Téma:

Zdendo, Ty si to můžeš dovolit, když nemáš polovinu sbírky z vápnomilného Mexika a čtvrtinu z výživnějších jihoamerických planin ... Ale vlastně speciální směs mám jen pro vysloveně pouštní rostliny typu Copiapoa. Ty mě v univerzální směsi spolehlivě chcípaly, tak jsem časem vytvořil směs Atacama a mám ji pro tyto vzácnosti na vlastních kořenech.

Berte to jako teorii kaktusáře celý život tápajícího, neboť po každé návštěvě majitele cizího skleníku měním své staré zvyky na ty jeho...

K zalévání po přesazení:

Pro nepřerušení růstu je možné zalévat ihned po přesazení, kořeny musí být zahojené, v zálivce nějaké ty přípravky proti plísním at.
Všechny rostliny v současnosti převádím na stejný substrát, protože pamatovat si co v čem mám a ještě k tomu jak často co zalévat lze tak u sta rostlin a pokud je pěstiteli něco do třiceti - tedy skleroza v nedohlednu.
Takže zapamatovat si, že něco mám zalít míň, to už lze i bez sondy do květníku, v čem mi to vlastně jako roste.
Tím, že přesazuji po někom, zároveň čistím i kořeny, můžu i celou kytku ponořit do všelijaké chemické lázně.
Se zkracováním kořenů pořád tápu - však jsem taky věčný začátečník.
U choulostivých rostlin je dobré, když kořeny vyplní co nejvíc prostoru.Pak nevznikají kapsy substrátu, kde zůstává jakási nezpracovaná voda, která déle vysychá a způsobuje, že kořeny uhnívají.
Ono většinou taky pěstuji řepáče a ušmiknout kus řepy...

Dělám to úplně přesně stejně, to je zajímavá shoda .

Jirka napsal: Když si od někoho koupíte nezasazené rostliny - semenáče, tak bývá problém s aklimatizací na "domácí"substrát, zejména u náročnějších rostlin. Proto je buď dobré se zeptat prodávajícího, v čem to pěstuje,nebo koupit rostliny v květináči. Tam je výhoda, že rostliny mají už kořenový bal se svou mikroflorou, při jejich přesazování do většího květináče je dobré jej ponechat a jen přisypat substrát.

Já i rostliny koupené v květináči pokudmožno ihned přesazuju a převádím na vlastní substrát. Proč?
Ve vláknu o substrátech se lze přesvědčit, jak různé a dokonce protichůdné názory na substrát máme a přesto nám to víceméně roste. Je to proto, že každý si ke svému substrátu vyzkoušel příslušný režim zálivky. Ale cizí substrát a vlastní režim zálivky je kombinace, která nemusí pokaždé fungovat.
Je ale velkou výhodou, když na kořenech zůstanou zbytky původního substrátu, to urychluje zakořeňovánívelice významně.

No to by mohlo vysvetlit, proc nektere vytazene kytky se mi ujmou krasne a jine chcipnou temer pred ocima, a to jsem toho kaktusare videl, jak mi zdrave krasne kytky vytahuje z misky.

Když si od někoho koupíte nezasazené rostliny - semenáče, tak bývá problém s aklimatizací na "domácí"substrát, zejména u náročnějších rostlin. Proto je buď dobré se zeptat prodávajícího, v čem to pěstuje,nebo koupit rostliny v květináči. Tam je výhoda, že rostliny mají už kořenový bal se svou mikroflorou, při jejich přesazování do většího květináče je dobré jej ponechat a jen přisypat substrát.

Zlatá slova, kaktusy jsou kámoši, daří se nejlíp těm, které se mi líbí a tak je chválím. Jinak možná v tom, co jsi uvedl, je jádro pudla. Semenáčky přendám ze společných misek většinou do květníků kolem 8 - 10 cm, jen pár malých druhů do menších. Těm pak nenarušuji baly (pokud se po vyjmutí nerozpadnou). Takže jsme na tom vlastně podobně.

Super tema. Ja nikdy nevim, vzdycky se o kytky bojim, mluvim na ne klidne a pratelsky, urcite to pomaha. Presazuju kdyz spi, tedy v unoru nebo v lete. Letos moc vedra nebyla, kytky nespaly. Na podzim kolem kolokvia a Chrudimi sazim hned a kdyz je hezky, zaleju za 14dni.

Jedno je ale jiste, velke kytky jsou na zkraceni korenu citlive, overeno na mnoha druzich, jak je to v 10cm kvetniku, snazim se bal nenarusovat.

Pred casem jsem porizoval kytky od jednoho plzenskeho kolegy, sklenik sama sviluska a korenovka, ale par peknych 10+cm velkych kytek jsem vybral. Nasledovalo koupani, drhnuti, amputace korenu, chemie, zasah jak prase.

Vysledek: polovina kytek vydrzela, polovinu jsem po roce premlouvani zkompostoval. Ted jsem presazoval 18ti lety oreocereus a korenovy bal nedrzel pohromade. Kazde rano mu povidam pohadku, snad se mnou zustane, je to muj nejvetsi kaktus.

Každý si najde svoji metodu,vyhovujeli mu pak není co dodat.Máli někdo jinou než je moje je potřeba aby ji ostatní respektovali.

Jako hlasatel myšlenek, nad nimiž se Cykas pozastavil, cítím nutnost k tomu něco dodat. Semenáčky ze společných misek samozřejmě přesazuji klasicky, kořeny zakrátím, když je to nutné, zálivka dle situace, většinou asi za týden. Rostliny v samostatných miskách až na výjimky přesazuji jak jsem uvedl - jen odrolím bal, dám do větší misky a dosypu. A hned zálévám. A oni si lebedí a rostou jak z vody ... Škodliviny se v substrátu nehromadí, protože už léta nepoužívám podmisky - co si ze zálivky vrchem zemina nasaje, to má. Zbytek propláchne substrát a odteče spodem do minerální drenáže, na které stojí květináče. Stejně jako v přírodě, tam letité rostliny taky nikdo nepřesazuje, aby měly stále novou zeminu. A to proklamované zakracování kořínků - podívejte se do knihy o pěstování bonsaí - je to základ metody, jak udržet dospělou rostlinu malou. A to není mým cílem. Uznávám, že metod je mnoho, mě ta moje vyhovuje. Možná, že musím zalévat tak často, protože přebytečná voda odteče, ale rostlinám to vyhovuje víc, než když stály 1x za 3 týdny v louži vody - pak některé hnily. A tak běhám s konví a jsem spokojen ...

Já přesazuju ,když mě praskají misky u výsevů,květináče u rostlin s řepovitými kořeny a u ostatních, když přestanou dobře růst. A taky když je čas.Takže nepresazuji plánovitě.
Semenáčům z misek vždycky očistím a zkrátím kořeny, i u řepovytých jako ariáky,lofky,hexici,fosuláči apod. Fiknu to nůžkami, někdy poměrně dost, protože některé bujné semenáče mají kořeny natažené třeba 10 cm. Pak je nachám pěkně "uležet",tři týdny i déle,bohužel se mi některé podaří zasadit třeba po půl roce:( , zvláště přes zimu. No tím pádem jsou kořeny dobře zaschnuté. a není problém s hnitím. Zalévám tak týden 14 dní po přesazení.Rostliny se zdravými kořeny z květináčů píchnu rovnou do většího květináče bez čištění,očistím a zkrátím kořeny u rostlin v evidentně špatném stavu - kořeny mají obvykle nahnilé. Ty rostliny pak nechám venku tak dlouho, dokud nemají čekací kořeny. Kdysi jsem čistil a zkracoval kořeny i u starších zdravých rostlin, pak byl dost často problém s "rozjetím rostliny, velmi opatrně se muselo zalévat, než rostlina zaplnila květináč novými kořeny.

Dřevnaté a řepovité kořeny samozřejmě nezkracuju!

Až vyměníš foliák za skleník, můžeš si dovolit vyndat kytky o něco dřív a ten čas využít k přesazování.
Ale jinak máš pravdu, je třeba přesazovat tehdy, když můžeš a přizpůsobit tomu proces

No já bych taky přesazoval v březnu v kotelně, ale mám smůlu, pač dík tomu, že nezimuju doma, je rozsáhlejší přesazování pro mne nerealizovatelný..

Člověk se musí vyrovnat se situací jak je.

Mám podobný názor jako Cykas, i když v poslední době jsem trochu opatrnější u velkých ( cca >15cm) astrophyt a feráků) Zde již kořeny mohou jaksi dřevnatět a samotné zastřižení spíš kořen rozdrtí . Tam doporučuji opatrnost a i delší prodlevu v následující zálivce.

Případně bal nenarušovat nebo jen minimálně .
Mám zkušenost s astrophyty z posledních 2 přesazování
1) předloni jsem přesazoval největší astrophyta přeasoval s odstraněním všeho a zastřihnutím kořenů a velmi velmi dlouho se nechtěly napít.
2) letos jsem jen odrolil bal z vnějška a dal do většího.
Rostly okamžitě po zalití

Jen podotýkám, přesazuji velké kytky výhradně při stěhování na letní stanoviště . Jednak trochu přizpůsobím velikost misdky místu a jednak nepřeruším vegetaci ( již tak krátkou)

Já přesazuju od začátků svého kaktusaření v únoru a začátkem března.
Má to tyto výhody:
1. Je zdánlivě nejvíce času, venku se nedá nic dělat.
2. Katusy zimuju v kotelně, takže je tam na přesazování příjemně teplo a nevadí nějaký ten nepořádek.
3. Rostliny jsou po zimě pěkně vyschlé, takže nehrozí hniloby, plísně, ...
4. Zálivka následuje až skoro po 2 měsících, kdy jsou poškozené kořeny dávno v pořádku.

Také mě překvapil jeden příspěvek, kde autor píše, že jen přidá novou zem a dá větší květináč! Je to sice každého věc, ale já zásadně důkladně očistím kořeny, neřepovité podstatně zkrátím, oberu ty suché, ...Dělám to u všech rostlin (i 30 let starých ferokaktusů, echinokaktusů, telokaktusů, ...)a nejsou žádné ztráty. Ono totiž je dobré občas zbavit kořeny starého substrátu, ve kterém jsou vyloučeny všechny špatnosti, které kořeny nevyužily. Také PH se může nevhodně změnit...

Pokud musím přesazovat nějakou tu rostlinu v sezóně (i když je to ztráta času, hlavně pro rostliny), postupuju jak je uvedono výše - cca s dvoutýdenní pauzou na sucho.

Jo a ještě drobnost, nejvíce přesazuji semenáče přes zimu a pak první zálivka má svou čekací dobu do jara.

Přesně tak, do zimy daleko.

Já časuji poslední přesazování pro severní kytky tak do konce července, aby stihli ještě slušně zakořenit, jihoameričani o něco déle.
Pokud ale něco mám vydloubáno později ( např z kolokvia nebo z Chrudimi, určitě to zasadím) ale pokud je to po polovině září, tak už to nezaliji.

Jinak jak bylo logicky zmíněno, časový odstup bude nutno zvolit dle velikosti zásahu do kořenového systému a dovedu si představit, že při zachování kořenového balu se prakticky může zalévat okamžitě.

Každopádně mladé rostlinky se snažím rozebírat a zastřihovat z toho důvodu, aby měli rozvětvenější kořenový systém, ale upřímně nikdyx jsem nezkoumal, zda to funguje

Proč by jste je neměl zalít?zasaďte je a Za týden je klidně zalijte.

Ahoj tohle téma se mi hodí včera jsem obdržel nějaké semenáčky fer,thc když je dnes zasadím tak je letos pravděpodobně už nezaleji tak prosím o radu jak by jste jednali vy.Je mi jasné,že bude záležet na počasí,ale vaše rada je vítaná děkuji

Přesazuji už léta po celou vegetační sezónu nepatrně modifikovanou metodou pana Vereše. Na vlhkost balu nehledím, stejně ho po vyklepnutí z květníku jen na povrchu nepatrně naruším, vložím do většinou výrazně větší nádoby, dosypu a dám zpět do skleníku. Další zálivka následuje hned, když je na řadě (třeba ihned, nejdéle do 10 dnů. Kaktusy reagují oživením růstu a vitalitou. Problémy s tím související - no letos jsem vyhodil jeden malý Ferocactus na jaře - přesazení byla jeho záchranná akce, protože se po zimě nenapil. Nepomohlo to, vada nebyla prvotně v kořenech, ale uvnitř stonku. Ostatních asi 20 Ferocactusů (největší přes 15 cm v průměru) si zákrok (i den nato následující zálivku) pochvalovalo, stejně jako desítky dalších letos přesazených rostlin. Mohu jen dodat: Dík pane Vereš, to je skvělá kniha, co jste napsal.

Tak to Járo zhruba odpovídá i mojí praxi. Dělám to velmi obdobně.
Jinak hnojení nezmiňuju, psal jsem o první zálivce fungicidem = kladivu na plísně.

Můžu napsat jenom o svých zkušenostech.Přesazuji od května do konce srpna.Po vyjmutí z květináče nechávám rostliny 7 - 10 dnů zaschnout na vzduchu.Substrát není nikdy dost vyschlý,a proto po zasazení čekám dalších 10 - 14 dnů do zálivky.Snažím se přesazování naplánovat tak,abych prováděl zálivku pro všechny rostliny najednou.To se týká dospělých rostlin,u noťáků a semenáčků je to trochu jinak.Ty zalévám podle počasí cca 1x za 14 dnů.To je jenom hrubý popis.O přihnojování jsme už kdesi psali.Co kaktusář to na přihnojování jiný názor a také každý z nás bude mít jiné zkušenosti.Je jiné když žiji na jihozáp.moravě a někdo jiný v podhůří Jeseníků či Šumavy,další v okolí Znojemska.Vždy je potřeba zohlednit dané podmínky,které při přesazování v daném okamžiku jsou.

Mám takový téma, který mi přišlo na mysl dneska při přesazování. Tím tématem je otázka jakou prodlevu držíte mezi přesazením a první zálivkou přesazených kusů.
Je to určitě odvislý od způsobu pěstování a závisí to víc faktorech, ale myslím, že je to věc k diskusi.

Přesazuju v sezóně, jak mám čas a vždycky jsem čekal aspoň dva, tři týdny od přesazení. Tím , že přesazuju vyschlý rostliny, tak se i stalo, že to některý mladší rostliny nedaly a je to i ztráta při přesazení v růstový sezóně. Otázka je jestli to není příliš konservativní přístup :
Samozřejmě jsou důležitý i parametry přesazování jako kdy se přesazuje, jestli se přesazují vyschlý rostliny, jestli jsou ty kytky čerstvě vyklopený z květníku, nebo jestli si chvíli odpočly vyklopený, nebo s čekacíma kořínkama odnože, jestli se zkracujou kořeny, jestli se vyklepává bal, jestli se použije třeba zálivka s fungicidem ... atd, atd...
Těch faktorů je víc a právě proto mě zajímá přístup ostatních.