Téma:

Petr Z. napsal:
Myslel jsem si, že nerostou proto, že divoce prokořeňují, tak jsem to neřešil. Včera jsem měl ale dlouhou chvíli a tak to přesadil do Mexika z Chrudimi. A světe div se. Ty semenáčky měly jen jeden vlásek a toť vše. Na vzdory pravidelné zálivce (dle chuti pěstitele, ale cca 3x týdně bohaté rosení) některé dokonce scvrklé...Takže jim to asi moc nevyhovuje..
Pro úplnost:

Kdysi jsem zkusil stejný druh vyset do dvou různých substrátů. Jeden byl humóznější než ten druhý, v němž byl jen písek s perlitem. Zajímavé bylo, že ač byly semenáčky po čase obou stejně velké, kořínek z humózního byl velice skromný. Přikládám ten rozdíl tomu, že v humózním nepotřeboval tolik "tvořit" kořenový bal, když výživu měl "po ruce".

Všechno chce svoje, jak se říká To, že v otevřených pařeništích může být kaktusům v určitém ročním období zima, je pravda.Ve skleníku, byť hodně větranému, nejsou vystaveny takového tvrdému životu a rostou lépe, je jen otázkou, zda vypadají stejně jako když rostou venku. Josef /Cykas/ si možná namlouvá, že ano, já si myslím, že ne Tomu se taky musí přizpůsobit zálivka a míchat takový substrát, aby byl propustný a současně aby podržel tolik vody, aby se kytky stihly napít. Abych pravdu řekl, tu jílovici jsem už opustil, po čase se zpomaloval růst,substrát se v květináči tzv."zabetonoval", nebyl jsem schopen třeba u ariáků ty kytky při přesazování dostat vůbec ven,musel jsem boční strany květináče potlouci dřevěným toporem, aby se to uvolnilo. V podstatě teď používám pro většinu kytek jen minerální substrát /lomový štěrk používaný pod dlažbu,prosátý říční písek,zeolit,antuku,agroperit,vápencovou drť tady od nás z lomu/, možná je toho zbytečně moc,ale když to mám, tak to spotřebuji. Pro některé rody a semenáčky přidávám něco jemnějšího, tím je světlá rašelina od firmy Pasič obohacená o živiny. V té dobře rostliny prokořeňují. Jen ale cca 15%

Vidím, že forum pročítáš pečlivě .
Asi před 6 lety jsem zásadně změnil způsob pěstování. Ze stolů a pařenišť jsem přešel na polykarbonátový skleník, hodně větratelný.
Jak píšeš, některé rody a druhy se mi dříve moc nedařily. Důvod byl celkem jednoduchý, nedařilo se jim protože jim byla zima, lépe řečeno se nedařilo docílit jednu z dležitých podmínek pro dobrý růst a vzhled rostlin, tedy dostatečný rozdíl mezi vysokou denní a noční teplotou. Pěkně to je vidět například na echinofossulokaktusech, kde coptonogonus, multicostatus,...se venku moc nevedly, ve skleníku se jim daří velmi dobře.

Vím, že to nepatří do rubriky SUBSTRÁT, ale napsal jsem to, protože důvod, že se něco nedařilo, nebyl v substrátu. Člověk se stále učí. Za ty roky jsem zjstil, že skutečně stačí namíchat propustný substrát a nedělat z toho vědu. Letos jsem míchal 2 díly zahradní země, 2 díly prosátého písku, 1 díl agroperlitu a cca 5% drceného vápence.

Jirka napsal: Petře-70, už ses na to kdysi ptal, odpověď jsi asi nedostal, protože asi nikdo pořádně neví, jaký by v tom měl být zásadní rozdíl, k tomu ještě ovlivňující růst kaktusů.

Zdravím Jirko. Ano máš pravdu, už jsme to řešili, když jsi psal o složení substrátu pro Astrofyta tady:

kkplzen.eu/index.php/forum/5-Kaktusy/118-astrophytum?start=120#4837

Faktem je, že ta jílovice, co tam používáš nemá se spraší asi nic společného. Ale tady mi nejde o to, jaký je rozdíl mezi spraší a sprašovou hlínou, ale jak vůbec nějak spolehlivě poznat, že se jedná o jedno či druhé.
Typicky má mít světle okrovou barvu, což by podle fotek asi odpovídalo..


cykas:
s tím bych zase tak úplně nesouhlasil už s ohledem na to, že kaktusy rostou od Kanady po Patagonii. Myslím, že zohlednit lokalitu jejich výskytu by se složením substrátu alespoň trochu mělo.

btw: kdysi jsi napsal, že zmíněná Astrofyta a Ariáky ti ve stolových sklenících nejdou. Co když na vině bylo spíše právě složení substrátu?

No já bych to viděl asi tak - toto forum je tu proto,aby se v rámci pravidel diskutovalo o všem co se kaktusů týká, no a někdy možná opakovaně. To je případ více temat, nejenom tady tohoto.Někteří jsou pravda možná z toho za těch 9 let, co to běží, unaveni. Akorát je problém, že kdyby se tady nepřidávali noví a neptali se, tak by to vše zamrzlo a nostalgicky bychom se k tomu pouze vraceli a pročítali staré příspěvky do té doby, dokud to někdo z Plzně nezavře. Pravdou je, že někteří z nás mají dost široký záběr do všech temat a někdy trvá dlouho to "žvatlání", jak píše Kolínek, přečíst či pochopit. Kdo nechce, nečtěte to, už jsem se to naučil
Ale k tematu - zas tak zjednodušeně, jak píše Cykas, bych to určitě neřekl, proto se tady o tom psalo 25 stran. Lehkou vzdušnou rašelinou Vám voda proteče jak cedníkem a přesto by v ní odešly kořeny spoustě druhů. Petr -70 se ptal, zda někdo pozná, jestli to je spraš či sprašová hlína. Petře-70, už ses na to kdysi ptal, odpověď jsi asi nedostal, protože asi nikdo pořádně neví, jaký by v tom měl být zásadní rozdíl, k tomu ještě ovlivňující růst kaktusů. Mám jednu radu - vyzkoušej to, pokud se spraš či hlína osvědčí, míchej si to s ostatními komponenty substrátu a bude to v pohodě. Zkusil bych tak max 10%.Tady ta jemná komponenta má jednu nevýhodu - časem se splaví do spodní části květináče, kde může nadělat z hlediska zadržení vlhkosti problem

tak proč o tom pořád "žvatlat"?

Petr Z. napsal: a přesně proto jste tady o tom naťápali 25 stránek to dává smysl

cykas napsal: Substrát je u kaktusů jedna z těch nejméně důležitých věcí z hlediska pěstování. V podstatě stačí, aby byl dostatečně propustný, takže bych to neřešil.

Bible má taky přes tisíc stran a šla by shrnout do 10 bodů...

Substrát je u kaktusů jedna z těch nejméně důležitých věcí z hlediska pěstování. V podstatě stačí, aby byl dostatečně propustný, takže bych to neřešil.

Zdravím kolegové.

Prosím vás.. Dokážete někdo spolehlivě identifikovat podle těch obrázků, zda se jedná o spraš nebo sprašovou hlínu?
Nabral jsem ji u nás poblíž na Vápenici pod Velkým Kosířem (olomoučáci a prostějováci vědí. )

Starými praktiky je to velmi doporučovaná složka substrátu pro kaktusy. Hlavně pro Astrofyta, Ariáky a podobné, poměrně choulostivé kytky...

Spraš z Kosíře





... a ještě několik fotek z této stepní lokality s bývalými vápencovými lomy.

Používám terramol na bonsaje u mých 100 kaktusu to není finanční problém , jen hnojím víckrát za sezonu