Téma:

Mám dojem, že je namístě, připomenout jednu starou zahradnickou zásadu.
Když sterilizujeme zeminu (s humusem), musíme ji osázet sazenicemi co nejdříve, nelépe do čtyřiadvaceti hodin. Pokud se nechá "odležet" déle, riskujeme, že se v ní pomnoží patogeny ze spor třeba nalétaných vzduchem. Při včasném osázení se do substrátu zanesou mikroorganismy na kořenech sazenic a ty rychle obsadí nové sterilní prostředí.
Samozřejmě, že dnes máme možnost sterilizovanou zeminu naočkovat ušlechtilými mikroorganizmy.
U výsevů je situace podobná s tím, že do sterilního substrátu sejeme semena nedostatečně zbavená patogenních spor. Pokud chceme ochránit chemicky takový výsev, musíme použít fungicid, který zabraňuje klíčení spor plísní a má dlouhodobý účinek. Kdysi to byl třeba Heryl nebo Novozir, dryjáky, které zaručeně zabránily klíčení plísňových spor na několik let, ale bohužel poškozovaly kořeny. Používání fungicidů, které jenom brání růstu plísní a rychle se rozkládají (viz deklarovaná ochranná lhůta), nemusí vždy splnit svůj účel.

Mamlas napsal:

peri napsal: Dovolím si ještě poznamenat jednu věc, se kterou samozřejmě nemusí hodně lidí souhlasit. Podle mě je naprosto rozhodující zacházení se semeny v prvních hodinách po vyjmutí ze semeníku,tj. jejich dúkladné očištění a dezinfekce.Chová-li se kdokoliv k semenům lajdácky, většinou to pak končívá nezdarem při výsevu. A ty různé postupy propařování, míchání Previcurů, Dithane a nevím co ještě, jsou sice pro naši psychiku nadějí, ale už je to jen chabá berlička proti faktu znehodnocených semen od samého začátku. Je třeba si dále uvědomit, že plísně obecně jsou nesmírně odolné organismy, pokud by tomu tak nebylo, nepřežily by stamiliony let evoluce.Ovšem stejně tak jasné mi je, že v drtivé většině jsme odkázáni na semena a solidnost někoho jiného, takže předešlé věty je možno-a ruku na srdce,opravdu vždy??-vztahovat jen k semenům, které si sami vyprodukujeme.

Nemohu než souhlasit, leč dovolím si upřesnit:
Pařením substrátu zabijeme v něm přítomné živočišné škůdce, semena plevelů, spory mechu a řasy. Ale porušíme rovnováhu, kterou si v něm plísně mezi sebou vytvořily, takže ta, co se do něj dostane je daleko agresivnější, protože ji neomezují antibiotika ostatních hub. Proto taky doporučujeme substrát propařovat jen pro druhy s malými semeny, pro které řasy, mech a chvostkoci představují velké nebezpečí.

Dík za doplnění, hlavně ta část s manganistanem je naprosto přesná.Já vysévám pouze do inertního materiálu, protože výhody bohatě vyvažují nevýhodu někdy pomalejšího růstu.Navíc propařováním si vytváříme zase jen inertní materiál.Nejsem přesvědčen o tom, že výsev musí být od počátku zásoben hnojivem,semeno má dostatek zásobních látek k tomu, aby klíčenec to dotáhl k prvním trnům a pak je již celkově odolnější a možno začít s opatrným přihnojením. Možná to tak úplně neplatí pro drobná až prachová semena, nevím, s tím nemám zkušenosti, ale pro většinu tzv. normální velikosti určitě.

peri napsal: Dovolím si ještě poznamenat jednu věc, se kterou samozřejmě nemusí hodně lidí souhlasit. Podle mě je naprosto rozhodující zacházení se semeny v prvních hodinách po vyjmutí ze semeníku,tj. jejich dúkladné očištění a dezinfekce.Chová-li se kdokoliv k semenům lajdácky, většinou to pak končívá nezdarem při výsevu. A ty různé postupy propařování, míchání Previcurů, Dithane a nevím co ještě, jsou sice pro naši psychiku nadějí, ale už je to jen chabá berlička proti faktu znehodnocených semen od samého začátku. Je třeba si dále uvědomit, že plísně obecně jsou nesmírně odolné organismy, pokud by tomu tak nebylo, nepřežily by stamiliony let evoluce.Ovšem stejně tak jasné mi je, že v drtivé většině jsme odkázáni na semena a solidnost někoho jiného, takže předešlé věty je možno-a ruku na srdce,opravdu vždy??-vztahovat jen k semenům, které si sami vyprodukujeme.

Nemohu než souhlasit, leč dovolím si upřesnit:
Pařením substrátu zabijeme v něm přítomné živočišné škůdce, semena plevelů, spory mechu a řasy. Ale porušíme rovnováhu, kterou si v něm plísně mezi sebou vytvořily, takže ta, co se do něj dostane je daleko agresivnější, protože ji neomezují antibiotika ostatních hub. Proto taky doporučujeme substrát propařovat jen pro druhy s malými semeny, pro které řasy, mech a chvostkoci představují velké nebezpečí.
Už jsem tady na fóru psal, že na nalezištích nejsou ihned po uzrání sežrány jen ty plody, které zplesniví. Přesto od některých dodavatelů z nich semena vyséváte aniž byste výše uvedený fakt poznali, zatímco od jiných ho poznáte snadno třeba jako ty u tvého Fer. johnstonianus. O praní a desinfekci semen si přečtete v každé příručce kde jsou popsány výsevy kaktusů a pokud se dodrží postup vyprat, vyprané namočit přes noc do roztoku hypermanganu (tmavě fialového, neprůhledného), pokud zůstane fialový tak ráno vyndat propláchnout semena vodou a usušit. Když se do rána hypermangan srazí a zhnědne, tak nový roztok a další noc. Pokud u některých koupených semen mám vyzkoušeno, že výše uvedený postup nenastal, tak ho vždycky můžu udělat sám, pokud stojím o semenáčky.

Petr napsal: Nebyla, ale pařil jsem a použil podle návodu i previcur. Myslím, že to byl roztok s wuxalem. Já to fakt nemůžu nikde zpětně najít. Po výskytu jsem použil previcur, hyprmangan, kolínskou, peroxid..Jen jsem zlikvidoval semenáče, plíseň rostla dál.

Takže jako zdroj plísně lze dále vyloučit zeolit (nový plus propařený). Zdroj je zjevně v něčem jiném společném celému výsevu - květináče, voda, hnojivo, ručičky vysévatele

juniperbushman napsal: Plísně! Chemie!! Plísně! Chemie!!! Plísně! Chemie!!!!
A co takle biologický boj?
Po nezdařilých pokusech dr. Mencla na mých nohách mi zbyl mírně prošlý Biomycosin s účinnou houbou Pythium oligandrum.
Pythium oligandrum alias Biomycosin alias Polyversum může být jedním z řešení, nicméně kvalita výchozího materiálu jest podmínkou.Mimochodem, řešení problému tvých nohou nespočívá v léčbě vnějších příznaků, ale chtělo by to zaléčit vnitřně,tam je hlavní problém a na to Pythium spolehlivě nestačí.

Plísně! Chemie!! Plísně! Chemie!!! Plísně! Chemie!!!!
A co takle biologický boj?
Po nezdařilých pokusech dr. Mencla na mých nohách mi zbyl mírně prošlý Biomycosin s účinnou houbou Pythium oligandrum. Asi před třemi týdny jsem zpozoroval, že mi plesnivějí semenáčky, a to ausgerechnet ty co jsem chtěl udržet. Jelikož byly pěkně zalité, tak jsem na ně nasypal granuličky Biomycosinu a krabičku pěkně zavřel. Asi po týdnu bylo jasné, že se plíseň dál nešíří, ale nechal jsem to ještě týden zadeklované, aby se chytrá houbička Pythium pěkně napapala. Teď tady koukám na proschlou krabičku se semenáčky. Ty co byly napadené, jsou mumifikované, a ty co nebyly zasažené, nevypadají vůbec smutně vedle padlých kamarádů.

Takle to teď vypadá!

Abych tady jenom neteoretizoval, přikládám současný výsev(14.12). Vyseto do čistého zeolitu, nasáknuto čistou destilkou bez jakékoli přísady, semena před vysetím ošetřena 15% H2O2.První klíčení zaznamenáno po pěti dnech, většina vyklíčila po deseti dnech, v současné době to dokličuje, možná to bude vidět.Jedná se o výsev asi dvanácti stanovištních forem E.horizonthalonius, i tady jsou některé semenáčky načervenalé, toto dělají zářivky.Poslední obrázek je F.johnstonianus a tady jsem se to snažil nafotit co nejvíce zblízka, aby bylo vidět, že zde už semena začínají plesnivět.SEMENA-nikoli zeolit.Takže se bude muset přistoupit k jejich odstranění, aby zbylé rostlinky nebyly napadeny.Je zde vidět názorně rozdíl mezi kvalitou, i když připouštím, že u johnstonianů jde o přírodní sběr a horizonty jsou již z kulturních rostlin.Ty johnstonianusy totéž dělaly i minulý rok, docílil jsem asi 15 semenáčů, ale pro moje potřeby naprosto dostačující.

Dovolím si ještě poznamenat jednu věc, se kterou samozřejmě nemusí hodně lidí souhlasit. Podle mě je naprosto rozhodující zacházení se semeny v prvních hodinách po vyjmutí ze semeníku,tj. jejich dúkladné očištění a dezinfekce.Chová-li se kdokoliv k semenům lajdácky, většinou to pak končívá nezdarem při výsevu. A ty různé postupy propařování, míchání Previcurů, Dithane a nevím co ještě, jsou sice pro naši psychiku nadějí, ale už je to jen chabá berlička proti faktu znehodnocených semen od samého začátku. Je třeba si dále uvědomit, že plísně obecně jsou nesmírně odolné organismy, pokud by tomu tak nebylo, nepřežily by stamiliony let evoluce.Ovšem stejně tak jasné mi je, že v drtivé většině jsme odkázáni na semena a solidnost někoho jiného, takže předešlé věty je možno-a ruku na srdce,opravdu vždy??-vztahovat jen k semenům, které si sami vyprodukujeme.

Z mojej skúsenosti okrem preparenia ako chemickú ochranu používam:
Previcur 607 SL
3% Peroxid vodíka

Substrát je :
1diel záhradnej zeminy
1diel substrátu pre kaktusy
1diel štrku
1diel antuky
1diel liaporu
1diel piesku (do pieskoviska)

Substrát zalejem vodou s Previcurom a preparím.
Výsevnú nádobu ako aj kvetináčiky (prázdne) prestreknem peroxidom vodíka (3% roztok sa dá kúpiť v lekárni).

Ak už sa objaví pleseň tak je podľa mňa z pravidla neskoro, lebo zväčša je rozlezená po celom kvetináčiku. Potom je asi najlepšie povyberať vyklíčené semenáčiky a zasadiť do nového substrátu. Síce peroxid pleseň spoľahlivo ničí ale rovnako účinne sa postará aj o semená

Nebyla, ale pařil jsem a použil podle návodu i previcur. Myslím, že to byl roztok s wuxalem. Já to fakt nemůžu nikde zpětně najít. Po výskytu jsem použil previcur, hyprmangan, kolínskou, peroxid..Jen jsem zlikvidoval semenáče, plíseň rostla dál. Jo a když jsme u toho, tak jsem si připravil výluh v lihu určitých rostlin s fungicidními účinky. Zkazit nic nemůžu. Pokud bude úspěch, budu referovat. Jen jsem to dělal v denaturáku, takže při neúspěchu to nemůžu zkonzumovat. No a proč bych vlastně nemohl? Denaturák běžně používám na postřiky a koupele při výskytu breberek apod. Je to praxe kolegy, já jí stále nevěřím, ale je pravda, že je to účinné a ještě jsem tím žádnou kytku nezlikvidoval a breberky ano.

Nevidím popsané žádné opatření proti plísni mimo izolace jednotlivých výsevů, čímž lze jako zdroj plísně vyloučit semena ale jen v případě, že nebyla všechna z jednoho sáčku.

Mamlas napsal:

Petr napsal: Začátečník? Já v této fázi už mám začátky plísně i přes všechna opatření.

Prosím, mohl bys ta všechna opatření ještě pro nás nejasnovidce vyjmenovat? A případně vyfotit napadené semenáčky? Pak by se to dalo jednotlivě probrat a případně se poučit.

Použil jsem způsob, který tu byl publikován. Jen jsem ho bohužel nějak nenašel. Myslím ale že nebyl obecný a vztahoval se k určitému rodu a v tom vlákně byl. Fotky dodat nemůžu, bylo to letos na jaře. Zeolit byl nový. Postup přesně podle postupu uvedeného v příspěvku. Zhruba zeolit, nacucat Wuxalem, vysít a zavřít 4ky do těsných obalů co prodává Pavlíček, ale je to stejné jako nanukáč. Dělal jsem to proto, že mám podobné problémy obecně a když jsem přečetl příspěvek, tak jsem si řekl heuréka. No výsledek? Chyba je v něčem jiném. Jakmile to chytne plíseň nedá se zlikvidovat bez podstaty věci, tj. semenáčů. Já zatím předpokládám, že máme v bytě spory plísní z kytek mojí ženy apod. Letos budu dělat pokusy na zahradě do klasického substrátu přírodní cestou. Jen se s tím moc netrapte, já to dělám pro zábavu.

Ztráta chlorofylu úplná nebo částečná je typický znak pro hybridní semenáčky špatně kompatibilních rodičů.

Před mnoha lety jsem vysel asi čtyřicet porcí různých druhů semen kaktusů od jednoho dodavatele. Výsev byl prováděn v kultivátoru při teplotě 28 - 32 °C.
Byla mezi nimi i porce semen koryfanty. Všechna semena, která z této porce koryfanty vyklíčila, byla bez chlorofylu a byla s růžovočereveným nádeche. Protože neroubuji, tak ani jeden semenáček této koryfanty nepřežil. Marně jsem si tehdá lámal hlavu, proč zrovna tato porce měla všechny jedince bez chlorofylu a ve zbylých výsevech se neobjevil s tímto " postižením " ani jeden semenáček. Dodnes jsem na nic kloudného nepřišel.
www.kaktusy-adenia.wz.cz

Petr napsal: Začátečník? Já v této fázi už mám začátky plísně i přes všechna opatření.

Prosím, mohl bys ta všechna opatření ještě pro nás nejasnovidce vyjmenovat? A případně vyfotit napadené semenáčky? Pak by se to dalo jednotlivě probrat a případně se poučit.

Petr napsal: Začátečník? Já v této fázi už mám začátky plísně i přes všechna opatření. Zrovna minulý výsev jsem dělal v zeolitu a taky astrophyta a vlastně stejným způsobem. Totální konec. Je pravda, že dělám na parapet a později a zvědavost jsem jakž, takž potlačil. Zjistil jsem, že plíseň už z bytu nikdy nevyženu a jinou možnost nemám. Veškerá karanténní a izolační opatření mi nefungují. Nakonec je to velká redukce, která mě zbavuje nerudovské otázky "Kam potom s tím". Barva je správná a přeji, aby to vydrželo.

Petře, abys měl plíseň v zeolitu, to je snad jedině možné tím, že ten zeolit máš někde volně a došlo u něj ke kontaminaci sporami.V tom případě by bylo lepší, kdybys ho vyhodil a opatřil si čerstvý a držel ho důsledně uzavřený do doby výsevu.Pokud se u mě plíseň ve výsevu na zeolitu objevila, a že se taky občas objeví,tak to je VŽDYCKY z infikovaného semene.Ale výhoda je, že se nechá odstranit a dál se po zeolitu nešíří.Někdo tady psal, že zeolit podporuje šíření plísně, s tím zásadně nesouhlasím,opak je pravdou.Jo a s tou teplotou má Filip pravdu,i když ty, jestli jsem to správně pochopil, vyséváš na parapet bez kultivátoru.

Petře zkus jim v kultivátoru zvednout teplotu. Plísně obecně víc bujej když je chladnějc, celkemjsem s tím udělal letos zajímavou zkušenost. Minimálně to stojí za pokus.

Začátečník? Já v této fázi už mám začátky plísně i přes všechna opatření. Zrovna minulý výsev jsem dělal v zeolitu a taky astrophyta a vlastně stejným způsobem. Totální konec. Je pravda, že dělám na parapet a později a zvědavost jsem jakž, takž potlačil. Zjistil jsem, že plíseň už z bytu nikdy nevyženu a jinou možnost nemám. Veškerá karanténní a izolační opatření mi nefungují. Nakonec je to velká redukce, která mě zbavuje nerudovské otázky "Kam potom s tím". Barva je správná a přeji, aby to vydrželo.

Štefan napsal: Dobrá rada nad zlato, ale kdo to má vydržet ?!!!

To jsem taky řešil,děsně zvědavej jsem byl jak to klíčí. Ale dá se pozorovat přes víčko během dne,kdy po nějakých dvou,třech hodinách svícení jsou víčka suchá,aspoň teda u mě,orosí se přes noc,kdy se nesvítí.

Nó, klíčí ti to parádně! Závidím ti to začátečnické nadšení. U výsevů není problém v teplotě, ve vlhkosti, v substrátu, v plísních, v škůdcich..... Hlavní problém je, kam s tím, až to vyroste.
Jak tady sedím u počítače a koukám na ty letošní semenáčky na okně, řeším otázku, jestli bych to neměl vysypat do smetí už teď, abych tu měl místo na další výsevy.

Dobrá rada nad zlato, ale kdo to má vydržet ?!!!

Každopádně bych omezil zvědavost a několikrát denně bych to tedy nevětral a neprohlížel.

Barvu mají tak akorát, postupně budou zelenat jak budou růst. Předpokládám, že jsou teď pár dní (ne-li hodin) po vyklíčení a to jsou astrophyta trochu do červena.

Zdravím všechny


Před pěti dny jsem udělal svůj první výsev. Výsevní prostředí - kultivátor, 5 x 14W zářivka (3 x denní bílá, 2 x teplá bílá na střídačku), teplota výsevu: den 24-26, noc 16-18. První zálivka zeolitu destilovanou vodou s Previcurem a Wuxalem dle doporučené koncentrace. Semena máčena cca 10 minut v růžovém roztoku hypermananu, po vysetí ještě přestříknuto 10% peroxidem.

Po těch pěti dnech to klíčí slušně, plíseň zatím žádná, co mě ale zarazilo je ta načervenalá barva semenáčků. Ve skutečnosti je to možná ještě trochu červenější než je zachyceno na fotce. Je to v pořádku? Není to nějak připálené od těch zářivek? Jak jsem ale psal, teplotu si hlídám.
Tak nevím, nerad bych to pokazil. Poradíte?

Výsevní krabičku otevírám několikrát za den, abychom to zkontroloval. Nenarušuji tím zbytečně to vlhké klima? Přes tu zarosenou krabičku tam totiž pořádně není vidět

Děkuji a pěkné a pohodové sváteční volno všem