Téma:

Díky za odpověď...no zrovna málo to není ale co bysme pro ně neudělali že;) Tak snad na příští rok budou ty moji kluci vegetovat v něčem podobném...

Artur napsal: Zpět k původnímu tématu...skvělá práce. Taky něco podobného plánuju...díky za inspiraci.
...taky jedna otázečka...na kolik to celé zhruba vyjde? Předpokládám že nejdražší bude asi polykarbonát že?

Dík.
Kalkulaci jsem si přesanou nedělal, tak možná jen tak zrekapituluju co si uvědomim...
Polykarbonát je si nejdražší věc, záleží, kde ho koupíš a jestli vemeš desku celou (6x2) nebo přířez. Je to za 6 mm čirej okolo 350 korun na 1m2. Odhadju, že i s bočnicema jsem se dostal někam okolo 3 tisíc. Samotný okna tak 1400.
Ty profily, těch sem užil hodně, to je tak 500-700 korun.
Trámky taky nebyly ůplně levný, to je tak 600 korun (odhadem, nějaký zbytky sem měl).
OSB desky - to je odhadem tak 500-600 korun

Barvy, štětce - do 1000 Kč

Cement, kovový patky, panty a spojovací materiál + droboť - je toho dost tam, ale odhaduju to někde tak 1000 Kč.

Takže cena bude někde okolo 7 tisíc korun.
Ber to hodně orientačně, jen jako vodítko kam se to tak zhruba vyšplhá.
Samozřejmě šetřit se dá na všem, vždycky záleží jestli si to pojedeš koupit do OBI nebo jestli to koupíš v prodejně stavebních zbytků - tam můžou bejt velký rozdíly....specielně třeba spojovací materiál je rozdíl -> hobbymarket x klasika železářství <- úplně propastnej....

Zpět k původnímu tématu...skvělá práce. Taky něco podobného plánuju...díky za inspiraci.
...taky jedna otázečka...na kolik to celé zhruba vyjde? Předpokládám že nejdražší bude asi polykarbonát že?

Asi si za to můžu sám. Celou zimu je krmím a potom si ty černé slepice myslí, že je všechno jejich ... Slimáci jsou letos strašně agresivní, dřív nedokázali překonat větší suchou betonovou podlahu ve skleníku ale letos je zlikvidoval až na podlaze nasypaný Vanisch. A venku - tam se bojím večer na zahradu, abych po nich neuklouzl, je jich hnědo ... Stahují se z okolních polí a hlavně zabordelených zahrad ... Ale to sem nepatří, lufťák máš pěkný, ať se Ti v něm daří ...

Asi sou nás bojácnější ptáci, ale nikdy jsem to neřešil. To mě trápí slimáci víc teda...

Víš, měl jsem velikostí podobný, ale technicky mnohem horší (byl můj první) lufťák na zahradě. Dost často mi tam řádili kosi. Nacházel jsem vyklované rostliny, rostliny poházené okolo po zemi a pod. Musel jsem vše síťovat, ale pak dalo dost práce, než jsem se ke kaktusům dostal. Byl to jeden z důvodů, proč jsem přešel na skleník (tam projdu zasítovanými dveřmi a mohu se na ptáky vesele smát. Taky mi vadilo, že mi při kaktusaření často prší za krk, takže i lenost hrála svou roli. Ale nosím je stále na zimoviště, topit se mi nechce. Spíš mi šlo o to obšlehnout větrání do skleníku ...

cykas napsal: Zkus nestínit a uvidíš. Pokud jsou rostliny volně bez krytu, tak to zvládnou! Teplotu máme v těchto dnech ± všichni stejnou, já se odpoledne ke kaktusům ani nepřiblížím, jaká je tam výheň. Je to nestíněné jižní slunce.

Jo, zvladnou to. Ale budou stagnovat a mesic z vegetacniho obdobi je fuc. Zkousel jsem ruzne veci, treba zavesny truhlik na baraku na vychodni strane a ten samy truhlik na zahrade. Po roce ty na baraku z pulky chciply a ty na zahrade rostly i pres casty dest.

Nene, balkon na panelakovem sidlisti je ted peklo, jeste ted vecer je tu 32st.C.

Myslíš, že se ptáci chodí dívat na kaktusy? No a kdyby se tam chtěli usadit, asi by to nebylo příjemné posezení. Já jsem na svých rostlinách nikdy žádného neviděl.

Pěkná stavba. Měl bych jen dotaz k těm otevřeným bokům - jak chráníš kaktusy před ptáky a další škodnou? Nebo s tím potíže nejsou? Ptám se kvůli vlastní trpké zkušenosti.

Zkus nestínit a uvidíš. Pokud jsou rostliny volně bez krytu, tak to zvládnou! Teplotu máme v těchto dnech ± všichni stejnou, já se odpoledne ke kaktusům ani nepřiblížím, jaká je tam výheň. Je to nestíněné jižní slunce.

marek.sykora napsal: Asi zalezi na podminkach. Mam balkonovy luftak a tyhle dny mam makrolon uplne natreny barvou, presneji slabou vrstvou sadry. Pokud bych tam neucinil, tak by teplota vylezla na 55st.C a to kazdy uzna, ze je moc. A to mi tam porad fouka vitr, tedy presneji rozpaleny vzduch o teplote 45st.C, musim stinit.

I to je pravda, jiná teplota je na zahradě v otevřeném prostoru a jiná na rozpáleném balkoně v 7.patře otočeném na jih.

Souhlasím s cykasem.

Asi zalezi na podminkach. Mam balkonovy luftak a tyhle dny mam makrolon uplne natreny barvou, presneji slabou vrstvou sadry. Pokud bych tam neucinil, tak by teplota vylezla na 55st.C a to kazdy uzna, ze je moc. A to mi tam porad fouka vitr, tedy presneji rozpaleny vzduch o teplote 45st.C, musim stinit.

Jara napsal: Psal jsem,že mám podobné dva stoly.Letos v květnu jsem jel do Bílovce(S:M:)na slezinu spolužáků.V sobotu lilo jako z konve.Stoly jsem zavřel.V neděli než jsem se dopoledne vrátil,spoušť.Voda smyla skleníkovou barvu a kaktusy i dospělé "hořely".Koupil jsem Duvilax,přidal trochu modré barvy a natřel polykarbonát.Perfektně to zatím drží a rozbíjí záření.Musím napsat,stoly jsou na dvoře tak,že od rána až do večera na ně pere sluníčko.Zdá se,že i bleděmodré zastínění má na rostliny blahodárný vliv.

Píšeš, že máš podobné stoly, pak ale nerozumím tomu, že stíníš polykarbonát a ještě k tomu modrou barvou!!!
Lidi, vždyť kaktusy snesou určitě od května, kdy jsou v plné vegetaci plné slunce (i notokaktusy, gymnokalycia, ...). Vždycky, když čtu nebo vidím, že někdo stíní dospělé rostliny nechce se mi tomu věřit.
Kaktusy mám na stolových pařeništích, natočené na jih, od časného rána do večera plné slunce, nestíním ani v těchto dnech, kdy slunce pálí jako na Sahaře a žádné spálení (je tu jediná výjimka a to je E. grusonii do průměru asi 8 cm, ale i ty si musí zvyknout. Větší grusoni jsou na plném slunci Ok, naopak ho vyžadují, aby se nevytahovaly).
Samozřejmě mluvím o dospělých rostlinách

Psal jsem,že mám podobné dva stoly.Letos v květnu jsem jel do Bílovce(S:M:)na slezinu spolužáků.V sobotu lilo jako z konve.Stoly jsem zavřel.V neděli než jsem se dopoledne vrátil,spoušť.Voda smyla skleníkovou barvu a kaktusy i dospělé "hořely".Koupil jsem Duvilax,přidal trochu modré barvy a natřel polykarbonát.Perfektně to zatím drží a rozbíjí záření.Musím napsat,stoly jsou na dvoře tak,že od rána až do večera na ně pere sluníčko.Zdá se,že i bleděmodré zastínění má na rostliny blahodárný vliv.

To dík za pochvalu. Jinak, jak jsem psal, tak jsem už ty polykarbošový bočnice a čelo snižoval tak o deset čísel. Kvůli zlepšení proudění. Ono se to dmontovat dá, je to jen na pár šroubcích...

No moc dobrý pařeniště,tam se bude rostlinám dařit. Možná jsem to nepostřehl, ale pokud máš ten polykarbonát po stranách napevno, uvažoval bych o nějakém technickém zlepšení, aby se to dalo jednoduše odstranit. Divil by ses, jak ten průvan kytkám pomůže ve vytrnění a hlavně taky ve vysychání substrátu. Ale jsi šikovnej, fakt dobrý.

cykas napsal: Filipe, píšeš, že jsou okna 99% času zavřený, upevněný ke konstrukci, větrají boky, ...

Také zajímavý názor s těmi téměř stále zavřenými okny. Postupuju přesně naopak. Mám okna stále otevřená (i v noci), jen pokud jsou dlouhodobé deště, nebo na podzim, když chci sucho jsou zavřená. Myslím, že polykarbonát pohltí hodně světla a také UV záření, takže rostliny vypadají trochu jinak .

Na střechu dávám folii, je lehká, levná, dobře se s ní dělá.

Tak, zakrytí/nezakrytí je věc názoru. to tu asi nerozlousknem a myslim, že jsme to řešili jinde už
Polykarboš je ok co se týče propustnosti, myslím, že za fólií nijak nezaostává, ba naopak.
Část UV pohlcuje v určitých částech spektra, to jistě, ale vzhledem k tomu, že neexistuje žádnej důkaz vlivu UV na otrnění kytek, těžko říct, jestli to je podstatný, nebo ne. Myslím, že to, slovy klasika, nadále zůstane předmětem bouřlivých diskusí v anarchistických kroužcích ...

Jinak já jsem fólii používal na pařeníštích taky, ale loni mě to už nas...lo tak, že jsem vše předělal na polykarbonát. Fólie pokud není funglová, tak trpí na praskání a to znamená zatejkání a to znamená smrt pro některý rostliny, pokud to je ve špatnou dobu a na špatným místě. A měnit fólii každej rok-dva je drahý. Polykarboš je bezúdržbová věc. Mám fóliák a řešení problémů tam mě bohatě stačí...
Taková nedobrovolná zálivka v říjnu je pěkně na prd.

Filipe, píšeš, že jsou okna 99% času zavřený, upevněný ke konstrukci, větrají boky, ...

Také zajímavý názor s těmi téměř stále zavřenými okny. Postupuju přesně naopak. Mám okna stále otevřená (i v noci), jen pokud jsou dlouhodobé deště, nebo na podzim, když chci sucho jsou zavřená. Myslím, že polykarbonát pohltí hodně světla a také UV záření, takže rostliny vypadají trochu jinak .

Na střechu dávám folii, je lehká, levná, dobře se s ní dělá.

Filip Jelínek napsal:
2.7. se nastěhovaly do lufťáku zelení obyvatelé. Ty jo ale něco je špatně….

Ostatní lufťáky a foliák zůstaly proklatě plný!!!

Těžký boj kaktusáře, kterej se snad ani nedá vyhrát

A to nevíte, že tahle je fotka z loňska, letos je to už dávno plný
Je to boj, optimalizuji , kde se dá, ale pomalu dochází rezervy ...

Jak se dívám na poslední fotku,začněte stavět aspoń další dva nové pařníky nebo "sousedum z jejich foliáče vystěhujte okurky a zaberte pro ho sebe".

Filip Jelínek napsal:

jmusil napsal: Měl bych ale jednu připomínku ke konstrukci oken - máš je zjevně málu tuhý (chce to příčně vzpěry, takové zavětrování) . Ale třeba ti to tak stačí.

Jsou tuhý dostatečně Jirko, to neni tank, ale lehká pružná konstrukce zcela dostačující svýmu účelu.

věř mi, už je takhle chvíli mám a žádnej problém, žádný trvalý deformace. Navíc ty okna 99% času leží zavřený, upevněný ke konstrukci, neb větraj boky a otvírám je jen když tam chci čučet

OK, pak to stačí jen takto jako obvodový rám, každopádně pokud někdo chce s oknem více manipulovat, pak je dobré přidat uhlopříčnou vzpěru. A pokud někdo chce mít přímo svislé okno, pak je to nutnost jako v tomto mém případě. Pak je to téměř dokonale tuhé

jmusil napsal: Měl bych ale jednu připomínku ke konstrukci oken - máš je zjevně málu tuhý (chce to příčně vzpěry, takové zavětrování) . Ale třeba ti to tak stačí.

Jsou tuhý dostatečně Jirko, to neni tank, ale lehká pružná konstrukce zcela dostačující svýmu účelu.

věř mi, už je takhle chvíli mám a žádnej problém, žádný trvalý deformace. Navíc ty okna 99% času leží zavřený, upevněný ke konstrukci, neb větraj boky a otvírám je jen když tam chci čučet

cykas napsal: Tak to je perfektní manuál na pařeniště na nohách.
Mám jich několik (jinde kaktusy nepěstuju), a asi mě čeká stavba dalšího.

Proto bych se rád zeptal na několik věcí:
1. Proč jsou tam ty boky a přední stěna, já je nikdy nedával?
2. Jak a čím máš ukončené hrany u polykarbonátu?
3. čím ho řežeš?
4. Ta OSB 3 deska odolává po natření vodě? Já používám polystyrén a na něj dávám lino, je to odolné, dobře se s tím dělá.
5. proč připevňuješ ty stavby napevno ke kovovým patkám? Podle mě je lepší nohy nechat volné jako u stolu, pak je pařeniště mobilní.

1. Má to takovou spojenou funkci ohrazení/dílčímu krytí proti dešti/krytí proti přímýmu slunci/dílčímu udržení teploty -> je to hodně individuelní podle toho co a jak tam člověk chce pěstovat. Na lobívky bych tam asi nedal nic, ale na to mexiko, co tam mám, mě to přijde ok..

2. Hrany přes dutinku mám oblepený alu páskou spíš s psychologických důvodů. Pár let (cca 10) už polykarbošový okna používám a při vhodný orientaci nevidim u takhle malých rozměrů zatejkání jako vážnej problém. Kdysi sem jedno okno přelepil normální bezbarvou páskou a dodneška to okno funguje, žádná řasa, nic... Pokud bych to chtěl opravdu zavřít, tak bych to přejel silikonem a pak páskou.

3. Řežu ho řezákem na koberce, takovým tím odlamovacím.

4. OSB3 je vodovzdorná a navíc mám na ní ten igelit. Je to levný, beznámahový řešení. Vyhovouje filosofii mojí zálivky - kropáčem svrchu zalít a voda postojí chvíli v malým rantlíku aby se do druhýho dne vše zavlažilo ale aby tam voda nestála dlouho. (To jen Járovi na vysvětlenou, proč ne vany)

5. Stavby připevňuju, protože s nima hýbat nechci a naopak chci aby byly pevný a moh sem se o ně opřít, lézt po nich a vůbec mět jistotu, že mě je nějakej vichr z hor nevodfoukne (jednou mě vichřice posunula o půl metru foliák a od tý doby kurtuju k zemi )

Morče -> zimuju u tchýně v baráku tak půl kiláku od zahrady, takže vozim Zimování je samozřejmě největší bolest, kor když máš rád velký kaktusy, jako já ... ale nějak s tim bojuju a hledím vstříc lepším zítřkům. Ale jinak jestli chceš vedět, jak sem na tom byl dřív se zimováním, tak mrkni jen tak pro pobavení sem -> Kaktusy v pohybu

Filipe, není nad dokumentaci svých vlastních prací

Člověk si aspoň uvědomí, jak jsou i zdánlivé banální operace časově náročné

Samozřejmě jakožto průkopník používání sádrokartonových profilů mě těší, že ses vydal i ty touto cestou.
A zcela jistě jsi udělal dobře .
Já mám některé profily už vce jak 10 let na povětří a jsou naprosto v pořádku bez koroze.
A za tu cenu ( 55 Kč/ 3m )hned tak něco lepšího člověk nesežena.

Měl bych ale jednu připomínku ke konstrukci oken - máš je zjevně málu tuhý (chce to příčně vzpěry, takové zavětrování) . Ale třeba ti to tak stačí.

Jen bych podotknul, nenechte se odradit zdánlivě složitým pracovním postupem, s těmato profilama je naprosto banální a jednoduchá práce ( nastříhnout obě strany v místě zlomu, ohnout do požadované polohy , provrtat, prostčit trhací nýt a utrhnout a je hotovo)

Jo,pěkné,já bych to s moji zručností dohromady nedal ani do Soudného dne.Možná malá poznámka.Místo USB desek bych tam dal vany z pozinku s odtok.otvorem.Zalítí podmokem se mně jeví lepší než zálivka shora.Někdo,ale může mít názor odlišný.Jste šikovný.

Filip Jelínek napsal: Těžkej porod jednoho venkovního lufťáku...

Heskej poučnej článek a co zimovací prostory jak seš na tom ,já mám omezenej zimovací prostor ale přes líto je na zahradě dost místa, a na zimovací skleník nejsou finance tak se věnuji kaktusům co nezaberou moc místa při zimování tak se věnuji lobiviim a mediolob. s poz.morče.

Tak to je perfektní manuál na pařeniště na nohách.
Mám jich několik (jinde kaktusy nepěstuju), a asi mě čeká stavba dalšího.

Proto bych se rád zeptal na několik věcí:
1. Proč jsou tam ty boky a přední stěna, já je nikdy nedával?
2. Jak a čím máš ukončené hrany u polykarbonátu?
3. čím ho řežeš?
4. Ta OSB 3 deska odolává po natření vodě? Já používám polystyrén a na něj dávám lino, je to odolné, dobře se s tím dělá.
5. proč připevňuješ ty stavby napevno ke kovovým patkám? Podle mě je lepší nohy nechat volné jako u stolu, pak je pařeniště mobilní.

Těžkej porod jednoho venkovního lufťáku.

Minulej podzim, po přesazení, kdy bylo jasný, že už se mi věci nevejdou všechny na pulty , a že je nejspíš budu muset mět provizorně v uliččce velkýho fóliáku, sem se rozhodl, že postavim další venkovní lufťák.

Vzhledem k tomu, že sem nechtěl mět rozstrkaný zařízení po celý zahradě, rozhodl sem se umístit novej lufťák hned v těsný blízkosti velkého folníku 3x6m, do meziprostoru k již stojícímu lufťáku 2x 4m. Vyšlo mě, že lufťáček cca. 2x 4m pro začátek by se tam měl pěkně vejít s tim, že budu mět pohodlně širokou uličku na průchod.

A tady bych chtěl dokumentovat na tomhle rozhodnutí co všechno taková aktivita s výstavbou pařeniště obnáší, respektive, že to nei jen popojit pár profilů s polykarbošem a je to sfouknutý…

Takže první věc (kerou sem teda udělal už na jaře, neb jsem, jak by řekl klasik, prosíravý) bylo přesunutí rajčatového záhonku, kerej sem tam dlouhý léta měl s požehnáním mojí nejdražší polovičky, na jiný místo. To samo byla aktivita tak na dva, tři víkendy, pač sem musel udělat i takovej ten fóliovej rukáv okolo.
Sice si můžete říct, že to moc se samotnou stavbou nesouvisí, leč pravda je zcela opačná. Zaprvé to bylo výkonným výborem naší domácnosti stanoveno jako základní předpoklad realizace a zadruhý sem skryl lety prohnojenou kvalitní zeminu, která by přišla pod pařeništěm vniveč.

No a když už sem věděl kam, tak sem si to krapet proměřil, protože jsem musel brát v úvahu nutnost čas od času vyměnit fólii na fóliáku vedle, šířku uličky pohodlnou mezi lufťákama a taky to, že budu potřebovat tochu prostoru pro montáž nástavby lufťáku.
Vyšlo mi, nakonec, že šířka bude 92 čísel. Takhle chlupatý číslo je jen díky tomu, že sem to pasoval napřesno, zas dýlka byla něco větší – cca 412 cm, tak se to krapet kompenzuje, že se to blíží těm plánovanejm 4 metrům čtverečnejm.

Konstrukci sem volil dle svý předchozí zkušenosti tak, že na zabetonovaný kovový patky usadím rám na nohou z osmičky hranolu. Deska OSB3 navrch jako pult. Všechno namořený, nalakovaný. Nato pak jednoduchá nýtovaná/šroubovaná konstrukce z U profilů na sádrokarton a v ní namontovaném tradičně polykarboš - 4mm boky, 6mm okna. Okna na pantech, pojistný uzávěr očka spojená kovovým šroubovacím svorníkem, nebo karabinou. Podepírání pro otevření na hulváta dřevěnou laťkou (větrám boky, takře se otvírá jen na kukačku a ne na větrání).

No a pač bylo hodně práce a málo času, zima se blížila a za den se sbírka nesklidí, tak sem na podzim stihl udělat jen jednu věc -> zabetonovat patky.

A takhle to vypadalo na jaře 28.3. kdy sem začal vozit kytky a zároveň sem bokem začal kutit na tom lufťáku. Fotkil sem to průběžně mobilem, takže kvalita není bůhvíco, ale tady jde o dokumentární záležitost, tak to snad je ok.

Moc sem tomu nedal, neb jak vidno, právě sem na vedlejším lufťáku montoval nový polykarbošový okna stejný konstrukce, jakou sem plánoval i na novým lufťáku.
Znalci už jistě tuší, že ze standardního formátu polykarbošových desek -> 6x2 m se dá udělat 6 stejných oken, takže asi už je i jasný jaký úvahy sem měl při volbě rozměrů lufťáku. Jednu nařezanou desku sem měl už od podzimka doma, takže sem mohl na svý hektický úsilí na vedlejším luftníku pěkně navázat.

Co je taky vidět je to, že mezi patkami je navezená odpadová jílovitá zemina, ve formě hald. Taky slušná prácička.s tim je.

Pak už tu máme snímeček z 6.5., kdy sem už měl terén srovnanej, přetaženej černou fólií. Vzhledem k tomu, že situace ohledně kytek se ukázala jako zlá (středovou uličkou ve folníku sem skorem nemoh projít), tak sem se už musel řácky zaktivizovat. Díky tomu už můžete vidět smontovaný rám z hranolů na nohou upevněný v kovových patkách.

Materiál už sem měl v zásadě nakoupený, měl sem jak OSB3desky, tak i U profily na sádroš (leží na obrázku vedle pařníku).

Následovala fáze kerou nejvíc ze všeho nesnáším na těchhle stavbách – nátěry. Dřevo sem natíral dvojkombinací luxolin (takový olejový mořidlo průhledný) + svrchni lak 2 vrstvy luxonol.

O deset do týkova zabarvených dní později (16.5.) tu máme už natřený skelet s přibušenou horní deskou. Zaplaťpámbu byl už vod toho humusu barevnýho pokoj.

Pak nastala doba nedostatku času, pač květen je doba společenských aktivit a tudíž práce probíhaly docela slimáckým tempu, když uvážíme, že teď už mě čekala taková ta fajnová prácička.

Nejdřív sem si snejtoval přední a zadní stěnu, výsledek tvůrčího vzepětí je patrný na snímku z 29.5.

4.6. sem smontoval skelet nástavby do hrubého obrysu (snímek je před snejtnutím horních lišt).

19.6. pak nastalo skutečné uvolnění tvůrčího přetlaku. Gejzír pracovních aktivit přinesl tyto plody ->

1. Montáž rámů oken

2. montáž pantů oken

3. Usazení konstrukce na rám a připevnění vruty.

Možná si kladete otázku, proč zrovna tahle posloupnost, ale právě tohle je věc, která pěkně dokresluje praktické potíže vyplývající ze specifické situace každé takové stavby.
Základní problém tu byl, že při montáži se nedostanu k zadní stěně díky omezenému prostoru s vrtačkou. To znamená, že sem věděl, že dřív, než usadím napevno konstrukci, musím mít hotovo následující: svrtané panty, vyvrtané díry pro šrouby na upevnění polykarboše na zadní stěně, svrtané polykarbošové desky zadních stěn s dírama. Taky sem věděl že nemůžu mět desky polykarboše namontovaný dřív než budu mět připevněnou konstrukci vruty k rámu, pač bych se tam nevešel s vrtajdou na zašroubování vrutů. Problém s svrtáním pantů mě zas nutil udělat rámy oken osadit je panty a svrtat je už osazené v konečné posici s rámem.
No jednoduše, byla to prožluklá situace, takže rám šel na místo provrtanej jak řešeto, navrtáno bylo všechno, co šlo….
A tak to vypadalo ze začátku jednoduše…

Eště že sem měl zdatnou pomoc…

Šroubky, matky, podložky a magnetickej šroubovák sou nepostradatelným pomocníkem v odvedení pozornosti malých kutilů od vlastní stavby, doporučuju!

Pak sem se věnoval výrobě oken zahrnující klasické hrátky s upevněním polykarbonátu. Tady sem radši ani nic nedával, pač odborníci na tohle by asi zaplakali, stačí, když řeknu, že sem dodržel směrování UV ochrany polykarbošových desek.

25.6. pak končila tato etapa činností montáží oken (ty montáže přinesou dycky víc potěchy než běžnávýrobní činnost, pač je pěkně vidět výsledek) a tu máme pár snímečků z jednotlivých fází montáže.

1. připravená okna k montáži na konstrukci, zadní desky polykarboše namontovány

2. detail namontovaného okna

3. obě okna jsou na svém místě (26.6.)

28.6. přibyla i přední výplň polykarbošem a pojistná očka na zajištění oken proti větru

30.6. probíhala pak montáž bočnic a okápků na spojnici mezi okny (aby mě tam nezatejkalo do kytek).
Lufťák se na čas projevil jako výtečný místo pro mladý kutilství.

Ovšem večer bylo vše podstatné smontováno.

1.7. jsem umístil na desku kašírovanou fólii - U profily rámu nástavby tvořej takovej pěknej akorát vysokej rantlik a když se dno vyloží fólií, tak to se pak zalejvá jedna báseň.

2.7. se nastěhovaly do lufťáku zelení obyvatelé. Ty jo ale něco je špatně….

Ostatní lufťáky a foliák zůstaly proklatě plný!!!

Tenhle článeček má za cíl upozornit na tři věci, kerý by měl každej mět na paměti, když se do nějaký podobný stavby pouští:

1. Chvíli to trvá, pokud to člověk nechce spíchnout horkou jehlou, jak je vidět ..
2. Původní záměr, jak budou práce postupovat se vždycky změní podle situace, nebo obtíží, je třeba s tim počítat a řešit i věci spojený s praktickou proveditelností, který nemusí na začátku být zřejmý, nebo nemá člověk s nimi dostatek zkušeností.
3. Při plánování kolik člověk potřebuje místa je třeba to vždycky všechno násobit minimálně dvěma. Takhle mám tak metr čtverečnej stěží volnýho místa zas hýml hergot

Tož takhle sem se teďko na jaře bavil..

P.S.: Od napsání článku jsem už i upravoval, o pár cenťáků jsem snížil polykarboše na stranách ku zlepšení luftování, aby to krapet míň peklo, ale jinak vše fuguje prímově.