Téma:

A co je tohle,a co s tím? .Je to tvrdé a suché





Děkuji za rady

jageno napsal: Kdo poradí? Tipoval jsem to na červce - nějakou štítenku a zalil 2x Mospilanem, ale nějak to nezabralo.

Pokud jsou to opravdu červci co zkusit jiného?

Posílám odkaz www.cactusmineral.wbs.cz/Choroby.html většina těchto chrob je spíše fiziologického nebo houbového původu některé rody kaktusy na volnou kultůru reagují pravě takovýmto způsobem a trpí různými typy skvrn.

Díky za radu.
Zkusím postříkat, je to v polykarbonátníku, tak žádný problém. Dám vědět jak to dopadlo, ale asi až za delší čas.

Mám je úplně na volno, jak říkám "mezi brambory", ale zkušenost mi poradila a při dlouhotrvajících deštích nebo deštích při chladu je zakrývám aby do nich tolik nepršelo. I když je mám v dost propustném substrátu, tak někdy docházelo ke ztrátě kořenů.

Ještě informace pro Jagena- opravdu s ošetřením neváhej a udělej ho hned. Podle útržkovitých informací o této houbě jsem zjistil, že dobrý efekt se dostavuje při aplikaci na ta prvotní stadia, tedy na ty drobné skvrnky. Jakmile se houba dostává do stadia "splývavého potahování", jak jsi trefně napsal, už fungicidy mnoho nezmohou, houba si vytváří jakési vlastní parenchymatické pletivo(což je velmi zjednodušeně a nesprávně, leč pro ilustraci řečeno) a stává se v této fázi fungicidům odolná. Tedy kontaktním, otázkou je, jak by fungovaly např. strobiluriny nebo fungicidy na bázi karboxamidů. Myslím si ale, že Dithane ti prokáže dobrou službu. Ošetři vše, ne jen vizuelně napadené rostliny. A ještě něco se zde ukazuje-totiž že ani volná kultura není všespásná a jen to potvrzuje můj názor o škodlivosti naprostého vystavení rostlin-i třeba lobivií-nekontrolovaně dešťům. Já vím, že mnoho lidí s tímto může polemizovat s poukazem na to, že oni svoje rostliny také mají úplně na volno a v pohodě. Nic nevnucuji, pouze tento příklad napadení vysoce odolných a bezpochyby tvrdě pěstovaných lobivií vede k zamyšlení. Minimálně nad tím, kolik spor plísní a hub se nám v podmínkách České republiky snese s každým deštěm na sbírku ve srovnání s deštěm na nalezištích.

Peri napsal: No právě, ono to korkovatění způsobuje někdy Cladosporium, proto fungicidní ošetření. Bez kultivace nemožno určit.




Náhodou jsem včera večer probíral časopis Kaktusy 72 a v čísle 6, na str.155,156 je docela zajímavý článek o houbě Cladosporium sp. na kaktusech. Jsou tam docela dobré informace podle kterých by šlo více o poškozených kaktusech zjistit. Je to článek Dr. Michala Ondřeje z VÚTPL Šumperk-
Temenice.
Osobně si po přečtení myslím, že Peri trefil desítku.

Lobivie byly celý rok venku na dešti, první přesazena naposled před 3 roky, druhá letos. Popíchané navzájem nejsou, kolem sebe měly dost místa. Naskákalo mi to na kaktusech , které byly venku, na těch ve skleníku se to neobjevilo.

Vypadá to přesně takhle: malé fleky ve vyšších částech, později se zvětšují a odspodu se kaktus potahuje jakoby průhlednou vrstvičkou.
Objevilo se mi to už loni, tak sem na závěr sezony zkusil Confidor, letos na jaře 2x Mospilan v zálivce a těšil se jak to pomohlo. V září ještě zálivka Mospilanem, ale když sem začal kaktusy líp prohlížet, tak se to rozlézá dál.

Henry napsal:

peri napsal:

Henry napsal: Podle té první fotografie mi to přijde jako klasické korkovatění.

Kdysi jsme byli se zájezdem u jednoho nejmenovaného kaktusáře. Měl spoustu kytek na prodej, bohužel jsem si nekoupil ani jednu. Nenašel jsem totiž žádnou, která by neměly na sobě skvrny, nejčastěji v dolní části a to včetně malých kytek. Netuším z čeho to bylo. Měl tam tehdy docela vlhko. Podle sdělených informací přes zimu zůstávaly kytky ve skleníku a asi dost šetřil na topení.

No právě, ono to korkovatění způsobuje někdy Cladosporium, proto fungicidní ošetření. Bez kultivace nemožno určit.

V tom případě bych stejně prvotně hledal příčinu, než řešil následky.

Příčinu ani nemusíš nalézt, něco podobného se mi vyskytlo na triglochidiatusech a ty jsou volně, bez vlhkosti, takže okamžitý zásah fungicidem je plně na místě.

peri napsal:

Henry napsal: Podle té první fotografie mi to přijde jako klasické korkovatění.

Kdysi jsme byli se zájezdem u jednoho nejmenovaného kaktusáře. Měl spoustu kytek na prodej, bohužel jsem si nekoupil ani jednu. Nenašel jsem totiž žádnou, která by neměly na sobě skvrny, nejčastěji v dolní části a to včetně malých kytek. Netuším z čeho to bylo. Měl tam tehdy docela vlhko. Podle sdělených informací přes zimu zůstávaly kytky ve skleníku a asi dost šetřil na topení.

No právě, ono to korkovatění způsobuje někdy Cladosporium, proto fungicidní ošetření. Bez kultivace nemožno určit.

V tom případě bych stejně prvotně hledal příčinu, než řešil následky.

Henry napsal: Podle té první fotografie mi to přijde jako klasické korkovatění.

Kdysi jsme byli se zájezdem u jednoho nejmenovaného kaktusáře. Měl spoustu kytek na prodej, bohužel jsem si nekoupil ani jednu. Nenašel jsem totiž žádnou, která by neměly na sobě skvrny, nejčastěji v dolní části a to včetně malých kytek. Netuším z čeho to bylo. Měl tam tehdy docela vlhko. Podle sdělených informací přes zimu zůstávaly kytky ve skleníku a asi dost šetřil na topení.

Mám zkušenosti, že chlad při malé vzdušné vlhkosti není krárkodobě tak škodlivý, jako velké vlhko ( vzduš. vlhkost ) v kombinaci s chladem je morem. Nejhorší je, když už je po sezoně a a na zimovišti ( skleníku ) se začnou zevnitř orosovat skla.

Henry napsal: Podle té první fotografie mi to přijde jako klasické korkovatění.

Kdysi jsme byli se zájezdem u jednoho nejmenovaného kaktusáře. Měl spoustu kytek na prodej, bohužel jsem si nekoupil ani jednu. Nenašel jsem totiž žádnou, která by neměly na sobě skvrny, nejčastěji v dolní části a to včetně malých kytek. Netuším z čeho to bylo. Měl tam tehdy docela vlhko. Podle sdělených informací přes zimu zůstávaly kytky ve skleníku a asi dost šetřil na topení.

No právě, ono to korkovatění způsobuje někdy Cladosporium, proto fungicidní ošetření. Bez kultivace nemožno určit.

Můžu se zeptat jak dlouho nebyly kaktusy přesazeny ?

Podle té první fotografie mi to přijde jako klasické korkovatění.

Kdysi jsme byli se zájezdem u jednoho nejmenovaného kaktusáře. Měl spoustu kytek na prodej, bohužel jsem si nekoupil ani jednu. Nenašel jsem totiž žádnou, která by neměly na sobě skvrny, nejčastěji v dolní části a to včetně malých kytek. Netuším z čeho to bylo. Měl tam tehdy docela vlhko. Podle sdělených informací přes zimu zůstávaly kytky ve skleníku a asi dost šetřil na topení.

Ty projevy na pokožce můžou způsobovat houby rodu Cladosporium, bez mikro to asi nepůjde určit. V každém případě ošetřit fungicidem, ten Dithane, jak psala Belinda, je dobrý a hlavně nepoškozuje rostliny. Jsou ty rostliny na "těsno" nebo mají dostatek prostoru okolo sebe? Zastínění někdy vede k podobným projevům, ale tady si myslím, že jde opravdu o houbové onemocnění, tudíž ošetřit.

jageno napsal: Kdo poradí? Tipoval jsem to na červce - nějakou štítenku a zalil 2x Mospilanem, ale nějak to nezabralo.

Pokud jsou to opravdu červci co zkusit jiného?

Spiše projev stárnutí dej ty lobivie ferox ven samozřejmě na jaře, a oni se spraví, možná i přesazení by neškodilo .poz.morče.

No,možná by to mohla být nějaká houba nebo druh černé skvrnitosti,něco podobného se mi ke konci léta taky objevilo na pár kytkách,použila jsem na to postřik Dithane,vždy navečer mimo slunce,a to 3x po týdnu.
Menší flíčky zmizeli úplně,co bylo větší,tak se ohraničilo,nešířilo se a kytky jsou v pohodě,nikde nic dalšího nepřibylo.
Ale teď postřik,hm,to nevím.
Tím postřikem(rozprašovačem)jsem brala vše,napadené či nikoli,,kaktusy jsem nijak neizolovala.
ale možná,že to můžeš mít i něco jiného.
taky jsou podobné skvrnky i od poranění (infikování)kaktusu od trnů jejich divočejších"spolubydlících.
Možná by Ti mohl více a lépe poradit"peri"

Kdo poradí? Tipoval jsem to na červce - nějakou štítenku a zalil 2x Mospilanem, ale nějak to nezabralo.




Pokud jsou to opravdu červci co zkusit jiného?

Připomíná mi to Třásněnku západní....

Prosím na Cissus tuberosus se objevilo něco malého co to je ?





Vypadá to jak vysypaný mák.

Prosím na Cissus tuberosus se objevilo něco malého co to je ?





Vypadá to jak vysypaný mák.

zalito confidorem, uvidíme, co se stane až to vyschne, jdou kytky z domu a ať se nevracej dřív, než v dubnu

Tyhle bílý až nažloutlý kuličky v substrátu s rašelinou jsou houbou. Nevím jak se správně nazývá toto stadium, ale plodnice se nazývají bedlička cibulkonohá (tzv. mexická mochomůrka).

Je možná a vhodná zálivka. aAle kytky nezazimovávat s mokrým substrátem. nechat vyschnout v teple a na světlr.

Už se mi je moc vyndavat nechce. Ten confidor jde použít i do země? nebo to má proti použití přímo na kořeny mizivý účinek?

Zimovat bys každopádně měla. Ta chladná chodba je asi vhodná. Škoda, že jsi se zasazením nepočkala až po ošetření confidorem. Bylo by to jednodušší. Stačil by postřik rostliny včetně kořenového systému. Nejlépe opakovaně po 14 dnech. Co je takhle ještě z té země vyndat? Jinak by to chtělo zálivku a na to dobrá doba není. Pokud by ses pro ní ale rozhodla, tak potom nech kytky v teple vyschnout a pak zazimuj. V současné době asi nemá význam hnojit. Nech to na jaro.

Tak jsem kytky zasázela do země, vlnatka už vidět nebyla a to byly kytky víc jak 14 dní bez květináčů a bez země...Tak snad dá na chvíli pokoj...
Vyplývá z toho nová otázka. Pokud je letos nebudu zimovat (dávat do chladné chodby-nic víc s nimi v zimě nedělám), mohu na ně použít Careo od Substralu? mám jak koncentrát, který se ředí s vodou, tak zapichovatelné tyčinky, které prý zároven i hnojí...
A zítra dojde confidor.
Prosím tedy o rady, co s kytkami udělat, mám pocit, že tam bude kořenovka i vlnatka (určitě nevychcípala a jen není vidět), ale třeba někde budou vajíčka...

no a vodu..naposled tak před měsícem. Už právě byly připravené na zimování a najednou tohle...

nebyly nad odtokem. Právě, že byli na okraji...každopádně už jsou někde v koši. Všechny kaktusy mam vyndané z hlíny a zítra by měl dorazit confidor, tak uvidím, co se s tím dá dělat. A navíc čekám, jestli se někde neobjeví ještě ta potvora vlnatka, než je zasadím.

Předpokládám, že ty kuličky byly nad odtokovým otvorem. Pokud ano, tak se jedná o vajíčka slimáčků (ne španěláka, ale některého z těch malých). Krk na to ale nedám, chtělo by to spíš něco jako makrofotku.

zeptám se - kdy to mělo naposled vodu? podle fotek to chlupatý na kořenech vypadá jako jemné kořenové vlášení, jinak takhle taky "plstnatěj" kořeny když už nejsou živiny - dost často právě v rašelinným substrátu. ty kuličky si netroufám posoudit, můžou být vajíčka ale nevím čeho