Téma:

Však já jsem dalek něco někam přeřazovat, já jim říkam Brasilicactusy

A jiínak Mausi, víš jak to máme u nás v Plzni posunutý s těma nemoderníma kytkama. Ty prostě musime mít!

No, Filipe, to je právě ono - ona ta semínečička jsou sice mrňavá, ale mají úplně jinou stavbu, než parodiová. Ony už tady tyhle pokusy byly - zabavit frajlee a udělat z nich astrofyta na základě podobnosti semen, další na řadě by asi byly strombáče a aztekia právě s parodiemi. Brasilikaktusy mají zcela ojedinělou stavbu plodu a květu v rodu notokaktus a navíc úplně odlišnou od stavby plodů a květů parodií. Ale to všechno jim na kráse neubralo nic, potvoríni to jsou na klíčení velicí, někdy všechno, někdy nic, někdy chtěj teplo a jindy ne, někdy vyroste celej výsev a není je kam dávat a jindy z bedýnky uchováš dva tři semenáče a hotové...zkrátka dokud nemaj dva centimetry v průměru, tak zadarmo určitě nejsou. A že jich je málo? No jasně, jako každejch nemoderních kytek, bez ohledu na krásu....

Trochu taková zastrčená větev v Noťákách jsou Brasilicactusy. Popravdě tam bych i ty Parodky v pozadí viděl když se kouknu na habitus a semínečíčíčka...

Brasiláky mám moc rád a dlouho jsem měl jen graessnerii, kterej mě vždycky fascinoval těma zelinkavýma květama k tomu placatýmu zlatýmu tělu, ale letos jsem konečně si pořídil i hasebergii, neméně krásný to gaktus, tak jsem spokojenej.

Ale tu je graessnerii s takovým detailkem na kvítka:

noto. ottonis v. vencluianus 2

Odpověď Jiř.Kolaříkovi i jiným,které to zajímá.Nepíšu o vorwerkii v Kolumbii žádné vědec.pojednání.Jsou to jenom postřehy ze setkání Notosekce kde bylo o těchto rostlinách referováno.Právě ze snímků z naleziště jsem si sám pro sebe vydedukoval,že v Kolubii jsou nějak na zapřenou.Jestli se nepletu přednášku o nich měl p.J.Vích.

Nazdar...nevím, co tedy Jara napsal do AZETu o W.vorwerkii, ale co si pamatuji já...
Pohled do KuaS (někde ho mám, ale...) říkal, že kytky rostou v horách kolem 2000m..a krajina na fotkách (nějakého Němce) byla "normální", tedy klidně by tam kaktusy růst mohly...tento článek byl ale až několik let potom, co jsem tu informaci slyšel poprvé...totiž, že nějaký kněz ze zrušené misie (Argentina, Uruguay či RGdS) byl "převelen" do Kolumbie a vzal si sebou nějaký materiál (semínka, kytky...), který tam vysadil...jisté je, že je to již déle než 100 let. Ty wigginsie nemají problém růst kdekoliv, kde jsou trochu vhodnější podmínky...
Koukneme-li na mapu JA, je jasné, že jinak než uměle se tam ty wigginsky nemohly dostat - Amazonská pánev je pro tento typ sukulentů naprosto neprostupná...."putovaly"-li by kytky po hřebeni And kolem Amazonie, měli bysme relikty po cestě - což nikdo nehlásil! Nebo - v Kolumbii by byly i jiné kytky, které rostou v místě původu (tj. Arg., Ur.,RGdS), což není pravda, byť pravděpodobně pro letité bezpečnostní problémy tam na místě dlouho nikdo nepátral...
Mohu nakousnout ještě jednu hypotetickou možnost výskytu, tedy, že tam byly ještě dřívě, než se vlastně zformovala Amazonská pánev...no, stáří And sice není velké a původně ona "Pra"-Amazonka také tekla na západ a ne jako dnes na východ....,ale pak se Andy "vyvrásnily" a změnila se konfigurace celého kontinentu (+ několikeré vynoření a potopení střední Ameriky = migrace živočišných a rostliných druhů) - ovšem tato hypotetická možnost by předpokládala stáří druhu na nějakých +/- 30mil. roků...což je při plasticitě mladých druhů (kaktusů zejména) příliš a tedy - při velké podobnosti a určitelnosti druhu vorwerkii, jak v Kolumbii tak tisíce km na jihu vzdálených populací, soudím, že existence vorwerkii v Kolumbii je vlastně současná...a uměle zavlečená...a je to spíše zajímavost!

Zdravím, Jiří, moc prosím, neb noťáky moc nejedou a já si taky od Karla Donta nemůžu pamatovat všechno ( už je to dávno, co jsem k němu chodil do notoškoly), zda bys občas mé příspěvky nemohl komentovat nebo oponovat, abych nebyl za blba čirou náhodou...díky moc.

Wigg. vorwerkii - článek o lokalitách v Kolumbii byl před mnoha lety v KuaS...
Brasiliparodie - věnoval se jim i Slávek Dupal z Chropyně...a také Jožka Nedůchal...

Většina,neli všechny informace pochází od jednoho čecha,který emigroval.Ten snad žil a žije v Německu a v Kolumbii nevím co pohledával.Informace předal do ČR.Pochází někde ze severu čech.Na jména mám špatnou paměť.Ale do Kolumbie se prý už podívat nehodlá.Ano jedná se o vorwerkii.Jak jsem psal,jsou nepřirozené,popálené,skoro žádné mladé rostliny v okolí starých.Jakoby je tam snad kdysi dávno uměle někdo vysadil.Ale kdo a proč?

No, v té Kolumbii údajně roste Wigg. vorwerkii a podle mě je to kachna jako hrom. Jinak naprostý souhlas - mám silné cukání pokaždé, když slyším o zahrnování Brasilikaktusů, wigginsií, eriokaktusů a brasiliparodií do noťáků, natožpak po sesypání celku do rodu Parodia. Dost bych prověřil některé druhy jak noto, tak parodií, protože někde mně připadají opravdu velice blízké, ale to je spíš o kombinaci pár druhů a ne o sesypání všeho do jednoho kýble ---hrůza veliká a nesmyslná...

No právě,od S.S.jsem semena dostal.Říkal,že to nikomu neklíčí abych to vyzkoušel.Takže je mám i pod jeho pol.čísly Stu 750 a 751,to poslední p.č.si ani neškrtlo.On ten velkorod Parodia co někdo slepil je asi blbost.Jsou tam Wig.Not.Eri.Brasilic.Brasilip.Par.a kdo ví co by tam kdo ještě chtěl narvát.Ke všemu se objevili Wiginsie i v Kolumbii a to je hezkých pár km daleko.Podle informací,které mám tady zatím semena z přírod.kolumbijských naleziště nejsou.Všechna kolub.semena Wig.pochází sice z Kolumbie,ale z jakési bot.zahrady.Fotky z naleziště,které jsem viděl mně připadají jakoby ty rostliny tam ani nepatřily.Píši o tom v brněnském Azetu.Ne moc,to bych si netroufl.

Co se brasiliparodií týče, bude to asi dost boj, neb nevím o nikom, kdo by si je nějak chválil. Skleráky jsou proti nim drahouškové přítulný. Na výsevy chtěj zimu, ale přitom krásně zplesnivěj a jsou v hajzlu. Jsou to kytky, který bez vody skoro nemaj šanci ( proč lezou mezi kaktusy mně není známo), suchý zimování nesnesou a přežívaj velice mizerně jen díky roubování. Z jihu je to jeden z velikejch problémů, kterým se skoro nikdo nevěnuje, neb to celé patří anebo pod Parodie - nic moc interes, nebo pod noťáky - skoro nic moc interes, a navíc je opravdu není moc kde brát. Ksysi o nich psal Standa Stuchlík do časopisu a to jsou zhruba všechny informace, kromě pana Rittera, který jsou k mání...

Maus napsal: To Peri : tvýho hertera znám, i na veřejnosti potvrzuji, že jest to on bez nejmenších pochyb. jen at trochu modrá barva fotky ztmavila barvu epidermis, ale jinak bez diskuze.
To Filip : scopy jsou na klíčení parchanti veliký a konkurujou jim z noťáčků jen kytky z okruhu Brasiliparodia. Zkus výsev trochu chladněji a mělo by to pomoci..

Ano musím ti dát za pravdu.Dostal jsem 3 stovkové porce Brasilip.a jedna neklíčila vůbec a dvě tak do 10%.V létě jsem výsevy otevřel a při zálivce před týdnem jsem zjistil dalších pár vyklíč.semen a to je v místnosti teplota tak 14°C a na okně kolísá dle sluneč.svitu.Jinak ke všemu nijak zázračně nerostou,je to o nervy.

To Peri : tvýho hertera znám, i na veřejnosti potvrzuji, že jest to on bez nejmenších pochyb. jen at trochu modrá barva fotky ztmavila barvu epidermis, ale jinak bez diskuze.
To Filip : scopy jsou na klíčení parchanti veliký a konkurujou jim z noťáčků jen kytky z okruhu Brasiliparodia. Zkus výsev trochu chladněji a mělo by to pomoci..

Tak noťáky mám krom jedný bedýnky sklizený. Nezbejvá se těšit až zas na příští rok.

Třeba na N. scopa, tohle je taková varianta se zrzavým trníkem.



Scopy já můžu, akorát teda musim říct, že mě nikdy neklíčily semínka. Za leta výsevů jsem vytěžil jen pár rostlinek. Popravdě nevim jestli to prostě byla smůla na neklíčivý semínka, nebo to je obecná jejich vlastnost...

peri napsal: Je už to trochu neaktuální, ale aspoň pro potěchu-měl by to být N.herterii, má průměr okolo 20cm,po přesazení, takže letos tak nekvetl a i s návštěvníkem.Je to opravdu herterii?

Já bych nepochyboval. krasavec je to pozd. morče.

Je už to trochu neaktuální, ale aspoň pro potěchu-měl by to být N.herterii, má průměr okolo 20cm,po přesazení, takže letos tak nekvetl a i s návštěvníkem.Je to opravdu herterii?

Tohle jsou kytky z těch Theunissenových rostlin, nejblíž by asi bylo jméno N. horstii var. muegelianus, ale porád je to ještě spíš ten Theunissen. Ale kytky jsou to krásný a letitý, tak o ně pečuj a nezapomeň - mají radši teplo v zimě a trochu vody jim jen prospěje i v tý zimě...

V pondělí mi rokvetli tyto dvě rostliny, které jsem kdysi koupil jako Notocactus purpureus. Pozdně letní až podzimní kvetení a výzor by tomu odpovídali, ale ty květy nejsou moc typické.

Uploaded with ImageShack.us

Souhlas, a to že krásnej horstii...

DrTom napsal: Dnes mi známý dovezl několik kaktusů, které jeho kolega chtěl vyhodit, byl mezi nimi tento kaktus. Je to Notocactus?

noto.horstii

Dnes mi známý dovezl několik kaktusů, které jeho kolega chtěl vyhodit, byl mezi nimi tento kaktus. Je to Notocactus? Květináč má průměr asi 12cm.

jedině snad kromě toho horizontíku..... . Pokusně jsem uzavřel pár prázdných misek s důkladně nascaným zeolitem a těšil se , jak bude fungovat ten bordel ze vzduchu a sem tam nějaká ta mykokultura. Po č měsících jsem to z tý krabičky vytáhl takový, jak jsem to tam zavřel. Tak jsem na to vysel nějaký gymna a zařadil do výsevní putýnky a jelo se bez problémů ...inu pokládek zeolitek...

Nov: Asi bych taky hledal problém jinde, protože já jsem uhnilé kořeny v zeolitu neviděl. Asi bych se držel toho, co tu píše Maus. Taky je možné, že máš jako zeolit něco jiného, taky jsem na to už párkrát narazil.
Maus: kořeny jsou až tak nechutně obří a především zcela zdravé, že se s tím lze málokdy setkat. To potvrzuji. Když je semenáček jak nicka, tedy velikostí a chceš to přepíchat a vytáhneš kořenivo jak u letitý kytky.

No a pokud jde o to vlhký/mokrý zeolit, tak bych vám rád předvedl (ale ono to tady nejde, jedině to natočit na video ale to už je úchylárna), jak třeba výsev horizontíků v zeolitu ve velikosti semenáčků okolo 3 mm (stáří výsevu asi 6 měsíců) je hezky mokrý i při nějakých 10°C na teploměru bez jakýchkoli následků. Normálně byly kapky vody i na víku a stěnách krabičky a nic se nestalo. V rámci výzkumu jsem jeden semenáček vytáhl a kořen jak lusk - zdravý, silný, krásně světlý, čistý nahoře řepička, dole rozvětvený. K tomu pochopitelně nikoho nenabádám, to byl jen test v rámci výzkumu. Nemá tam co zahnívat když tam nic špatného není.

nov: Z toho co píšeš, bych asi začal chybu hledat někde jinde než v zeolitu.
Maus: Taky můžu potvrdit obrovské kořeny. Klidně prorostou až na dno květníku a ještě se tam tlačí.

Zeolit sice udržuji vlhký, ale později to se zálivkou nepřeháním. Nechávám to vždy lehce proschnout na povrchu. Už se mi taky stalo, že mi některé semenáčky začaly padat (uhnívání krčků).

No, já už do zeolitu seju nějakej čas. Přiznám se, že rezavý pahejly nemám, zato potíže s gigantickým kořenovým balem zcela neúměrným velikosti semenáčků ano. Zkušenost, kterou jsem udělal jest, že první dobu nesmí zeolit vyschnout, jinak začne krást vodu semenáčkům a úplně je vysuší ( dojem, nazvěte ten proces jakkoliv). Pokud se drží pořád vlhkej až mokrej, kytíci rostou jako z tý vody a vatvořej masivní kořenovej bal. Krmit se to musí pravidelně a pak je vymalováno. Diskuze o tom vedena přepestrá, já na tu hmotu nedám dopustit a pokud mně bude dopřáno, setrvám u ní do konce svých dnů...Přepichuji do substrátu, který ho obsahuje asi 30 - 40 % a semenáče zakořeňují s tak nechutnou rychlostí, jako by přepíchány ani nebyly ( předvčírem tu byli junáci a vybrali si semenáčky teláků ze sadbovačů, přesazený cca před měsícem - balíčky držely figuru a na obvodu byly jasně vidět kořínky). S drťovou kulturou v zeolitu zkušeností nemám...

Do zeolitu jsem zasadil i další semenáče - lobivie, tricho, oreocereusy... Notocactusy jsem vyfotil pouze proto, že byli na kraji a po ruce. Cílem bylo vyzkoušet jestli a jak v mých podmínkách dopadne větší semenáč, který bude v čistém zeolitu, jestli to přežije. Protože jsem letos v zimě zkoušel výsevy do zeolitu. Klíčení dobrý, ale cca po dvou měsících začali semenáče vypadat "nezdravě". Zkoušel jsem je zalévat, nezalévat, hnojit kristalonem, ale nedařilo se, místo kořenů měla většina hnědé pahýly. Ale je zajímavé že v jednom květináči bylo např. 8 semenáčů s uhnilými kořeny a zbylé dva měli kořeny naprosto v pořádku.

Mimochodem, pokud jsi test založil na jaře, tak jedna sezona rozhodně není určující, už proto, že ty kytky byly původně určitě v nějakém substrátu a ta jedna chudinka se najednou má adaptovat na drťovou kulturu? Počkej za 3 roky a pak to vyfoť znova. Pokud nebudeš šidit, tak bych si dovolil předvídat poněkud odlišné skóre...

Jo jo, mohu jen potvrdit a naprosto souhlasit s Henrym i Mirem. Jenom se zeptám - tento pokus, nebo test nebo jak to nazvat měl prosím jaký cíl? Nějak mi to uniká a nebyl v příspěvku uveden.

Přesně tak, chce to více vody a hodně hnojiva.