Téma:

Ještě připojuji jedinou loňskou fotku této lobivie. Tato fotka navíc demonstruje další zvláštní vlastnost těchto rostlin, a to, že pokud v době květu nesvítí slunce, květy se pouze takto pootevřou.

To se přece nevylučuje, může to být nějaký starý, stabilní kulturní hybrid. Lobívie se křížily odjakživa, ať už schválně, nebo nechtěně. Ale můžeš věřit tomu, že máš celosvětový unikát, nemožný to není, jen nepravděpodobný Nicméně dokud to opravdu někdo nenajde v přírodě, je asi zbytečný o tom spekulovat.

Vážení diskutéři!
Vaše reakce na prezentovanou rostlinu mě v podstatě ani nepřekvapila. Obzvláště v rodu Lobivia každá neznámá rostlina vzbuzuje podezření, že se jedná o nějakého křížence.
V případě této rostliny jste ale evidentně vedle jako jedle.
Za prvé: Čestně prohlašuji, že rostliny nejsou produktem mých četných hybridizačních pokusů v rodech Lobivia a spol.
Za druhé: Mé bohaté zkušenosti z již zmíněných křížení mi dovolují tvrdit, že prezentované rostliny rozhodně neodpovídají žádné hybridní generaci!
Ať probírám tuto záležitost ze všech stran, docházím k jedinému možnému vysvětlení: Jedná se o zapomenutý taxon, který zřejmě nebyl nikdy popsán. K jeho zapomenutí patrně přispělo to, že rostliny mají nezvykle malé květy, což byl v době módy velkokvětých lobivií velký hendikep. Je zajímavé, že v té době byla popsána jakási Lobivia densispina var. blossfeldii. Pod tímto jménem se dodnes vyskytují typické densispiny s velkými květy, jejichž barva je shodná s barvou květů prezentované rostliny (stejnou barvu má i densispina var. nivosa). Lze se dohadovat, zda tehdy nedošlo k nějakému popletení rostlin dovezených nebo zaslaných Blossfeldem.
A tak nezbývá než doufat, že někdo v přírodě tyto rostliny opět objeví.

To jsme více-méně všichni, a stačí jeden šílenec co se chce zviditelnit, udělá v tom velkou rošádu a budou z toho jaloví zase všichni. Co naděláš, hlavně ,že jsou krásný.
Zeměkoule se bude snad točit dál a vliv na obsah žížal v kůbíku hnoje to mít taky nebude. Zdáreček.

Já se nebojím hlavně že už v tom dnes mají kaktusáři jakžtakž jasno. Čímž nemluvím o sobě, já jsem (nejen) v systematice lobívií zoufalý začátečník

Ale neboj, tyhle věcičky jsou v kolekcích už z meziválečných dob a sám Frič je také vyráběl. Tak že Back je znal. Jenomže i on si byl vědom toho, že je to dělané v kultůře.

Souhlasím s Mamlasem, květy to má jako L. famatimensis, tělo mi připomíná L. rebutioides/haematantha, což je vlastně dneska densispina.
Ještě, že se tohle tenkrát nedostalo do pracek Backebergovi, byl by v Lobíviích ještě větší chaos, než jaký v nich udělal

Chabá plodnost a špatný růst semenáčů nasvědčují Mirovu názoru, že se jedná o hybridy, třeba L. famatimensis a "famatimensis"-densispina.

Pro upřesnění stavu těchto rostlin v mé sbírce:
Původních rostlin bylo pět a vybral jsem je tak, abych měl exempláře z celé škály variability otrnění. Dvě rostliny byly vysloveně zakrslé s velmi krátkými trny. Když jsem tyto dvě rostliny navzájem sprašoval, vytvořily v semeníku max. 4 semínka, která neklíčila. Když jsem sprášil poctivě všechno dohromady, získal jsem dost klíčivých semen. Jenže se ukázalo, že semenáčky jsou mimořádně citlivé na přesušení, na popálení a na podpaření. Takže z každého výsevu jsem zachránil jen to, co jsem stihl včas naroubovat. Ani naroubované semenáčky nejsou bez problémů, neboť mimořádně chutnají sviluškám. Momentálně mám tyto rostliny minimálně v sedmi klonech.
Rostliny jsem taky použil k hybridizačním pokusům, leč nepříliš úspěšně. Jediný křízenec jsem získal Pragochamaecereus x Lob. sp. viz obr.. S čistým chamaecereusem se mi křížení nikdy nepovedlo.

No a dala ti za tolik let semínko nebo nic a máš všechno řezané?

Já měl po dědovi a on z Drážďan dlouhé roky něco podobného, ale víc na červeno. Nakonec to odešlo a nikdy se nadalo udělat semeno, i když jsem měl po dědovi tři rostliny. Tak že to byla asi vlastné stále jedna a ta samá. Byl jsem s ním odehdá jako kluk v jednom skleníčku v zahrádkářské kolonii v Karl-Marx-Stadtu a tam ten kaktusák měl plno takovýh všakovatých mixů. Tak jestli v Jalůvčí nemáš něco podobného

Již přes třicet let marně pátrám po nějakém názvu k těmto rostlinám. Jedná se o miniatury s poměrně malými květy. Rostliny pocházejí z pěstírny Gotfrieda Krause v Drážďanech.