Téma:

Měl by jsem tak nějak všeobecný dotaz na dva druhy a to na:
Discocactus horstii - roubovaný na Selenicereus sp.
Uebelmannia pectinifera v. multicostata

Už nějakou dobu jsem měl tyhle dva druhy v hledáčku a letos, jelikož se nudím se zlámanou nohou, jsem po nějakém tom courání po netu objednal. Včera mi dorazily viz. foto. Tak něco zhruba jsem na internetu přečetl jako vždy, když si seženu něco co není pěstovatelné jako ostatní rody a druhy, které mám ve sbírce. Takže základy by tu byly. Ale jde mi spíš o nějaké postřehy od vás, co tyhle druhy pěstují. Takové ty perličky, co se běžně ve článcích nepíšou. Aktuálně stavím skleník (tedy....až budu zase chodit, budu pokračovat). Ale jelikož není, donutil jsem rodinu podle mého návrhu postavit jednoduchý foliák viz foto, kam jsem nacpal pro letošek skoro všechny kytky. Míním tam dát o víkend i tyhle nové přírůstky. Přes den, když je teplo, tak větrám, když prší, je pařník zavřený. Stínění mám zařízené. Rašlová síť 30 nebo 50%. 
Jde mi hlavně o to, jak moc mají dostat světla a jak se zálivkou. Roubovaný horstii asi zase takový problém ohledně vody nebude, ale u pectinifery se trochu bojím, přeci jen je pravokořená. Ps: O naroubování neuvažuji....nemám totiž žádní kloudné podložky. 

Děkuji za každou radu a poradu. 
 

Tak si dovolím také jednu "kaktusářskou" zkušenost pro všechny, kdo propařují substrát v mikrovlnce (podle výborného návodu v sekci "Články"!). Až si budete kupovat novou mikrovlnku, ověřte si, že je do ní při použití vidět, páč jinak se to nafouknutí pytlíku hodně blbě kontroluje:)
Paření zdar!

Všem začátečníkům doporučuji používat minerální substrát.
Klasický betonářský písek s perlitem.
Je to sterilní a při nevhodné zálivce vám nic nehnije.
Používám druhým rokem a kaktusům se to líbí.
Přihnojuji kapalným hnojivem pro kaktusy podle návodu.

Hodně dlouho sem pH neřešil, co si pamatuju z doby, kdy se dalo sehnat aspoň Pěstujeme kaktusy od Fleischera, tak: Mexiko spíš zásaditá půda, hodně je to na vápenci a sem tam sádrovec
jižní amerika , pamatuju si Notocactus, Gymnocalycium, spíš kyselejší.
Všecko to vychází z místa naleziště - jaké je pH tam, takové asi ten druh vyžaduje když v tom roste. Já bych to jako nějakou markantní otázku neviděl, pokud to nebude nějaké extrémní. Hodně dlouho přesazuju všecko do jedné písčité hlíny z kraje pole, přidám trochu písku a pěstuju v tom stejně Astrofyta, Telokaktusy, Mamilárie jako Lobivie, Gymna, Notokaktusy, Frailee....

Děkuji jageno za odborný výklad. Já jsem si to vysvětloval dost podobně - také si myslím, že se jedná o spraš, i když na výše uvedeném odkaze na lokaliity.geology.cz je to sprašová hlína. Patrně proto, že geologové tohle vůbec nerozlišují.

jageno napsal: ..Tady předpokládám že to bude zásadité(nejjednodušeji to jde zjistit pomocí lakmusového papírku), což by nemuselo vyhovovat některým kaktusům, které chtějí kyselejší půdu...

Ještě k tomuto otázka pro všechny:
Které kaktusy z těch běžně pěstovaných chtějí kyselejší půdu? Máte takovou zkušenost? Tedy pokud necháme stranou různé epifytní druhy...

Pro Petra 70.
Spraš je drobnozrnná nezpevněná hornina, ve které je dost vápníku z vápence a jiných úlomků. Sprašová hlína z ní vzniká činností půdního edafonu (všelijakých žouželáků v půdě)a rostlin.
Rozdíl je v tom, že obsahuje mnohem víc organické hmoty - humusu, a většinou má díky tomu tmavší barvu. Podle toho obrázku je to co držíš v ruce spraš, připadá mi to takové sypké.
Pro kaktusy je důležitý 1. obsah jílu - je vododržný a může ti slepit půdní částice k sobě, takže když je ho hodně, tak po zalití máš parádní blátíčko. Poznáš ho podle toho, že zkusíš z půdy udělat hádka a z něj zkusíš udělat kolečko. Když to de, je tam hodně jílu. Nebo to co ti tu doporučovali s koulí.
2. obsah humusu - přisuzuje se mu, že z něj rostou všelijaké houby, které pak napadají kořeny kaktusů, je vododržný, poutá živiny, ovlivňuje chemické procesy v půdě, prostě zas by ho tam nemělo být moc.
Takže nakonec : když toho přidáš do substrátu do 10%, tak to kaktusy ani nepoznají. Když toho dáš víc, je důležitý obsah humusu, jílovitých minerálů, půdní reakce. Tady předpokládám že to bude zásadité(nejjednodušeji to jde zjistit pomocí lakmusového papírku), což by nemuselo vyhovovat některým kaktusům, které chtějí kyselejší půdu. Podle fotky dále usuzuji, že humusu tam není moc a jílu taky ne. Protože Astrofyta rostou na vápencích, tak pro ty by to mělo být dobré.
To jestli na spraši vznikají černozemě záleží na celé řadě faktorů, které to ovlivňují a pro tebe to není důležité.

Použiť do substrátu.

Mamlas napsal: nadloží vápencového lomu bych čekal spíš jíl, spraš bych čekal pod ornicí na poli s černozemí.
zkus test:
navlhči to a uhněť z toho kouli
koulí prašť o zem
Když se koule rozpadne na drobné úlomky, dá se to použít jako příměs - typicky 5% do písku
Když se z koule stane placka, tak je to vhodné na cihly nebo keramiku, ale ne do květináče.

Děkuji za názor.
Osobně si nemyslím, že spraše či sprašové hlíny musí být nutně jako podloží černozeme.

Podařilo se mi najít přesný popis uvedené geologické lokality tady:
lokality.geology.cz/d.pl?item=7&id=1821&Okres=PV&vyb=1&text=Lokality%20v%20okresu:

Geologická charakteristika: V území se nacházejí devonské dolomity a lažánecké vápence. Místy vystupují spodnobadenské vápnité jíly a písky. Z kvartérního pokryvu jsou zde přeplavené sprašové hlíny.
.
.
Hornina: vápenec, dolomit, jíl, písek, sprašová hlína

Podle barvy a struktury by to mohla být. V blízkém okolí rozhodně žádné černozemě nejsou.

Petr_70 napsal: Zdravím kolegové.

Prosím vás.. Dokážete někdo spolehlivě identifikovat podle těch obrázků, zda se jedná o spraš nebo sprašovou hlínu?
Nabral jsem ji u nás poblíž na Vápenici pod Velkým Kosířem (olomoučáci a prostějováci vědí. )

Starými praktiky je to velmi doporučovaná složka substrátu pro kaktusy. Hlavně pro Astrofyta, Ariáky a podobné, poměrně choulostivé kytky...

Spraš z Kosíře
/quote]
V nadloží vápencového lomu bych čekal spíš jíl, spraš bych čekal pod ornicí na poli s černozemí.
zkus test:
navlhči to a uhněť z toho kouli
koulí prašť o zem
Když se koule rozpadne na drobné úlomky, dá se to použít jako příměs - typicky 5% do písku
Když se z koule stane placka, tak je to vhodné na cihly nebo keramiku, ale ne do květináče.

Jirka napsal: Je pravda.Ve skleníku, byť hodně větranému, nejsou vystaveny takového tvrdému životu a rostou lépe, je jen otázkou, zda vypadají stejně jako když rostou venku. Josef /Cykas/ si možná namlouvá, že ano, já si myslím, že ne.

Jirko, ty jsi ale vtipálek .