Téma:

Ta řasa je fakt asi spojená buď se složením substrátu, nebo použitím nepřevařené vody, případně příliš dlouho vlhkým nevysychajícím substrátem (tam kde je sucho, řasa nevznikne).
Píšu to proto, že se mi řasa nedělá a to přesazuju nejdříve po několika měsících.

Souhlas, pokud je řasa, musí být povrch pořád vlhký, jinak se to začne točit a semenáče jdou ven ze substrátu.Proto zrovna tady u těch nedávám do substrátu vůbec nic s příměsí rašeliny, tj. různé zahradní substráty. Pak je výskyt řasy dost omezený

Ano taky mám podobnou zkušenost.

Kritické je ale, pokud se začne tvořit řasa. Semenáčky mají strašně krátký kořínek, a při sesychání se řasa nadzvedává nad substrát a vytrhne semenáček ze substrátu. Nesmí oschnou příliš. Je to bohužel o denní starostlivosti a to já třeba nejsem schopen

Rado má pravdu, jak to zůstane zavřené, začne to vodnatět a odcházet. Podle mě je to přílišnou vlhkostí spojenou s vyšší teplotou. Když jsem vyséval aztekia a strombáče, tak jak to doklíčilo,/ a lezlo to dost dobře/, hned jsem to pootevřel, aby to odvětrávalo a vysychalo. Jak začaly semenáčky matnět a sesychat, začal jsem květináček s rostlinkami zavlažovat ze shora injekční stříkačkou. Mělo to výhodu v tom, že byl subsatrát vlhký jen do určité urovně pod povrchem,rostlinky se napily a substrát brzy vysychal.

Pozrite aj sem, tu su aztekia a vysevy celkom dobre popisane" cactus.rastislav.net/forum/viewtopic.php?t=1528

Chce to trpezlivost a ako pise Filip, klicia dobre a o to lepsie potom postupne odchadzaju. Moja skusenost = ked sa semenace nevetraju, tak zvodnateju a je po nich. Ked sa vetraju, preziju, ale treba strazit vlhkost substratu a drzat ho prakticky stale vlhky. Kolega z klubu tvrdi, ze na tu blhkost je najlepsi inidkator akadama, ktoru dava do substratu na tieto drobnosemenne potvory ...

A čím, že to tak padá? Krom toho, že jsou to prcci tak by to neměl být takový problém si myslím (teda pokud se to neutopí v substrátu. Ve staré literatuře jsem se dočetl, že právě na tohle je dobrá Fleischerova skleničková metoda. Semenáčky tam můžou zůstat klidně dva roky než narostou a pak není problém. Nu uvidíme jak jim to půjde holkám. Ve skleničce jsou, takže to ověříme v reálném pokusu, zda tato stará teorie opravdu platí.

Což vo to, klíčit to klíčí.
Ale pak to je problém. Aby to taky rostlo a přežilo.
U mě to je dycky tak, že první rok vypadají dost stejně a pak začnou mizet. (trochu přehánim, ale fakt je problém spíš dál..)

Já jsem z drobnosemenných vysel zatím akorát Blossfeldii. Zatím to klíčí celkem obstojně. Vyseto na klasickou směsku, na kterou vysévám všechno (substrát pro výsevy a množení + písek)

Tak to nejsi sám.Pokud jsem vyséval Str.ze svých semen(moře)klíčilo to nádherně.Úskalí a hromad.úbytek nastal po přesazování.

Tak sem letos zkusil drobnosemenný mexikány vysít do směsi se sádrovcem. Strombáče, aztekia a Tbc. alonsoi.
Tož sem zvědav osvědčí-li se to, dělám to prvně, do tohodle substrátu.

Jestli něco neumim a sem na to dřevák, tak jsou to výsevy drobnosemenných.
Ale sem optimista a doufám, že to už protrhnu ...

Tak jsem letos zkusil vyset pár druhů parodií. Semínka z mé sbírky, F1 z IS. Je vidět, že čerstvá semínka klíčí i rostou daleko lépe než importní. V únoru sbíraná jsou na podzim možná už stará a proto klíčí špatně. Výsev 23. prosince 2011, v kultivátoru od 1.1. 2012, už by to místy chtělo přesadit.
Parodia rubristaminea

Parodia microsperma, vpravp P. nivosa - ta klíčila málo, ale jsem radši, že je budu pikýrovat až větší.

Jirko ty tvý výsevy strombéků ...to je pecka. Je vidět, že ten kultivátor taky něco svede. A určitě ti to jde líp, než mě bez něj.

Ještě jsem dohledal pár obrázků. Zde je výsev strombáčů - byly tam všechny ( normální, minimus i pulcherimus )a několik různých substrátů. Víceméně rostly všechny.

Jsem to včera na schůzi schytal že jsem uvedl nepravdivou informaci

Uvedl jsem , že Martin Halada vyséval úspešně aztekia na agar - tak ne , byl to 70% perlit se substrátem. Nevím , nějak jsem si to s ním spojil. Ale někdo to zkoušel a nevím, kdo to byl. Bylo by to zajímavé , jak to dopadlo.
Každopádně mi daroval krásné kytičky

Ale musím tady na oplátku veřejně Martinovi vyčinit zase já
. Syčák, chodí sem, má to tu všechno proštudovaný, spousty nápadů ,ale lenoch jeden nic nenapíše. Prej píše jenom jednim prstem a to že trvá dlouho. No když nezačne trénovat, tak se to nikdy nezlepší ne?

Pro ilustraci, jeden můj spíše typický výsev drobnosemenných parodií. Je ze semínek sbíraných na v roce 2005 na Alto del Portezuelo v provincii Catamarca, foceno v srpnu 2009. Květináč je výsevní 4x4 cm. Názvů je k dispozici několik, např, Parodia catamarcensis, Parodia malyana a někdo jim má tendenci říkat i Parodia sanguiniflora. V r. 2009 jsem byl i na původní Fričově lokalitě P. sanguiniglora v Sierra de Graciana a tam jsou úplně jiný parodie - daleko větší a s velkými květy. Tenhle výsev už chce letos přesadit.

Uploaded with ImageShack.us

drobno semené parodie u mne bes problému pokut sou klícivá pokut neklíčivá mám smulu záleží na zdroji substrát to co semi osvětčilo pikírovaní d2 rokem . vlastní semeno klíči u paty rostlin je to bes práce.spoz.morče.

Otázka vlhkosti, kterou nakousl Filip, je velmi důležitá u parodií. Ty u mě v mokrém substrátu, kdy pod květníčky je trošku vody, zpravidla neklíčí a začnou až když to poněkud vyschne= vyschne víc, než když se to namočí a dá odkapat. Jinak pokud se vyskytne řasa, tak se to musí držet pořád vlhký aby se nesrolovala.
Pikýrování je asi důležité hlavně při velké hustotě semenáčů, tj. semena dobře klíčily a vysely se hustě. Já zpravidla vysévám semena parodií z vl. sběrů a klíčivost nebejvá nic moc, respektive sice málokdy nic, ale stejně vyjimečně moc. No a ztakové stovky průměrně klíčivých importních semen je po 3-4 letech ve výsevním květníčku 5-10 semenášků, který tam v té době poprvé kvetou. Parodky na rozdíl od echinocereusů netvoří velké baly kořenů a tak jim stačí malé květníčky, takže prvně přesazuju až když se nevejdou, to býcá po 3-5 letech a zpravidla do samostatných kětníčků. Jenom když se výsev mimořádně povede (klíčivost byla moc), tak dříve, ale to mívám ztráty.

Petře, to co říkáš je věc která nejspíš bude zatraceně pravdivá. To přepikýrování může být ten impuls, aby ty kytky neseděly. Faktem je, že u Parodií, když je přepikýruju, tak poskočí, takže tam to funguje.

Ještě je tu otázka kterou tu nastolil Jirka a to je vlhkost substrátu a s tím spojená problematika větrání. U Fleischera to je jasný, ale ten, jak je vidno u mne, nedává ty ideální výsledky. Jak s tim naložit v případě, že je mám v misce, kterou větrám - dávat jim suchý/mokrý periody a větrat, nebo udržovat ve vlhkosti a mět je spíš zavřený?

Tyhle výsevy chtějí víc práce, než dáváme. Moje zkušenost napovídá, že semenáčky chtějí po nějakém čase 2-4 měsíce přepikýrovat. A to včetně pižďuchů jako blosfeldie a strombáče. Myslím, že by pomohlo dát si práci s hustotou výsevu a pak s pikýrováním. Chce to přenést semenáče, špičkou pinzety na nový substrát. A třeba i hnízdově, ale samozřejmě zachovat kde je dole a kde nahoře. Ono to vypadá směšně, ale je to důležité.
Taky doporučuji nechat výsevy po umělým světlem třeba 2 roky.
Nabízím pokusný materiál na schůzi KK Plzeň - Strombo + Blossfeldie. Semen je dost, zkušeností málo.

Já to většinou vysejval na Béčko s perlitem nebo pískem , ale spíše v obráceném poměru než Milan ( 90%
Když je moc substrátu, nesmí se udělat na povrchu škraloup z řasy , jinak je při prvním proschnutí malér.
Řasa se zkrabatí a vytahá malé kytičky i s kořínky ze substrátu a kytky usychají .
Takže z hlediska substrátu spíše doporučuji se vyvarovat klasickým substrátům. Čistej písek jsem zkoušel a není to dobrý , rostlinky špatně koření, s trochou substrátu to asi může fungovat lépe.
Vím , že Martin Halada zkoušel agar a za rok mi přinesl 5mm semenáčky aztekii.

Takto u mě vypadal výsev strombáčů z listopadu 2004 na jaře 2006 ( byl celou dobu v kultivátoru).

Zkoušel jsem Aztekium ritterii - zatim fungoval jen perlit + 10% žlutého jílu, převařit. Kulturní semena klíčí dobře, Za 4 roky měly i 3 mm v průměru, vyndal jsem je do skleníku kde totálně shořely. Podruhé je sežral slimák. Ceklem jsem dochoval 1 semenáč z výsevu 2001, vloni kvetl prvně.
Myslim že je nejtěžší oddálit řasy dokud nejsou semenáče zakořeněné, to se mi nikdy nepovedlo v substrátu s rašelinou.
Parodie seju do písku s 10% Béčka, přepařený je jistější, kulturní semena v něm nemívají problém. Importní semena seju i do nepřepařenýho, klíčí líp, ale pak je to závod s řasou, ale parodky aspoň některý dorostou.
Blosfeldie ani strombáky jsem nezkoušel.

Tak tohle téma mě taky strašně zajímá, páč to je strašně nevyzpytatelná věc, todleto.
Jednou mi to vyjde perfektně a příště prdlajs

Souhlasím s tebou, asi nejlíp jdou parodie a jim podobný. Asi je to tím, že sice jsou na začátku mrňaví ale pak se rychle rozjedou

Pak jsou to normání strombáče , případně minimusy ty se ještě nechaj

Ale největší mrchy jsou u mě červený strombáče a zatím i blossfeldie. Tam jsem zatím s výsledkem prakticky na nule. Samozřejmě je to i tím, že není dost semínek na experimenty

Ale zpět k tématu resp k tématům, protože toto je na širší diskuzi
Bez ohledu na substrát a způsob výsevu ( což je samo o sobě velké téma)
Dle mých zkušeností byla vždy klíčová :
Bod č.1 - správná vlhkost substrátu
Bod č.2 - správná hustota semen

Když jsem tohle netrefil tak akorát, bylo zle ( buď to přesychalo nebo zarůstalo řasou ). Ale co to je tak akorát, že ?

Chtěl bych se zeptat jaké používáte metody výsevu rostlin s prachovými semeny, respektive jak s těmito výsevy dále pracujete.

Je to oblast, kde co se týče výsevů mám asi nejhorší bilanci, protože moje skóre dochovaných semenáčů těchto rostlin mj. Strombocactus, Aztekium, Blossfeldia, někteří zástupci rodu Parodia je neslavné. Asi nejlíp jsem na tom s Parodiemi, kde se mi pokud to klíčí, podaří rostliny do dospělosti v prořídlém, ale přesto ve větším než malém počtu dovést. Moje úspěšnost se Strombocactusy a Aztékii je v řádu jednotek kusů, takže se mám co učit ještě...

Obvykle jsem se snažil pěstovat rostliny jak běžnou výsevní metodou do kultivátoru, tak fleischerovou metodou, ale asi klíčový problém pro mne obvykle nastává po prvním půlroku, kdy startovní peloton neznatelně rostoucích rostlin postupně řídne a řídne až to neni pěkný....

Vysévám je v poslední dva roky fleischerovou metodou v zimě, směs křemičitý písek 2/3 - 1/3 zahradnický substrát. Výsledky jak říkám nic moc.

Takže by mě zajímalo, jak na to jdou jiní, v čem může být zakopaný pes, a vůbec tak nějak bych se rád přiučil novým kouskům! A navíc možná v tom nejsem sám...