Téma:

Na konci sezóny se rostliny krásně vybarvují.
Conophytum minimum 'wittebergense', Klipfontein
 

Pro Petra :  Conophyta jsem vysel na začátku října do skleníku s tím, že začnu přisvětlovat až se mi bude zdát, že je to třeba. Nakonec jsem poprvé nepřisvětloval. Dnešní stav po cca 5 měsících. Největší cca 3-4mm. Jsou chráněny před přímým sluncem.
 
 

No právě. Dovedu si představit, že pro lithopsy je kultivátor ok, ale spíše mě zajímají ta konofyta 🙂

Záleží na konkrétních podmínkách. Pro mně to má smysl v zimě, od takového března si myslím, že už je jim ve skleníku lip, o létu jsem mluvil. Ale udržíš-li v kultivátoru dobré podmínky, zvláště nízkou teplotu, proč ne. Snažím se, aby co nejvíc vyrostly ne proto, aby první rok kvetly, ale aby přežily první nepříznivé období.

Takže zkusit i kultivátor s cílem udržet je co nejdéle v růstu?

To je docela dobře možné v ideálních podmínkách, pokud se je podaří udržet celý rok v růstu u rychle rostoucích druhů.
Mluvíme-li tedy o Conophytech.
C.obcordellum v ceresianum, Knolfontein
staré  rok a půl, největší mají necelý centimetr
 

Já jsem si právě říkal, že bych udělal výsev konofyt na okně blízko skla, kde je přes noc určitě dost chladno, což by zajistilo kolísání teplot. A potom bych ho přenesl do kultivátoru s LED osvětlením, kde bych upravil intenzitu (určitě by stačily 3 trubice místo 6). Větrání a pohyb vzduchu je tam zajištěn výkonným větrákem. Maximální teplota i v létě je tam do 27 stupňů.

Ještě bych dodal, že jsem narazil na informace o pěstování lithopsů pod LED osvětlení, dokonce se v nějaké knize konstatuje, že takto pěstované mohou kvést již po prvním roce života.

Výsevy konofyt jsou stejně jednoduché jako kaktusy. Důležité je podle mne kolísání denních a nočních teplot a celkově o něco nižší teploty než u kaktusů. Jinak je to stejné. 

 

 

Když se nad tím zamyslím, s vědomím, že máš velké zkušenosti s výsevy jak ve skleníku, tak pod umělým světlem, k samotnému výsevu nenacházím moc rad, které bych mohl dát . K tomu dalšímu bych snad pár cenných postřehů měl.   .
Velmi důležitý bod, který jsem jak vyčetl, tak osobně ověřil, je nižší teplota. Ještě nižší než pro Lithopsy, kde 20stC je fajn. U Cono klidně noc 5-10st, den 10-15st.
Čerstvý výsev jsem umisťoval do prostor, kde byla optimální teplota, ale poměrně nedostatek světla. Zdá se, že dokud neklíčí, nedostatek světla nevadí.
Pod zářivkami je to větší problém. Umístil  jsem zářivkové LED osvětlení v zimě do temperovaného skleníku a není to špatná varianta. Pravděpodobně je ku prospěchu kolísání teplot den/noc jako u některých kaktusů. Terry Smale, jeden z největších znalců Cono, psal, že s výsevem na podzim do skleníku nemá dobré zkušenosti (málo světla, houbové choroby) a že nejlepší termín je leden. To je ale v podmínkách GB, kde v podstatě nemrzne. Proč tak brzy? Největší problém totiž teprve příjde - léto, přenést výsev přes toto období. Dospělá Cona spí bez zálivky. Ale malé semenáčky nevydrží několik měsíců bez vody. Aspoň ne bez ztrát. Proto je třeba brzký výsev, aby rostlinky do léta co nejvíc narostly. Stejně jsou malinké. Přes léto je  třeba je udržet ve stínu a co nejnižší teplotě. Ve skleníku to nejde. Vytvořil jsem jednoduchý box ze zeleninové přepravky s průhledným krytem, který jsem umístil ven do stínu. Bočními stěnami přepravky vzduch volně proudí, to conophyta milují. A na noc, když nejsou moc vysoké teploty jsem pravidelně rosil.
Rosení mají Cono rády, za předpokladu proudění vzduchu. Trochu alchymie je množství té vody, aby ji nebylo moc, ale ani málo. Když je moc teplo a málo vody ony do dormance stejně upadnou, ale zase se proberou. Přežijí-li první léto, je skoro vyhráno.
Vysévám do 6tek, menší jak 5ky nedoporučuji. Do zředěného supresivního substrátu s tenkou vrtvičkou zeolitu. Zeolit je super odpuzovač řas a plísní. Jako horní vrstvičku jsem zkoušel jemný bílý křemičitý písek, pemzu... Zeolit je mnohem lepší. Po vyklíčení otevřít.
Samotná kapitola jsou semena a manipulace s nimi. Když se mi před léty zdála semena Lithopsů malá, tak to jsem neviděl semena Conophyt! Teď už se mi zdají semena Lithopsů velká.. Semena balená do uzaviratelných plastových sáčků, jak se dnes bohužel stává běžným - to je díky statické elektřině a drobnosti semen opravdová výzva! Jestli si někdo myslí, že je ze sáčku prostě vysype, tak ani náhodou...
Alespoň tak to funguje mně  .

Poradíte, jak na výsevy konofyt? Moc děkuji

Conophytum arthurolfago, S.Brakfontein
Divoké jméno je složenina z křestních jmén dvou pánu Arthura Tischera a Rolfa Raweho, kteří rostlinu nalezli resp. popsali.
 

Začínají kvést Conophyta.
Conophytum stephanii cv. helmutii, Kosies
jsou to noční květy, proto jsou malé a nevýrazné a přes den přivřené
 
 

Conophytum pellucidum cv neohallii, TS 454, Silverfontein
 
 

Conophytum bilobum, Umdaus
 
 

Conophytum longum, SB1066
 

Conophytum obcordellum v. mundum
PV 1361
 

Conophytum mirabile
jedno z chlupatých conophyt, 
někde níže Josska představoval C.stephanii, které je bez květů zaměnitelné,
kvete ale nočními květy, které jsou menší než u mirabile
výsev zima 2020, první květ

 
 
 

Jak zpívá Michal Tučný : Jsou povolanější...., ale pokusím se přispět svou troškou..
Něco obecného o pěstování jihoafrických kytek s obráceným režimem jsem napsal zde :
kkplzen.eu/index.php/forum/6-sukulenty/32674-aizoaceae#74951
Conophyta přes léto spí bez zálivky, schovaná v  suchých obalech loňských tělíček a neměly by být vystavovány úpalu a pokud možno příliš vysokým teplotám.
Jakmile se cca v září zkrátí den a teploty klesnou začínají vegetovat. Některé samy, obecně je můžeme podpořit lehkou zálivkou a počkat na první projevy růstu.
V září a říjnu je potřeba jim poskytnout vláhu a maximum slábnoucího slunečního svitu. V té době většina kvete. Myslím, že Conophyta oproti kaktusům, při dostatku světla, slušně vegetují při nižších teplotách okolo 15st.C i méně.  Listopad a prosinec jsou, co se týče světla nejhorší měsíce - to v mých podmínkách přežívají v 5-10stC při minimální nebo žádné zálivce.
Po Novém roce se postupně situace zlepšuje a C. dokončují růst. V jejich tělech rostou nová tělíčka připravena na další sezónu. Někdy cca duben, dle klim. podmínek Conophyta zastavují růst a je třeba přestat zalévat. Stará tělíčka postupně zasychají, aby vytvořily ochrannou slupku těm novým uvnitř...
Substrát propustný jako u kaktusů. Na rozdíl od Lithopsů, kde se používají vyšší nádoby, Conophyta koření mělce.
To je tak v kostce. K tomu bych dodal, že, jako u kaktusů, každý má podmínky trochu jiné a musí si vše vychytat podle sebe.
Myslím, že kytky jsou to velmi vděčné a nezabírají moc prostoru, což je problém nás všech. Bohužel je nejde na zimu uložit do temna jako mnoho kaktusů a na parapetech v bytě je v zimě příliš teplo při nedostatku světla. I když to se možná teď změní ....
Znalí určitě dodají spoustu dalších informací např. o zvláštnostech jednotl.drůhů, pěstování v čisté pemze atd...., tak doufám, že se něco nového dozvím....
 

Když vidím ta krásná Conophyta, nedá mně to a zeptám se - jak ty kytky pěstujete?

Conophytum lithopsoides
Bok se Kop, SH426

 

Tak moji dorostenci sice ještě tak krásně nekvetou, ale už začínají být k světu  …

 
 
 
 

Super, díky za identifikaci. Taky jsem se dle literatury snažil o určení a a praesectum byla jedna z možností.

Conophytum sp.. 
Je ze sekce Ophthalmophyllum. Je to moje nejstarší Conophytum, které je jediné bez jmenovky  .
Vzhledem k tomu, že Ophthalmophylla jsou dost podobná, asi už to nikdo neurčí! Nebo přece?
 
 
 

Ophtalmophylla se po podzimní zálivce tak napila, že jim popraskali košilky??, ale naštěstí to kvetení neuškodilo.

Conophytum ectypum v. sulcatum, SB 1118, Animub


Conophytum ectypum, SB 1122, Eenriet


Conophytum longum. SH 639, E Eenrietberg


Conophytum luckhofii, EVJ 8226


Conophytum marginatum v. karamoepense, Koeries


Conophytum taylorianum ssp. ernianum, PV 1264, 20km North of Rosh Pinah

Asi ano. Když potřebuji vodu, projeví se to svrastovanim pokožky.

Super a když je nechám pod zářivkami, kde je nějakých 8000 Lx, mám je sem tam decentně zalít?

petr babula napsal: Pořídil jsem si minizahrádku konofyt, titanopsisů a dalších Mám je zatím pod zářivkami, vše letní dám přezimovat, ale konofyta plánuju nechat pod zářivkami. Teplota v místnosti kolísá mezi 15 a 20°C. Poradíte mi, prosím, jak na ně, abych byl úspěšný? Moc děkuji )

Pěstování konofyt (Terry Smale) - conophytum.com/Cultivation.aspx
Výborná je knížka vydaná DKG pro členy - Mittagsblumen, Eiskraut und andere Mesembs ( www.dkg.eu/cs/index.pl?navid=1303 )

Já zalévám pravidelněji od srpna při ochlazení, když vidím, že na vodu reagují napitím. Přestávám ke konci listopadu. Pak jen velmi, velmi zřídka. V tu dobu mají jen asi 5-10 °C. Znovu začínám se zálivkou koncem února, začátkem března a zalévám do dubna. Když se začne oteplovat, se zálivkou přestanu. Trochu vody dostanou většinou už v červenci, ale jen při chladnějším počasí a jen trochu. Různě druhy reagují přes léto na vodu různě. Některé už se v tom červenci napijí a začnou vylézat ze starých slupek. Některé takto reagují až v srpnu. Když se takto nastartuje většina, zalévám pak častěji. Od jara do podzimu jsou ve venkovním stolu. Odpoledne po druhé hodině tam mají stín od sousedových stromů a svítí jim tam zase až podvečerní slunce. Nechávám je tam tak do ranních -1 stupně. Pak jdou do skleníku, kde můžu i přitopit. Tam už je slunce celý den. Od cca konce listopadu jsou na proskleném schodišti. Jde tam odpolední slunce. Teplota 5-10, zálivka sporadická. Dokvétající druhy nosím na jižní okno do ložnice. Kde při 18-22 °C dokvetou.
Tahám je semtam. Až jich bude víc, budu asi muset vyřešit nějaké stálé místo.

Pořídil jsem si minizahrádku konofyt, titanopsisů a dalších Mám je zatím pod zářivkami, vše letní dám přezimovat, ale konofyta plánuju nechat pod zářivkami. Teplota v místnosti kolísá mezi 15 a 20°C. Poradíte mi, prosím, jak na ně, abych byl úspěšný? Moc děkuji )

Conophytum uviforme, Nieuwoudtville

Conophytum stephanii, Eenriet

Vloni jsem si poněkud rozšířil svoji minisbírku conofyt z pěti na zhruba 30 taxonů a některé z nich, ač ještě malinké, se docela snaží:

Conophytum pellucidum ssp. cupreatum

Conophytum luckhoffii, EVJ 8226

Conophytum ectypum, Gevlei II

Pučálka reaguje na vodu jako růže z Jericha. Ale není to zimolez (Lonicera caprifolium L.), říká se jí také kozí list. Existuje ještě jedna Růže z Jericha, tzv. Ruce Panny Marie a tu mám na mysli. Botanicky byla popsána v díle Jaroslava Haška Dobrý voják Švejk - citace: „To ale nebyla moje slova (Švejk), to vykládal sluha malíře Panušky Matěj jedné staré bábě, když se ho ptala, jak vypadá růže z Jericha. Tak jí povídal: "Vemte suchý kravský hovno, dejte ho na talíř, polejte vodou a vono se vám krásně zazelená, a to je růže z Jericha". No a ta růže z Jericha od Pany Marie vypadá úplně jinak, než Henryho kytky a teď si vyberte.