Téma:

Někdy na jaře jsem rouboval sklerokaktusy, pediokaktusy a mé oblíbené austrokaktusy na Schlumbergera. A některé se chystají kvést Nejvíc crazy je obšem ten malý glaucus... Jinak na jaře to všechno půjde na echinocereusy

I já tento způsob používám, místo niťi používám vlněnou přízi. Je to o zvyku 

Vladim1 napsal:Náš  dlouholetý  předseda a výborný  kaktusář Jarda  Žwak rouboval pomocí  nití.
Při pohledu na tento způsob roubování se mi ježí vlasy.
Není to zbytečně složité   ?

Taky nechytne úplně všechno a zrovna vloni jsem měl povícero takových bílých semenáčků ve výsevu hybridních Echinopsis a ze 4 mi nechytl ani jeden. Takže .

V letošním výsevu obyčejného Thelocactus bicolor se objevilo několik semenáčků bez chlorofylu. Nemám bohužel takovou úspěšnost roubování na schlumbergeru jako Štefan, takže se nakonec chytly jenom dva. Uvidím, co z toho nakonec bude, zřejmě to bude chtít za chvíli přeroubovat.

 

Vloni zjara jsem vyséval Mammillaria jaliscana. Pár semenáčků jsem po vyklíčení narouboval na Schlumbergeru a poté v létě přerouboval na Ferocactus glaucescens. Jeden roubovanec mě letos překvapil květy.
 

Náš  dlouholetý  předseda a výborný  kaktusář Jarda  Žwak rouboval pomocí  nití. Když  nás  to  učil, vysvětloval - tento způsob  
má řadu  přednosti ,  nehrozí "ustřelení" roubu  jak se stává  při fixaci  roubu  gumičkou,  
pak ,  po "přirostnutí"   roubu k  podnoži ,což se děje  celkem  rychle , a částečném  "seschnutí" podnože, jsou  nitě  už volné ,  netlačí  už  tedy zbytečně   na roub, pokud  má  už  roub  ostníky,  vedou  se nitě  v  pohodě  mezi  nima.
A další  výhoda , Jarda  učil  na  škole podniku Slezan,  známému  to  výrobci  průmyslových  
 tkanin ,  takže  .....  
A za  rok  to  bude  deset  let  co  opustil  naše řady,  ....a z  podniku  Slezan  zbyly,  až  na  malé  výjimky,    jen  pomalu se rozpadající se  haly. 

Tady je další možnost, už to tady na fóru jednou bylo:

K upevnění gumiček, případně i roubu se taky dají pohodlně použít tenké jehlovité trny některých Echinocereusů. Jsou vždycky po ruce a není vidět, že by to rostlinám nějak vadilo.

Tyto spinossiory a pubispinusy byly takto roubovány.
Postup je jednoduchý- seříznout podnož, klidně i víc najednou, seříznout rouby. Dobré je roubovat tak alespoň ve velikosti hrášku, ideálně malé višně . Tudíž nejlepší při přeroubování na trvalou podložku z dočasné podnože. Řezné plochy musí trochu oschnout, "lepit", já to urychluji setřením papírovým ubrouskem nebo toaletním papírem- nepoužitým. . Pak se na roub nanese dokola lepidlo, nesmí to zasáhnout cévní svazek, u menších to řeším třemi kapičkami do trojúhelníku , podívám se na cévní svazky, přiložím a přitlačím. Podrží se tak 8 vteřin a je hotovo. Kolem obvodu se pak nanese ještě těsnící vrstvička. Metoda je rychlá, snad jen s jednou nevýhodou, že roubování nejde samozřejmě opravit. Přiložení musí být na první dobrou. Nicméně, pokud vezmu laborace s gumičkami, tohle je podle mě  mnohem efektivnější. Jinak roubovat se takhle dá kdeco a v podstatě na cokoliv. Jedinou výjimkou by asi bylo roubování velkých kusů, tam bych to pro jistotu gumičkami fixoval, ale pro počáteční stabilitu by lepidlo udělalo dobrou službu.