to, pak je třeba uvažovat o tom, že se nejedná o houbu, ale například o bakteriální onemocnění- ty projevy mohou být velmi různorodé, samozřejmě bakteriozy jsou velmi obtížně, pokud vůbec, léčitelné. Určitý druh přípravku k dispozici je, nicméně to funguje poměrně velice dobře u zeleniny, u kaktusů je to vždy otázka. 
Takže shrnuto, sečteno a podtrženo- primárně by bylo velice žádoucí zjistit kultivací původce a citlivost na fungicid- a pak bychom nestříleli naslepo. Sekundárně-  znovu opakuji- pouze preventivní ošetření je nejúčinnější u jakékoliv houbové choroby, a to platí jak pro kaktusy, tak pro polní plodiny. Kurativní ošetření se dost často míjí účinkem.
Je třeba opustit lety ukotvená klišé, že kaktusy nejsou na houbové choroby náchylné a není třeba je ošetřit. To platilo pro doby minulé, současnost je jiná a tyto rady se s tvrdošíjnou setrvačností objevují i v seriozní kaktusářské literatuře či v návodech k pěstění.
Samozřejmě, jak již bylo kolikrát napsáno a řečeno, jsou rody a druhy obzvláště citlivé a ze stesků pěstitelů se to jen potvrzuje- Lobivia ferox, Gymnocalycia okruhu mazanense, ferociorus, cardenasianum , Sclerocactus.... proto alespoň ti, kdož těmto druhům dávají přednost, by měli svoje rostliny preventivně ošetřovat, pokud se nechtějí dožít toho, že jejich často desetiletí dlouhé pěstění přijde celé na zmar.

Možná špatně vidím, ale připadá mi, že hlavně na posledním gymnu je vysrážená nějaká krusta, tipl bych si že od hnojiva nebo možná od použitého pesticidu... Zkusil bych to spláchnout čistou vodou... Pokud je to fakt napadení, tak to tam zůstane i po opláchnutí a v tom případě kytka do popelnice. Nějaký týden zpět sem likvidoval 3 m2 kaktusů , protože byly napadené asi Alternárií, veškeré postřiky Revus Top k ničemu, ani se to nezastavilo. Hlavně Lobivie, Echinocereusy, Waingarcie, Trichocereusy, všecko kaktusy, co jsem pěstoval volně na zahrádce, mnohdy starší než 50 let... Nejhůř dopaly Lobivia ferox, tam to bylo 100%. Fleky na rostlinách byly spíš rezavěhnědé než bílé, postupně se to po rostlinách rozlézalo, fleky byly pod pokožkou, když se po tom přejelo rukou, tak nic, u těch tvých povlaků mi připadá že se dají setřít. 

O to nejde.. s výsevmi mám dlhoročné skúsenosti.. musel by som vyhodiť všetky gymná, kvantá rastlín, semenáčov, aj pre mňa vzácne zbery, plus aj dosť mexika.. a to sa mi nechce, preto bojujem. Navyše si myslím, že toto svinstvo príde znova a nielen ku mne.. na fotkách to vidím po celej Európe, zatial to nikto nerieši, ale bude musieť. Myslím, že je nielen v mojom záujme, aby sme zistili o čo ide a ako na to.. Na tomto fóre sú stovky ľudí, nechce sa mi veriť, že s tým nemá nikto skúsenosť.. Veď stačí len surfovať po webe a vidíte choré gymná, excelentný príklad je v príspevku nižšie.  Ďakujem za názor.

Je mně líto, ale domnívám se, že chemické prostředky už nezaberou. Nedal bych to ani do kompostu, ale do popelnice, nebo rovnou spálil.
Jednodušší cesta k novým rostlinám je, že si je koupíte přímo od pěstitele, nebo vysejete semínka. Druhá cesta trvá déle, ale ze semenáčků si vyberete ty, které se Vám budou líbit.

Priatelia.., toto je konečná ! Na ešope botanicalarchive.com sa predávajú (za drahé peniaze 10-15€) gymná v takto zúfalom stave. V každom prípade je to presne to, čo riešim ja už pár rokov a neviem sa toho zbaviť. Začínam mať blbý pocit, že to bude nejaké nové svinstvo, ktoré zatiaľ nikto nerieši. AI mi odporúča ešte pridať do postrekov Champion kvôli likvidácii spórov, ktoré bude zrejme tá pliaga tvoriť v ohromnom množstve. Aj moja skúsenosť je, že sa to šíri vzduchom a veľmi rýchlo napadá celú zbierku...

..ani gymnám na lokalite sa tento problém nevyhýba. Budúcu sezónu teda skúsim prestriedať Bellis-Fundazol-Belanty. Ako vraví klasik: Uvidíme čo sa stane.  

Dobrý dotaz. Co se stane?- nestane se samozřejmě nic, pouze větší množství účinné látky steče do substrátu a tam to rostlině moc nepomůže. Jemnost postřiku u systémové látky požadujeme proto, aby co nejvíce účinné látky zůstalo na těle rostliny a přes pokožku a stomata se dostalo dovnitř do těla. U toho cladosporia je infekce v hlavní míře uchycená právě pod pokožkou, proto ten požadavek. Pokud bychom řešili infekci kořenů, tak zálivka by byla správným řešením.

..áno, poznám to odporúčanie, ale nie celkom chápem význam. Veď huba je zrejme prítomná aj na báze rastliny, koreňoch a v substráte.. či sa treba spoliehať na ten systemový efekt? Čo zlé sa stane ak to stečie aj pod rastlinu?  vďaka..

Ještě bych vám chtěl říci jednu důležitou věc- při postřiku se snažte jen o ovlhčení těla rostlin, nikoliv, aby postřiková jícha  stékala po těle dolů. Je dobré si to nejprve vyzkoušet nanečisto, eventuálně si sehnat co nejjemnější trysku.

Je to možné.Rostlina nemusí být napadána pouze cladosporiem, ale na to cladosporium může sekundárně "nasedat" třeba alternaria etc. Jen mi je divné, že v laborce nevykultivovali nic. Zkuste postup, jaký jsem vám popsal, tj. změnu účinných látek. A nejlépe prostřídat. Mělo by to zafungovat, problém bude pouze u jedinců, kde to cladosporium je hlouběji pod pokožkou, tam na něj fungicid moc nedosáhne a ne snad, že by nefungoval, ale spíš z hlediska specifického pomalého metabolismu sukulentních rostlin. Uvidíte sám. Pokud můžete, ošetřete ještě teď, i když rostliny nejsou ve vegetaci a s nástupem nové sezony tak, jak jsem vám popsal. Jde o to, houbu zaléčit a nedovolit další šíření po stonku.